První počítač jsem měl jako sedmiletej - byl to Commodore 64. Krom nějakýho jednoduchýho programování v basicu a hraní her nic moc ani dělat nešlo. No naučil jsem se ještě nastavovat univerzální hlavu na kazetovém magnetofonu. Hrával jsem poměrně často, ale s mírou. Byly to jednoduché hry, které ani nešlo pařit týden v kuse.
V osmý třídě na základce mi naši koupili první skutečný počítač - Pentium 200MMX, 32MB RAM, 1GB HDD, CMI8330 audio na MB, S3 VirgeDX 2MB, 24x CD ROM. Tehdy u mě začala skutečná doba hraní her. Mastil se Duke Nukem 3D, Need For Speed, Diablo, Heroes Of Might and Magic... - počítač byl samozřejmě zakoupen za účelem, že na elektrotechnické průmce budu počítač potřebovat kvůli předmětu "výpočetní technika". No T602, Pascal apod. jsem ani neměl nainstalovaný. Bohudík, že mně zajímala alespoň elektrotechnika obecně, tak jsem se naučil alespoň si počítač složit, nainstalovat a vyladit systém W95 (třeba málokdo věděl, že W95 nepotřebuje autoexec.bat a config.sys, který jej při startu poue brzdil). Taky jsem se krom hraní her vrtal v magnetofonech, stavěl zesilovače a repráky. Učivu do školy jsem se věnoval málokdy a učil se jen tolik, abych nějak prolezl. Ono na to nebyl ani čas, protože bylo potřeba mastit hry a skládat zesilovače.
No po maturitě mne nějak hry omrzely. Občas jsem si sice pořád ještě zahrál Heroes 3. Úplný konec nastal po dohraní hry Return To Castle Wolfenstein. To byla taková definitivní tečka za mou hráčskou kariérou a současně nastoupil odpor k PC jako takovým. V současnosti to beru už jen jako nutné zlo. Zůstaly mi bedny, zesilovače, magneťáky a klasická auta.
Mnoho lidí prostě to hraní pustí stejně, jako ho to chytlo, někoho to nepustí nikdy. A myslím, že zákazy na tom nic nezmění. Dokonce zastávám názor, že zakázané ovoce chutná nejvíc. Mně naši třeba nikdy nějak výrazně neodepírali a ani nezakazovali alkohol - a žádný alkoholik se ze mně nestal. Když si otevřu sedmičku vína, piju jí 3 nebo i 4 dny. Do hospody takřka nechodím...

Akusto,
to také není žádné madlo,ale prkno na pietní odkládání cestou přejetých spoluobčanů.Tou rouškou se ´´To´´pak decentně zakryje.A co tě na tom tak potěšilo?

Nee, madlo je to nahoře nad oknem. No, hlavně že Akusta neběhal po Chrudimi s oknem v rukách. Jakpak dopadl sraz? Já takový věci radši vynechávám.

Tak třeba v dobách Akustova mládí takhle vypadala i madla na stahování oken - to my nemůžeme pamatovat.

Jo táák,tím lankem se sklo vysmejkne z gumy.Chytré!Rozbíjecí kladívka byla asi brzo ukradena.Holt vlak vyšší
kvality.Jak se teď říká.Tady by se Švejk také vyblbnul.Viz. jak jel vlakem do Budějovic a scéna s ruční brzdou.
https://www.youtube.com/watch?v=pOXU372U-2U

Já jsem ještě jako kluk jezdil třínápravovýma vagónama třetí třídy. Dřevěný lavice, okna se stahovala řemenem a tahala to pára.
Yarmil: Tentýž odkaz jsem tu nechal o pár příspěvků dřív...

Ransom,to mi uniklo.Sorry.Píši Ti brief.

Řemenem se okna nestahovala, to se stahovalo normálně madlama a řemenem se to zajistilo v určité poloze, protože okna neměla vyvažovací mechanismus.

To je možný, já chodil do první třídy a vím, že jsem si s tím řemenem hrál a babička mě mlátila přes ruce že jsem čuně. Dlouho jsem si nebyl jistej, že tam jezdily ty třínápravy, ale prej opravdu jo. První půlka 70. let na trati 199 - babičku jsem měl v Borovanech.

Naprosto souhlasím s TLU Zákazy jsou stejně k ničemu...

Ale vypadá - jenže já nejel Tvým pěkným vlakem ... ale Ex 151.



Ty asi poznáš typ vagónu ...

Jo a pro ty, co budou mít připomínky k těm fotkám, jen to, že to sem dávám, aby nám vlakový specialista IGOR mohl říct, co je to za typ vagónu (a vlaku). Já se v tom nevyznám. Předem díky za info.

Sraz byl super, Tome. Přišlo asi 2/3 lidí, což je úspěch. I třídní chodí na všechny. A tentokrát dorazila i naše oblíbená paní učitelka biologie a příroďáku, která se zejména nám klukům tenkrát MOC líbila, protože byla krásná (ve smyslu elegantní a sexy). Pěkně nám puberťákům cvičila hormonama.
Ale je fakt, že je pěkná baba i teď ... v letech. Je o 11 let startší, než my.

BTW: řemeny ve vlacích si taky pamatuju, ale i kovová madla oken, která vychýlením a zatažením dolů to okno normálně spustila dolů. To Igor neříká úplně přesně. Ale nebylo to ve všech vlacích.
Jinak ten vysklívací mechanismus s lankem je při pohledu zblízka pochopitelnej - trochu jsem žertoval. Navíc je tam piktogram ...

11 let je prd to ste měl někdo zkusit

Akusta: Jel jsi vozem Bmz73, tím úplně nejlepším, co je u ČD k mání. A to madlo fakt nevypadá, že by sloužilo ke stahování okna.
Co jsem neříkal úplně přesně?

laminat:
No pokud si dobře pamatuju (je to už dlouho), tak si neuvědomuju kombinaci madla a řemenu. Ale třeba se pletu.
A pokud jde o lepší vlaky ČD: já myslím, že jsi zapomněl minimálně na RailJet
http://www.cd.cz/spec/railjet/vlaky-cd- ... ie/-21990/
Tím jsem jel zpátky z Pardubic do Prahy. A to tedy byl jiný level ...

A jak jsi to okno s madlem, co se otevíralo přitažením k sobě, zajistil v mezipoloze? Řemenem.
RailJet je novější a modernější, ovšem Bmz je o třídu pohodlnější. Je to licence vozů rakouského Siemens SGP a stará nádražácká poučka říká: Nejpohodlnější jednička je rakouská dvojka.

No nevím. Ty modré, tvrdé a překážející opěrky hlavy mi dost vadily. Celkově tvrdá sedadla. Asi mají Rakušané jinou prdel ... a představu o pohodlí. Proti tomu se mi v RailJetu sedělo 10x líp.

Pro mě je pohodlný jakýkoli vagón ve kterém se nevyskytují povykující spratci.

Akusta: Pravděpodobně jsi, tak jako většina cestujících, nezaregistroval, že ty modré, tvrdé a překážející opěrky jsou svisle posuvné. Tam Dráha dluží nějaký srozumitelný piktogram, protože tyto stížnosti jsou časté.
Mně vyhovují právě tvrdá a lavicoidní sedadla více, než nějaké pseudoanatomické sedačky, kde člověk nemůže ani změnit polohu.

To není madlo ke stahování okna, ale pro vytržení lemovací gumy a následné vysklení při nutnosti nouzového opuštění vozu. Okna v těchto vozech nejsou stahovací, protože je tam klimatizace.
Hlavové opěrky jsou skutečně u některých typů svisle posouvatelné.
Jelikož jsem pamětník, tak do školy jsem běžně cestoval v "dřeváku" a řemen u okna sloužil jak k otvírání (okno se jím v první fázi muselo nadzvednout), dále se dírkami v něm reguloval stupeň otevření okna a samozřejmě sloužil i zavření.