Abys to pochopil musím to vzít poněkud zeširoka.
Podívej, kdysi dávno, v době kdy tvůj děda byl chlap na vrcholu svých sil, existovala nemecká norma DIN 45 500. Byla to jedna z prvních (a nejrozšířenějších) norem, které se snažili nějak podchytit rychle se zvyšující kvalitu audiokomponent. HiFi je totiž zkratka ze slov High Fidelity, tedy vysoká věrnost. Do té doby se sice výrobci samozřejmě snažili o zlepšování parametrů jejich zařízení, nicméně vývoj probíhal spíše takovým poklidným tempem jelikož pokud chyběl kvalitní zdroj signálu nebyl tlak na kvalitní následné zpracování tak veliký. Hlavně v 60. letech však spolu s poptávkou prudce vzrostla kvalita nahrávací techniky (gramofony, magnetofony) a přenosové techniky (stereo přenosy v pásmu VKV) a bylo tedy třeba nějak odlišit zařízení, které těchto kvalit dokáží nějak (do té doby nadstandardně) využít. Právě v té době byla zavedena ona norma DIN 45500, která definovala která zařízení spadají do jaké kategorie na základě jejich zkreslení, šířky pásma, kolísání otáček u gramofonů a podobně. Je jasné že pokrok udělal svoje a když se budeme dívat i na lowendové integrované obvody tak drtivá většina z nich onu půlstoletí starou normu splní. Ale jsou tu hned tři problémy:
- Za prvé nic to neříká o zařízení jako o celku. Klidně tam může být umístěna jedna komponenta či součástka která by tehdejším kritériím vyhovět mohla, avšak celek může být tak blbě navržen že celek toto splnit nemusí. To dokazuje to že mnohé o desítky let novější zařízení mají horší provozní parametry než tehdejší kvalitní zařízení. Příkladem budiž různé PC zvučítka, minisystémy, domácí kina a jiné nesmysly. Když se jim podíváte do útrob najdete tam třeba (v těch lepších verzích) jako základ koncového stupně obvod TDA7294. Tento obvod sice není žádný zázrak, ale určitě není sám o sobě nijak tragický (určitě je nesrovnatelně lepší než TDA2009), přesto celé zařízení jakožto celek včetně dodávaných reproduktorů šrot je.
- Za druhé ta norma je půl století stará! Uvědomme si jaký obrovský skok učinila technika dopředu od té doby. Auta přeci také neporovnáváme podle tehdejších norem a to vývoj v automobilovém průmyslu z hlediska principu činnosti motoru mě subjektivně nepřijde zdaleka tak veliký. Takže to že nějaký integrovaný obvod svými základními vlastnostmi vyhovuje jakési stařičké normě nic neznamená, dneska máme nároky na kvalitní přednes zdaleka vyšší.
A za třetí jsem zapomněl než jsem napsal za druhé

Takže když si vzpomenu tak to pak doplním.
Jo už vím. Za tu dobu s tím jak se postupně zlepšovaly parametry zařízení a čím dál tím víc domácích zařízení tuto starou normu splňovala, začala být zkratka HiFi vnímána poněkud jinak. Zatím co v dobách svého počátku to byla známka jakési kvality, v současnosti (ale obecně už minimálně 20 let) je vnímána spíš jako označení audiotechniky určené pro domácí provoz. Prostě odlišení běžné domácí techniky třeba od zařízení pro veřejné ozvučování a další audiotechniku. Z toho plyne že označení v původním smyslu je zcela zprofanováno a toto se nepodaří nijak zvrátit. Je tedy třeba používat označení jiné abychom se zorientovali. Abych to dostatečně znázornil vezměme si jako příklad třeba ten TDA2009 a DPA nebo libovolnou jinou rozumnou tranzistorovou konstrukci. Je jasné že oba bez problému splní tehdejší normy natolik aby mohly nést označení HiFi. Přesto i nejnižší z řady DPA kvalitou přednesu zcela smete z povrchu zemského prvně jmenovaný obvod. Znovu proto opakuji - nelze se dnes spoléhat na označení HiFi, je dnes spíše zavádějící (řada méně seriozních výrobců toto označení stále používá k matení neznalého zákazníka a láká ho k nákupu nekvalitního zařízení označeného jako HiFi) a proto od tohoto označení většina výrobců již dávno opustila a orientuj se zákazníku podle čeho chceš (hlavně podle své peněženky). Něco jiného je mluvit s lidmi kteří tomu rozumí a pro které je zkratka HiFi (byť ve volnějším slova smyslu) označením něčeho, co splňuje vyšší nároky než nějaký lowendový spotřební odpad.