Moc pěkný, profi práce

Dnes som vybrúsil a navoskoval prvú basovú bedničku a jednu stranu zostavy si môžete pozrieť na fotkách. A ešte som začal dýhovať druhú basovú "bedničku".

Fakt krása.
Jestli se smím zeptat - k čemu je tolik těch obřích kondů ve vyhýbce? To je až tak složitá?

To je 440u v jednom RLCčku A výhybka je zložitejšia, ako si myslíš

Myslím, že fotky tej tvojej elektrárne už si sem dakde dával, či?

Ale teraz som dával fotky s novou povrchovkou...elektráreň tu už určite je...teraz bude rozsiahlejšia...ideme dostavať 3. a 4. blok Chladiace veže ale v prvom bloku ostávajú

?

Tým boli myslené tie kondíky, keď sa bavíme o elektrárni..ach jo

Ahá...ja som iba nečakal, že by sa niečo malo dávať preč tak som netušil, čo by si tým mohol myslieť.

A není lepší to dělit aktivně, než to kompenzovat kapacitama jak v záložním zdroji? To musí žrát nehorázně výkon.
Jinak krásná práce.

Proč by to mělo žrát nehorázně výkon? Krom toho, koho dneska v době, kdy 300W zesilovač není problém zajímá výkon?

Výkon to nežere v porovnání s aktivem žádnej.

Ok. Jsem zdegenerovaný z PA, kde je snaha se pasivu vyhnout.

Já teď dělám k bazénové filtraci a solárnímu ohřevu rozvaděč s PLC (Crouzet Millenium), který je napájený 24V spínaným zdrojem a má tranzistorový výstupy. Všecko šlape jak má, ale dojel jsem na následující problém:
Vzhledem k tomu že je to vše krom rozvaděčové skříně poskládané ze zásob co dům dal, použil jsem stykač s cívkou na 24V střídavých co se mi válí ve skříni (AEG a GE). Nečekal jsem že by mohl právě tady nastat problém. Cívky stykačů se při připojení na SS napětí sviňsky hřejí a podle smradu by tohle řešení nemělo dlouhou životnost. Takže v pondělí asi poletím pro DC stykač. Ale ne že by se mě do toho chtělo vrážet další prachy...

Budeš muset. Cívka na 24 AC se na DC použít nemůže. Přetěžuješ zdroj a výstupy PLC, cívka se ti za pár minut připeče a stykač bude nepoužitelný. Krom toho budou kotvy víc třískat. SS odpor vinutí střídavé cívky je proti vinutí na SS asi pětinový, odběr cívky je normálně daný její indukčností. V sepnutém stavu je uzavřený magnetický obvod, čili indukčnost vysoká. Před přitažením jádra je proud omezený stínícím závitem na části pólového nástavce. U vinutí na DC je spotřeba vinutí daná jen odporem vinutí (tenčí drát, víc závitů) a i jádro bývá jinak konstruované. Na 24VDC se omezeně dají použít stykače na 60-110VAC.

Pokud bys našel malé trafo na 24V, spínej z výstupů relátka a těmi prožeň střídavinu na cívky stykačů. Bude to i šetrnější k výstupům (na těch bys tak jako tak měl mít originální ochrany paralelně k cívkám stykačů).

Už mám na cestě novej stykač. Zatím je spínání obslouženo dvěma relé SCHRACK v sérii. Netopí a fungují. Jako ochranu mám akorát klasicky diodu paralelně s cívkou stykače.

A ja som trošku pohol s projektom 3-pásma "UXV-3100"...namontoval som meniče do experimentálnej ozvučnice od člena Xeon_Sk, zmeral a odladil výhybku. Osadenie je Monacor SPP-250 (známy z Totem 100), Monacor MS-125 a tu dobre známy osvedčený škaredý Mirage 5DR51441. Ozvučnica nie je riešená ako moderný projekt, je to vintage. Maximálne jednoduché s minimálnymi nákladmi. Je to určené ako doplnok ku starým zosilňovačom a receiverom zo 70-tych rokov, takže sa nejedná o žiaden high-end. Výhybku tvorí úplný základ 2. rádu bez akýchkoľvek kompenzácii. Náklady na meniče sú cca 100€ na obe bedne.
Ako to hrá? Hrá to. Na to, z čoho je to postavené to nie je zlé. SPP-250 trošku chýba určitá razancia na spodu...nuž, od 10" za 27€ asi zázraky čakať nemožno. Na jeho obhajobu možno povedať, že parametre súhlasia s udanými, až na citlivosť. Udaných 93dB je len zbožné prianie. V reále je to s biedou 90dB. Bafflestep som kompenzoval len čiastočne. Po prvé je to veľký regál a s najväčšou pravdepodobnosťou bude umiestnený pomerne blízko steny, po druhé som bedni nechcel vziať veškerú citlivosť, keďže výstuný výkon prastarých receiverov atd. nebýva veľký. Čo sa týka streďáku MS-125, existuje na neho len veľmi málo referencií. Čo k nemu povedať? Dostaneš, čo si zaplatíš. Chodí od 600Hz do nejakých 4kHz (tak je aj v tomto projekte delený), ideálne by bolo deliť o niečo nižšie. Ostrá diera na 1,7kHz je tiež jeho problém. Zaujímavé je, že na impedančke tento problém nevidieť. Pri posluchu to ale počuť nie je, keďže sa jedná o pomerne úzkopásmový problém.

Zaujímavé je v tomto prípade porovnanie priebehu basových reproduktorov SPP-250 a ARN738. ARN, to bol ten vycepovaný od Penja?

Pokles na 1,7 kHz sa z muzikálneho hľadiska týka vlastne iba jediného tónu a3. Na gitare je to poloha druhej značky po dvojbodke, úplne vo výreze tela. Susedné celé tóny g3 (1,568 kHz) a h3 (1,975 kHz) už nie sú príliš ovplyvnené.

Tak pokles vseobecne vadi menej nez keby tam bolo prevysenie. Ja osobne by som to dotiahol na tretinooktavovom EQ (ktory mam k dispozicii) a vybavene...len taky EQ pouziva malokto...

Nuž ale ten EQ si si miseu kúpiť už dávnejšie, lebo už ich je dáko pomenej.

Ani nie dávnejšie ale starý kus to teda je (TESLA Vráble). Je ale pravda, že mať taký EQ kvôli doladeniu jediného prepadu by bol luxus - až zbytočný.