Martin S. píše:
Vycházím z toho co se běžně udává. A v praxi jsem se u deskokových materiálů nesetkal s tím, že by byla udávána pevnost v tlaku. Asi by bylo více košér brát pevnost v ohybu, nicméně u těchto deskových materiálů platí, že čím větší pevnost v tahu, tím také větší pevnost v ohybu. V obou těchto parametrech jasně vede březový multiplex.
Ať na to působí jakákoliv síla, tak ve výsledku je to stejně tlak.
Pokud si tohle vlákno, plné zavádějících pojmů, bude číst začínající fanda reprodukce zvuku bez teoretického zázemí, bude z toho asi zelenej. Já bych to zakončil s tím, že je třeba připomenout základní úvahy elektroakustiky a to citací dvou kvalitních odborných prací (zejména autora té první netřeba představovat ...):
Stavíme reproduktorové soustavy - RNDr. Bohumil Sýkora
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... 2s&cad=rjaV naprosté většině případů se ovšem ozvučnice vyrábějí z materiálů na bázi dřeva. Tam, kde záleží na mechanické odolnosti (u soustav určených pro častý transport), se používá překližka, pro náročné hifi aplikace je nejběžnějším materiálem dřevotříska nebo dřevovláknité desky MDF, a u nejlevnějších výrobků jsou běžné plasty. Což nelze generalizovat, poněvadž plastové součástky najdeme i na velmi luxusních soustavách a kompozitní materiály typu laminátů mohou mít z hlediska konstrukce ozvučnic vynikající vlastnosti (viz např. původní soustavy B & W Nautilus) ...
Bakalářská práce pana Tomáška z VUT Brno - REPRODUKTOROVÁ SOUSTAVA S VARIABILNÍ KMITOČTOVOU VÝHYBKOU
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q= ... 2063,d.d2sPro konstrukci reproduktorové skříně je nejvhodnější materiál, který je pokud možno co nejtužší, nejtěžší a má velké vnitřní tlumení, přičemž výsledná skříň musí být dostatečně pevná a těsná.
To lze v praxi přibližně uskutečnit, ale je potřeba vždy volit kompromis mezi např. tuhostí a váhou. Při nedostatečné tloušťce by stěny vnitřními zvukovými vlnami rezonovaly, což by spotřebovalo část vyzařovací energie reproduktoru a došlo k poklesu účinnosti na nízkých kmitočtech. Existují materiály, které jsou velmi pevné a také těžké (např. beton, kámen) tudíž by se jevily jako ideální, avšak zcela nevhodné na přenášení. Proto se nejčastěji volí jako materiál k výrobě ozvučnic dřevo. Mezi kvalitní materiály patří tzv. M.D.F. deska (Medium density fibreboard) neboli středně hustá deska z fíbru, která je těžká, má dobré vnitřní tlumení a snadno se opracovává, proto je vhodná pro domácí HiFi soustavy. Nejběžnějším materiálem ke stavbě reproduktorových skříní se používá D.T.D. dřevovláknitá deska. Jelikož se jedná o lisovanou desku z malých kousků dřevoodpadu, má tato deska horší tuhost než M.D.F., ale zase je levnější.
Jako další materiály mohou být použity různé překližky (např. z topolu, břízy), které jsou odolné a středně těžké a hodí se tak pro profesionální použití.
Ostatně to nejdůležitější shrnul i LuKyss zde
http://www.repromania.net/teorie/stavba-ozvucnic.php Pojmy jako pevnosti v tahu (zanedbatelné proti citovaným informacím) a další okrajové věci bych sem netahal. Zbytek ať si každý nastuduje sám.