Zdravim vsetkych.
Aj ked som sa v davnejsej minulosti elektroakustikou vaznejsie zapodieval, nevedel som vtedy o "vplyve" reproduktorovych kablov.
Nedavno som sa o tomto vplyve dozvedel a venoval som tomuto "javu" niekolko hodin studia na roznych internetovych diskusiach.
A teraz konkretne: Medzi reprobednou a zosilnovacom som mal zapojeny vykonovy rezistor o hodnote cca 12 Ohmov. Bolo to z toho dovodu, aby som mohol jemnejsie nastavovat hlasitost a hlavne aby pri najnizsej hlasitosti bol zvuk tichsi. Takto som to pouzival cele roky.
Bol to televizor OVP s vystupnym vykonom zosilnovaca 2 x 10W a pripojenymi reprobednami vlastnej vyroby - kvalitne prevedene, uzavrete, vatou vytlmene, osadene repro ARN226-03/4 a ARV3604, vzduchove tlmivky,...
Tie bedne v spojeni s roznymi zosilnovacmi a pri roznych prilezitostiach hrali dobre. A dobre hrali aj s tym odporom v serii. Ale po prestudovani vplyvu pripojneho reprokabla na akusticky prejav som tie odpory vyhodil a pripojny kabel skratil na 2 metre. Je to sice len 2 x 1,5mm2.
A co myslite, ze sa stalo so zvukom? NIC!
Malo by to ovplyvnit aspon basy, ale to som nezistil.
Testoval som to postupne, a to tak, ze som upravil najprv jeden reprokabel, prepol na mono, vyvazil hlasitost a rozdiel vo zvuku medzi bednami bol nerozlisitelny.
Jasne, beriem do uvahy, ze v televizore OVP nie je zosilnovac nejakej spickovej kvality, ale ak vyradenie odporu, ktory ma hodnotu niekolkonasobne vyssiu ako samotny odpor celej reprobedne, sposobi nepostrehnutelny rozdiel, potom aky vplyv ma na reprodukciu reprokabel o velkom priereze, extremne cistej medi, pozlatenych vyvodoch,...?
Prosim o diskusiu.

no myslím že na to, aby si si takéto detaily všimol, musíš mať nielen lepší zosilňovač ( hi end, elektrónkový ), ale aj lepšie reprobedne a samozrejme lepší zdroj zvuku, teda kvalitný CD prehrávač a origo CD, prípadne gramofón a LP...také vecičky ťa vyjdú na rádovo tisíce €.....tam by sa už asi dalo lepšie experimentovať a mohol by byť nejaký ten rozdiel poznať

Musíš brát v úvahu všechny faktory. ARN226 je sám o sobě dosti líný reproduktor se svou vlastní charakteristikou zvuku. Pokud je třeba ještě v nevhodné ozvučnici, připojený přes cívky které mají samy o sobě vlastní veliký stejnosměrný odpor, eventuálně nevhodně navržená výhybka, ty zesíky v TV také stojí za starou belu. Jak samy o sobě tak zejména vlivem návrhu té TV (napájení, návrh DPS atd.). To vše zmenšuje celkový možný rozdíl který zvukově poznáš. Také záleží na budícím signálu. Pokud na tom posloucháš jen hlas může se stát že ten rozdíl neslyšíš. To ovšem neznamená že tam není. Také je možné že ho prostě nechceš slyšet protože někteří lidé si libují v dunivých uhuhlaných basech a o pevných kontrolovaných a přesných nechtějí ani slyšet. které všechny vlivy se u tebe vyskytli to nevíme. Na místě jsme nebyli a nikdo z nás nemá detailní popis všech faktorů které tam mohou hrát roli. Bohužel dostatečné množství informací je základ všeho. Každopádně ber to tak že ten odpor tam skutečně být nemá.

Odpor tam skutečně být nemá, na druhé straně vliv kabelů (zejména pak reproduktorových) je velmi výrazně přeceňován. Při slepých testech žádný slavný "poslouchač" typu ing. F. Krauta nebyl schopen poznat, kde je jeho kabel a kde je CYSY 4 x 2,5.
Kabely má mít co nejmneší odpor, kapacitu a indukčnost, nic víc a nic míň se po něm nechce.
Samozřejmě, že výrobci kabelů a obchodníci budou zuřivě oponovat, protože výrobce na tom má několik tisíc procent a obcxhodník taky výrazně vyšší marži, než třeba na elektronice.
Každopádně investice do kabelu ve výši ceny elektroniky je nesmyslná, ta investice přímo do elektroniky přinese řádově vyšší zlepšení, než do kabelů.

Ano, od určité míry výše je přínos minimální a mnohdy dokonce sporný. Ale to bohužel není předmět této diskuse.

Tak ozvucnica je uzavreta, z 20mm latovky, predna stena z preglejky, vsetko lepene epoxidom, cca 250g bunicitej vaty na vsetkych stenach okrem prednej. Predna stena odnimatelna, utesnena, upevnena 10 skrutkami M5. Vyhybka pozostava z jednej vzduchovej cievky 0,75 mH na basak (6 dB/oktavu) a druhej vzduchovej cievky paralelne s vyskacom ARV3604 o hodnote asi 0,45mH? Samozrejme vyskac cez kondenzator (5 x 2 µF - stare neslavne hovnaky, chystam sa ich vymenit), takze 12dB/oktavu. Priemer dratu basakovej tlmivky je asi 1,2mm. Myslim, ze na takej jednoduchej vyhybke sa toho vela pokazit neda. Predvcerom som este zrusil cokoladky v bedniach a reprokabel naletoval priamo na reproduktor a vyhybku, cize reprokabel je neodnimatelny. Este sa chystam vymenit reprokabel za CYSY 4 x 2,5 alebo aspon za CYSY 4 x 1,5. Zvuk porovnavam cez muziku, na hudobnych programoch. Viem, ze basy maju byt tvrde a nie zahuhnane. Ale zacinam pripustat, ze uz to hraje lepsie, ako predtym Este sa chystam vymenit elyty za vacsie na vystupe zosilnovaca, pretoze reprobedne su s impedanciou 4 Ω. A detailne si obzriem ten zosik v TV, co by sa dalo na nom vylepsit Mozno, ak treba, tak tam postavim nejaky iny zosik. Vykon 2 x 10W mi uplne postacuje. Pripadne aky zosik by ste mi doporucili na zabudovanie do TV? S ohladom na to, ze signal zvukoveho doprovodu televizneho vysielania nie je predsa ziadne Hi-End
Diky za Vase prispevky.

Pani, mozno trochu od veci, ale teraz ma napadlo, ze sluchadlove zosilnovace maju na vystupe ochranne odpory radove desiatok ohmov. To by potom akekolvek sluchatka aj tej najvyssej kvality hrali zle? Sluchadla maju impedanciu porovnatelnu s reprobednami, mozno o nieco vyssiu. Jak to mam chapat?
Diky.

Zmysel malého vnútorného odporu zosilňovača je asi taký, že ked membrána hlavne basáku pracuje, je jasné že sa v nej tvorí takisto elektricke napätie, opačnej polarity ako privádzané, a prúd ide cez zosilňovač. Malý odpor zosilňovača ( = vysoký činiteľ tlmenia ) takéto napätia prakticky skratuje a eliminuje potom rôzne negatívne javy, ktoré by mohli ovplyvniť výsledný zvuk, resp poškodzovať reproduktor alebo zosilňovač.
Slúchadlá pracujú s výkonmi rádu mW, preto je treba výstup k nim riadne redukovať aby sa nepoškodili. Samy majú asi príliš malú výchylku na to ,aby tvorili ovplyvniteľné hodnoty napätia pre tlmenie, preto to tam nehrá zrejme takú rolu.

Dobra a logicka odpoved. Diky Cliff. Takze pri malych vykonoch, radove 1W, sa odpor na privodnych vodicoch k reproduktorom prejavuje menej.
Takze vcera som televizor rozobral (je to OVP 2840) a zmenil hodnoty odporov na napatovom delici na vstupe integrovaneho koncoveho zosilnovaca TDA2615. Takze uz ziadny odpor v serii s reprobednami nemusim kvoli znizeniu minimalnej hlasitosti pouzivat
Este sa chystam vymenit oddelovacie kondenzatory na vystupe TDA2615 z 1mF na 3,3mF (pretoze pouzivam repro 4 Ω) a taktiez zvysim filtracny kondenzator napajacieho napatia 23V pre TDA2615 na 3,3mF. Dalej vyvediem priamo z vystupnych oddelovacich kondenzatorov vodice 2,5mm2 von z televizora a reprokabel pripojim cez elektrikarsku cokoladku skrutkovanym spojom. Takto obidem dva konektory pochybnej kvality v televizore a taktiez plosne spoje fakt nedostatocne nadimenzovaneho prierezu spojovacich ciar.

Ak sme tu mierne naznacili nezmyselnost honby za superextra reprokabelmi, tak pri tej prilezitosti ma napadlo, ci niekto zodpovedne popisal vplyv jednosmerneho odporu vinutia cievky, ktora je sucastou vyhybky a je predsa k basaku zapojena v serii. A jej odpor nie je zanedbatelny; este som nevidel, ze by bola navinuta vodicom nejakeho extremneho prierezu napriklad 4mm2 a z nejakej bezkyslikatej medi

Mozna zase trochu mimo temu, ale pred tyzdnom som pomahal kamaratovi montovat do auta nove ovalne triaxialne repro, myslim, ze tieto http://www.ground-zero-audio.com/english/04_if6904x.htm
Basovy system je zapojeny napriamo, cize ziadna tlmivka. A je to repro, ktore hra fakt velmi dobre a tiez zvitazilo v nejakom autohifi teste. Tak ma napadlo, ci niekedy nie je lepsie radsej tlmivku na basak vobec nepouzit, aby sme takto vylucili vplyv jednosmerneho odporu tlmivky. Ja viem, ze pri velkych basakoch to tak byt nemoze, ale napriklad aj stare Tesla reprobedne pre hudobne ucely (nejake ARSxxx) mali basak napriamo.
Konkretne ma zaujima, ci by som nemohol tlmivku v serii s basakom v mojich bednach s ARN226 vyhodit

Pozor, nezvyšoval by som výstupný kond moc, lebo hrozí prieraz tranzistorov integráču nabíjacími prúdmi. Ten delič je naprosto ok. Proti vyvedeniu nič nemám, môže byť. Tlmivka tiež ovplyvňujesvojim Rdc reprodukciu basov, a je to všeobecne známe a aj popísané. Zrovna u starých ARSiek to bolo tak, že z ekonomických dôvodov dali iba kond na výšky a bolo vybavené. Takto to robili k prístrojom s malým výstupným výkonom, nestrácalo sa na citlivosti. A zrovna ARN226 nechutne škrieka, tú bez výhybky by som nechcel počúvať ani náhodou. Humus proste. Zrovna staré reprodktory ako ARZ66X, ARN66x bez výhybky toľko neškriekajú, sú kultivovanejšie. A stredy zahrajú, čo 226tka ani náhodou nevie. Prečítaj si tu na RM článok o basových reproduktoroch, myslím že je to aj tam napísané.
Z druhej stránky, keď má cievka pred basákom veľký odpor (vzhľadom k impedancii reproduktora) tak ovplyvňuje celkové Q bedne a môže pôsobiť skoro ako BR. Takto to spravili v ARS850 napríklad, cievka pred basákom má Rdc okolo 5ohm, basák 15... Basy sú nízke, zahrá ich fakt dobre. Ale kopnúť to tým pádom nedokáže. Tož, asi tak nejak..
Na uchometrické počúvanie a posudzovanie čo aká cievka a aký odpor robí by som si zaobstaral kvalitný zosiľňovač a kvalitné reprosústavy, na hentom moc rozdielov nepoznáš.

Pocut rozdiel medzi velky plandakom a stredne velkym plandakom je skutocne takmer nemozne aj pri napinani sluchu... Tolko asi k verzii s 12ohm a bez 12ohm.

Martine, když už si nakousl ty ARS 850 a že kopnout to nedokáže, dalo by se to přirovnat třeba, že jsou proto vhodnější na poslouchání např. Oldfielda, Jarreho apod. kde jsou basy spíše pomalejší, ale hodně nízké a např. takoví Rammstein nebo Nightwish na tom zní už na houby, protože tam je spíše rychlejší kopák a vlastně celkově ta hudba už není o nějakém táhlém hřmění, jako spíš o přesnosti a rychlosti? Porovnával si to tak někdy? Nemám možnost adekvátního srovnání, ale musím říct, že se mi mnohem víc líbí zvuk ARA 390, než menšího hifíka ARN 312, každý je dobrý na jinou hudbu, ale u ARN je znát ta "papučovitost" nebo jak to nazvat...
Ještě by mě zajímalo, jestli si měl možnost přímo srovnat ARS 850 a ARS 641...?

Diky za upozornenie. Takze postaci 2,2mF?

Komar, rozdiel 5ohm odporu u 1PF06708 bol poznať. Tam je basák v príliš malom objeme...
Viper, jo, to je ono. Ide to perfektne od podlahy, ale kopať to nekope. Proste malý objem majú tie bedne. Dohnali to špulkou. Oldfield sa na nich počúva dobre, aj country čo počúvam.
Jece, C668 je v schéme asi kravina, chýba tam desatinná bodka. 2,2G postačí. Ak 4ohm vie integráč. Datašit som nekukal, nemám na to momentálne pripojenie netové a ani čas.

No hej, C668 je tiez 1,0mF, tak ako C667.
Ale ten TDA2615 4ohmy nevie. Vadi to? Ja to risknem
http://www.datasheetcatalog.com/datasheets_pdf/T/D/A/2/TDA2615.shtml

Tak to potom vadí... Riskuješ ohňostroj.

No dobre. V datasheete pre TDA2615 su vystupne kondiky len 680M. V televizore su az 1G. Necham ich tak. A ine jak 4 ohmove bedne som na televizor nepripajal a koncak doteraz neodisiel Je sice pravda, ze ho nebudim na maximalnu hlasitost Dlhodobejsi vystupny vykon 2 x 1W staci na to, aby sa zacali susedia stazovat

Posílením výstupných kapacít a filtrácie by si ho zaťažil. A ešte hlasitosť a nemusel by to rozdýchať. Tiež počúvam 99% času potichu...