Ahoj.
Mne by zajímalo, jestli je pro bedny důležitější rovná charakteristika nebo jak subjektivně "vyrovnaně" hrají. Jak se výrobce rozhodne: Tohle už můžeme dát na trh.
K věci: Mám doma dva různé páry repro AQ, další dělané dle návodu s ARN 5604 a ARV 161, jedny dělané podle Dexonu. Tyhle všechny mi zvukově vyhovují, pro mé nároky a peněženku OK.
Pak jsem se neudržel a zakoupil jedny německé regálovky, v recenzi pochválené, s hezkou, skororovnou charakteristikou, lehce přizvednuté na basech. Pořád mi tam ale na ucho chyběly středy. Dva roky jsem se s bednami "trápil" až pohár trpělivosti přetekl, bedny jsem rozdělal a rozhodl se část tlumivky, vedoucí ke středobasu, vyzkratovat. Středobasy tím začaly hrát výš a já jsem od té doby spokojený a bedny hrají perfektně, na srovnatelné úrovni mých ostatních .
Kdo to tedy má dobře-výrobce nebo já?

Bedny nejsou hudební nástroj. Nemají zvuk malovat, mají reprodukovat to, co tam je. Subjektivně vyrovnané je pro každýho něco jinýho - je to hlavně o tom, na co je zvyklý. Pokud je někdo zvyklý na uvřískanou bednu, pak je pro něj vyrovnaná taková bedna, co má převýšení na středech a výškách. Skutečně rovná bedna se mu pak bude zdát tupá a nevýrazná.
Pak se dostaneme k samotné nahrávce. Špatná nahrávka (mám nam mysli již mastering, ne to, zda je to 192kbps MP3 nebo flac) se na dobrých rovných bednách nebude dát poslouchat. Dobrá nahrávka bude znít skvěle (většina lidí netuší, co je dobrý mastering - lady gaga a metal to rozhodně není) a bude se to dát poslouchat celý den i při poměrně vysokých hlasitostech.
Naopak, na "špatných" bednách bude špatná nahrávka pŕimalována a bude znít "pěkně"...ale stačí trochu vyšší hlasitost a po hodině bolí hlava a všechno jde na nervy. Dobrá nahrávka na "špatných" bednách bude domrvena tím, že si bedny vymyšlejí...výsledný efekt bude stejný, jako u špatné nahrávky - po delší době nebo vyšší hlasitosti to leze na nervy.
Poslední věc, kterou bych podotknul - že výrobce ukáže nějakou vyhlazenou charakteristiku neznamená, že ta charka taková v reálu je.
Takže opravdu nevím, kdo to má dobře...
Co Ti ale jako technokrat řeknu, že uvřískaná bedna rozhodně dobře není a bedna má hrát to, co v nahrávce je. Ne to, co tam není. Na tohle téma toho už bylo všude popsáno mraky, vzniklo hodně flamewars, kde se lidi hádají, co je správně. Pokud se Ti líbí přednes beden s vytaženými středy, tak to tak poslouchej a neřeš to.

Já bych na otázku co je špatně odpověděl, že z uvedeného všechno, jen pokaždé jiným způsobem. Takže zbývá vybrat si z toho podle osobního gusta. Anebo porovnat s něčím, co se dá důvodně považovat za jakýsi etalon.
Trochu mě zarazilo "vyzkratování části tlumivky", protože se to dá vysvětlit všelijak. Včetně docela katastrofických následků pro zesilovač. Můžeš to popsat přesněji?

I ten výčet porovnávaných beden je zoufale nekonkrétní.
AQ jsou proslulé mizerným zvukem podobným Teslám z 80. let (proto jsou taky oblíbené výhradně v našich luzích a hájích - vyhovují místním špatným návykům). Přesto jsou v portfoliu značky lepší i horší počiny.
Konstrukce podle AR může znamenat velkou škálu různě špatných dobových konstrukcí od tabulkové výhybky s kompenzací u basáku, ale bez vzájemného dorovnání citlivosti repráků až po pouhý kondenzátor před výškou. Za mnoho ale nestojí žádná.
"Německé bedny", to je už ale něco naprosto nicneříkajícího. Nevíme jaké, nevíme v jakém stavu. Je dost možné, že konkrétní typ tady ani nikdo neslyšel a neviděl. Takže s tím nelze porovnávat vůbec nic.

Ransom: Myslím, že keď vyskratuješ časť tlmivky, čo vedie k basáku (čiže asi nebude paralelne, že?) tak nemáš moc čo tragicky dohnojiť, len zdvihneš deličku a tým pridáš na stredoch, čiže ak to bola dobrá výhybka tak ju čiastočne domrvil a rozhodil impedančné, frekvenčné a ktovie aké charakteristiky, ak to bola odfláknutá sranda tak je to vporiadku.

koroš: Tie nemecké bedne ti nemuseli vyhovovať pretože:
Buď sú to odfláknuté spotrebky typu bum-cink (celkom časté) a ty si im len pridal na stredoch
Alebo to naozaj boli kvalitné bedne len ty si nebol na vyrovnaný zvuk zvyknutý a tak si dajme tomu čiastočne domrvil výhybku a zvuk sa ti subjektívne zlepšil lebo sa viac podobal na to, na čo si bol zvyknutý

Neclovek, ty jsi opravdu skutečný odborník a rád se od tebe nechám kdykoli poučit. Ale pro tebe by bylo lépe, kdyby ses nesnažil být pokaždé se svou radou první na veřejnosti. Protože opravdu máš zásadní mezery a děláš ze sebe zbytečně blbce.
Vyzktratované vinutí vytvoří závit nakrátko. Jestli nevíš, co je závit nakrátko, někde si to naštuduj. Pravda, u tlumivky bez jádra to není stejná tragédie jako na železe, ale působí to značné ztráty v tlumivce.
Pokud pouze zásadně snížíš indukčnost tlumivky a náhodou to je tlumivka v dolní propusti druhého řádu, získáš opět zásadní impedanční minimum, ze kterého se zesilovač může pěkně zapotit. Pokud tomuhle nerozumíš, tak aspoň nerozdávej rozumy. Myslím to vážně.

neclovek: Máš ešte čo doháňať...študuj chlape a neponáhľaj sa s radami, lebo v lepšom prípade budeš vyzerať ako blbec, v horšom prípade niekomu niečo zabiješ. Z cievky môžeš odmotať,prípadne na nej urobiť odbočku, ale nie skratovať závity.

Tu máš printscreen z jednoduchého zapojení: Reprák s dolní propustí 2mH a 47uF. Tlumivka je vinutá poměrně tenkým drátem (činný odpor kolem 1,3 Ohmu), čili vliv zkratu na vinutí není tak velký. Má odbočku přesně uprostřed.
Žlutě je impedanční průběh v klidu, ten plus minus odpovídá průběhu basové větve u normálně laděné výhybky. Zeleně je průběh impedance při vyzkratované polovině vinutí. Najednou se tam objevilo impedanční minimum na kmitočtech, kde už bude nejspíš navázaný středový reproduktor a tudíž celková impedance soustavy v tom místě klesne na cca polovinu jmenovité (záleží samozřejmě na zapojení středové větve). A jak na potvoru to je i v oblasti, kde se nachází energetické maximum hudebního spektra. Třeba to zesilovač přežije, ale nemusí.
A to neuvažuju energetické ztráty - jak jsem psal, ty u vzduchové tlumivky zas tak velké nebudou.

Pořád ale myslím, že tazatel vyzkratováním myslel něco jiného než spojení části vinutí tlumivky nakrátko. Protože vyzkratovat u hotové tlumivky část vinutí není jen tak (musela by mít odbočky). Tak to může být jen názvoslovím. Takže bych teď radši počkal především na jeho odezvu.

Pravdupovediac som veľmi vďačný za vysvetlenie. Blbca zo seba musím asi robiť častejšie, tak sa najlepšie vzdelávam.

...kašli na kritiku, 538 fundovaných příspěvků už má také nějakou váhu...

Cože?

Jak už tady někdo před časem citoval J.Haška : " hovno,řekl Švejk a vmísil se do debaty". Tak přesně na tenhle citát si vzpomenu kdykoliv čtu Nečlověčí "fundované" rady. Dnes prostě nešlo nereagovat.... T.L.U. věřím,že teď už mi rozumíš...

A nešlo by místo takových tvrdých zásahu do reprobedny použít kvalitní ekvalizér? Tam se to dá doladit mnohem přesněji. Je pravda že pro spoustu lidí to není košér, ale furt se mi to zdá schůdnější.

Ekvalizér ti neodstraní zásadní nedostatky jako třeba špatně navázané repráky nebo blbě navrženou dunící bednu. To je pak jako když ti auto táhne ke straně a místo opravy geometrie jezdíš s natočeným volantem.

Tak. U dobře navázané a navržené soustavy lze ekvalizérem vyrovnat zvlnění na frekvenční cháře způsobené kupř. vlastnostmi samotných měničů.
Špatnou směrovou, potažmo výkonovou charku a navázání tím dokorigovat nelze.

Zrovna výkonovou cháru lze ekvalizací dorovnat docela dobře.

To je ale jedno a totéž. Jen pod pojmem "rovná charakteristika" je třeba chápat celkově vyzařovací diagram.
Široké frekvenční pásmo, hladká a rozumně rovná chára, vyrovnaný index směrovosti - takové bedny budou hrát dobře, vyhoví-li výkonově. Muselo by se jednat o hrozně blbě udělanou věc, aby tohle neplatilo.

Už jsem dýl ze školy i praxe, marně přemýšlím, jaký je rozdíl udělat na válcové cívce odbočku anebo pár závitů vyzkratovat. Mám dojem, že oba postupy vedou ke snížení indukčnosti, tak jako tak. Ale poučte mne, že tomu tak není, budu rád. Připomíná mi to potenciometr ve funkci proměnného odporu. Buď z něho zapojím krajový vývod a střed, nebo krajový vývod a střed spojím s druhým krajem. Sakra, taky jsem bastlil, takže...?
Pokud se jedná o bedny, mrzí mne, že se tu objevuje tato hláška: Reprobedny od firmy AQ se nedají poslouchat. Bavíme se o těch levnějších, samo. Nesouhlasím, protože mám dvoje. Můj názor je ten, že nestojí za tu cenu, za kterou se prodávají. Já mám oboje za polovic a pak ten poměr zvuk/cena je přiměřený. Taky si na nic nehraju, jsem průměrný posluchač. I když je fakt, že jsem u AQ Kentaur 652 třípásmovek tlumil středy, moc to vřískalo, na můj vkus. Pravdu máš v tom, že bedny osazené Teslami a TVM repráky hrají dost nastejno. Mně to nevadí a budu rád, když mi napíšete,jaké superbedny posloucháte právě vy. Zatím jsemm neměl šanci poslechnout si bedny, které by mi vyrazily dech a byl jsem ochoten je zaplatit.
Ty kritizované německé jsou Heco Victa Prime 302, tam mi středy zase chyběly. Věřím tomu, že třeba bedny Totem hrají skvěle, ale rozhodně si nemyslím, že jejich projektant má patent na zvuk a nikdo jiný bedny udělat neumí, jak se tady často na všechno plive. Postavil jsem si sloupovou dvoupásmovku podle návrhu firmy Dexon se žlutým středobasem kdovíodkud a hraje to fajnově, o třídu výš, než dvoupásmovky s ARN 5604 a ARV 161. (no aby ne, když je tam rozdíl 30 ti let). Přičemž předpokládám mnoho názorů, že Dexon zvukařině nerozumí.....Zatím asi vše, momentálně mi vyhovují všechny bedny, které vlastním a případné malé rozdíly ve zvuku neřeším, průběžně se přizpůsobuji.

"jaký je rozdíl udělat na válcové cívce odbočku anebo pár závitů vyzkratovat. Mám dojem, že oba postupy vedou ke snížení indukčnosti, tak jako tak"

Pokud pár závitů vyzkratuješ, uděláš tím na cívce závit nakrátko. To je úplně jasná věc. Že to samozřejmě i povede ke snížení indukčnosti je pravda. Ale to není vhodný postup.

"Reprobedny od firmy AQ se nedají poslouchat. Bavíme se o těch levnějších, samo. Nesouhlasím, protože mám dvoje. Můj názor je ten, že nestojí za tu cenu, za kterou se prodávají. Já mám oboje za polovic a pak ten poměr zvuk/cena je přiměřený. "

Tvůj názor, neberu Ti ho. Respektuju, ale nesouhlasím a dál se o tom nebudu bavit.

"když mi napíšete,jaké superbedny posloucháte právě vy."

Momentálně jen tyhle: viewtopic.php?f=9&t=5673
A neříkám, že jsou to superbedny...protože nejsou, ale AQ Kentaur 652 s nima asi nesnese srovnání.

"Věřím tomu, že třeba bedny Totem hrají skvěle, ale rozhodně si nemyslím, že jejich projektant má patent na zvuk a nikdo jiný bedny udělat neumí, jak se tady často na všechno plive."

Nemyslím si, že jejich projektant má patent na zvuk (a myslím, že ani on si to nemyslí), ale měli by jste si lidi konečně uvědomit, že u DIY beden platíte jen za materiál. U komerčních beden platíte za všechno možný. Aby pak komerční bedna dosahovala kvality třeba spomenutýho Totemu, musela by v maloobchodě stát 5x tolik. Takže žádný patent na zvuk, ale za 500€ prostě nejde koupit novou spotřebku, která by se mohla vyrovnat rovnako drahýmu DIY.
Slyšel jsem i mnoho komerčních dobře hrajících soustav...ale cenovky byly dosti vysoko.

To jsou jen mezery v elektrotechnických základech a funkci střídavých obvodů. Tlumivka je cosi v principu jiného než rezistor. Funguje na jevech elektromagnetických, ne pouze elektrických - jednotlivé závity mají mezi sebou vazbu. Co se stane v části vinutí, projeví se v jiné části. Dokonce i co se stane v blízkém odděleném vinutí - je mezi nimi elektromagnetická vazba. U reostatu vyzkratováním pouze část jeho dráhy vyřadíš. To je ale něco jiného. S podobnou představou o ekvivalenci po nás chtěl kdysi na vojně jeden důstojník, abychom za náklaďákem roztáhli kompresor ke sbíječce. Taky to mělo dieslový motor, a Avie se dá přece taky roztáhnout...

Neber to prosím moc vážně. Ale smajlíka fakt neudělám.
Nechme teorii teorií, to by bylo na strašně dlouho a zůstaňme radši u toho, co jak hraje...