Já tohle namalovat ve škole na tabuli, tak mě třídní prozvoní megmetem!

Koukej si nakreslit regulérní můstek s filtrací připojený k sekundáru trafa a popřemýšlej o napěťových poměrech naprázdno, čili bez zátěže. Pak se o tom můžeme bavit

oranž 23,4V , žlutá/čern 14,1 , zelená/černá 1,2V , zel/zel 2,8V, modr/čern 9,7V, modr/modr 19,8V

napětí pro zes. bude těch 14,1, jelikož to jsou fest tlustý dráty a navíc to asi hodí i velkej proud, protože se mi to podařilo skratovat a opálit si kontakt na mulťáku

Tak som si povedal, načo sa s tým srať...internet je toho plný:

A teraz čo?

Jubka:
Těch 14,1V vyhoví, i když to pak úplně maximální výkon nedá. Dostaneš z toho tak 2x6W. Pokud to je dostatečně tlustým drátem, přidej k tomu do série ještě těch 2,8V, tak aby se napětí sečetly. I těch 19,8V by nebylo k zahození, pokud ale má drát aspoň 1mm průměr.

Neclovek:

Napětí před usměrňovačem má amplitudu Uo.Ѵ2, kde Uo je napětí naprázdno a Ѵ2 je těch tvých 1,414.
Za usměrňovačem je ale napětí naprázdno menší o úbytek na diodách. U Graetzova můstku na dvou diodách, čili o cca 1,3V. Napětí naprázdno nás zajímá pouze z hlediska odolnosti zesilovače - je to největší napětí, jaké se kdy může v napájení objevit.
Tvůj vzoreček tedy platí pouze pro napětí usměrňovače s filtračním kondenzátorem bez jakékoli zátěže a stejně v něm chybí započtení úbytku na diodách!

Při zátěži je napětí na filtračním kondenzátoru menší - to je na tom obrázku naznačené tou vlnovkou. Nikdy ale už jeho špička nedosáhne na hodnotu amplitudy, bude vždy menší. Měřákem naměříš nějakou jeho střední hodnotu, která by platila, pokud bys usměrněným napětím napájel topení, žárovku nebo třeba motorek. Pro reálný výkon zesilovače jsou ale podstatná minima, kam až okamžitá hodnota mezi jednotlivými půlvlnami klesne, protože právě tam začne docházet k limitaci. Tuto hodnotu ale normálním měřákem nezjistíš, ta se dá odečíst na osciloskopu, nějakém analyzátoru, nebo nepřímo ze sledování limitace na výstupu zesilovače.

Na tom obrázku je navíc průběh poněkud zideaizovaný. U skutečného usměrňovače se zátěží ztrácí napětí na vstupu usměrňovače sinusový tvar a je na vrcholu oříznuté. V reálu jsou tedy poměry na skutečném zdroji ještě komplikovanější.

Vzadu je "power consumption 100W". Pokud bych teda vydělil 100VA/23,4 = něco přes 4A ? Nebo to není takto jednoduché ? To by pak odpovídalo 100VA/1,5=... No tak asi nic A já myslel že sem na to kápnul

Vzadu môže byť kadečo, čínania majú divokú fantáziu...moc by som tomu neveril. A ku čomu si sa to snažil dopočítať?

Zkusit dopočítat proud, kterej dokáže podat ta větev Kdybych napích tu větev 24V nebo kolik přesně a zes by měl větší odběr než dokáže podat trafo tak se spálí ?

Neni tam průměr drátu napsanej na izolaci. Zkusim to aspon od voka změřit posuvkou ale podle mě to bude tak 0,8

Pokud to trafo má opravdu 100VA, tak to je součet jednotlivých sekundárů. Z toho zatížitelnost jednoho sekundáru nevyčteš. Odhadnout se to dá jedině z průměru drátu, kterým je vinutí udělané. Můžeš uvažovat u toroidu dejme tomu 4A/mm2. Drát o průměru 0,8mm by mohl snést 2A, takže docela nouzovka. Je to málo.

A pomůžu si teda těma 14ti voltama ? Odpadne mi spínanej zdroj kterej neni vhodnej na zes. co jsi psal. Radši to nebudu zkoušet s nějakym skládánim větví.

A zda neni toho Sencoráckýho zes. "škoda" Jedině pak udělat vyhybku a použít to jen jako basák na něco

Hrát to bude, ale je to takový bizarní. Nedá ti to plnej výkon (viz můj příspěvek nahoře), na druhou stranu u toho budeš mít nevyužitý mamutí trafo, navíc vyrabovaný z něčeho, co ještě funguje...
Jestli to myslíš vážně, zainvestuj pár korun a kup si třeba to trafo z odkazu na Aukru. Pokud si s tím ale chceš jenom pohrát a zas to vyhodit, pak se blbnutí meze nekladou, samozřejmě. Hlavně nezkoušej elektronické zdroje pro LEDky a halogeny.
Bav se dobře a dej pak vědět, jak to šlo.