Snažil som sa to spraviť podľa toho, ako je interne robená LM723. Princíp je jednoduchý - opamp bude porovnávať napätie zo spätnej väzby s referenčným napätím a podľa toho bude otvárať výstupný tranzistor - BC550. Ten bude riadiť darlington KD503 s KD 337 (teda dúfam, že som to zapojil ako darlington...) Emitorové odpory som dal len tak z brucha, vypočítané len podľa toho, aby sa nepiekli pri plnom napätí, ktoré sa na nich môže objaviť. Absolútne netuším, čo by sa od toho obvodu dalo čakať, snažil som sa to spraviť len, aby dával zmysel aspoň ten princíp fungovania. Prúdová regulácia funguje tak, že pri dosiahnutí určitého prúdového odberu sa na R7 vytvorí úbytok, ktorý začne otvárať Q5, ten tým, že sa otvára začne púšťať prúd od výstupu operáku do záťaže, tak zníži budenie Q1.
Až tvoj príspevok ma uvedomil, že 35V z toho nevytiahnem, lebo R5 má príliš malú hodnotu a zbytočne by vyťažoval tranzistory.
S riešením takto verejne nemám problém, aspoň ma môžu opraviť/poučiť aj ostatní zúčastnení a nemusíš sa s tým trápiť sám.
BTW Už sa teším na ten obvod, nakoniec som zobral od týpka ďalšie dve AUJ, tak by som ich rád prerobil a rozchodil a celkom by mi ku tomu bodol nový laboratórny zdroj.

Špatně. Na výstupu v tomto zapojení nedostaneš nikdy víc jak cca 9V a nemá to nic společného s žádným rezistorem. Zjisti proč!
Rezistory se ti při plném napětí (tom které jsi původně uvažoval) naopak upečou a ne že ne. Na R3 bude totiž při 35V výstupního napětí ztráta kolem 12W. Proč?
Jak určíš velikost proudového omezení na pojistce? Jaký bude tady konkrétně rozsah regulace proudového omezení? (psali jsme si, že by regulace měla být cca od 10 mA výš).

Není lepší to zahodit a začít od začátku a systematicky ? To zapojení je dost šílené a obvodářsky dost chyb ...

Ransom: potrebujem nápovedu...toto už je úplne mimo moju kategóriu aj keď je možné, že je to len nejaká úplne jednoduchá vec a ja ju prehliadam
Akusta: toto je súčasť vzdelávacieho krúžku, ktorého sa dobrovoľne zúčastňujem. (nie ten obvod, ale tie otázky)

Tak to jo

Panebože... Máš tam kaskádu emitorových sledovačů. Jaké napětí musí být na bázi tranzistoru, aby na jeho emitoru bylo 35V? No přece 35V plus úbytek na přechodu B-E potřebný k otevření tranzistoru. Pokud chceš mít na výstupu 35V, na bázích Q3, Q4 musíš mít 35,6V. Na bázi Q2 je potřeba 36,2V a na bázi Q1 je potřeba 36,8V. Jakpak to tam dostaneš? Z výstupu toho OZ? Kde se to tam vezme?
A pokud bude na bázi Q4 35V, jakým výkonem ti bude topit R3, na kterém bude taky těch 35V?
Jak můžeš vůbec vymýšlet schéma, když nevíš co jak vlastně funguje? Měl bys začínat tranzistorem se žárovičkou a zkoumat jak vlastně tranzistor fachčí a ne konstruovat zdroj.
Popiš mi funkci té proudové pojistky, podrobně a srozumitelně. V tomto okamžiku má rozsah cca 6A až nekonečno. A pokud nevíš jak to funguje, proč to tam vůbec dáváš a proč upravuješ zapojení které jsi jenom někde viděl?

No ty vole a to som si myslel, že už tým tranzistorom začínam chápať a teraz mi napíšeš, že na báze musí byť 35V...ja som myslel, že tranzistor sa riadi prúdom bázou a nie napätím. Doprdele, to som na tom veľmi zle.

Neboj, ne jak já. Já vím jen, jak tranzistor vypadá

Lenže ty sa z neho aspoň nepokúšaš spraviť jadrovú ponorku

Jistěže se bipolární tranzistor řídí proudem. Ale ten proud ti tam sám od sebe nepoteče.

Tak proste funguje emitorový sledovač. Je to zosilňovač prúdu, nie napätia. Na vstupe je vysoká impedancia, na výstupe malá.
Ak chceš zosilňovať napätie, odoberáš signál z kolektora.

Aspoň Že tak. Prúd bázou sa riadi ako? Tu to mám spravené samozrejme zle, ale ináč sa to robí ako? Keď dám na bázu 0,5V tvrdého napätia tak tranzistor upečiem (teda to som dakde čítal) tak z toho som si odvodil, že báza sa chová ako veľmi malý odpor k emitoru, čiže prúd sa riadi len sériovým rezistorom pre bázou. Napr Pri 1V napätí, ktoré ide do báze cez predradený rezistor 20R by bol prúd bázou zhruba 50mA, je tak? A to by činilo pri tranzistore s gainom 100 5A prúd kolektorom, v prípade 30V na kolektore a záťažovom odpore od emitora k zemi 5R by medzi emitorom a zemou (čiže na danom rezistore) bolo 25V. Teraz boha prosím, aby bolo aspoň niečo z toho správne...

nejdem to z hlavy počítať, lebo sa mi nechce...ale je to nejak tak.

Asi takhle - musíš si malinko nastudovat chování přechodů těch polovodičů (následující charaklteristiky jsou od BC 550). Prohlédni, přemýšlej a snaž se pochopit.

V prvním kole si představ přechod báze - emitor jako diodu ...

Obrázek číslo 1 ukazoje chování tranzistoru skoro ve všech režimech. Zde vidíš, jaký proud poteče kolektorem pro dané napětí CE a příslušný bázový proud.



Obrázek číslo 2 (převodní charakteristika) Ti ukazuje, jaké předpětí BE způsobuje při daném koektorovém napětí (zde 5V) jaký proud kolektorem (který společně s proudem báze teče do emitoru ...). Velikost proudu báze je dána rozdílem napětí zdroje signálu a napětím přechodu BE, poděleno celkovou impedancí obvodu, t.j. impedancí přechodu BE + veškeré další impedance v obvodu - tzn. odpor zdroje signálu a případné předřadné odpory (mnohdy mají bezpečnostní charakter a Tobě tam chybí !) a další odpory v proudovém obvodu báze -emitor.
Taky vidíš, že 0.5 V bys nic neupekl, protože ten přechod BE se otevírá později (na grafu 2 asi 0,58 V). Ale je slušnost a konstruktérská samozřejmost je mít proud v obvodu BE něčím omezen (nejen tam). Tím máš zajištěny i přechodové stavy, než se ustálí pracovní bod. A navíc - v případně havárie (proražení) prvku v sérii s přechodem BE nemusí hned odejít vše okolo. Takže ty odpory se tam prostě dávají.

A pokud Ti to není jasné (i když to tam píšu), tak v Tvém případě je tvrzení "Napr Pri 1V napätí, ktoré ide do báze cez predradený rezistor 20R by bol prúd bázou zhruba 50mA, je tak? " mylné.
Proč ?
Protože podle zákonů pánů Ohma a Kirchhoffa platí toto:
Bázový proud v Tvém příkladu bude při Tvém zanedbání impedance BE dán vztahem (1 - 0,65) /20 = 0,0175 A (17,5 mA) ... Uvažoval jsem průměrnou hodnotu otevíracího napětí BE Si tranzistoru (0,65 V). Jinak ten odpor přechodu BE není nula, ale vyčteš ho z charakteritik.

Výborne! Ďakujem veľmi moc za vysvetlenie, už to hádam chápem. Ostávajú už len nejaké jednoduché zadania, ktoré by som mal vyriešiť na overenie mojich vedomostí.

Ještě koukni semhle http://352lab.vsb.cz/ServerFinalVer/Tonhauser/tr.html
BTW: já jsem se o těch dvou pánech nezmínil jen tak náhodou. Začít bastlit (úspěšně) můžeš až tehdy, kdy pochopíš základy chování součástek v obvodu. Fyzika ošálit nejde. To není politika.
Takže šup a nastudovat Kirchhoffovy zákony

Tohle je taky pěkné : http://elektross.gjn.cz/soucastky/dva_p ... istor.html

Ohmov zákon podľa všetkého by mal byť U=I*R
Kirchhoffove zákony by mali byť:
O prúde: Súčet prúdov do uzla vtekajúcich = Súčet prúdov z uzla vytekajúcich
O napätí: Súčet všetkých napätí v uzavretom obvode = 0

Snáď som to napísal dobre

Dá se to popsat i mnohem jednodušeji a intuitivněji.



Na obrázku máš emitorový sledovač. Ucc je napájecí napětí. Pokud na vstup přivedeš napětí (menší než Ucc), mezi bází a emitorem by procházel proud omezený pouze velikostí emitorového odporu. Jenože ten proud zároveň otevře tranzistor - mezi kolektorem a emitorem teče proud větší, daný jeho proudovým zesílením. Vše se ustálí ve stavu, kdy je tranzistor otevřený právě tolik, aby na emitorovém odporu bylo napětí cca o 0,6V menší než je napětí vstupní. Kdyby klesalo, poteče do báze větší proud a ten víc otevře tranzistor. Pokud by napětí Uo naopak stouplo, do báze poteče menší proud a tranzistor se přivře.
Proud emitorovým odporem je podle ohmova zákona jasný: Ie=Uo/R. podle Kirchhoffova zákona pro proudy je tento proud složený z proudu Ice a Ibe. Ibe je přitom relativně malý. Při změně zátěže (změnou R) se sice mění proud Ie, ale napětí Uo zůstává téměř neměnné. Tranzistor zde proudově zesiluje. Nezesiluje ale napěťově - napětí na vstupu musí být o málo větší než na výstupu.

Pouze pro případ, že bys na vstup přivedl napětí větší než Ucc, proud bází bude velký a je potřeba ho omezit třeba odporem v sérii s bází. Tranzistor pak pracuje ve spínacím režimu - nezesiluje, jenom celé napájecí napětí připojí na odpor R.
Až tehdy pokud pochopíš tenhle jednoduchý mechanismus, má smysl začínat se vzorečky. Říkají ti něco dva základní Kirchhoffovy zákony? Protože na nich stojí veškerá elektrika. A pomocí nich se dají přesně popsat všechny děje i v tomhle jednoduchém obvodu.
Jak jsem psal, sežeň si někde starou knihu Dioda, tranzistor a tyristor názorně. Nemíním tady celý její obsah přepisovat.

Tome, pozor - není dobré mu motat hlavu různými zapojeními. Když jsme začali základním zapojením se společným emitorem, je dobré u tooho zůstat. Zapojení se společným koektorem (emitorový sledovač) mění díky 100% zpětné vazbě dost věcí - to bych sem teď nepletl.
Nejdříve si musí ujasnit, jak se tranzistor chová. V ZÁKLADNÍM zapojení.
Zbytek později.