Joo. Ja sem chitrej.

To vyďým.

A tiez je rozdiel vzedalie (vzdelanie) a vzdelanie (skolstvo).

Ale hodně lidí musí, aby si inteligenti mohli koupit třeba podělanou žárovku nebo mlíko v krabici.

To je jasný že se tam občas najde ale tolik jich zas není.Co jsem takhle slyšel tak třeba v Mladoboleslavský Faurecii je tak 80% lidí narkomanů se základkou a se SŠ je tam tak 10%.

Našel jsem nějaké fotky z práce, staré asi tři roky. To jsme byli dělat kabelovou spojku v rozvodu veřejného osvětlení ve Žďárkách u Hronova. Měli jsme k ruce dva místní debily, co vykonávali veřejně prospěšné práce. Jednoho asi dvacetiletého a druhého kolem padesáti, ale z chlastu vypadal na devadesát. Kopali, vozili hlínu a přitom hulili trávu. Odpoledne dostali od místostarosty za úkol dojít na obecní sklad pro zábradlí a ohradit výkop, aby tam do druhého dne nikdo nespadl - není to moc vidět, ale byl hluboký tři čtvrtě metru. Toto jsme našli na místě ráno po příjezdu.

Chytrý lidi si poradí sami

Směju se, ale je to k pláči. K nám, kdokoli přijde novej, do továrny, všichni fetují. Když už nejsou na perníku, alespoň kouří trávu.
Pro mne na směně jsou nepoužitelní, protože když už přijdou, jejich pracovní výkony jsou katastrofální.
Perník tu vaří kde kdo, Polsko je kousek, osm kilometrů.

To je jáma na mamuty?

Těžko říct na koho přesně. Je to cca 80m od domu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu...

Aha. Vražda na objednávku, teď už to chápu. Paní víceprezidentka asi nechtěla přivřít očko nad nějakým "kreativním nápadem".

stiglitz: A ti inteligenti se musej těm u pásu o nějakou práci postarat.

Inteligenti vymýšlejí zákony, jak sebrat práci pracovitým a dát ji lemplům.

Nenazývej posrance inteligenty.

Poslední dva příspěvky zarámovat, prosím.

Před časem přišli za veliké slávy dělat interní audit na linku lidi z kanceláří. Koukali na lince na perfopanel, prohlíželi si navěšené očkoploché klíče.
Pak se ptali, "...momentové klíče, to je ono, že?"
"...Jo, to je ono", povídá kolega, "Tak děkujeme!" A odešli.

Pěkný, znám něco podobnýho.

V jedný nejmenovaný velký fabrice (ta s těma brusičema) kde jsem nějakou dobu dělal, pracovala jistá ženština jako vedoucí uddělení kvality a meření. Ženština byla vyučená kadeřnice a rozuměla strojařině jako koza petrželi. Jednou jsme si měli na mašině sepsat seznam co nám chybí, a po nějaký době za náma s tim seznamem přišla a zeptala se co jsou to ty posuvky a jestli to opravdu na CNCčku tak nutně potřebujem .

Není to z oboru, ale pravděpodobně většina z Vás na tom časopisu vyrůstala...



Je docela smutný viděl, co se děje s časopisem na kterým jsem vyrůstal. Stačí se na youtubu podívat na ty dva dementy, který tam propagujou na hlavní stránce. Jako třešinku na dortu vidim to slůvko "dopi*i" na obálce časopisu. Síla.

Jo, myslím, že tohle už dětem nic nepřináší, krom toho, že pořádně podražil, za komunistů jsem ho chtěl tak moc, že jsem musel čekat, až to jeden člověk odhlásí, bylo to už dohodnuté, a odebíral jsem to pak místo něj. Co tam bylo návodů, plánků, a vysřihovánek, za tři kačky, kolik rozvoje, a technického uvažování vůbec.
Nedávno jsem někde na stánku jedním listoval, bída. Vlákno jede mimo.

Všecko je to jenom o kultuře spotřebitele. Pokud jim to lidi žerou, budou takové a ještě horší věci vycházet. Nikdo se nebude obtěžovat točit debilní seriály, vyrábět odporné hračky nebo tisknout nedělní Blesk, pokud nebude o nic z toho zájem.

V tomto případě jde hlavně o rodiče. Průměrný rodič na děti sere, nechává je čumět na bednu do zblbnutí a cpe jim tištěný hnus, hlavně aby měl od smradů pokoj. Mě by takový časopis nesměl do bytu. Vzhledem k tomu, že mi občas rukama projde i řada jiných dětských tiskovin, můžu vás uklidnit. Tohle novodobé ABC totiž zdaleka ještě není to nejhorší.

Celková úroveň tvorby pro děti je dnes povětšinou zoufalá. Každý, kdo má díru do řiti si myslí, že může napsat nebo ilustrovat knížku. Viděli jste novodobé učebnice pro první třídy, jak hnusně graficky a výtvarně jsou dělané? Nejhodnotnějším čtením je tak dnes paradoxně v dalších a dalších reedicích vydávaný Neználek, který nepokrytě vychovává k třídní nenávisti...

Na druhou stranu ale: Moje elektronické začátky jsou úzce spjaté s knížkou Pavla Šrajta Od krystalky k modelům s tranzistory. Přelom 70. a 80. let. To byla taky dobrá dobová debilovina. Rovněž není od věci pročíst si pár čísel Vědy a techniky mládeži z 50. let, kdy vycházela pod absolutním vlivem šéfredaktora - kovaného komunistického vizionáře a fanatického uctívače SSSR Vladimíra Babuly. To je taky docela rychta.