Není to nic nemožného, stává se to. Elektrolyty mají z výroby dost velký rozptyl parametrů. Může to ale ukazovat na problém. Pokud nebyly dlouho používané, můžou být částečně rozformované, tedy mít částečně "rozpuštěnou" izolační vrstvičku, zkus je na nějakou dobu připojit na napětí (pro začátek raději daleko menší než je jmenovité) a potom zkus znovu měřit kapacitu. Můžou mít svod - je to jako by jsi paralelně k tomu kondenzátoru připojil svodový odpor. Pokud je dostatečně malý nebo dojde k průrazu, kondík začne hřát a může i bouchnout. To se občas stává anodovým filtračním elytům u elektronkových rádií které někdo přinese po třiceti letech z půdy a zkusí bez rozmyslu zapnout do elektriky. Opatrným naformováním se i takto vadnému kondenzátoru můžou obnovit původní parametry.
Druhým problémem je sériový odpor - je to jako by jsi dal do série s kondenzátorem ještě odpor. Čím je větší, tím pomalejí se bude kondenzátor nabíjet a vybíjet, v reálném obvodu potom "nestíhá". Vlastně to znamená, že kondenzátor "vysychá".

Nejsi blb. Specielně Teslácké bipoláry jsou obrovskými tolerancemi vyhlášené. Láme se to někde kolem 12-22uF. Všechny menší mají téměř vždy velkou kladnou odchylku (i více než dvojnásobek), všechny větší zase zápornou. Co to potom dělá s výhybkami asi není potřeba vysvětlovat.
Právě tak slušné filtrační elektrolyty mívají velkou odchylku plusovou, většinou kolem 30-50%.
Druhý problém ale nastává, když jsou elyty věkem rozhašené. Většina multimetrů se moc nehodí na měření elektrolytických kondenzátorů ani když jsou v pořádku - používá měřící metodu, která správně funguje pouze pokud kondenzátor nemá svod, je správně naformovaný a nemá ani velký ESR. U zestárlých kondenzátorů s multimetrem nezměříš nic kloudného. Abys měl opravdu použitelnou představu o stavu elektrolytických kondenzátorů, je potřeba nejprve je připojit na regulovaný zdroj a změřit svodový proud po jejich naformování. Potom aspoň orientačně ESR měřákem, který to umí a nakonec kapacitu proudovou metodou, kdy je kondenzátor připojený na zdroj tvrdého malého AC napětí (míň jak 10V) a ampérmetrem se měří protékající proud. Kapacita se pak vypočte z proudu, napětí a frekvence. je to mnohem víc vypovídající metoda, i když má omezenou přesnost (řádově 2% a víc).

Více třeba v tomhle pěkně zpracovaném článku.