moc sa v audio este neorientujem tak ma hned nekamenujte
mam domace kino panasonic a az teraz som si vsimol jeho parametre
reproduktory maju prikon(IEC) 70W MAX 80dB/W
chcem sa optat keby som vyrobil vlastne bednicky s reproduktormy s vedsou citlivostou malo by to hrat lepsie a vydrzi to vstavani zosilovac v prehravaci ?
vystupni vykon DIN 55W na kanal 6 ohmov,1kHZ.1%THD
Woofer ma 65W 4ohmy 100Hz ,1%THD

Pokud dodržíš dovolenou výstupní impedanci zesilovače, nemusíš se bát. Velké citlivé reproduktory pohrajou o dost hlasitěji, jak reálně, tak pocitově. Pokud citlivost sedí s tím co jsi psal, můžeš se dostat až na 12db rozdílu, a bude to hodně znát. Otázkou je, zda by se ti to nevyplatilo vyměnit uplně celé.

Takze keby som to chcel spravit musel by som hladat reproduktory ktore maju 6ohmou,4 alebo 8 by boli uz zle?
zatial ma to len tak zaujimalo

8ohm.

Musí mít impedanci šest a více Ohm.

Mám dnes už historické kino, Sencor, ale udělal jsem tohle - posháněl jsem na Aukru bedny od systémů, a vyměnil všechny krabičky včetně "centru". Centr jsem provizorně vytvořil ze dvou bedýnek RFT se širokopásmovými reproduktory, každý má čtyři Ohmy, proto jsem je dal do série. Vepředu mám nyní dvě dvoupásmovky od Philipsu, místo zadních krabiček jsem pověsil dvě širokopásmové Aiwy, vše šest Ohmů. Subwoofer jsem ponechal. Ještě jsem nenastavoval hlasitost jednotlivých kanálů, ale i když je to neuvěřitelná zbastlenina, ale zvuk je o ne sto, ale o dvě stě procent lepší, měl jsem pocit jako kdybych z beden sundal deky.
Jinak jsem tu poprvé, a budu vás otravovat primitivními dotazy, za což se předem omlouvám. Děkuji.

V téhle souvislosti se zeptám, protože o problematice nevím skoro nic, tak pokud jsem místo krabiček dopředu umístil "dvoupásmovky", i když uvnitř není nic jiného než elektrolytycký kondenzátor, který je na plusovém kabílku, a oba reproduktory jsou zapojeny paralelně, budou mít větší nároky na zesilovač v kinu, který musí napájet dva reproduktory místo původního jednoho? A přetěžuji nějak - teď se zeptám jako naprostý idiot - zesilovač v tom samém přístroji, když tam místo malinkého reproduktoru zapojím repro, které má průměr třináct cm? Když impedance zůstává stejná? A ovlivňují tohle všechno nějak výhybky?
Nestřílejte na mě, jsem v sekci pro začátečníky...
Díky.

Pokud zachováš impedanci pak velikost reproduktoru nehraje roli. Někdy to může být i výhodnější. Větší reproduktory mívají mnohdy (zdaleka ne ale vždy) větší účinnost a citlivost. To znamená že s tím samým zesilovačem naděláš "víc kraválu" a při menším zkreslení. Samozřejmě že je to celé velice hrubě zjednodušeno a platí to ne vždy!

Co se týče toho přetěžování zesilovače. Taková bedna jen s kondenzátorem je pro zesilovač horší než bedna s vyladěnou výhybkou. Dobře navržené bedně by neměla moc lítat impedance. Bedně s kondem však má impedanci dosti divokou a impedanční minimum má přibližně na vyšších středech až výškách za dělícím kmitočtem. To je dané tím že nad dělící frekvencí pracují reproduktory jakoby paralelně (pod dělící frekvencí tomu brání kondenzátor) a pak zase začne impedance opět růst vlivem toho jak narůstá indukčnost kmitací cívky basového reproduktoru takže už pak pracuje skoro zas jen jeden. Kdyby tě to zajímalo můžu ti sem hodit nějaká reálná měření takových beden. Měřil jsem namátkově čtyři různé reprobedny Tesla takovéto koncepce (Tesla to používala u lowendových beden které se dávaly obvykle jako příslušenství k něčemu - u beden vyšší třídy bylo dělení vždy pomocí klasické výhybky) a u žádných z měřených beden nepoklesla impedance pod jmenovitou. Takže z hlediska přetížení zesilovače nízkou impedancí je to OK dělí-li se dostatečně vysoko. jen elektronkovým zesilovačům by se to nelíbilo protože ty jsou na nevyrovnanou impedanční charakteristiku háklivé a pak to hraje znatelně hůř ale to je mimo předmět této diskuse.

Díky, zase jsem o něco moudřejší.

Ještě jeden dotaz, takový ten ze základní školy. Sériově zapojené repro, jasně, dva čtyřohmové, to máme osm Ohmů. Ale paralelně, jsou pořád čtyři ohmy, ale - budeš tam téci vyšší proud, ne? Bude se to líbit zesilovači?

Něco na toto téma je psáno viewtopic.php?f=19&t=523

Větší proud tam nepoteče protože ty repra sice jsou zapojené fyzicky paralelně ale díky jejich vlastnostem a vlastnostem kondenzátoru který tam je se to jako paralelní zapojení ohmicky nechová. Koukej na reálný graf. Netvrdím že nějaká soustava to nemůže mít horší ale jak jsem psal měřil jsem namátkově tři takto řešené soustavy Tesla a z hlediska impedančního minima u všech třech bylo všechno v pořádku.

http://i46.tinypic.com/6nz4ud.png

Ta horní je taková víc ukázková. Je na ní krásně vidět jak rezonance repra (to je ten první hrb), dále následuje normální průběh a impedance postupně roste jak se zvětšuje indukčnost kmitací cívky basáku. To je ten druhý hrb. pak impedance klesá dolu protože tam je právě tím kondem navázaná výška až se dostane na své impedanční minimum (to jest svojí nominální pracovní impedanci) a pak už zase klasicky roste. Aby se impedance dostala na nižší hodnotu než je jmenovitá musela by ta výška být navázané mnohem níž - v tomto případě někde mezi 1-2KHz a to se prostě nedělá (z celé řady důvodů). U takovýchto beden se vždycky dělí výš takže myslím že netřeba se bát.

U té 8ohm bedny ten malý hrbík na 200Hz je asi rezonance výškáče, u 4ohmové bedny je ten hrb větší (protože tam není výškáč ale širokáč který má rezonanci níž a větší - cca 130Hz). Akorát nevim co je ta díra na 400Hz. Jinak je ten průběh stejný jen o něco posunutý.

Když dáš dva čtyřohmové repráky paralelně, tak to nebudou čtyři ohmy ale dva ohmy, tudíž proud čtyřnásobný.

Jo pardon, nepřečetl jsem si, od čeho se ta diskuse odvíjela, takže samozžřejmě, basá a výškáč nejsou paralelně, protože tam, kde začíná nastupovat výškáč, už impedance basáku roste. Ovšem v místě děličky to pravděpodobně spadne na takové tři ohmy...

Lamináte koukal ses na ten graf co jsem posílal? Viděl si tam někde 3 ohmy? Já ne.

Thales aké bedne to konkrétne boli?

Jedny byly ARS825 předělané na 8ohm (takže ARN6608 + ARV168), ty druhé 1PF06819 (ARZ669 pogumovaný textil + ARE467 nebo co to tam je) ale měřil jsem i ARS814 (ARN567 + ARV081) a ARS810 (ARZ369 + ARV081). U žádných nešla impedance pod jmenovitou hodnotu. U všech beden které tu budu zveřejňovat fotky bude měření impedance.

Omlouvám se že téma mojí vinou jde mimo mísu.

Stiglitz: Nevadí, je to celkom zaujímavé.

Thales: Ty máš 1PF 068 19? A ešte nie je v galérii . Som príjemne prekvapený tým priebehom impedancie, myslel som si, že to bude divokejšie.

V galerii není spousta věcí co mám nafocených a připravených. Dobře polovina je už dokonce roztříděných a připravených k prezentaci ale není čas a ani nikdo kdo by to na ten web nabouchal. Celkem to je cca už asi 4gB materiálu když sečtu dohromady již připravené i nepřipravené věci. Ono se to pak zcukne ale i tak je toho mraky. Záruční listy, účtenky co to v té době stálo, u některých měření, celkem slušné fotky - většinu z nich jsem udělal já sám, jiné jsem postupně hromadil, dokonce mám i originální propustku do závodu Tesly Tak sem přiď, já ti sem dám veškeré podklady a týden nebudeš mít co dělat jiného.