|
Zemní smyčka vznikne prostě tak, že ti zem z jednoho bodu vyjde a jinou cestou se do něj zase vrátí. Sestavovat stereo zesilovač ze dvou monofonních bloků se společným napájením právě k tomuhle provokuje. Kdyby ty dva kanály měly každý svůj samostatný zdroj (to jest dva transformátory nebo aspoň pro každý kanál dva samostané sekundáry), nic by se nedělo. Takhle se i zesilovače vyšší třídy dělají. Země pak jsou spojené jenom u vstupu a to ještě pouze tehdy, když do toho připojuješ vstupní signál, který má pro oba kanály zem společnou. V ideálním případě mají oba kanály země oddělené úplně. Typicky řetězec s gramofonem se takhle dělá snadno: Přenoska nemá levý systém s pravým nikde spojený. Highendové předzesilovače se pak dají udělat jako čistě dual mono. Každý kanál má vlastní napájení, potenciometr hlasitosti za ním má zvlášť zem pro levý a pravý kanál, koncové zesilovače za regulátorem jsou taky dual mono. Nikde po cestě se tedy funkčně nespojuje zem pravého a levého kanálu. Ani na deskách, ani na konektorech, ani na zdrojích.
Tady bys udělál dva tišťáky s perfektní hvězdicovou topologií (tu máš správně), jenomže mimo ty tišťáky tu smyčku vyrobíš. A krom toho (jak naznačoval Akusta, že to být nesmí) budeš mít ty uzly dva, na každé desce jeden. Jenomže to jsou dva uzly, kterými tečou proudy několika ampér, zároveň je z každého odpíchnutá signálová zem pro daný kanál - a tyhle dvě země se ti spojí před vstupem. Kdyby ne u potenciometru nebo konektoru, tak každopádně u zdroje signálu. A část těch velkých proudů se bude uzavírat tudy. Kreslit to nebudu, ale představ si to: Od zdroje máš napájecí vodič na GND jednoho kanálu. Z něho je na desce odbočeno na vstupní konektor. Od něj bude zem vodivě spojená se zemí zdroje signálu (někde přes ten regulátor, konektor a kabely). Druhým kanálem se zem od zdroje signálu vrací zase stejnou cestou na desku druhého zesilovače, tam do napájecího GND a přívodním vodičem na střed zdroje. Smyčka je uzavřená. Akusta má pravdu v tom, že za dodržení VŠECH podmínek je nejlepší paprskovité rozvedení zemí. Jenomže u zařízení na více deskách bys musel mít ten jeden společný uzel ve středu zdroje a z něho jít samostatnými vodiči ke každé uzemněné součásti, pinu, konektoru zvlášť. Je pravda, že jsem to jednou viděl dokonce i takhle dělané, ale vyrábět bych to tedy fakt nechtěl. Takže ryze prakticky je mnohem jednodušší se na dokonalou hvězdu vykašlat a zjednodušit to na zem větvenou. U choulostivých a extrémně citlivých zařízení (jako předzesilovač pro přenosku) by to byl trochu oříšek, ale u koncového zesilovače s citlivostí kolem 0,5V je to naprosto bezproblémové. Kdybych se nebál, že si to připojíš na šťávu bez kabeláže, poradil bych ti fígl, který používám už roky a často: U jednoho (třeba levého) kanálu prostě nedělej (nebo přeškrábni) na desce propoj od GND vlevo nahoru ke konektorům, k C9 a k R1. Co vede na piny 1 a 3 u integráče, můžeš nechat, to je jen pro ovládání. Ke zmíněným bodům to připoj kusem drátku ze sousední desky, nejlépe od zemního bodu u J1. Když budeš hodně pedantickej, tak vezmi drátky dva a připoj C9 samostatně přímo z napájecího GND toho sousedního kanálu (protože jím může při vybuzení zesilovače téct k zemi -proboha- až miliampér !!!). Zároveň už na vstup levého kanálu nepřipojuj zemní propoj od potenciometru/konektoru, pouze živý vodič. Tím dostaneš pro vstup levého kanálu přesně stejný zemní potenciál jako pro vstup pravého - a bez zemní smyčky. Není to řešení ideální, ale to rušení, které na výstupu takto ošetřeného kanálu zbude, bude neslyšitelné. Jediný průser je, že dokud nebudeš mít tu vstupní zem přivedenou na desku zvenčí, NESMÍŠ to připojit na napájení. Takže by bylo přeci jen vhodnější to ve vlastním zájmu udělat na jedné desce. Tam takové opomenutí nehrozí. V podstatě bys mohl tenhle tišťák zkopírovat dvakrát vedle sebe, nakreslit mezi oba kanály propoje pro napájení a pak jenom lehce dořešit připojení GND pro vstupy a ty choulostivé věci. (To ve vlastním zájmu píšu ze zkušenosti. Co já už toho odprásknul pouhou nepozorností.)
Ještě se tomu dá šikovně pomoct tak jak psal Kodl. Ale aj to vyžaduje jistou zkušenost. Ta rozlitá zem by třeba dobře pomohla u řešení na jednom tišťáku, zejména pokud by byl zesilovač rovnou v kuse ze zdrojem. I tak je ale více než vhodné na tu rozlitou zem připojovat na jedné straně silové záležitosti a na druhé straně ty signálové. Zesílení vodičů pomůže taky - třeba propojit GND obou desek jedním co nejkratším a co nejsilnějším drátem, klidně i měděnou sběrnicí. I to je ale spíš další krok po správném ošetření té země signálové.
Jo a ten předzes. Ne, není nutný. Pokud tedy myslíš korekční předzes. Ona většina korekčáků zvuk spíš mrví, blbě se na tom nastavuje rovná charakteristika, potenciometry nemívají dobrý souběh... Spousta lidí už přišla na to, že pouhý zesilovač s potenciometrem hlasitosti hraje tak nějak líp. Dobré bedny a slušný zdroj signálu se bez korekcí obejdou. A kdyby přece, tak slušný softwarový ekvalizér poslouží líp. Náročnější lidi používají lineární buffer s jednotkovým zesílením. To už se ale bavíme o zařízení podstatně vyšší třídy.
|