to není horna?

Je to klasická uzavřená ozvučnice jak je z prvních dvou fotek vidět. Ostatně co by ARN738 dělal v horně?

Venouš:
Ne, to není horna, to je úplně uzavřená ozvučnice trochu složitějšího tvaru. Vzadu je asi osmilitrový kastlík pro montáž zesilovače. ARN738 se do ničeho jiného než do uzavřené použít nedá.

Thales:
Ty fakt myslíš na všechno! Pro zkoušení to nebude třeba, po designové úpravě počítám s větracími mřížkami po stranách - svrtám je až bude na místě lamino. Přeci jen bude uvnitř trafo a usměrňovač.
Kdyby někoho zajímalo, proč je vypínač vzadu - tak proto, že se více méně nebude používat. Počítám s dálkovým spínáním pomocným napětím přivedeným na volné piny vstupního konektoru (obyčejné miniaturní relé na 24VDC s rekuperační diodou a RC filtrem).

EDIT:
Thales: Dělící kmitočty a strmosti prozatímní vyhybky schvaluješ?
Dělení subu a satelitů zatím neřeším, prvotní provoz bude s receiverem, který to má implantované a široce laborovatelné. Později bych vestavěl aktivní výhybku do některého stereozesilovače, co doma čeká na renovaci.
A dík za průběžné postřehy, díky nim to vykvasilo do téhle podoby a už se mi to začíná líbit.

Snažím se jen uvažovat prakticky a do důsledků

Když uděláš větrací otvory na straně nebude tam fungovat konvekce. zato když uděláš jednu řadu děr dole a zezadu (co nejníž) a druhou naopak co nejvýše (což by se mohlo dobře dělat do toho zadního kovového panelu) tak to bude fungovat bezvadně. Protože rozdíl výšek není velký, teplotní spád také ne tak bych ty díry dělal raději většího průměru aby kladly průtoku vzduchu co nejmenší odpor (menší odpor než větší počet menších děr při stejném aktivním průřezu = menší třecí plocha).

Děličky mohou být. Ten výškáč by sice teoreticky mohl být i 18dB, ale otázka je jak by podle měření vycházela směrovka takže v tomto bych si počkal na měření a do té doby počítal předběžně s spíš s těmi 12dB.

Neboj, jakožto výrobce silových rozvaděčů mám nucené i přirozené chlazení zmáknuté...
Teď jsem si vzpomněl na jednu dámu, která všude tvrdošíjně psala "chlazené nucení" a "chlazené přirození".
Dvě mřížky chci zavrtat do dna vepředu směrem k repráku (počítám s 30mm nožičkama), dvě po stranách nahoře vzadu směrem k panelu. Jde jen o několik wattů ztráty na trafu a elektronice, čili tudy si to cestu najde. V nejhorším tam vestavím malou klimatizační jednotku, dělal jsem jeden rozvaděč do Ghany a zatím mi tam třetí rok stojí, tak bych jí vyzobnul
S panelem už nic dělat nechci, je řezaný laserem a stříknutý práškovou vypalovačkou. Jak do toho začnu rejpat, zkurvím ho a nevím, kdy se mi podaří uhnat laseristu podruhé. Už takhle jsem na to čekal dva měsíce.
Když se podíváš výše, tak jsem psal poslední strmost v řadě 18dB...

Co máš proti chlazenému přirození? Některé "dámy" to mají rády tak jim to neber

Klimatizační jednotka je zcela zbytečná, já bych tam udělal ty díry jak jsem psal. Díry zespoda budou bezvadně nasávat prach ze země., navíc nikdy nevíš na čem bedna bude stát nebo co pod ní vleze. Ale tak je to na tobě, hrajeme si už zbytečně moc s detaily. Jen jsem napsal jak bych to udělal já.

Strašně dlouho jsem tu nebyl. Neměl jsem pro samou práci vůbec na nic čas, takže i projekt nadlouho usnul.
Podařilo se mi nejdřív zkurvit povrchovku satelitů (fládrování s nevyzkoušeným materiálem) a nakonec to na přímou žádost manželky dopadlo takhle.

Výhybka je popsaná výše, pouze základní výpočet bez simulace a měření a hraje to slibně. Zasloužilo by to pořádné odladění, ale už teď je slyšet, že si ARV165 s ARZ3604 skvěle sednou. Polský GDN v pěti litrech hraje taky dobře. Korpusy jsou masivní jak sviňa, jedna bedýnečka váží 7,5kilo.

Zesilovač do subu je oživený a odzkoušený - do Aldaxu jsem psal děkovný mail, hlavně za perfektní a zábavný návod. Truhlář mi zkurvil desky na opláštění subu, takže se zatím bude provozovat jen v tom hrubém korpusu. Zkušební provoz začne asi o víkendu, fotky sem ale dám až bude dodělaný ke koukání.
Thales: Větrání kastlíku je uspokojivě vyřešeno tím, že celý zadní panel je namontovaný s mezerou po obvodu - na 10mm vysokých sloupcích.

Máš pochvalu. Bodejď by to nehrálo dobře když se ty repráky k sobě výborně hodí. Měl si je ale dát blíž k sobě, hlavně výškáč a střeďák. Ten výškáč možná raději naležato aby osy byly co nejblíže k sobě, přeci jen dělička na které lze tuto dvojici dělit je hodně vysoká a byla by škoda toho nevyužít. Tyhle typy výškáčů potřebují vysoké dělení jako prase drbání jelikož se pak dosti uklidňuje jejich projev a mizí hodně z jejich negativ. ARZtko toho schopné je bez nutnosti dělání kompromisů což situaci nahrává a tak v podstatě jedinou brzdou je vzdálenost os obou reproduktorů. Určitě by mělo smysl to seriozně odladit, to bys pak koukal kam by se to ještě posunulo.

Zdravim všechny na foru. Před dávnými časy sem někde četl, a později i prakticky(poslechem) vyzkoušel, že eliptické(nebo obdélníkové, např. ART) reproduktory mají nastojato širší horizontální vyzařovací charakteristiku, takže bych to tak nechal.

To je sice pravda, ale záleží na umístění a potřebách autora zda si přeje mít lepší vyzařovací úhly v horizontální či vertikální rovině a teprve to konfrontovat s potřebou blízkosti os reproduktorů. Aby se pak nestalo že výhody plynoucí z toho, že se ty reproduktory k sobě hodí budou zabity jejich vzdáleností.

No, ARV na výšku jsou kvůli směrovce, blíž jsem to ale dát mohl, to přiznávám. Jen se mi to na začátku nelíbilo esteticky a pak už bylo pozdě. Na tři metry to snad není takové neštěstí.
Mám tu repráky na ještě jednu stejnou sestavu a možná by i líp vypadalo, kdyby se ty ARV a ARZ daly na jeden plech (tady je to to ocel 1,2mm vypálená laserem, stříknutá polomatným komaxichtem). ARV každopádně zevnitř (ta kurva magnet je moc velkej), ARZ by se dal zkusit tak i onak, co by vypadalo líp. Možná taky spíš zevnitř, ve stylu RSek.

Jednou se tu řešilo, kde brát černěné šroubky. Přímo u domu mám obchod se spojovacím materiálem, ale černěného moc nemají, spíš na objednávku. Nakonec jsem použil zásilkovou službu Killich v Liberci http://www.killich.cz/ . Mají toho dost, samořezy i metrické, s různými hlavami, včetně černých podložek.

Vyladění, toť otázka. Je to řekl bych velice nestandardní kombinace a ty repráky budou ze světa pomalu mizet. Když za to někomu zaplatím, náklady tím minimálně zdvojnásobím a sotva to kdo ještě někdy po mně využije. Ovšem na druhou stranu by mě lákalo najít někoho s pedagogickými schopnostmi, u koho bych si zrovna postup ladění okouknul.

Překvapil mě ten malý polský GDN. Stojí řádově pětikilo. Polypropylén se mi nikdy nelíbil, ale tohle mi zbylo, když kolega odřekl zakázku. Nemám na popsání slovní zásobu, ale mají prostě příjemný zvuk. Zkoušel jsem je i při větší hlasitosti se zesilovačem 2x45W - dobře zvládají bicí včetně kopáku, což se mi líbí. Pro milovníky masivních basů to ale samozřejmě není. Zřejmě by se hodily i do ekonomických dvoupásem líp než TVMka.
http://www.dexon.cz/katalog/reproduktor ... -hifi.html

Pochvala samozřejmě těší. Čistě pro zajímavost - to šedé je výprodejový 2mm silný podkladový koberec z výprodeje Hornbachu, nalepený naruby (líc je štráfkatý).

EDIT:
Thalesi, Ty jsi tady kdysi ukazoval jako dobrý nápad fotku ARZ3604 s ARV165 zrovna v době, kdy jsem uvažoval o tomtéž. Co jsi chtěl dát pod to, jsi neuváděl. Mělo by smysl odladit část výhybky pro tuhle kombinaci (12/18dB někde kolem 6kHz) a dělění basy-středy řešit zvlášť podle použitého basáku, nebo by se to už příliš ovlivňovalo?

to:Thales Tuto reakci sem přesně čekal. Bývá pravidlem a dobrým zvykem, že při soustředěném poslechu, o který jde asi především, se poslouchá (a také měří) dle soudobých zvyklostí v úrovni výškáče(vertikálně). Takže, bych se soustředil na horizontál. Toto forum mám celkem pročteno a ransom se mi nejeví jako že neví o co go. O Tvých kvalitách nepochybuji už vůbec. Z foto to není úplně přesně vidět, ale myslím, že výškáč by šel dát i o fous níž. Koncepce reprosoustavy se mi zalíbila, jinak bych nereagoval. Vzhledem k velikosti použitých repro(a tím i vzdálenosti os), to i s přihlédnutím k celkové koncepci a kvalitě repro(bez urážky, taky mám rád Tesla/TVM), asi není potřeba příliš hrotit. Kdyby se provedlo měření, simulace a odladění výhybky, dala by se vychytat dělící frekvence a fáze. To by pak, jak sám píšeš byla jiná káva. Také by se srovnaly hrby a citlivosti měničů.

Já bych z toho nerad dělal zbytečně velkou vědu. Na pečlivé odladění podstatně lepších beden máme modernější a i vhodnější repráky současně vyráběné. Přitom by to nevyšlo o mnoho dráž. Já to od začátku beru jako nízkonákladovku z toho, co jsem za několik let bezcílného syslení našel po skříních a regálech. Že čirou náhodou mám v okolí přístup k laseru, práškové lakovně a truhlárně, dá se na to teď snad i koukat, ale nedovedu si představit náklady, kdyby měl někdo ty práce platit. To by se opravdu vyplatilo jen s lepším osazením.
Jedna věc se ale musí nechat - nic s osazením Tesla (snad kromě širokopásma s ARE5808) se mi zatím nelíbilo tak moc na řeč a akustickou hudbu. Nemá to skoro nic společného s objektivní kvalitou - je to čistě srdeční záležitost.
Škoda, že se k tomu nehodí žádný Tesla/TVM basák. Ty malé nestačí citlivostí a ty větší by už asi neuhrály k děličce ARZtka.

Zkusím to napsat ještě jinak. Všelijakých beden s (pro mě) nezajímavým osazením tu bylo prezentováno už hafo. Většiína z nich je více či méně kompromisní a tudíž je jasné, že i kdybny se to doladilo tak stejně to nebude zvukově žádný zázrak.. prostě jen slušné základní bedny v tom elpšímpřípadě. Tohle jsou to sice malé bedýnky, od kterých nelze očekávat plnohodnotný projev (zejména ne na basech) ale zajímavé jsou něčím jiným. Celé pásmo, které jsou schopné vyzařovat, mají šanci zahrát perfektně (v rámci schopností těch reproduktorů). Je to tím že se k sobě ty reproduktory velmi dobře hodí. Frekvenčně s dokonce velmi slušnými překryvy aniž by to ovlivňovalo směrovku a zkreslení. Tudíž je možno výhybku koncipovat dle svých nejlepších možností a schopností a ne tak jak mi jí reproduktory vnucují. I když ty reproduktory nejsou špica splní naprosto přesně to co se od nich očekává aniž by se hnaly nějak na hranu. Tudíž tu máme velmi slušný základ, u kterého by mi bylo velmi líto to hodit za hlavu a nechat tento potenciál zapadnout. Proto do toho tak trochu šťourám. Není mi to lhostejné. Nechci ten potenciál nechat zapadnout.


Co se týče těch os tak jejich vzdálenost v závislosti na dělící frekvenci může udělat pěkné brikule na směrovce. Takže je hezké si lámat hlavu se směrovkou repráku a pak si to nechat pomrvit fázovými posuvy mimo osu. Ale neměřil jsem to, je to jen můj předpoklad. Já bych ten výškáč totiž na dnešní dobu dělil neobvykle vysoko (>=5KHz) abych omezil ten nepříjemný papírový zvuk, který chytá když se dělí nízko. Nebo alespoň tak mi to uchometricky připadá. ARZtko na to má tak proč ne.

Nikomu to nevnucuju, jen se snažím přiblížit proč říkám to co říkám.

Já tohle všecko vím. Byl by to pořád spíš takový hec, dokázat, že ty repráky mají větší koule, než by se zdálo. Jenomže sám do toho nejdu. Nemám na to dostatek času, prostředků, zkušeností a vlastně mě do toho kromě toho hecu nic neponouká.
Tak se domluvme. Sežeň někoho, kdo to bude ochoten simulovat a měřit (čemuž bych s velkým zájmem přihlížel), já zařídím dřevo a kov, poskládáme dokupy zásoby repráků, necháme si u Lukyse udělat výhybky a můžeme si hrát. Ve Tvé režii bude šťourání do detailů. Ostatně ten geniální nápad na kombinaci ARZ3604+ARV165 jsi tady první publikoval Ty.
Akorát si myslím, že pokud to půjde stejně kupředu jako nová výhybka pro 1PF06708 - nebo jako můj slib zeshora ("dávám si na to tak měsíc" - z letošního ledna), nebo jako všecko, do čeho jsem se kdy pustil, budeme to mít tak nějak na důchod.

A což ještě takhle: ARV167+ARZ3608+2xGDN v basreflexovém sloupku? (Qts 0,34)

Edit: Mě u Tebe ten perfekcionismus a hnidopišství strašně baví. Opravdu, ber to prosím jako poklonu. Já dělám ve své profesi totéž.

Ještě mě napadlo: Oba ty reproduktory jsou uzavřené. Dalo by se s nimi experimentovat na nějaké variabilní konstrukci z Merkura - různé polohy, různé vzdálenosti. Třeba je i zkusit dát vedle sebe.

Mě to nepřijde jako geniální nápad, v podstatě se to samo nabízelo. ARZtko stojí pár korun (již jsem se v rámci výprodeje zásobil a ARV165 mám taky ) a nikdo si jich nevšímal. Nejspíš proto že většině lidí jde o basy a tak koukali po velkém basáku místo po kvalitních středech a výškách.

Já bych se toho rád ujal kdybych to časově pobíral a kdybych měl konečně pořádné podmínky pro měření což nemám. Je to pro mě brzda. Snad příští rok až tu dojde k určitým změnám v bydlení.

Dva repráky tam rozumně dát nejdou, respektive jdou ale byla by to dle mého názoru neúměrná komplikace. Proč - protože ARZtko se nedá tahat moc nízko. Konkrétně várobce doporučuje ho netahat pod 1,3KHz, což dává vzhledem k jeho konstrukci smysl (uzavřený koš, malý pracovní objem, velikost atd.). To je tak akorát k tomu basáčku i výškáči. Střeďák není moc namáhaný výchylkou a tak se příliš neprojeví jeho nedokonalosti, z hlediska směrovky a zkreslení též OK. Tak to prostě všechno spolu hezky pasuje.
A teď co by se stalo kdyby se přidal druhý basák? Dovolím si pár spekulací. Jednak si nejsem jistý, zda by se vzhledem k vysoké horní dělící frekvenci nezměnilo vyzařování takové dvojice kvůli vlnové délce a vzdálenosti os (musel bych to spočítat což se mi zrovna teď moc nechce), jednak by to určitě kravilo při dělení basy/středy vzhledem k rozdílné vzdálenosti os středy/basy1/basy2. To by ty basáky musely být vedle sebe a to by ta bedna vypadaly jako jeden velkej čůrák s koulema. Tohle bych na stole mít prostě nechtěl. Možnosti jak z toho vybruslit jsou dvě:

Možnost A - snížit dělící frekvenci středy/basy tak aby se nedělo to co jsem psal výše. jenže jak to udělat když to ten střeďák nepobírá? Musel by se tam dát třeba ARO3614, který má stejnou velikost a vzhled, ale má otevřený koš a dá se dělit níže. (Jestli má i jiné konstrukční odlišnosti netuším - neměl jsem možnost zkoumat) Bohužel má i více zvlněnou vyzařovací charakteristiku, což je jedna komplikace, jednak nevím jak by se choval když by musel vyzařovat tak široké pásmo. Bál bych se že díky výchylce a výkonovému zatížení naroste zkreslení. Navíc by se musel dělat samostatná komora na středy což je další komplikace. Díky nižší děličce by se též prodražily součástky na výhybku jelikož by byly nutné větší kapacity i indukčnosti. To je celá hromada komplikací takže tudy bych se rozhodně nevydal.

Možnost B - udělat z toho 3,5pásmo. Protože nevím zda víš co je to "půlpásmo" navíc tak preventivně vysvětlím. V podstatě se jedná o klasickou soustavu (dvoupásmová, trojpásmová atd.), kde jsou použity alespoň dva basáky a každý z nich má jinou dělící frekvenci. jeden je zpravidla normálně vázán na středy (či výšky) a druhý se přidává až od určité nižší frekvence a dále pak pracují paralelně. Výhoda je, že pokud se jedná o soustavu s kompenzovaným bafflespem tak pokud se toto navázání druhého basáku provede v místě, kde začíná pokles citlivosti právě vlivem bafflestepu tak se tento pokles příjemně vyrovná a nesežere nám to zbytečně citlivost vlivem tradiční kompenzace. Jinak řečeno takové soustavy budou citlivější (oproti soustavě s tradiční kompenzací) a oproti soustavě bez kompenzace to bude kupodivu i dost basovat. To by byla docela zajímavá možnost, protože sice by to stálo o něco více na výhybce (nutnost přinejmenším další tlumivky a kondenzátoru s poměrně velkými hodnotami), ale vzniklo by z toho něco, co bych se nestyděl postavit si k PC na stůl (ten druhý basáček by klidně mohl být i nad výškáčem takže výška výškáče nad podkladem by nebyla v kolizi s blízkým poslechem) a možná by to řadu lidí uspokojilo (i) basově i bez subwooferu. Dalo by se to udělat i jako velmi štíhlé sloupky k TV.

Ber to ale spíš jako teorii protože pochybuju že se to kdy bude řešit, ale baví mě v tom rejpat

Neee, za ARO bych to neměnil, to by bylo škoda. Kombinaci ARZ+ARV chci za každou cenu zachovat. Myslel jsem plus minus to, co jsi popisoval.

Honila se mi hlavou ještě jedna věc a potřebuju ji teď vyvrátit, abych se jí přestal zabývat. Třípásmo d'appolito. To jest: Mezi dvěma GDN umístit ARZ a těsně vedle něho svisle ARV. Dělička pouhých 1500Hz mezi basy a středem by tomu uspořádání proti výše dělěnému dvoupásmu nahrála, středy a výšky by se přiblížily natěsno k sobě (nějakých 80mm osově). Vešlo by se to do šířky kolem 170mm, takže by to při objemu kolem 15l byly pořád sloupky. Udělaly by se samozřejmě symetricky levý-pravý.
S těmi ARO3618 jsem uvažoval o malém otevřeném centru. Ale dělalo by to asi neplechu, kdyby se mezi dva ARO3618 dal ARV165 a dělil se tak vysoko. Designově by se to přitom k těm mým satelitkům tak pěkně hodilo...

Měření jsem po Tobě nechtěl. Třeba bych se nechal vyhecovat k tomu, abych zainvestoval. Ale neznám nikoho vybaveného a ochotného. Od Tebe bych žádal podrobný rozbor zadání, připomínkování průběhu a podmínku, že si podle výsledku jeden exemplář postavíš taky, jako trest za to šťourání.

Původně jsem se chtěl věnovat tomu subu a dostal jsem se kurva někam úplně jinam. Je to zábava!

Tak já bych šťoural klidně rád, ale celé si to na triko nevezmu protože si myslím že jsou zdatnější. Jinak by mě lákalo mít něco takového doma tak proč ne? Nějakou formou bych se účastnit mohl.

To 3p appolito by technicky realizovat sice šlo, ale stavbu to prodražuje kvůli nutnosti dělit basy/středy 18dB/oct. Konkrétně rozbor aby taková konfigurace fungovala tak jak má tak dělící frekvence nesmí být vyšší než 1/4 vlnové délky os měničů při děličce 18dB/oct. Jinak se totiž vyzařovací diagram rozprskne a začne se to chovat jako line array nad kmitočtem, kde se to už nechová jako bodový zdroj. Kdybys vzal ty dvě GDNka a dal mezi ně ARZ tak budou od sebe osy vzdáleny cca 21-22cm. Počítejme raději těch 22 jelikož se to hezky dělí. To znamená že 1/4 je 5,5cm a této vlnové délce odpovídá frekvence cca 1,7KHz takže 1,5KHz je OK. Výhoda oproti 3,5 pásmu by byla v rezervě v celém pásmu které vyzařují basáky jelikož v celém pásmu by jely paralelně. To by mohlo teoreticky znamenat pokles zkreslení v tom pásmu, kde by v tom 3,5 pásmu hrál ten "vyšší" basáček sám. Na druhou stranu zase na tom 3,5p se mi líbí to že (se domnívám) že by možná šlo výhybku řešit jen jako 6dB (jelikož ty reproduktory se rozsahově poměrně dost překrývají) a dopracovat se tak k lepší impulsní odezvě. A to v tom appolitu nepůjde. Těžko povědět co z toho by bylo poslechově lepší, bylo by zajímavé to srovnat. Řekl bych že verze appolito by hrála lépe v mezní situaci, kdy by hrála dost nahlas a ta druhá verze by hrála lépe a živěji potichu.

Centr bych se snažil řešit co nejvíc podobně jako satelity aby tu odlišnost ucho nevnímalo rušivě. Zkusil bych ten satelit prostě položit a hotovo. S AROčkami asi nic moc lepšího neubastlíš. Samy od sebe toho mnoho nenabasujou (resp. abrsolutně vůbec nic) a tím že je budeš tahat dolů tak vzroste zkreslení a zatížitelnost toho zbytku pásma. Takže i když jsou schopné chodit vysoko tak by to nejspíš nebylo ono. AROčka mají výhodu jen tehdy pokud chceš snížit děličku nebo při málo strmém dělení.

Dnes jsem sub zapláštil, váží teď 40 kil a na poklep zní jako beton.
S prvními poslechovými testy jsem nadmíru spokojen. Uvidím, jestli mě nezačne srát časem.
Dodělám rámeček s tkaninou a hodím sem fotky.

Tak to je hotový. Po dvou týdnech používání hlásím spokojenost, takže snad už jen někdy v budoucnu odladit výhybky do těch satelitů.
Design je podřízený okolnímu nábytku. Je to potvora těžká a masivní...
Fotil jsem služební krabičkou na mýdlo, za kvalitu se omlouvám.
Za bordel okolo nikoli, to je normální.