Ty IO posílení výstupních kondů i filtrace obvykle vydrží poud se nejde do extrému. Ono jde spíš o to že ty kondy jsou obvykle nějaké krámy s mizernými vlastnostmi, počítá se s tím že vyschnou atd. Pak jsou v TV ještě napájecí cestičky tenké, slabá hlavní filtrace - dokonce v obou mých Grundig TV byl zařazený v napájení IO výkonový odpor! Tak jsem to trochu vylepšil že jsem přerušil původní přívod, natáhl tam silnější drát, místo odporu vrazil tlumivku (bohužel malou - budu tam muset dát silnější - leze tam rušení ze spínaného zdroje a na citlivých bednách je to nepříjemné), posílil filtrační kondenzátory a vývody vyvedl ven na terminály co nejblíž od IO. A hnedka to bylo znát. Jen ještě musím pořešit to rušení ale nechce se mi teď tu TV otevírat.

Jinak ohledně té cívky - vlastnosti cívky záleží na vlastnostech reproduktoru. Někdy se skutečně cívka vine úmyslně slabším drátem aby její výslední odpor spolu s reroduktorem přiblížil optimální Q bedny jako celku ale nepoužívá se to nějak extra často. Jen je třeba vědět že ne automaticky slabá cívka je špatně (přestože tomu tak většinou bývá). ARS850 přestože se jedná o tehdejší top model Tesly je plná kompromisů. Ne proto že by to neuměli lépe. Jistěže uměli ale svou roli tam hraje velikost, ekonomika a v neposlední řadě předpoklad k jakým zesilovačům si ty bedny asi tak mohli lidi v době návrhu připojit. Cívka takových parametrů je jedním z těchto kompromisů. pokud vezmu ten samý reproduktor do ruky dnes a budu s ním konstruovat bednu pro člověka který ví k čemu jí připojí (resp co potřebuje) a má na to dostatek místa (tedy nikoliv blbuvzdornou bednu pro masy) lze s ním dosáhnout mnohem (!) lepších výsledků. Jak co se týče hloubky kam až hrají tak zejména co se svižnosti jejich projevu týče. Je jasné že PAčko to nikdy nebude ale myslím že i ty Rammsteiny a Nightwish by se na tom daly velmi dobře poslouchat pokud se dobře vybere reprák který bude hrát nad těmi ARN930 (rychlý 10" středobas se silným pohonem). Čtyřpásmo s takovým reproduktorem by byl strašlivý masakr.

Vipere srovnání ARS641 a ARS850 - ARS850 hraje pochopitelně hlouběji, ARS641 je citlivější, nejede tak hluboko ale zato má rychlejší vršek což je příjemnější. Bohužel možnosti toho repráku jsou zabité úplně stejně jako v ARS850 cívkou (ta je v obou výhybkách zcela identická). Ten reprák co v tom je (ARN932) je po připojení přímo k zesilovači velice příjemný a dokáže i kopat - dobře se poslouchá a myslím že domů je to velmi dobrá volba a nikoho neurazí (pokud to fakt nechce jen na dělání kraválu a slaboduché kopání). Podmínka je ale přímé připojení k zesilovači. S aktivní výhybkou by se dalo s jedním zavřeným okem uvažovat i o méně náročném třípásmu.

A ještě se vrátím k té jednoduché výhybce v tomto threadu. Dobrá kontrola zesilovače nad reproduktor se nepozná tak snadno na muzice jako spíš na nějakém hlubokém hlase který běžně mluví, ideálně trochu rychleji (např. Moravec). Pokud je reproduktor málo tlumený tak hlas tak nějak zadunívá a člověk musí nastražit uši aby dobře rozuměl (zvláště je-li tam ještě nějaký hudební podkres). Je to poměrně unavující. Pokud je reproduktor dobře kontrolovaný tak při stejné úrovni basů je srozumitelnost dobrá. Pozor na limitaci u zesilovačů s výkonem pouhých pár wattů, zejména v kombinaci s málo citlivými reproduktory které potřebují nad sebou tvrdou ruku (to je přesně ten ARN226).

Tak som vymenil filtračný kondenzátor napájania TDA2615 z 470M za 3G3.
Taktiež výstupné kondíky z 1G za 3G3 (iné som nemal )
A vyviedol som priamo z tých kondíkov samostatné vodiče von z televízora a spojil napriamo s reprokáblom čokoládkou. Takto som znížil na každom kanáli odpor prívodu k reprobedniam o cca 0,4 až 0,6 Ohmu (Meral som to).
Napäťový delič na vstupe TDA2615 som zmenil na 1/10 pôvodného, takže do TDA pôjde 10 x slabší signál. Je to taká ochrana toho TDA pred preťažením
Na plnú hlasitost TV nikdy nepozerám a s tým novým deličom tá hlasitosť postačuje
Zmenu zvukového prejavu som ešte nejak netestoval
Ale sa mi nejak zdá, že to akoby viac pridalo na výškach - je to možné?
Skôr som očakával basy

Ono ti nepřibylo výšek. Oni se ti jen zřejmě zpevnily basy - staly se asi kontrolovanější. To se na první poslech jeví jako jejich úbytek. A když máš méně basů tak se to projeví jako více výšek. Další možnost je že tím že to provozuješ do 4ohm bedny při tvrdším zdroji už zabírá nadproudová pojistka, eventuálně obvod zakmitává. To by se dalo poznat na osciloskopu. Těžko soudit když to neslyším. Může to být OK a nemusí.

Klasický osciloskop nemám, ale nepostačil by SW osciloskop napríklad Winscope 2.51?
http://www.zen22142.zen.co.uk/Prac/winscope.htm
Využíva vstup zvukovej karty v PC.
Mám s ním celkom dobré skúsenosti.
A k nemu nejaký SW rozmietací generátor.
Akou frekvenciou by som mal ten zosik v TV budiť, aby som zistil, či prípadne nezakmitáva?
Stačí obdlžníkový signál napríklad 100Hz?
Díky.

Tak je to tak, jak píše Thales: Basy sú pevnejšie, ale tichšie. Nastavenie výšok som znížil v TV na +4 a je to lepšie. (Korekcie zvuku v TV sú od -7 do +7 pre basy aj pre výšky). Doteraz som prevádzkoval zvuk s reprobedňami s basami aj výškami na maximum, čiže +7. Pre malú hlasitosť to takto vyhovovalo (fyziológiu hlasitosti to asi nemá).
Nezdá sa mi, že by zosilňovač nejak zakmitával, ľudský hlas aj hudba znie prirodzene.
Ale verím, že vo zvuku to má ešte veľké rezervy

Fuj, korekcie naplno... Dobré bedne korekcie nepotrebujú, alebo len veľmi málo. Ale toto je už moc...

Já chápu že pokud regulace hlasitosti v TV postrádá fyziologii a nebo je nějak nešikovně nastavená tak můžeš pociťovat při tichém poslechu nedostatek basů a výšek. Ale jednak tak jak to máš je to moc, jednak ten zesík má velmi malý výkon a na případnou ekvalizaci tam nezbývá rezerva. Zesilovač se tak velmi snadno dostane do limitace. Protože nejvíc energie je na basech tak jako první se dostane do limitace kvůli basům ale projeví se to logicky i na výškách které se s tím logicky svezou. A protože je lidské ucho citlivější na zkreslení výšek tak to asi nejdřív pocítíš tam. Ale je to opět jen jedna z možných teorií.

Včera som si zmeral napätie na vstupe do reprobední pri maximálnej bežnej hlasitosti a korekcie basov na maximum. Nenameral som vyššie napätie ako 0,6 Vac. Takže pre záťaž 4 Ω je to výkon 2 x 0,1W. Pri tomto výkone by zosilňovač ešte limitovať nemal. Ani žiadne skreslenie nepočujem. Ináč basy a výšky už mám ubraté, pretože som upravil výhybku v reprobedniach, bol tam problém so zvýšenou kapacitou kondenzátorov TC180 MP, ktoré mali namiesto 2uF až od 2,09 do 2,67uF a výškač hral až príliš odspoda. Teraz ARV3604 beží len cez 5uF, paralelne k nemu cievka o hodnote 0,5mH.
Basák ARN226-03/4 je cez cievku 0,75mH a paralelne k nemu kapacita o 5uF. V rámci možností to ešte nejak budem ladiť. Zároveň som k reprobedniam pripojil reprokábel CYSY 4 x 2,5mm2

Ten CYSY je fajn ale myslím že v tomto případě je to zbytečný luxus.

Čím si to napětí měřil? Běžným digitálním měřákem a nebo analogem s pomalou ručkou? Naměřil si nesprávné údaje protože si měřil střední hodnotu ale vůbec nevíš co se děje ve špičkách které jsou úzké a měřák je prostě nezachytí. Protože předpokládám že nemáš doma vhodné zařízení kterým bys mohl měřit krátkodobé (špičkové) výkony kterých se tam dosahuje udělej si následující pokus: Vem si nějaký vhodný kondenzátor o kapacitě desítek uF. Vybrat můžeš takový jaký máš měřák. Pokud máš kvalitní měřák s velikým vstupním odporem můžeš dát menší kapacitu a ideálně svitkový abys vyloučil vliv jeho vnitřních svodů které jsou pro elektrolytické kondenzátory běžné. Pokud máš nějaký starší měřák s menším vnitřním odporem (například Avomet po otci, levné ručkové měřáky z OBI, od benzínek a pod) musíš zvolit větší kapacitu a test trvá déle a zesilovači se méně líbí. kondenzátor připojíš přes diodu a malý omezující odpor (dejme tomu 1ohm?) přímo na výstup zesilovače a necháš ho nabíjet napětím co z něj leze při běžném provozu. Necháš to nějakou dobu připojené a změříš si po čase napětí které se ustálilo na kondenzátoru. Toto napětí si pak porovnáš s napájecím napětím zesilovače a zjistíš jakou napěťovou (a z toho odvozeně výkonovou) rezervu mají než se dostanou do limitace.

Zopakoval som meranie podľa rady Thalesa, ale nejak mi to nefungovalo Použival som kvalitný svitkový kondík 1uF, potom elyty 47uF aj 220uF, všetko s nemerateľným odporom väčším ako 100Mohmov.
Ale potom som si všimol, že mám merák, ktorý vie zobraziť maximálnu hodnotu meranej veličiny. Je to VA18B http://www.atel-electronics.eu/produkt.php?hash=03983&dispLang=EN
Ale aj tak viac ako 0,9 Vac som nenameral. Vtedy TV uz pekne vrieskala, takto nahlas to nikdy nepozeráme. Basy som mal naplno. Zosik v TV je napájaný 23Vdc.

To je zvláštní že si nic nenaměřil. měl si to připojené tak že přes diodu se nabíjel kondenzátor který byl přes druhý vývod zaojený k zemi, bedna byla na tom kanále odpojená a anpětí si měřil na tom kondenzátoru? Je zvláštní že ten měřák naměřil tak málo.

Z 23V je 6,5W nominálního výkonu nějak málo. Asi měkký zdroj a jen do 8ohm,

Aha, asi bol problém v tom, že som reprobedňu odpojenú nemal
Napätia som vždy meral s pripojenýni reprobedňami.

Ono čistě teoreticky by se to nemělo moc lišit ale prakticky protože takový test je pro zesilovač dosti nevhodná zátěž mohla už zapůsobit nadproudová ochrana od přetížení. Ono je to takové dost nešikovné. Čím větší dáš odpor tím méně to zesilovač zatěžuuje a tím víc se blíží normálnímu provozu. zase na sruhou stranu se přes ten kondenzátor nestihne šičkami nabít kondenzátor na větší hodnotu. proto je nejlepší mít ten kondenzátor co nejmenší a s co nejmenším svodem a mít měřák s co nejvyšším vstupním odporem a pak ten vstupní seriový odpor jde krásně snížit a současně stoupá šance že naměříš nějaké smysluplné hodnoty.