Ono je potřeba trochu tu tepelnou ztrátu na chladič rozložit. My samozřejmě nevíme, jaký má chladič tepelný odpor, můžu jenom hádat že nebude lepší než kolem 0,5K/W. To znamená že při 32W by se měl ohřát o cca 16°C vůči okolí - pokud bude nastojato s volným prouděním okolního vzduchu. Jenomže to platí, pokud do jeho základny půjde teplo rovnoměrně tak jako z původních čtyřech KD503 (je to chladič z AUJčka, že). Pokud do něj ten výkon cpeš v jednom bodě, neodvede ho pryč. Musel bys ztrátu rozložit do více paralelních tranzistorů a ty rozmístit dál od sebe, nebo ten jeden přišroubovat třeba přes 10mm silnou plotnu z mědi, dlouhou přes celou délku chladiče. I potom je 32W pro ten tranzistor docela na hraně - vypadá to jako pouzdro TO220 a to má velice malou styčnou plochu. Nejlepší kontakt je, když je pouzdro montované přímo na chladič bez izolační podložky a křidélko šroubované dvěma šrouby pomocí přítlačného hranolku. Ono nezáleží jen na katalogové povolené ztrátě čipu (ta může být třeba 70W), ale hlavně na způsobu jak se ta ztráta odvede.

Počítat tady moc není co (spoustu údajů neznáme) ale z tepelného odporu přechodu čip-pouzdro (z katalogu) a z potřebného ztrátového výkonu snadno zjistíš maximální teplotu pouzdra kterou nesmíš překročit. A ta se dá kontrolovat už snadno. Ne prstem, ale třeba pomocí multimetru přiloženým termočlánkem. Většina multimetrů dohle dovede a termočlánek má ve výbavě.

U podobných obvodů (lineární DC zdroje, regulátory, nabíječky) se člověk nesmí nechat zmást optickým klamem. 60W zesilovač s teoretickou tepelnou ztrátou kolem 30W by se na takovém chladiči sotva ohřál, protože plného výkonu (a ztráty) dosahuje jen řídce a krátkodobě. 30W nepřetržité ztráty v DC obvodu je ale úplně jiné kafe.

A nebude problém v tom, že si "starostlivo odstránil väčšinu teplovodivého svinstva"?

Jop, lebo tá machuľa teplovodivej pasty, čo trčí z popod toho mosfetu je príliš nenápadná.

Tak ja som len linknuté fotky nepozeral.

A to už prečo?

Pre lenivosť. Treba vložiť sem.

A já myslel, že jsem mu napověděl to samé a dost - a donutit NOT-HUMAN k troše vlastního studia. A Ty mi to takhle zkazíš ... Proto jsem chtěl, ať se pochlapí a napíše sem ten polovodič a my mu pak z konkrétních údajů Tj, Ta, Pmax a samozřejmě teplotních odporů čip/pouzdro atd. atd. řekneme (ale jen naznačíme), jak se tepelné úbytky v celém řetězu od přechodu až do luftu počítají, a dostane domácí cvičení zbytek spočítat sám.

BTW: co bys měřil za teploty ? Když na tom skoro neudrží ruku, tak to má kolem 55-60°C.

Tu sa dejú veci. V prvom rade ďakujem ransomovi za to, že si dal tú námahu a pekne mi to rozpísal. Vlastné štúdium by som robil v prípade, že by to malo nejaký význam, takto som si pozrel maximálny stratový výkon tranzistora a max. pracovnú teplotu v datasheete a dal som to na najväčší chladič, aký je po ruke (z AUJ). Počas kontroly som zistil, že chladič stíha odvádzať teplo dosť dobre, len pri dlhodobom behu by sa zišlo dodatočne odvádzať teplo z chladiča, každopádne verím, že na 175°C sa ten mosfet pri bežnom používaní nedostane.
Ak by to dakoho zaujímalo, tranzistor je IRL530N
Rezistor je 1Ω 5W
Kondík je 2u2 (prvý, čo bol po ruke)

Takovej jsem ještě v životě neviděl. Žebrované chladiče o velkých profilech svisle dosahují cca
2 °C/W a to už jsou krávy veliké. např. http://www.gme.cz/chl205k-250-blk-p620-087 má 2,1 °C/W.

Pro jeho parametry :

max. teplotu přechodu Tjmax = 175°C,
vnitří tepelný odpor přechod/púouzdro Rth= 1,9°C/W
a ztrátový výkon Pmax = 32 W,
a pro tepolotu okolí Ta = 45°C,
Vyjde teplota pouzdra Tc = 114,2 °C
a potřebný tep. odpor externího chladiče Tchl = 2,1625 °C/W , což je kráva jako na ukázce z GME.

A kdyby chtěl, aby to nehnal tak nadoraz (spolehlivost), tak pro cca 120°C na přechodu bude mít na chladiči 59,2°C a chladič je prakticky nevyrobitelný (Tchl = 0,44375 °C/W).

Takže něco mezi.

BTW: A souhlasím - Pouzdro TO-220 se na tohle nehodí vůbec. To je prasárna.
Pokud to myslí vážně, tak něco jako tohle :
http://www.gme.cz/unipolarni-tranzistor ... a-p213-025
ten má Rth = 0,83 °C/W

Hodí...pokud tam těch trandů bude 5 vedle sebe. Já tak dělal nabíječku autobaterek...no spíš kamionových baterek. 5ks mosfetů v TO220 rovnoměrně na chladiči.

TLU:
To jo, jenže on tam má jeden ... ale stejně, může-li si vybrat, je technicky čistší řešení použít velká pouzdra s malým Rth .

Ja to nepotrebujem nechať nepozorované pod záclonami celú noc. Určite nebudem dávať strašné prachy za výkonový tranzistor a následne navrhovať kadejaké zbytočne zložité obvody na to aby som si občas vybil "nevylietané" baterky. Povedal by som, že sa to zbytočne komplikuje, účel to spĺňa tak, ako to je, som s tým spokojný. Za návrhy na zlepšenie ale ďakujem, vedomosti navyše nikdy nie sú na škodu.

Neclovek:
Ta tvoje výchozí úvaha ale nebyla správná. Z toho co bylo výše napsáno si to myslím přebereš sám.
Měls tam aspoň pojistku? Protože viděls někdy co dovede udělat litiová baterie do zkratu? Tohle je hodně na hraně.

Akusta:
Měls ale někdy v ruce chladič z AUJ? Základna 100x285mm, profil má jen čtyři žebra, ale jejich plocha je mnohem líp využitá, protože jsou vysoká a mezi nimi široké mezery. Jestli se někdy nechám vyprovokovat, schválně u něj někdy Rth změřím.
To na tvým obrázku je ale docela slabota. Chladič zakrslej, tenká základna a žebra natěsno. Tam ty 2K/W docela sedí.
Zkoušení prstem - to záleží na zkušenosti a taky na opotřebení prstů. Já prstama ožmoulávám rozehřátý cín z pájecí smyčky, moje žena je schopná si spálit ruku o vodovodní baterii ze které teče 45° teplá voda. Napětí taky radši měřím, i když rukou rozeznám hranici kolem 48VAC.

Jj, respektujeme to. Podle Tvých reakcí ale odhaduju, že ty vědomosti využiješ až po prvním průseru ...

A jak se asi (pasivně) chladí polovodiče se ztrátou ve stovkách W? To jest třeba kdejaká dioda ve svářečce.

Já vím, Tome - taky to byl jen příklad. Pokud jde o zkoušení prstem ... to byla jen taková latina z oboru. Proti exaktnímu měření (jak víš) jsem nikdy nic neměl ... naopak.
Na průmce v Pardubicích jsme měli starého vysušeného učitele dílen, který 380 V zkoušel prsty jedné ruky a na test 220V už si je slinil, že to necítí. Ale měli jsme zakázáno to dělat po něm ...

Nečlovek: A načo vlastne potrebuješ vybíjať LiPol akumulátory? Však tie nemajú memory efekt, ani im skladovanie v polovybitom stave neškodí, akurát im skracuješ životnosť pridávaním vybíjacích cyklov.

Měl jsem na mysli zařízení běžných malých rozměrů. Velká kráva by se NOHUMANovi pod záclonu nevešla ...
A ještě jsme mu mohli poradit tepelný snímač na chladič a sirénu z okna. Až bude tu hrůzu mít zapnutou a bude lítat venku ... tak aby aspoň sousedi přišli hasit.

Ale už to nepitvejme ... Chladičů jsou mraky a stačí je jen správně vybrat a jak jsi psal, dobře orientovat, popř. povrchově ošetřit (černý elox atd.). ...

Už jenom perlička - vzpomněl jsem si na jednoho, co zkoušel prstama teploty na pouzdrech tranzistorů a dostal pěknou prdu. Mezi kolektorama bylo přes 160V.

Někdy vyfotím do zvrhlostí pěknej chladič co jsem nedávno montoval. Chladí to pasivně cca 100W na dvou SSR spínačích pro topení vypalovací pece, při okolní teplotě kolem 45°C. Použité jsou dva kusy tohohle namontované na měděné šíně 120x430x10mm která slouží jako tepelný most.

Ide to cez 1R rezistor, pri najhoršom bude batéria krátkodobo preťažená. (aspoň teoreticky) Letecké LiPo batérie sú robené na niekoľko desiatok ampérov odberu, takých 17A, čo by tieklo v prípade zlyhania regulácie je pre tú baterku nič.


Preceňuješ ma, jeden prúser mi väčšinou na poučenie nestačí.


Ja ich vybíjam práve do toho polovybitého stavu. Keď nabijem tri baterky a na prvej havarujem tak, že bez opráv už koptéra nepoletí, tak tie ďalšie dve mi ostanú plne nabité a keby som ich také nechal ležať týždeň na poličke, tak im časom stúpne vnútorný odpor a potom o 60+ ampéroch, čo si tá koptéra v pohode cucne môžem len snívať. Preto sa ich snažím skladovať približne okolo skladovacieho napätia 3,82V na článok.


Baterky vybíjam len ak ich nevylietam, vybíjať ich doma počas lietania by bola blbosť.


Také dačo sa mi stalo keď som dávnejšie čerstvo po umytí rúk skúšal teplotu tranzistorov v AUJčku.
Inak ja som na teplo dosť citlivý, jak prstami, tak ústami, za to mama vždy keď si niečo dáva "prihriať" do mikrovlnky, tak si to v nej rovno prevarí...