|
O tom jsem tady žvanil už několikrát. Tak jen zběžně:
Buď se s tím mým vehementem dají napřímo porovnávat bedny nebo zesilovače. V obou případech je nutno přepínat tak, aby nedošlo nikdy ke spojení dvou cest dohromady. Hlavně ale u zesilovačů by to mohlo být fatální (kdyby se spojily výstupy dvou zesilovačů do sebe). Takže přepínáme čtyřpólově (v obou kanálech oba póly) a tak, že je připojená vždycky jen jedna cesta. Při přepnutí se ta cesta musí nejdřív spolehlivě rozpojit a pak se může zapojit druhá. Původně jsem to dělal přepínacími kontakty. Přepnutí je mžikové a v podstatě ani není nijak slyšet přerušení. Teď ale budu přepínat s krátkou prodlevou, a během té prodlevy se navíc převeksluje útlum signálu. Za důležitější považuju porovnávání beden, protože tam jsou na první poslech jasné rozdíly. Umím přepínat i víc zesilovačů do jedněch beden, byla to hlavní atrakce jednoho srazu před pár lety. Závěr byl ten, že rozdíly mezi zesilovači jsou sotva rozeznatelné a že to moc nemá cenu prožívat. Ale každej to chce slyšet znova. Pro testy beden mám v úmyslu použít standardní zařízení. Výstup slušné zvukovky zapojený do nadstavby přepínače, tam jsou čtyři samostatné regulátory útlumu s rozsahem cca 10dB, přepínač vždycky přiřadí odpovídající útlum ke zvolenému páru beden. Z přepínače útlumu linka do Lukyssova děleného Protona, protože ten používáme tradičně jako krmení. Výkonový výstup zesilovače se zapojí do vstupního reproterminálu na přepínači, čtyři výstupy přepínače se pošlou k bednám. Pro každý pár beden se nejprve pustí hnědý šum, nastaví se odpovídajícími regulátory pro všechny přibližně stejná úroveň SPL v prostoru, pustí se muzika a pak se může po libosti přepínat z beden na bedny. Při srovnaných hlasitostech se dá férově porovnat, který pár co hraje líp nebo hůř. Rozsah nastavení je úmyslně jen 10dB, protože se pak dá nastavovat jemně, dosáhne se lepšího souběhu kanálů a u beden podobné kategorie zcela určitě větší rozdíly v citlivosti jak 10dB nebudou. Porovnávat miniaturní bedýnky k PC s velkými podlahovkami by byl nesmysl.
Pro zvědavé lze porovnat i zesilovače. Signál ze zvukovky se rozdělí pasivním rozbočovačem a připojí do linkových vstupů až čtyř zesilovačů. Pustím sinus 200Hz, nastavím na všech zesilovačích pomocí jejich regulátorů hlasitosti stejné výstupní napětí, přepínač se použije obráceně - čtyři zesilovače do jednoho páru beden. Pak se může pustit muzika a přepínat mezi zesilovači.
V obou případech nemá smysl řešit celý řetězec. Prostě to hraje v jednom případě z jednoho převodníku přes jeden zesilovač, a zkoumá se, co s tím udělají různé bedny. Ve druhém případě z jednoho převodníku do jedněch beden, a zkoumá se, co s tím udělají různé zesilovače. Uměl bych napřímo porovnat dejme tomu i dva různé převodníky, ale to by se muselo velice důkladně nachystat dopředu. Ne že si každej přinese svůj ze všeho nejvíc nejlepší DAC, a "nějak to připoj, ať to každej slyší". K tomu se nehlásím, protože bez přípravy nezaručím rovné podmínky. Navíc by to zabralo celý sraz. Ostatní pokusy, jako třeba gramofon versus digitál, jsou irelevantní, protože na desce a na CD nikdy nejsou shodné nahrávky. Kdysi jsme porovnávali během poslechovky na jednom gramofonu několik přenosek, ale to taky není úplně fér, protože by každá potřebovala individuální přizpůsobení k předzesilovači - minimálně volbu vstupní kapacity, taky srovnání úrovní a podobně, jinak tam hraje velkou roli nahodilost, a to nechci. Takže zajímavé ukázky ano, určitě, cokoli kdo doveze, všecko je zajímavé. Ale prosím pěkně, bez unáhlených závěrů, že je něco lepší a něco horší. U aktivních řešení se porovnání napřímo udělá jedině jako bedny včetně zesilovačů, ale myslím, že to ničemu nevadí. Prostě se porovná celé řešení s celým řešením. To je OK.
|