Beznákladová záležitost ze zbytků pro mandžejku do kuchyně - co dům (a Ciplox) dal.
ARZ368 montovaný na chemicky černěném výpalku z 1,5mm plechu, plastové kisny z ARS8104 (ARS814, ARS8107, RK06), čelo z 18mm lamina, ARE3808 v kastlíku z odřezků 12mm MDF, tlumeno vatou. Pro basák (jak to zní monumentálně!) zbylo cca 4,5l čistého objemu, tlumeno zmuchlanou geotextilií. Po chvíli laborování zůstalo širokopásmo oddělené pouze 12uF kondenzátorem. Poslouchal jsem na tom celý večer John Butler Trio a nic mě na zvuku nesere, i když to není vyloženě košer HiFi, hraje to příjemně. Mnoho let jsem si chtěl tyhle prťavky vyzkoušet, takže tímto veřejně mnohokrát díky Ciploxovi.
Kromě malé citlivosti ty mršky hrají nečekaně odspodu, že mi spadla čelist.
Radši to nikdo nezkoušejte opakovat, protože potenciální náklady by z toho udělaly zcela nesmyslné zoufalství - já měl všechno grátis. Za podobné prachy uděláte moderní odladěné miniaturní dvoupásmo, které navíc snese podstatně větší příkony.
Časem ještě vyměním elipťáky za kopulkové, které jsem komusi zapůjčil.
Co mě ještě překvapilo, že napasováním těsně padnoucí přední stěny se celá plastová kisnička docela zpevnila a nemá tendenci vydávat zvuky nebo nějak vibrovat. Původně jsem to chtěl v tom plastu jenom odzkoušet, ale už to tak asi zůstane.
Nakonec ještě přibudou původní rámečky potažené poloprůhlednou průzvučnou tkaninou.

No tak to jsem zvědav až se stavím na poslech. Neboj, elipťáky ti vezmu s sebou.

WOW to je super na com to pohnas?

Myslíš zesilovač? Je to k televizi do kuchyně a tam je nainstalovaná Unitra PW8010 a jako zdroj zvuku DVD Pioneer DV310 a multimediální krabička WDTV live. Zatím jsem to opatrně zkoušel s Nordmende PA1100 v obýváku. Každopádně to chce zesilovač s dobře naladěnou fyziologií. Kvůli citlivosti to potřebuje výkon kolem 2x20W - ale kvůli choulostivosti zase už radši ne víc.

No vidíš, to je to, o čem jsme se před časem bavili. To ARZtko byl skvělej malej basáček, škoda že je ještě nemám. Naprosto věřím, že jsi spokojenej. A ta krabice je přímo ideální na takový bastly. Já tam naposledy strkal ARN130, ale ty by chtěly o trochu větší objem. Pěkný. Z prdu kulička .

ARN130 chtějí tak 10l a to už zase líp poslouží staré ARN567. I když pár ARN130 mám taky a něco s ním třeba ještě asi vymyslím.
Zajímavé je to použití širokopásma jako v šedesátých letech. Pravda, na výškách to směruje a není jich tolik, ale na druhou stranu ten širokáč převezme i část středového pásma a celkově to je takové pro ucho milé.
Ještě se mi někde válí pár těch plastových skeletů a dvě stejná mezikruží. Zkusím do toho dát ARX364 s basreflexem. Design bude podobný.

Jj, ANR130 jsem dával do 11 litrů, a tam asi odvedly maximum, co od nich lze čekat.
Ty ARX s výškáčem jsem pak do toho taky strkal na zadní efekty k DK. No, dobrá bedýnka na zbavení se starejch ležáků. Kdysi jsem opravoval větší bednu tohoto stylu, už nevím jestli to bylo od rusáků nebo od Videotonu. Mělo to asi 30l a celý vylisovaný stejným způsobem. Škoda, že se něco takového nevyrábí, uspoří to totiž spoustu práce, na malé projekty jako dělané.
Já mám už jenom dva páry těch malejch krabic a šetřím si ně na něco zajímavého. A nebo nakonec padnou za vlast a dolikviduju starý zbytky, člověku je líto to vyhodit, když je to funkční

Počkej až tam dáš tu verzi s minikopulkou, to teprve budeš koukat. Jinak jo, věřím tomu. Já jsem si takhle do vyrabovaných skeletů po 1PF06719 bez zadní stěny nabastlil ARO511 společně s ARE4608 jen přes kondík 15uF a odpor 1-2R jestli dobře pamatuju. A jak to hraje! Teda v rámci toho jaký je to bastl. Fakt by člověk nevěřil. Úmyslně jsem při tom využil nevýhodu ARO511 že se mu nechce jet moc vysoko v tomto případě jako výhodu - odpadla tlumivka na basy. ARO511 funguje v otevřené ozvučnici dobře a nenmí třeba žádné tlumení, ani oddělující komora na středy. Je to prostý a čirý minimalismus.

ARX a bassreflex se mi nelíbí. Přijde mi jich na to škoda. Raději bych je použil někde jako šikovné střeďáky ala RS238B. Tam si myslím že se z nich vymačkne kvalitativní maximum.

Ransome a kolik máš těch ARN130 a jakou máš přesně verzi? Kdyby to byly 4 kousky těchto tak bych věděl co s tim.
http://www.tvm-valmez.cz/index.php?id=8 ... =70&catg=1

Thales:

Válí se mi to v práci a mám jen dva. Protože mám zrovna kupodivu dovolenou, přesné ohledání připadá v úvahu až po Novém roce. Vždyť já vlastně nevím ani to, v jaké impedanci je mám. Prostě jsem je někde viděl a vzal je, že si je někdy vyzkouším a od té doby mi tam leží. Vím jen, že mají nelakovanou papírovou membránu s kopulkou (jako ARX130) a jestli mě paměť nemýlí, tak jsou stíněné. Takže by to bylo provedení 60.

Hele, já vím, k čemu se ARX36x hodí nejlíp. Ostatně mám skladem připravené minimálně tři páry v kyblíčkách do středů u RS238. Jenomže kdysi v AR vyšla konstrukce, kde byly použité v basreflexu a já si to prostě chci zkusit, stejně jako Lukyssovy 16l basreflexové bedýnky s ARX130, které se mi na polici válí taky. Nic mě to nestojí a tak maximálně řeknu, že "tudy ne".

Verzi ARE3608 s minikopulkou jsem tady zkoušel před časem. Líbilo se mi to víc, takže vím, co to obnáší.
Já tam původně chtěl použít ruské 16 Ohm AlNiCo elipťáky o stejné velikosti. Pasují do stejného výřezu a mají i stejné rozteče děr pro šrouby. Jenomže ony jsou o poznání citlivější a ladění od ucha by se tím trochu komplikovalo. Výšky hrají ještě o fous líp než ty ARE s kopulkou, ale zas jim něco chybí pod tím. Nakonec jsem je zavrhnul, částečně i kvůli nekompatibilnímu designu. Ale něco s nimi ještě podniknu do budoucnosti.

Obecně: Povrchovku plastových kisen ještě upravuju samolepicí tapetou v barvě tmavě šedého dřeva. Používám stejnou technologii, jako při lepení technologických schemat na rozvaděče, nebo jako při renovaci kuchyňských linek. Kdyby byl zájem, hodím sem nějaký obrázek s popisem.

Thales: někde mám ty subwoferový ARNka 2 ks, měly by být nepoužité. Co máš na mysli? tedy s nimi.

Nebojte se "volovin", teoretiků kteří vědí že to nebo ono je nesmysl je všude plno. Potom přijde blbec, který to neví, udělá to a......
16l širokopásmové bedýnky podle Lukysse mám postavené, můžu jen doporučit. Sice tam nemám původní ARX, ale nějaký jejich podobný klon jako "autoreproduktor", ale výsledek je myslím dobrý - hodně muziky za málo peněz. Dokonce i nějaké basy tam jsou. Jediný problém na který jsem narazil bylo tlumení, musel jsem do spodní půlky bedýnky dát přece jen nějakou vatu, jinak to mělo přes bassreflex pazvuky na vyšších kmitočtech, slyšitelné hlavně v řeči.
ARX 386 sice nemám, ale mám tady nevyužité ARN 100 a nějaké televizní širokopásmo by se jistě našlo. Dík za inspiraci.
A když už jsme u těch volovin - nedávno se mi dostala do ruky knížka "Radioamatérské konstrukce", kde si nějaký ruský domácí konstruktér postavil kompletní receiver. A k tomu bedny které měly vzadu "panel akustického odporu", děrovanou překližku přetaženou hustým plátnem. Nemáte někdo představu, jak se to projeví v porovnání s otevřenou bednou, pro jaké reproduktory je to vhodné? Mimochodem - sovětské repráky, ať už elipťáky nebo kulaté z barevných Rubínů, mají docela zajímavé vlastnosti a dokážou hrát i překvapivě hluboko, kam se hrabou naše širokopásma. Kdysi jsem měl takové jednoduché bedýnky velikosti Monologů, s širokopásmem a výškáčem z Rubínu, hrálo to docela dobře, určitě líp než originál Monolog Před dvaceti lety s nástupem PALu a moderních TV se tyhle Rubíny hromadně šrotovaly, dnes už je to prakticky nedostupná kuriozita.

Já jsem si ty ARX130 také zkoušel ale nějak mě to neoslovilo. Zvuk širokáčů s papírovým závěsem se mi líbil více i když těm se zase nechtělo tak snadno do basů bez zkreslení. Přišly mi detailnější - holt něco za něco. Ale je to už spousta let a tehdy jsem slyšel velmi dobře. Je možné, že ač jsem na sluch opatrný tak s postupným zhoršováním by mi to dneska třeba už tolik nevadilo. Kdo ví?

Každopádně uvízl mi tu jeden lichý ARX130-20/8 kdyby chtěl někdo třeba na centr nebo tak něco.

JirkaK:
Panel akustického odporu najdeš de facto na většině starých elektronkových rádií a televizorů v podobě děrovaného papundeklu. Je to vlastně hybrid mezi otevřenou a uzavřenou bednou. Akustický zkrat to trochu omezí, nezmění to ale příliš rezonanční kmitočet repráku. S výhodou se tak dají použít repráky pro free-air zástavbu v nepříliš velkých bednách (třeba autorepra). Je to ale záležitost na dlouhé zkoušení, bez předem definovatelného výsledku.
Ten Sovět (úmyslně neříkám Rus, těch byla v SSSR asi tak polovina a ostatní národy bývalého SSSR to na smrt uráží) použil dvě desky tlusté překližky po celé ploše svrtané 20mm dírami a mezi ně před sklížením vložený tenký filc. Bedny byly osazené dvěma basáky, zřejmě konstrukčně podobnými ARO711, středovým elipťákem a dvěma výškovými repráky.
Steré repráky ze SSSR jsou opravdu zajímavé. Používali v nich po dlouhá léta stále stejnou papírovinu, tmavě šedou, velmi jemnou a tenkou. Nesnesou větší výkony, protože se pak ta tenká membrána bortí a při přebuzení se snadno potrhá. Nejzajímavější jsou asi jejich eliptické výškáče podobné ARV081, které hrají výborně. Zajímavé je, že většinou používali AlNiCo magnety, mnoho těch širokopásem má 8 nebo 16 Ohm, a jsou o dost citlivější než ty naše. Stačí si ten 16R elipťáček položit vedle ARE3808 a přepínat mezi nimi - přestože si vezme poloviční příkon, hraje pořád odhadem o 3 dB hlasitěji. Na první poslech ohromí, po delším porovnávání ale přeci jen dávám přednost některým typům od Tesly, protože jsou celkově vyrovnanější. Možná by se ty sovětské daly šikovně využít jako středové, ale kdo by se s tím ladil.

Thales:
Já si rád vyzkouším všechno, včetně nesmyslů jako širokopásmo na gumě v basreflexu. Když se mi něco má nelíbit, tak chci slyšet, co se mi na tom nelíbí. A na druhou stranu se to může naopak hodit někomu z okolí. Známí a příbuzní přijdou, prohlídnou, poslechnou, vyberou. Někdy za to i lahváč dostanu.

To je v pořádku, někdy nemusí být vše dokonalé - viz to co jsem uvedl já. Také jsem netvrdil že je to nesmysl. Ten ARX130 tam může fungovat v rámci jeho možností velmi dobře, jen říkám že mě jako širokáč zrovna nezaujal. Těch ARX368 mi tam ale přijde líto protože si myslím že je přesně to, co měla tesla používat místo těch debilních ARZ460x. S 6,5" basákem a nad to nějakou rozumnou kalotku a hrálo by to jedna báseň. Nicméně kalota není podmínkou, lze kombinovat i s libovolným Tesla/TVM výškáčem. Třeba takto:

Je furt pošmourno. Blbě se fotí.

Fotky ze stavby zde

Mě (a možná nejenom mě) by zajímala ta tapeta co jsi nadhazoval. Vypadá to pěkně. Dík.

Mě by to také zajímalo jestli je tam nějaká vychytávka.

Ono je to vlastně prajednoduché. Na hladký povrch bez textury se samolepicí tapeta nedá nalepit - dělá bubliny. Dělá se to za mokra a tapeta se zařezává s okraji, nesmí se přehýbat přes hranu. Je potřeba nejdřív povrch opatrně přejet jemným smirkem (150 nebo i víc), aby na něm nebyly žádné výstupky. Drobné rýhy tolik nevadí. Tapeta se nastříhá na kusy o něco větší než jednotlivé stěny. Každou plochu nejdřív otřít hadříkem (nesmí pouštět chlupy), pak celou plochu navlhčit mydlinkami (pár kapek jaru na nádobí do malé misky s vlažnou vodou plus molitanová houbička), na to plácnout tapetu a složeným hadříkem od středu ke krajům vyhnat všechny bublinky - hodně tlačit. Pak zaříznout lámacím nožem podle hrany a od krajů ještě vytlačit co nejvíc vody. Po nalepení to musí několik hodin ležet, aby voda aspoň zpod okrajů vyschla a tapeta přilnula. Potom se hrany zlehýnka přebrousí jemným smirkem pod úhlem 45°. Při pečlivé práci to udělá podobný efekt jako hrana na laminu. Když voda zpod tapety vyschne, tapeta přiroste k podkladu. Dá se takhle udělat jakýkoli nesavý hladký povrch včetně skla. Jen je nutná naprostá čistota. Jakékoli zrnko prachu výsledek pokazí.
Na texturované povrchy (hrubý komaxit a podobně) a na savé porézní materiály se používá úplně jiný postup za sucha. To je ale lepší nafotit, než popisovat slovy.
Když vyrábím rozvaděče, děláváme na dveře celá technologická schemata s kontrolkami, vytištěná na samolepící fólii. Někdy to má i přes metr. Musí se lepit přesně, aby to sedlo na díry pro 10mm kontrolky, a pěkně, aby to vypadalo. Mám tedy praxi.

Já bych měl akorát takový dotaz, jak zabráníš sražení tapety, seříznuté podle hrany. Já mám furt problém s tím, že tapeta se zdrcne.

Dělal jsem takhle už kdeco a nikdy se nezdrcla. Tedy ona se sama o sobě časem smrskne (stačí ji nechat dlouho ležet v roli a je to vidět), ale pokud má dobré lepidlo a správný podklad, přiroste k povrchu a nehne se ani o milimetr. Když se lepí na dřevo, sádrokartón, sololit a podobné materiály, musí se podklad zlehka nalakovat. Nejstarší kusy, co jsem dělal, jsou i po deseti letech v pořádku. Na některých materiálech (komaxit) pomůže lehounké natření rostlinným olejem. Jenom je pak problém po čase tapetu sundat, když je potřeba.
Blbý je to třeba na polyetylénu a neupraveném novoduru. Tam se bude hýbat furt.