jsou tyto vyškove reproduktory dobre k tvm arn 6618 (basovy 20watt) a k tvm ARX-130-20/8(15watt širokopasmovy použivam jako stredy mam na nich delane kelimky) mohl bych k nim přidat tento vyškovy reproduktor TVM ARV-089-00/8?

Môžeš, samozrejme.

jak je na tom zvukove?mate s nim nekdo skusenosti?a nebudou moc slabe k temto reproduktorum?

Zvukově je na tom dobře vzhledem k ceně, má ,,papírovější zvuk'' než ostatní TVM výškáče, hezky se poslouchá.

Je to veľmi podobný reprák ako jeho starší brat ARV 161/168. Tam k tej kombinácii čo máš celkom sadne, ale určite by som ho zatlmil. Keby si napríklad použil 2xARN6618, tak potom by som ho netlmil, ale to sa bez merania dá aj tak ťažko povedať - hovorím len z vlastných skúseností...

jak zatlumil?kdyby hral moc silně tak akorat uberu vyšky na zesilovači ne?a nebudou moc slabe k temto reproduktorum?

Niesu k tomu slabé, len výhybku k nim treba mať na/nad odporúčanu deliacu fr, čo v 3-p. nebude problém...

ja už mam reprobedny a jsou tam docela slušne vyhybky takže myslim že s vyhybkama nebude problem ty bedny jsou v tematu pod timhle tematem chci ty vyškače koupit protože tam puvodně byli tonsilky a ty tam moc neseděly tak chci bedny zrekonstruovat tak abych nekoupil špatně

Ahojte, tak mi neda, ked som sa semzakotulal...
ze preco sa v prvom prispevku pise ze tvm arn 6618 ma 20W, ked vyrobca aj predajci pisu 70W ?

Protože jeho předchůdce ARN6604 má uvedenou trvalou šumovou zatížitelnost 20W ale v krátké špičce unese víc. Tento novější typ reproduktoru má cívku navinutou na hliníkovém formeru který umožňuje její lepší chlazení, navíc se změnil způsob/norma kterým se zatížitelnost udává. A tak má udaný reproduktor papírově vyšší zatížitelnost. Odpovídá to víc zatížení přirozeným hudebním signálem.

Ve skutečnosti ti to může být jedno, pokud to máš v hlavě v pořádku. V práci na dílně mám zrepasovaný starý zesilovač Universum s poctivým výkonem 2x45W a k tomu dvoupásmové bedny s ARN664, které mají udaných 10W. Nikdo normální by to nebyl schopen poslouchat na plné kule tak dlouho, aby ty reproduktory zničil. V normálním provozu se totiž využije jen zlomek maximálního výkonu zesilovače. U novějších typů ARN nemá smysl moc přemýšlet o jejich příkonu, spíš o správné výhybce, aby vůbec byly k poslouchání.

Dakujem za info,
nemate daaky link, kde by som sa docital ako sa to meranie-ozn. pomenilo,
sice aj tak nemam tu odvahu pripojit starsie reprobedne zahr. vyrobcu na ktorych som vylustil 25W pripojit ku starsiemu Tesla zosiku s ozn. vyk. 100W.
A este vzhladom na neake inzeraty, by ma zaujimal nazor na dvojpasmovu kombinaciu:
ARN 6618 (70W) + asi 2ks 4ohm. ARV-089-00/4 (sice asi budem mat pr. si zostrojit vyhybku),
alebo by som mal k tomu davat aj 3 - stredovy reproduktor?
Dakujem.

Toho už bych se trochu bál. Zahraniční výrobci si nenechávají žádnou rezervu a velmi rádi výkony a příkony svých zařízení přehánějí. Při troše opatrnosti to zkus od malé hlasitosti a přidávej tak dlouho, než začne zvuk být nepříjemný. Pak o něco uber. Když se po pár minutách z repráků nezakouří, měl bys mít vyhráno. Ale nevím, co to vlastně máš za bedny... Je možné, že mají opravdu 25W a je možné, že ve skutečnosti snesou o mnoho míň.

Rozdíl v měření se těžko popisuje. Tesla kdysi udávala sinusový výkon při buzení harmonickým tónem a maximální krátkodobý příkon (pro tepelnou a mechanickou odolnost), dnes se používají přesně definované simulované signály se spektrem podobným hudbě, modulovaný šum a podobně. V důsledku jde o to, že hudební signál dodá do reproduktoru za stejnou dobu při stejném výkonu menší množství energie, protože jeho výkon v čase kolísá a maxima dosahuje jen v krátkých špičkách.

Ta tvoje kombinace repro není nejšťastnější, i když hrát bude. Thalese asi zvedneš ze židle, protože právě o takových kombinacích tady v poslední době kolem dokola polemizuje:)
Třetí pásmo tomu rozhodně prospěje, pokud si necháš poradit s výhybkou.

Dakujem za info, tie moje Yamaha ES-90A (ak som sa nepomilil z pamati)
nepodarilo sa mi zatial zohnat o nich poriadne info, tak uvidim zajtra mi ma poslat jeden neake pdf - katalog
(taky pokus zatial radsej nejdem konat za tu cenu co som ich zohnal, by som si este aj tych par vlasov vytrhal, ked by som ich znicil)

A ta druha varianta s arn a arv uvidim, ci sa rozhodnem nieco take kupit na inzeraty..., aj ine varianty by ma lakali, tak asi casom nieco...

Dakujem.

Kdysi se skutečně používaly kombinace kdy se k jednomu basáku dávaly dva výškáče. Hlavně v dobách kdy se ještě neřešily třípásma a zdroje signálu nebyly příliš kvalitní, zejména byly frekvenčně omezené frekvenčně směrem nahoru (AM rádio, staré gramofony a šelakové desky, první magnetofony). Cíle takové konstrukce byly dva. První bylo prosté zvýšení zatížitelnosti reprosoustav na středech a výškách (logicky dva reproduktory mají dvojnásobný příkon než jeden). Druhým cílem bylo snížení zkreslení (opět na středech a výškách) v okamžiku kdy reproduktorová soustava nejede na maximum (obvyklý druh provozu). Tím že se výkon dělí mezi dva reproduktory tak úměrně tomu klesá výchylka obou systémů a tedy i zkreslení, které je u těchto jednoduchých systémů na výchylce silně závislé. Potud to zní hezky. Pak přijde ale něco co bohužel tuto kombinaci zabije. Je to fázový posuv. Zatím co v ose se zvukové vlny sčítají jelikož jsou ve fázi, tak už jen kousek mimo osu se spíše fázově odčítají. A to se děje různě v závislosti na kmitočtu (přímo úměrně) a na úhlu, takže se vyzařovací charakteristika rozprskne do mnoha různých nedefinovaných laloků. Asi jako vyzařovací diagram špatně navržené antény. Proto se toto už skoro 50 let nedělá. Poslední bedna určená do domácího prostředí která byla takto řešená byla ARS845 která se prodávala v první polovině 70. let. Nevím co je k tomu tehdy vedlo když už se toto dávno vědělo a ten samý výrobce dělal jiné mnohem rozumnější kombinace.

Tak tady to jde na mou hlavu, protože jsem si nepřečetl pořádně, že ty výškáče mají být dva.
Do toho bych rozhodně nešel, to se kdysi používalo u ozvučování velkých prostorů kvůli větší zatižitelnosti. Na doma to je k ničemu.

Používalo se to i doma u lepších zařízení zejména v 50. letech a počátkem let 60. Pak to zmizelo a zůstalo to jen u PA kde prostě jiné řešení tehdy nebylo. Právě proto by mě z historického hlediska zajímalo co vedlo Teslu k sestrojení ARS845 když už tyhle problémy byly dávno známé a podle toho řešené. Jsou to dosti velké 40L bedny osazené dvěma ARN668 a 2x ARV168 zapojené jen přes kond. Nevím kdy se přestaly vyrábět (neví někdo?) ale v katalogu z roku 1976 ještě byly. Je pravda že byly podstatně levnější než jiné plnohodnotné bedny o stejném objemu jako třeba ARS840 (920Kč vs. 1540Kč za kus). Asi to byl levný pokus o velké bedny. Tak si asi řekli že to řešení podřídí ceně i za cenu nevýhod které to má. Jiné vysvětlení nemám.

Thales:
A právě to je divný. Když se podívám, jak jsou ty reproduktory v ARS 845 umístěné, nedává to smysl. Jeden by tam posloužil líp. A už vůbec mi nedává smysl ten rozdíl ceny. Spíš to odpovídá tehdejší filozofii centrálně určovaných cen, že to, co je kvalitnější, musí být dražší bez ohledu na skutečné náklady.

Dovedu si představit dva (nebo několik) ARV089 vedle sebe, ale s různoběžnými osami v přesně odměřených úhlech pro získání široké směrovky. Ale vymýšlet a měřit by se mi to fakt nechtělo.

Je potřeba si uvědomit, že ARS 845 byly dílem Tesly Litovel, to byli gramofonoví specialisti a jejich bedny byla vždycky vysoce obskurní (jak ruzné RK, tak ARS 825, 845ä. Jedinou výjimkou byly ARS 824, což byly v podstatě obšlehnuté ARS 820 z ValMez-u.
Já jsme zase dodnes nepochopil, proč v RVHP, kde bylo všechno direktivně řízené a když se něco vyrábělo v Maďarsku, tak už se to nemělo vyrábět v NDR, v jedné malé zemičce vyráběla bedny pomalu každá Tesla (min. Bratislava, Litovel, ValMez)?

V Litoveli páchali hlavně reprosoustavy RK40 kde bych to ještě nějak pochopil. RK40 používaly reproduktory ARZ668 které hrají poněkud jinak než ARN668. Nemají sice tak pevné basy jako ARNka, ale hrají přeci jen o něco hlouběji a hlavně středy hrají na to co to je určitě přijatelněji. Výsledkem je že si umím představit že bude jakš-takš poslouchatelné když se k tomu plácne ARV168 jen přes kond (když zavřu obě oči i uši). Jenže RK40 a ARS845 se podle katalogu a dobové inzerce prodávaly minimálně několik let současně s tím že RK40 byly levnější (860Kčs mahagon, 890Kčs ořech).

Když jsme u té unifikace - zajímavé je že Litovel přistoupil na jednotné značení reproduktorových soustav (ARS) přestože měl původně svůj vlastní systém značení (RK), zatím co v Bratislavě a v Topolčanech měli nadále svůj vlastní způsob značení. Domnívám se že je to protože v Mieru v Topolčanech to byla jakási družstevní druhovýroba v malém množství, takže asi nic moc co by stát řešil (podobně jako Elektronika Praha se tak nějak schovávala a stála bokem, tedy nejednalo se přímo o státní podnik) a u té Bratislavy asi proto že to značení 1PF odpovídá označení jakéhosi dílu (podobně jako 1PN z Pardubic a podobně) jelikož ty reprosoustavy byly určené jako příslušenství k jejich elektronickým výrobkům. V tom případě ale nevím jak to bylo s jejich volným prodejem. Dalo se to vůbec nějak? Bylo to tedy tak že se prodávaly samostatně ale katalogově to bylo vedené jako volitelné o příslušenství? Mohl by mi k tomu někdo něco povědět?