Jelikož jsem dlouho potřeboval nějakou jednoduchou pomůcku pro prvotní nástřel výhybky, udělal jsem v excelu jednoduchý "prográmek"

Výsledek je na obrázku. Můžeme měnit char. repráků, a všechny hodnoty součástek univerzální 2pásmové výhybky +-40dB/dek-zvolil jsem schéma tak, aby bylo co nejuniverzálnější. V případě potřeby je možné schéma ještě kapku zuniverzálnit, ale výpočet výsledného vztahu je děsně pracný. Toto myslím pro většinu případů bude bohatě stačit:)

Pro případné otočení polarity vejškáče jsem do grafů(jsou dva totožné, ale každý jinak zvětšený) dal i fázi na zátěžích.

Jediná trochu nevýhoda je, že repráčky jsou nahrazeny čistým odporem(pro náhradní repro schéma by už byly vztahy pro výpočet grafu ručně nerealizovatelný:). Ale opět, pro prvotní návrh si myslím i toto není překážkou a navíc náhradní schéma se mění s okolním prostředím repra.

Z výsledných char. obou větví-LP a HP se dá udělat dobrý obrázek o výsledné charce. Sice neznáme konkrétní součet obou charakteristik, ale ten je podstatný pouze v okolí společné "děličky", a tam už si zkušenější snadno poradí(třeba otočení polarity vejškáče, změna vzdálenosti středů repro apod..

Kdo by měl zájem si to vyzkoušet, ať mě napíše mejla.

Případným připomínkám se nebránim

No, nerad bych nějak rozbíjel tvou radost nad povedenou prací, ale všecky tyhle výpočty sakum prásk jsou pro seriózní hifi i PA docela "mimo" - Totiž dělící frekvenci dvou reproduktorů si rozhodně nelze takto malovat. Nejde jí určit na grafu, a tomu pak následně podřídit každou soustavu nehledě na její potřeby. Je to příliš teoretické bez reálných praktických zásad, které je potřeba do návrhu vyhybky zahrnout.
Chybí tam jak jsi uvedl opravdová impedance reproduktoru. Bez toho nebude dělička zdaleka přesná, chybí tam opravdová charakteristika reproduktoru. V té děličce už nemusí vůbec hrát, a nebo naopak víc než je třeba SPLref, v tebou zvolené děličce už také nemusí zvládat výkonově dělat svou práci, a může pracovat mimo dovolené provozní podmínky. Nemusí být směrové či fázové charakteristiky v pořádku NA UCHO, přestože graf by mohl říkat něco jiného. Není tam zahrnuta topologie a způsob provedení ozvučnice. V součtu není problém minout správný výsledek o víc než 1kHz, a to je opravdu strašně moc. Ještě nikdy jsem neviděl nikoho seriózního, kdo by navrhoval vyhybky bez potřebných komponent v ruce. Asi je to složitější než to vzít a udělat, a i po technicky správném řešení to při sestavení nemusí znít vůbec dobře. Stejně jako graf neumí říci jak to bude hrát, neumí ani vysvětlit jak chutná kuře. Je potřeba to všecko zažít. Pardon za tolika negativní kritiky.

No impedanci reproduktoru lze ještě nahradit přibližně tak, že pro každou frekvenci si vyčteš z naměřenýho grafu(třeba od výrobce) její velikost.
Jinak s tím co píšeš celkem souhlasim, na obhajobu však musim říct, že toto skutečně neumí žádný byť dospělý pragram:).
A to že na děličce nemusí jeden nebo druhej už zvládat je ale otázka výkonového buzení-to přece s výhybkou nijak nesouvisí-jako že by ti to řeklo pozor, tady už reprák nesmí pracovat na plno:)-to si snad každej umí nalézt repro a jemu přiřadit správně pracovní oblast.
A fáze na ucho? Hm to nevim co tim myslíš.

Však ale taky píšu že je to jen pro první nástřel-třeba jestli se zamýšlená sestava dá vůbec nějak realizovat, nebo jen nástroj pro to zkusit si co která součástka udělá, abych neladil něco naslepo...apod. Doladit si to musí každej sám. Nakonec to nikomu nenutim:) jen jsem si to udělal pro sebe a napadlo mě, že by se to někomu mohlo hodit. Třeba jen na hraní:)

Hm, opravdová charakteristika tam přece je. Je naměřená a já ji tam akorát opíšu:)

Ještě tam dneska snad dodělám průběh velikosti a fáze celkové impedance:)

Zkoušel jsem si tam dát jednu sestavu z Prodancu-posuď sám: zelená a červená na dělení se téměř shodují s měřením a tu výsledovku na děličce si holt musim +- domyslet.
Ta bude skutečně zcela zásadně záviset na tom jak rozesadíš repra v bedně a jaký maj tvar a velikost atd. atd. To ale nemůže chudák prográmek tušit, pokud bude ale vzdálenost středů membrán výrazně menší než vlnová délka na děličce, tak podle mě lze přibližně říct, že se tlaky +- sečtou tak, jak to určí fáze na svorkách obou měničů a otočení/neotočení polarity připojení výškáče. Což v praxi moc nejde splnit, takže se nad tim musí trochu víc podumat a nakonec poměřit a doladit.

Pokud tam zanášíš reálné hodnoty SPL i impedance z měření, tak to je jiné kafe. Z prvu jsem to z toho tak nepochopil. Pak nemám výhrad....