To máš pravdu, s těma penězma sem na tom byl stejně. Šel sem na jinou školu s úplně jiným oborem a teď mám praxi slušně placenou + mám teď brigádu.



a nekuř : D

tak jako ty zesilovače nejsou nějaké chrchlátka s TDAčkama takže se to podle mého poslouchat dá, zároveň to nevychvaluju (toho jste si už všimli) někdy tu upnu osazení vnitřku obou a prodiskutujem fakta.

potom jsem přišel na jednu zvláštnost, konkrétně o reproduktorech z kterých mám tyto bedny. Je mi divné a záhadou jak se dostal prach pod membránu, ve VSH frýdek ve vestibulu byly tři rozhlasy, byla tam vždycky zima a i vlhko. tři ze tří mají změkklou membránu a odpadl jim štítek jak jsem otíral haderkou koše (u ostatních zůstal) tyto se mi zdají na ucho příjemnější avšak jim chybí vyšší tóny. jsou i tak použitelné?

Ono použitelné je skoro všechno, jediný problém je v tom, že pokud máš repráky v páru na stereo, nebo pokud jsou dva či víc v jedné bedně, měly by být více méně shodné. To znamená u starých kusů taky shodně zestárlé.
Ve fabrikách máš v každé hale jiné klima a pokud tam ten reprák visel třicet roků, tak je co kus to originál.

tak nějak jsem si to myslel no... to jako opravdu ten bordel padal zkrs membránu? zdají se mi zvukové příjemnější, může to být fakt nebo jen domněnka? některé jsou i pěkně prověšené ale ne zas nějak extrémně

Do týchto závesných rozhlasov sa bordel dostáva škárami medzi stenou a bedňou. Cez membránu určite nie, veď to by bol zázrak. Je dosť možné a logické, že tie so zmäknutou membránou sú príjemnejšie na stredoch, ale ak im opakovaným pôsobením vlhka zmäkol aj úplný stred membrány, tak samozrejme nebudú hrať výšky tak, ako tie s neporušeným tvrdým stredom.
Ide o čierne ARO 689 alebo aké?

To tam napadalo všemi mezerami v mřížce a okolo. Jediné, co možná trochu hrozí, tak že velmi jemný prach zaleze pod textilní prachovku. Membrána je nesrovnatelně hustší jak pytlík do vysavače. Tou ti proleze leda alfa záření.

aha no,. myslel jsem si to dík

Medzi mriežku a membránu napadal prach cez mriežku, to je jasné . Myslel som ten prach, čo je vnútri, za reprákom. A je ho tam teda tiež dosť. Tie závesné skrinky sa totiž steny dotýkajú len v hornou a dolnou hranou. Bočné hrany sú vykrojené a od steny odstávajú (a okrem toho máš tie hrany aj parádne vylámané). Ak by boli pricapené úplne, tak zvuk toho ARO by bol v plastovej srinke plytký, plechový. Toto mu aspoň trochu pomôže, ak je zavesený. A práve tadiaľ sa dovnútra dostáva bordel.
A o aký ARO teda ide? S hentakou mriežkou je to ARS 275 a tam bývali čierne, ale aj modráky.

černý ARO689, tři ze tří prosolené prachem, zevěšeny membránou dolů na perforovaném obkládacím plechu.

Proč se vlastně do těchhle dráťáků dávaly tyhle slabé alnico a ne feriťáky, když je tam magnetické stínění nezajímavé?

...predpokladám že výrobné náklady či lepšie zvládnutá technológia(?)...

doplnené:
...a čo nižšia hmotnosť=menší predpoklad deformovania plastovej skrinky...
...alebo pre národné hospodárstvo bola dostupnejšie suroviny Al,Ni,Co a
keďže sa skrinky vyrábali masovo a bolo potrebné uspokojiť aj maloobchod tak sa v masovke použilo čo bolo viac dostupné...

ARO 667 stáli tuším o 4,- Kčs viac, než ARO 689 a predávali ich v obchodoch rovnako rutinne .

Tak co jsem kdy vybral z rozhlasů ve školách a fabrikách, byly ARO689 přibližně ve trojnásobné přesile proti ARO667, přičemž pravidelně byly ferity pouze šedé a ve starších kusech a AlNiCo téměř výhradně modré a černé, v novějších typech.
S menší hmotností souhlasím a přidávám ještě jeden postřeh: Rozebíral jsem dost plastových tlampačů s trychtýřem na továrních halách, kde se hojně vyskytoval polétavý magnetický prach z obráběné litiny. Ve všech tlampačích byly ARO689 naprosto čisté, což by se asi nepovedlo u ARO667. Jestli to ale byl úmysl, těžko říct.

Ono sa to menilo aj časom. Na začiatku 60. rokov, keď boli v móde luxusné 'mahagónové' ARS 251 s drevenou prednou stenou a elegantným brokátom namiesto strohej plastovej mriežky, tam sa osádzali ARO 511 a od roku 1963 ARO 689. Neskôr v 60. rokoch a na prelome 60. a 70. rokov boli v móde celoplastové ARS 265 a tam bývali väčšinou ARO 667. Aspoň ja som tam vídaval feriťáky častejšie, ale možno to bolo tak 50:50. A od čias modrákov a ARS 275 už jasne prevažujú zase ARO 689, to isté aj u modernizovaných ARS 276. A zaoblené ARS 285, to je už iná vec - tie sú robené na nové menšie koše štvorčíselných ARO a tu zase prevažujú feriťáky ARO 6604 alebo ARZ 6604.

dejme tomu, že ty nové výškáče jsou naprd mohl bych tedy už jen dokoupit lepší drivery a popřípadě zkrátit hrdlo zvukovodu?

Nee. To budeš pořád tam, kde jsi už byl. Bude to zase hrát blbě, jenom se budou měnit příčiny. Zvukovod je stejně důležitý jako driver, tak to nejde dělat nazdařbůh.
Co je na nich najednou naprd? I se sračkovým reprákem se dá něco podniknout, pokud se pro něj odměří a odladí výhybka. A pokud se nevyřeší ta, bude ti výměna výškáče houby platná.

Hodně tomu ublíží i to, že to máš nad čtyřmi širokopásmy. V každém směru mimo osu to takhle bude hrát úplně jinak...

kdyby je měl alespoň uprostřed ale to je asi takový rozdíl jako mezi tím jestli si pochčiješ botu i s kusem nohavice nebo JEN tu botu. Takto se to prostě nedělá.

Kdyby však měl ejden pořádný driver se zvukovodem a ne nějaká chrastítka tak by existovalo jedno teoretické řešení jak to udělat správně. Podotýkám preventivně že jen teoretické jelikož je to ekonomicky náročnější vzhledem k ceně výhybek, je to však zajímavé nejen z hlediska Venoušova poznání - udělat to podobně jako Salava u jeho line array projektu. Ten to kdysi vypočítal tak, že měl nad sebou několik širokáčů a uprostřed výškáč. S tím jak se snižovala frekvence se přidávaly další a další AROčka vzdálenější od středu tak, aby to vzájemně nekravilo. Na dobu vzniku a že to všechno musel počítat ručně klobou dolů. Krom toho v době publikace to musela být dost masox reproduktorová soustava. Dnes je to sice už jen historický materiál, ale některé myšlenky v něm obsažené jsou stále aktuální.

http://thales.analog.cz/Bedny/Salava.pdf

to že to bude hrát všude jinak mi žíly netrhá většinou sedím nebo prostě jsem v ose reproduktorů. ty nové totiž nehrajou výšky, zvukovod to asi všechnmo mrví sám o sobě druver výšky hraje, spíš se mi zdá že to je spíš střeďák a uvožoval jsem že je propojím i s těma bulettákama jen tak prozatím, jsem tak nasraný že do toho delší dobu nebudu investovat protože jsem za to už utratil 1 600 a za to bych měl normální výšku tak co teď... možná že všechno mrví požitý FF který je jednoduše naprd, nevím. Možná by nebylo od věci je přeměřit.

Ono nejde o to, že sedíš v ose. Protože to co slyšíš, je složené stejnou měrou jak z přímého, tak z odraženého zvuku. Proto je i směrová charakteristika bedny pro poslech velice důležitá. Podle některých je co nejširší směrovka při domácím poslechu dokonce rozhodující, i když sedíš před bednama.
To, že se ti zdá, že tam nejsou výšky může být způsobeno nejspíš tím, že ti tam přebývá něco pod nima, v takových těch vyšších středech. To ale vyřeší jedině pečlivě udělaná výhybka, která vše přebytečné odfiltruje.

Venouši tady je krásně vidět jak si nepoučitelný - cpeš do toho prachy bez rozmyslu a výsledek je pořád velký kulový. Jestli se chceš spálit tak se spal, já ti tu ruku na sporák ještě přitlačím aby sis to pamatoval. Třeba příště budeš vnímavější k tomu až to někdo bude říkat že takto ne.

Je to přesně jak píše Ransonm - není zajímavý jen přímý zvuk, ale i nepřímý - odražený.