Ahoj,

zajimala by mě fakta okolo změn kapacity kondenzatorů. Na toto mám jednoduchý stereo zesilovač s IO TDA2009A. Zesilovač samotný s originálnima součástkama hraje obstojně. Začal jsem něco bastit a vymýšlet. Jelikož mne od malička zajíma elektrika, učím se bohužel seřizovače

Každopádně v tuto chvíli by mne zajímalo, jaký význam mají kondenzátory v dané části obvodu. Zkoušel jsem je měnit a s tím i kapacitu. Bylo to původně za účelem zvýraznění basů, což bych i rád teď. Přikládám schéma zesilovače, aby bylo možno se orientovat.



Vyměnil jsem kon. C10 a C11 z původních 1000uF na 3300uF/10V . V přiloženém manuálu jsou specifikovány takto "k oddělení stejnosměrné složky z výstupního signálu" .
Kon. C4 z původních 100uF na 2200uF/16V a poté ještě zkoušel přidat 470uF/25V tedy by to mělo být 2670uF ? Spojil jsem je +/+ -/- Tedy paraelně (?). "brání pronikání rušení přes napájecí napětí a zvyšuje stabilitu zes."
Kon. C6 a C7 z 220uF na 1000uF/10V. "oddělují stejnosměrnou složku z obvodu zpětné vazby"

K přívodu signálu jsem také napájel kond. "103" kvůli rušení (pískání) ze zvukovky PC ale o moc to nepomohlo.

Každopádně teď zesilovač hraje dokonale čistě. Je slyšet nástroj nebo zvuk který jsem běžně nezanamenal. Ale basy ztratil. Jelikož mi to nešlo do hlavy, napadlo mne že je, jako velké nerovnosti, pohltily kond. C10 a C11. Zkusil jsem tedy opak a napájel kond. 220uF/35V ale výsledek není dle očekávání. Možná se basy lehce zvýraznily.

Nechci aby se tento příspěvek stal terčem !protinuningářské" komunity. Nečekám žádný subwoofer, ale zesilovač jsem koupil práve kvůli odzkoušení různých nápadů a zlepšení svých znalostí. Zajimala by mne tedy definice "oddělení stejnosměrné složky" a vliv kapacit kondenzátorů na vyjmenovaných částech obvodu.

Reprobedny "Videoton Videoton Supermax D402E"

Díky moc hoši za každou minutku co mi věnujete Chci se přeci jenom stát jedním z Vás

Kubajs

Moc sa do toho nevyznám ale skúsim napísať, čo si myslím: C4 nepotrebuje veľkú kapacitu, veď zdroj má vlastnú filtráciu. A ano je to paralelne Myslím, že celé zoslábnutie basov bude práve v tej spätnej väzbe ale niesom si tým istý. C10 a 11 si myslím môhol nechať 1000, poprípade 2200, to by malo stačiť.
Je dosť možné, že píšem kraviny ale tiež ma celkom zaujíma ako rôzne kapacity na rôznych miestach ovplyvnia rôzne veci.

Zvětšováním kondenzátorů nezískáš vůbec nic. Výrazné zmenšení vstupních a výstupních kondenzátorů omezí nejnižší kmitočty. Popravdě jsi docela dobrodruh, pokud jen tak měníš součásti a nevíš proč a jak.

C1, C2 jsou vstupní vazební, vytvářejí dolnopropustný filtr se vstupním odporem zesilovače. Doporučuju místo elytů použít miniaturní svitky 1u a do vstupu ještě zařadit RC filtr 1k0/220p k odfiltrování VF na vstupu. Pod 0,47uF nezmenšovat, zvětšování nemá vůbec žádný smysl.
C3 blokuje vnitřní obvody. Neměnit a měl by být na minimálně na 25V, přestože je tam ve skutečnosti menší napětí.
C4,C5 blokují napájecí napětí. C4 by teoreticky mohl být větší, běžně ale stačí 100uF/35V. C5 by měl být keramický 100n/50V a musí být co nejblíž u integráče. Nejlepší je připájet ho ze strany spojů přímo k napájecím vývodům IO.
C6, C7 neměnit. Výrobce IO ví, proč doporučuje udanou hodnotu. Jinak by mohlo být zapojení při menší hodnotě nestabilní a při větší hodnotě se zase prodlužují přechodové jevy při zapnutí. Tyto kondenzátory mohou být na 10V.
C8, C9 musejí mít předepsanou velikost. Tvoří spolu s R5, R6 boucherotův člen, který přispívá ke stabilitě zesilovače. Měly by být keramické na 50V, někdy se používají i kvalitní svitky.
C10, C11 NEZVĚTŠOVAT nad 2200uF. Za prvé to nemá žádný smysl, za druhé při jejich nabíjení při zapnutí dostává zesilovač i repráky kopanec. Při 1000uF a repráku 4R je pokles cca 6dB na 20Hz, což u podprůměrného 10W zesilovače asi sotva kdo pozná. Zmenšením kondenzátorů C10, C11 se dá vytvořit rozumná propust třeba pro širokopásmové repráky (aby se zbůhdarma nezatěžovaly nízkými kmitočty, které stejně nezahrajou), pro malé satelity a podobně.
A bacha, C10, C11 musejí být dimenzované na napájecí napětí TDA2009, čili minimálně na 25V. Ty tvoje kondíky na 10V hrozí katastrofou, pokud máš napájecí napětí větší než 12V.
Napájet je to nejlepší ze stabilizovaného zdroje 24V/3A, potom dá 2x10W do 4R. Nestabilizovaný nesmí mít naprázdno víc jak 28V. Čím tvrdší nestabilizovaný zdroj je, tím líp. trafo by mělo mít aspoň 40VA, radši víc a filtrace minimálně 4,7mF, klidně ale dvojnásob. A samozřejmě pořádný chladič.
Minimální zatěžovací impedance je 4R. Do 8R dá zesilovač o málo víc než polovinu výkonu. 2R nesnese. Pro zátěž 2R je určený TDA2005, kvůli menšímu napájecímu napětí ale umí do 2R taky jen 2x10W a má větší zkreslení. Dá se postavit na stejné desce, jen potřebuje navíc odpor 120k mezi plus a vývod 3.
S TDA 2009 jsem stavěl i můstkové zesilovače pro zátěž 8R (ne míň), do které dá až 25W. Odpadnou pak výstupní kondenzátory.

Korekce basů se do určité míry dá udělat u jakéhokoli koncáku kmitočtově závislou zpětnou vazbou. Mnohem vhodnější je ale zařadit nějaké korekce už do signálové cesty před něj.

Pískání ze zvukovky je způsobené zvukovkou a nic s ním v zesilovači nenaděláš. Pořiď si externí zvukovku nejlíp s USB izolátorem a bude po pískání.

Čím to napájíš? Je to pro správnou funkci a zvuk dost podstatné.

Ahoj. Moc díky za vysvětlení. Přesně něco takového jsem potřeboval. Teď už tedy vím, že to nebylo moudré měnit. Zřejmě to dám do původního stavu, nebo trochu upravené, ale s kondenzátory odpovídajícího napětí.

Napájím to PC zdrojem. Původně 12V+, Teď to asi napíchnu -5 a +5 tedy 10V+ . Je to rozumné řešení napájení ? Tu zvukovku mám v plánu. Tahle je nic moc. Zatim Díky

Není to moc rozumné řešení napájení. Proč?

1) Pc zdroj funguje dobře, pokud má rovnoměrně zatížené všechny větve.
2) Pc zdroj není moc zvyklý na tak velkou změnu zátěže, jakou předvádí koncový zesilovač.
3) Je dost pravděpodobné, že do napájení prolezou vysokofrekvenční rušení, která nijak neodhalíš (pracuje to na desítkách až stovkách kHz).

Spínaný zdroj celkově není úplně nejlepší pro napájení koncáků. Když, tak je vhodnější použít nějaký průmyslový. Ten má jedno napětí, je schopen korektně pracovat i s nulovou zátěží a i filtrace výstupu bývá o stupínek lepší. Podstatná výhoda je v tom, že můžeš použít zdroj s proudovým omezením dejme tomu na 3-5A, zatímco PC zdroj dá běžně mnohem víc - menší nebezpečí při nehodách, zkratech a podobně. A taky má většinou podstatně větší životnost, protože se u něj předpokládá dlouhodobý trvalý provoz. Občas se najdou na Aukru nebo někde z rozebraných rozvaděčů automatizace. Jeho jediná výhoda je menší váha proti trafu s usměrňovačem a filtrací. Kdyby na to přišlo, asi bych v práci nějakej vyhrabal. Ale vhodnější je stejně klasický zdroj.

4) Napájíš to dost malým napětím. Při 12V ten zesilovač nedá víc jak 2x3W. Pod 10V většinou přestane pracovat úplně. Bez aspoň malé výkonové rezervy přijdeš o poslední zbytky dynamiky a nebude to ani kloudně basovat, protože ho budeš pořád honit na hranici limitace. Hifi zesilovače s výkony přes 2x50W se nepoužívají proto, aby hrály víc nahlas, ale proto, že při stejné hlasitosti hrajou líp.

TDA2009 není nic extra, nicméně pokud ho použiješ tak jak se má, může docela dobře posloužit třeba k PC a podobně. Taky jsou k tomu ale potřeba nějaké aspoň trochu slušné repráky, jinak jeho výkon přeměníš jen na trochu brblání a neužitečné teplo.

Jo a když odpovídáš, nemusíš citovat celý můj příspěvek. Já vím, co jsem psal a ostatní si to mohou přečíst o pár řádků výš.

A já myslel že je to perfektní zdroj k napájení. Dodá tolik proudu kolik je třeba pro zes. Teda takhle jsem si to vykládal.

No jinak v návodku je psaných 8-28V .

Jinak je to konkrétně tento http://www.ges.cz/cz/stavebnice-g039-GES07800011.html

Pokud tedy vrátím kondenzátory co tam byly (do 35V) tak bych mohl napíchnout větve +12 a -12V a tím pádem využil zesilovač naplno ?

E: Jo a četl jsem že je dobré dát na kabely v krabičce feritové kroužky. Je to pravda ?

To je napětí, při jakým to je schopno pracovat. Ale většinou už se neobtěžujou to rozebrat víc (třeba že na napájecím napětí záleží výkon). 28V je maximum, které se nesmí přesáhnout a nemělo by tam tolik být trvale a hlavně při vybuzení. Mám vyzkoušeno, že kolem 29V se zesilovač zablokuje.

Už jsem psal, že ten PC zdroj není moc dobré řešení. Jestlipak je záporná větev vůbec schopná dát víc jak 3A? Protože špičkový odběr bude kolem 4A.

Nojo... Ta dá max 0.8A . Já myslel že to nevadí pokud dá kladná až 14A. Jinak ja k tomu pripojoval adapter od diodovych zarovek a pry to byl proudovej zdroj protoze napeti bylo az nekde nad 50V ale je divne ze zesilovac na to odehrál nekolik hodin a vsechno OK. Nebo to napeti jen vylitlo to ted uz nevím

Mohl by jsi se prosím tedy rozepsat ohledně toho vhodného zdroje ? Našel jsem na internetu plány na moduly, ke který. Se však právě připojí trafo. Našel jsem i nové co by možná mohlo vyhovovat. Buď klasika zalitá kostka a pak to toroidní, který je, podle všeho co jsem četl, na zesilovač nejlepší. Nebo pokud tedy hledat nějaké použité, jak jsi psal, tak pod jakým názvem a pod.
navíc mne mate specifikace výkonú ve "VA" což podle všeho by naznačovalo proudový transformátor ? Tím pádem nepoužitelný ?

Hledal bych trafo se sekundárem 15-17V s výkonem cca 30-50VA. Klidně s jádrem EI, nemusí být toroid, i když je vhodnější.

Ahá. Takže to nemusí byt nutně třeba 25V abych z toho "dostal" těch 2x10W.

Udávat výkon ve voltampérech (VA) je technicky správné u všech střídavých zdrojů a spotřebičů, které mají jiný než čistě odporový charakter. Když jsi citoval mou první odpověď, asi jsi ji nečetl, protože já tam taky použil výkon trafa ve VA.
Příklad: Transformátor se sekundárem 24V pro jmenovitý proud 10A má jmenovitý výkon 240VA (součin napětí a proudu). Když se řekne, že má 240W, je to celkem fuk. Laika to nezajímá a odborník to pochopí správně.
Pokud má transformátor sekundárů víc, bere se součet jejich výkonů (2x20V/3A=120VA).
Ve VA by se správně měl označovat i třeba příkon reprobeden. Ale nedělá se to, protože by to pro většinu lidí bylo matoucí

Toroid má výhody až u větších zesilovačů (přes 100W). Vychází menší a lehčí než stejně výkonné trafo na skládaných plechách. Má menší tepelné ztráty, čili míň hřeje v kisně. Má menší rozptylové pole, takže v těsně zastavěné skříni míň ruší. To je všechno. Malý zesilovač by jen prodražil. Navíc protože má velký zkratový proud, je nezbytné za ním použít hodně předimenzovaný usměrňovač nebo (u těch největších) před ním obvod měkkého startu. Pokud ale nějaký vhodný toroid máš nebo můžeš dostat, není problém.

K tomuhle zesilovači potřebuješ ideálně trafo kolem 40VA se sekundárem 15 až 18V, nejmíň 5A usměrňovací můstek a filtrační kondenzátor aspoň 4700uF/35V (pro ukázku - modul NZJ7J25SX od EZK). Pokud bys někde našel trafo se symetrickým sekundárem (2x15 až 2x18V), místo můstku se použije dvoucestný usměrňovač ze dvou 3A diod (modul NZJ7S25 SX od téže firmy). Trvalý odběr nikdy nebude extra velký, ale stejně je lépe použít usměrňovače pro větší proudy. Je to pár šestáků navíc, ale přispěje to spolehlivosti. Pokud náhodou při šťourání něco zkratuješ, bytelný usměrňovač to při daném transformátoru zpravidla přežije.

Vyhověl by třeba tento transformátorek:.
Naopak tento nejspíš ne, protože podle mé zkušenosti mají tyhle staré dubnické transformátory naprázdno 2x22V, což už je moc (měly primár na 220V, dnes je v síti 230). 2x20V naprázdno je absolutní maximum, které se nesmí překročit. Napětí je nutné změřit.


Ano a ne. Výkon 2x10W je při napájení 24V. Takže podle napětí trafa z toho vydudáš něco mezi 2x8 až 2x12W. To ale není tak dramatický rozdíl jako proti 2x2W.

Nakonec - mohl bych ti pustit spolehlivý a bytelný průmyslový zdroj ABB 24V/5A. Mám doma dva. Je zkratuvzdorný, bezpečný a vydrží kdejaké zacházení. Ale něco by stál.


Boží, já tady celý dopoledne klofu a pak mě předběhne TLU a napíše jednou větou totéž...

Nevšimol som si že by niekto nikede spomenul, že po usmernení je napätie 1,414 krát vačšie ako striedavé.

Za prvé to je základ, který snad netřeba zmiňovat. Za druhé to platí jen na nezatíženém zdroji a za třetí tam máš chybu.

A sakra, teraz neviem, či tam mám naozaj chybu alebo som to iba napísal nahovno...

Ne, máš tam jenom chybu. Nakresli si usměrňovač a přemýšlej.

hmmmm.......to je hádanka
┌──►──+──◄──┐
~ˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑˑ~
└──◄──-──►──┘

+──▌├──-

Tak, to by sme mali...Mostíkový usmerňovač s filtráciou

Vzpoměl jsem si, že ještě snad za Plusu, jsme tam kupovali kino 5.1 (asi za 2tis) a bylo to furt takový na hovno různě. Kolikrát to trvalo než se to přeplo a pod. Je to DVD bez zes a pak sub se zesilovače a dekodérem dig. Myslel jsem že tam bude nějaký trafo na pikjaču ale k mému překvapení je tam toroid. Ono to svítí, přepíná všecko ale prostě to za boha nezahraje ani notu. Nevim čim by to mohlo být. Vevnitř to je podle oka všecko cajk ale je možné že co tam sou ty dekodéry a pod že se něco posralo no. zesilovací jed. jsou nějaký TDAčka 7372A.

No tedy nevím, zda to vykuchat : Ten zdroj si vzít na ten zesilovač ? Co myslíte. Přijládám foto. Ze zdroje vede několik větví s různym napětím. Taky přikládám současné řešení toho mého zes. Napadlo mne i to, vybrat ten sub co tu mám a narvat ten zesilovač přímo do něj.

Neclovek: Cos to kurva nakreslil? Mám ti jednu vrazit?

Jubka: Hele, ono by to možná použít šlo, jemomže tady nevyčteš, jak tlustým drátem jsou jednotlivá vinutí udělaná. Respektive jakou mají zatižitelnost. A muselo by se změřit, jaké napětí dávají ve skutečnosti naprázdno.

Najväčšiu kokotinu, akú sa len dalo.