No...takhle to jde taky...

Nicméné, na měření impedance Ti dnes stačí zvuková karta, tři kablíky, 100 ohm rezistor a příslušný software (ARTA)...tím si už umíš změřit celou impedanční charakteristiku (a třeba i exportovat jako textový, nebo .zma soubor)...z ní pak umí prográmek pomocí známý hmotnosti přidaný na membránu (a opětovný změření impedance s ní) automaticky dopočítat všechny Thiele-Small parametry. Jinak se tedy dá rezonanční frekvence změřit i pomocí přeladitelnýho generátoru, rezistoru a NF voltmeru...ale dneska už doporučuju jenom první popsaný způsob.
Add. : RC a LC členy...jdeš na to špatně. Takhle se to dnes nedělá. Že má výška na rezonanční frekvenci vysoký hrb neznamená, že se to musí kompenzovat nějakými LC (nebo spíš RLC) členy. Stačí dobře navržená výhybka 3. řádu a žádnou takovou kompenzaci zpravidla není třeba. Jenže na to se nedá přijít jen teoretickou úvahou. Musíš znát skutečnou frekvenční charakteristiku reproduktoru ve Tvé konkrétní ozvučnici (včetně fázovýho průběhu). Tzn., že musíš změřit ve Tvé bedně každý namontovaný reproduktor zvlášť (u basáků tu sériovou dvojici) bez výhybky. Frekvenční charakteristiku (ideálně z více směrů), fázou charakteristiku a impedanční charku. Stačí na to zase jen zvuková karta, kalibrovaný měřící mikrofon (lze koupit do 1000Kč), jednoduchý předzesilovač, nějaký výkonový zesák (co je v pásmu 20-20kHz rovný), kabely a příslušný software (ARTA nebo HolmImpulse). Po změření se naměřené charakteristiky exportují jako .frd a .zma soubory do simulátoru výhybek (LspCAD, Xover)...tam je pak krásně vidět, jak a který filtr ovlivní celkovou kmitočtovou charakteristiku, fázové navázání měničů a výslednou impedanci.

Mrkni se třeba na projekty TMxxx v týhle sekci. Uvidíš tam, jak to asi vypadá.