stiglitz píše:
Ahoj všem, kdo k tomuto tématu mohou něco napsat. Mám noname měřák z aukra, ale mám možnost měřit kapacitu. Takže jsem měřil pár nových kousků, a přístroj naměřil udávané hodnoty. A potom taky kondenzátory vytahané z starých beden, všechno elyty, nebo bipoláry, ARS9207, i jiných, třeba RFT12345atd, všechny měly VYŠŠÍ kapacitu, než udanou, nezřídka dvojnásobně.
Kamarád mi nepřímo řekl, že jsem idiot, že tohle není možné, že jsem buď blb, nebo mám měřák na pikaču.
Setkali jste se s tím někdo někdy?
Rafli jsme se fakt hodně, a na "smrt".
Díky za odpovědi.
Nejsi blb. Specielně Teslácké bipoláry jsou obrovskými tolerancemi vyhlášené. Láme se to někde kolem 12-22uF. Všechny menší mají téměř vždy velkou kladnou odchylku (i více než dvojnásobek), všechny větší zase zápornou. Co to potom dělá s výhybkami asi není potřeba vysvětlovat.
Právě tak slušné filtrační elektrolyty mívají velkou odchylku plusovou, většinou kolem 30-50%.
Druhý problém ale nastává, když jsou elyty věkem rozhašené. Většina multimetrů se moc nehodí na měření elektrolytických kondenzátorů ani když jsou v pořádku - používá měřící metodu, která správně funguje pouze pokud kondenzátor nemá svod, je správně naformovaný a nemá ani velký ESR. U zestárlých kondenzátorů s multimetrem nezměříš nic kloudného. Abys měl opravdu použitelnou představu o stavu elektrolytických kondenzátorů, je potřeba nejprve je připojit na regulovaný zdroj a změřit svodový proud po jejich naformování. Potom aspoň orientačně ESR měřákem, který to umí a nakonec kapacitu proudovou metodou, kdy je kondenzátor připojený na zdroj tvrdého malého AC napětí (míň jak 10V) a ampérmetrem se měří protékající proud. Kapacita se pak vypočte z proudu, napětí a frekvence. je to mnohem víc vypovídající metoda, i když má omezenou přesnost (řádově 2% a víc).
Více třeba v tomhle pěkně zpracovaném článku.