To byl takový odhad. Neměřil jsem to, protože to nechci hnát na krev s reproduktorem, který má menší impedanci. aby mi to tady ještě nějak pobouchalo, a zařval zesík nebo aj reproduktor
Je tam nějaké čtyřkanálové TDAčko, které by to při slušném zdroji mohlo dát. No, je tam spínák, a ten by to dát mohl. Nicméně to nehodlám tvrdit skálopevně.
I kdyby to bylo 15W, pořád to vybudí reproduktor tak, že o tom v baráku vědět bude každý
o 20db větší akustický výkon při pořádném krmení na basech pod 50Hz si snad ani nechci představit... Sádrokartonový strop to zcela jistě nevydrží.

Tak jsem dneska zase byl na reprákách a úlovek byl o něco úspěšnější než minule...
- 4xARV161, 2xARN5604 (komplet vnitřnosti ARS9204), 2xARN567, a jeden ARO538.
Ten ARO538 - byl v jedné od pohledu hodně staré televizi a je krásně zachovalý. A zdá se mi že i docela pěkně hraje. Je to běžné širokopásmo, nebo to má nějakou větší hodnotu? Teda mě to je celkem jedno, nechám si ho tak jako tak, ale zajímalo by mě to...

Pěkný kousek do sbírky. Na praktické použití moc ne. Jako širokopásmu tomu chybějí výšky. Jako střed to je bez výrazu. Na basech to má tendenci dunět a celé to moc zkresluje.
Ale přece něco: Když se dají tyhle staré 200mm po dvou nebo i po čtyřech stejných kusech do otevřenky, je to dobrý jako cvičná bedna na doma pro elektrickou kytaru. Kus snese 10W. Kdysi jsem dělal kamarádovi kombíčko se dvěma 2AN63350 a 20W zesilovačem s TDA2009 v můstku. Myslím že mu to hraje dodnes.

Tak, od včera pomáhám také budovat socialismus, soudruzi!

První dojmy z první práce opravdu paráda, jedná se o takové asi mosazné dutinky, prý to mají být jakési lambda sondy do aut. Nám je sem posílají z DE a tady v Cz se kontrolují. 3 takové dost složité stroje kterejma to prochází pod kamerama atd. To muselo stát obrovský prachy, na materiálu těch mašin se nešetřilo, všechno z těch Al X profilů a tak podobně, celkem pěkný menší osciloskopy Hameg (rozostřený jako prase většinou:D, ale je to jedno jen ukazují pořád tu samou věc) Sranda že ty mašiny váží skoro tunu, vypadá to jako taková velká do šířky protáhlá 3D tiskárna:D Ale furt se tam ty díly sekaj, a jeden řídící počítač se pořád přehřejvá a nic s tim nedělaj (ty řídící počítače se mi hrozně líbí, sou takovym racku jako na server, ale maj takový vytahovací moduly zepředu) zajímalo by mě co je uvnitř za komponenty. Určitě, až budu na noční sám, vám to vyfotím, upravdu celkem velmi zajímavé kusy techniky, se zvukem to má taky co dočinění, celkem to řve )

Ale nohy to opravdu zatim nemaj rádi, je až skoro necejtim jak mě bolí a to tam sem jen 8h, divný, na praxi jako řezník sem makal ve stoje i přes 10h několik dní třeba, makačky jak prase ale byl sem fit pořád. Jediná nevýhoda tý práce je, krom zatim papírovaček když je nová paleta atd, že tam skoro nic co dělat většinou a tak to utíká velmi pomalu. Mám tam i kolegu starýho pankáče, takže docela sranda. Punk's not dead

Dnes NEpotěšil transformátor, co dorazil od JK Eltra. Po zapojení naprázdno se docela slušně rozhbručel a rozechvěl, přestože jsem požadoval snížené sycení a lakování jádra proti chvění plechů. Asi reklamace. Uvidíme, jak to dopadne. První 1000VA kus, co jsem objednával asi před měsícem byl vpořádku.

Jestli máš regulační trafo, změř si magnetizační křivku - v podstatě V/A charakteristiku primáru naprázdno v rozsahu cca od 100 do 300V s krokem asi 10V. Pokud se křivka zlomí někde kolem napětí sítě nebo těsně nad ním, vykašlali se na tebe s tím sycením. Podle tvého požadavku by se měla lámat až někde u 270V. (vše počítáno v efektivních hodnotách). Pokud se láme tam kde má, je to špatně stažené nebo impregnované.
Je to ale stejně divný. Vlastním sbírku transformátorů z dob kdy jmenovité napětí sítě bylo 220V. Dnes pracují v podstatě kousek za hranicí přesycení, díky čemuž topí jak piliňáky - ale jsou naprosto zticha. Jsou zticha i při zkratu na sekundáru. Prostě dobře udělaný trafo třeba shoří, ale nezabručí. Maximálně se rozptylovým polem rozechvěje nějaký plechový díl okolo něho.

Regulační tráfko bohužel nemám, a asi není ani v dosahu, takže to nedoměřím.
Rád bych jim pomohl v diagnostice problému, ale nemám moc jak. Věřím, že něco opomenuli, nebo vinutí dost neutáhli. Impregnované podle mě není vůbec (jako první kus). Už jsem jim napsal, uvidíme jaká bude reakce.

Dnes odpověděli docela vstřícně. Vpodstatě by to i vyreklamovali, ale nevidí moc šancí na úspěch, pokud bych nezaplatil něco hodně moc drahého. To je mi tedy relativně k prdu. Chtěl jsem si udělat levnější zesík, a to by padlo. Byli tak fér (a pochopili, že nejsem patlal), že bez zrušení záruky mi dovolili neinvazivní experimenty a zalití sekundárů. Odmotal jsem bandáže, a zjistil jsem, že některé závity jsou opravdu dost volné. Tak to párkrát (s trochou štěstí vakuově) zaleju lakem, zapeču, a uvidím.

Jeden kus dobrého transformátoru opravdu není vůbec sranda sehnat. Nakonec bych to měření magnetizační křivky asi potřeboval, protože při nejhorším bych vážně chtěl, aby mi zůstal dobrý toroid, a abych si to navinul sám tak, že to prostě fungovat správně bude.
No, bude to sága. Dám vědět, jak pokračuju...

Na jiných forech docela známí lidé doporučovali šlusnout sekundární vinutí, což v nich vyvolá takovou sílu, že si jinak sednou, a krom zhoršení situace by mohlo dojít i ke zlepšení, nicméně volnější závity a jmenovitý výkon 2000VA to asi vylučují. Tohle bych holýma rukama, ba ani s rukavicema a ochrannými brýlemi na takovém trafáku dělat rozhodně NECHTĚL

Šlus na sekundáru může vinutí Naopak i rozvolnit. Závity mjí totiž snahu se co nejvíc vzdálit od jádra i od sebe navzájem. Může to vyrazit jistič - zkratový proud primáru bude cca deseti až patnáctinásobkem jmenovitého. Ale ujišťuju tě, že u 2000VA toroidu se opravdu velkých dynamických sil ani jiných efektů při zkratu bát nemusíš. To má význam až u distribučních traf pro VN. Tam jsou naopak dynamické síly při zkratu tak velké, že se vinutí dělá výhradně válcové a jádro se skládá z různě širokých plechů přibližně na kruhový průřez.

Ano. Psal jsem i o možností zhoršení,a jsem si toho vědom.
Když jsem rozmotal bandáže, tak se snad ani nedivím, proč jsou věci tak jak jsou. Sekundáry jsou vinuté každý dvěma dráty. Nekoukal jsem do toho ještě moc detailně, páč tři piva v žíle mi zhoršují zrak, nicméně předběžně to vypadá, že se s opravdu souběžným vinutím drátů každého vinutí (jak jsem psal, složeného ze dvou drátů) moc nesrali, a také některé závity jsou opravdu hodně volné, takže by nějaké "jiné usazování" drátů nemělo žádný smysl.

Nejdřív lakování a fixace vodičů, pak měření, a v případě spokojenosti se sycením a nespokojenosti s vinutím, bych to prostě rozmotal, a navinul jako člověk (klidně i novým drátem správného průřezu).

Ransom:





Je to sice jen při síťovém napětí, ale to vypadá na přesycení (díky poznatkům BV, já bych zkoušel jen tu magnetizační křivku a měřil bych proud při různých napětích, jak jsi zmiňoval).
Asi se na mě vykašlali. Nevím jestli má vůbec cenu brát na ty volné závity lak, nebo to rovnou poslat zpět na reklamaci.

Skoro čistej sinus...
Nemáš u toho popisky co je co. Jak vypadá tvar napětí v síti? Protože tohle je fakt šílený.
Když to necháš půl hodiny v síti, hřeje to nad 50°C?
Pokud máš po ruce nějaký trafo 230/24V, dá se zkusit o těch 24V snížit napětí sítě jestli se to zlepší. Nebo něco s podobným napětím (20-30V), kolem 100VA nebo víc

Odpor 2R2 sériově s transformátorem. Měřil jsem na něm napětí. Poněkud nepřímá metoda.

Transformátor jsem samotný zapojený nezkoušel, zda se hřeje. O víkendu na to budu mít času dost. Nějaké 100VA trafo určitě najdu. Jen si nejsem jistý tím snížením napětí sítě. Prostě sekundár toho dodatečného trafa zapojit do série s prímárem toho testovaného?

Ransom měl na mysli snížení napájecího napětí prostřednictvím "předřazeného" transformátoru 230/24 V zapojeného tak,že konec sekundárního vinutí (24V) spojíš se začátkem primárního vinutí (230V). Na začátku sekundáru máš proti konci primáru napětí 230-24, tj cca 206V. Tímto napětím pak budeš napájet to "špatné trafo".

Zapojeno. Na primáru měřeného trafa 205V.

Výsledek napětí v čase na sériovém rezistoru 2R2:



Brum trafa na prázdno nepřestal.
Po přepojení na 264V brum prakticky stejný.

Na tom odporu tedy osciloskopem zobrazuješ průběh proudu. Tomu by ten tvar odpovídal, včetně značného přesycení (na těch prvních obrázcích). Při sníženém napětí se to uklidnilo.
Nedávno jsem navigoval při stejném problému Akustu. Ze změny tvaru napětí na primáru/sekundáru se dá přesycení poznat jednoznačně. Na primáru relativně čistý sinus (co síť dá), na sekundáru je to při přesycení skoro lichoběžník.
No, jestli to bručí furt stejně, bude nakonec nejspíš volnej primár nebo špatně stočený jádro. To je u toroidu v podstatě na vyhození.

Jenže ona ta naše síť je občas dost ošklivá i napěťově na primáru. Přesně, jak píšeš: co síť dá ...
Do pěkného sinu to má dost daleko.

Jinak, pokud jde o téma tohoto vlákna, dnes mne potěšilo, že jsem opravil naši pračku SIEMENS WM14Q440B. Už jsem to viděl černě, ale zdařilo se. Při té příležitosti jsem se poučil, jak soudruzi Němci pořešili kontrolu přítomnosti vody na vstupu.

Za ty peníze mi přijde, že Creative reproduktory právě spodina není. Je to low end, má to méně výkonu, je to relativně dražší, ale po rozebrání je to proti většině konkurence mnohem lepší. Vždycky když musím něco takového ke kompu koupit, tak se ke Creative a Logitech v té bídě relativně rád vracím. Tady v tom je nějakej spínák a Déčko. Chladič by takové 30W déčko uchladit stihl, ale výstupní výkon jsem neměřil. Zato jsem na generátoru uchometricky srovnával frekvenční průběh směrem dolů, protože místnost na pár frekvencích hodně moc hučí (místy strmý filtr i na -18db), a do 34Hz to v té místnosti tlačí hodně, a ještě na 30Hz to s boostem něco dělá.
Každopádně je to šit za litr, tak co by člověk ještě chtěl. Když máti kvůli designu utratila litr na Redstar, tak dostala dvě fak šitky, pajcované TDA, kondíky 4700uF velké jak AA článek, trafíčko tak do zavřené dlaně, s napětím ohrožujícím ty TDA. No, nedávno se to prostřelilo. Ty kondy to nevydržely. Nahradil jsem je pořádnými, a už to nechci vidět. Qt středobasového měniče v bassreflexové budce bylo přes 2. Qes kolem 4. Takže tak. Tohle Creative ani Logitech rozhodně nedělá. Genius používá obvykle měniče s Qt 0,8-1,35, Logitech s Creative 0,50-0,85. Jaká to náhodička!

Já mám občas možnost slyšet hrát tak 15 let starou Creative 2.1 sestavu a můžu souhlasit. Čekal bych mnohem větší šit, než to ve skutečnosti (na poslech) je...