Mě na mém Pioneeru tlačítku Direct taky jemnounce zašumí když ho zapnu. Ale asi v pohodě, pač korekce jsem zatim neměl chuť zapínat. Spíš používám Loudness protože neposlouchám moc nahlas.

Tak líp jak Technics to určitě hraje. Přednes je čistější a víc věrnej.Technics má oproti Sony loudnes takže v nízké hlasitosti je to poslouchatelnější.
Chvilku si asi budu muset na zvuk soňáka zvykat.

Tak jestli jsi poslouchat s korekcema na basech naplno, jak jsi psal na 1. stránce tak to musí bejt docela slušnej nezvyk. Pro mě je to docela zajímavý, pač neznám skoro nikoho kdo posluchá tuhle muzika a měl by tolik vohulený basy. No ale proti gustu ...

Než na to uši naučím tak budu muset vypnout DIRECT SOURCE a trochu ubrat na basech a postupně basy stahovat až na nulu a nakonec ten DIRECT SOURCE zapnu.
Ono se to nakonec povede

Ty basy jsou prostě blbej zvyk.
V učení a ještě po vojně jsem s kamošem pořádal discotéky a jak to tak bývá tak čím víc to buší
tím víc lidi blbnou. No a teď na to doplácím
Slibuju ale že se polepším

S tím by se dalo souhlasit. V diskotékách bývá hodně účinných subwooferů s o hodně zvednutým výkonem proti středovrchům /středy spíš bývají potlačené, nebo ne tak citlivé/, protože muzika musí šlapat a doslova vykopat lidi z boxů a ze židlí. Není žádnou výjimkou, že v basech bývá instalován až pětinásobek výkonu oproti středovrchům, širokopásmové DJské monitory mají rovněž použity citlivější spodky-monitory jsou nutné, protože nad 17 metrů vzdálenosti od subbasů se při mixu prostě nestrefíte a se sluchátky to každý neumí, nebo nechce, či není zvyklý.

Jenže doma je to něco krapet jiného-pokud máš rodinný domek, dá se hrát všelijak, ale v paneláku plném střední a starší generace si třeba s takovými ARS850 ani neškrtneš. Asi nejlepší příklad jsem já-nejsem a nikdy jsem nebyl zvyklý poslouchat svou muziku potichu /ono to ani nejde/, instaloval jsem do panelákového obýváku ARS850 krmené 2xSPM250 a za půlrok musely z bytu pryč, protože těch stížností a peticí už bylo tolik, že mi to lezlo na palici. Vyměnil jsem je za R12, které přesto, že také mají 15" na basech, nemají Fd tak nízko jako ARS850 a navíc mají na 40Hz přepínatelnou hloubkovou korekci do plusu i do mínusu.
Dobře rozchozené dvě ARN930, použité v ARS850 prostě tak roz-rezonovaly ty zasraný panely, že tři patra nahoru a tři dolů lidi věděli, co hraju...

Nenech si vnutit názor, že ten jedině správný poslech je bez korekcí - je to naprostá blbost.
Jak už jsem napsal, nikdo nemá ideální poslechovou místnost, ideálně umístěné soustavy, koneckonců i ty soustavy nemusí být ideální a v poslední řadě nemusí a nejsou ideální ani nahrávky, takže korekcí je rozhodně zapotřebí - samozřejmě všeho s mírou.
No a v poslední řadě je téměř nepostradatelný loudness - myslím, že to, co vymyslel Thales je pro většinu aplikací při stavbě vlastního stroje optimální. Akorát už bych se Thalete vysral na bývalé teslácké poťáky a přepracoval to na modrý či černý ALPS s odbočkou či dvěma, aby byla možná zástavba i do továrních strojů, které loudness nemají. Případně použít černý či modrý ALPS i bez odbočky a udělat zapojení ala AURA, funguje výborně a s rostoucí úrovní signálu automaticky ubírá, což je žádoucí. Nepřemýšlels o tom? Já ano, do dalšího korekčního zesilovače, opět tranzistorového /nehodlám s nikým diskutovat, jak který operák barví zvuk atd/, kde tento obvod chci použít - jedna odbočka je málo a obrovský kompromis, to víme oba i bez dlouhých diskusí.

Jo máš pravdu - ES Ostrava si sami pod sebou podřízli větev, takže to co platilo dříve o výhodném poměru pořizovacích nákladů a dostupnosti poťáků již neplatí (leda že by Aldax dělal charitu a tu stovku minimálního objednacího množství naskladnil). To byl přitom prvotní předpoklad - aby na to měli i ti, kteří to jinak neřeší protože o tom neví a/nebo mají hluboko do kapsy. Časem na to dojde. Jinak já to zapojení nevymyslel, našel jsem ho zašité když jsem dumal nad tím samým a pátral jestli už to někdo neřešil. Nikdo si ho nevšímal, asi se to všem zdálo moc složité Tak jsem kontaktoval autora, navrhl desku a když se to osvědčilo tak jsem to malinko zpopularizoval. Nalimko pak navrhl ještě hezčí (a menší) desku než já (vycházel jsem z toho co dům dal), ale ta není veřejně dostupná. Někdy mám v plánu to předělat, jsem s kamarádem domluvený že mi obstará i tu programovou část pro dálkové ovládání, jen je to teď momentálně na ocásku priorit.

K těm ARS641 - možná je dobře že si na nich přešel. Při muzice co posloucháš se musí nutně projevit jejich lepší projev v oblasti vyšších basů/nižších středů způsobený menší hmotností kmitacího systému ARN932. Také mají strmější dělení výšek což též není od věci. Též se domnívám že prodloužený rozsah ARS850 směrem dolů není u tebe tak důležitý jako výše zmíněná pozitiva. Nemusíš tedy litovat že si ty ARS850 dal pryč.

Jinak netvrdím že korekce jsou blbost, jen že jsou doplněk který není nezbytně nutný, což fyz. regulaci hlasitosti prohlásit nemůžu, tam to beru jako základ. Navíc když už korekce tak DPA550 mě prostě vadí že u jakéhokoliv stroje, který jsem měl v rukách a přepl jsem na s korekcemi/bez tak bez korekcí (byť na nule) byl zvuk takový čistější, živější a ty korekce ho tak nějak zapatlají. Někdy si chci pohrát s lepšími operáky jestli by to nešlo nějak pořešit, ale opět to není priorita jelikož při běžném poslechu korekce doma prostě nepotřebuju a při laboracích s repro používám ty v PC.

Ono taky dost záleží na tom, jak jsou u toho kterého stroje korekce naladěné.
Mám teď doma k údržbě kamarádův Cambridge Audio ATAC 3. Když mi to přivezl, polekal mě regulátor basu vytočený naplno, ale po odzkoušení konstatuju, že ty korekce mají malý zdvih a jsou laděné až na konce pásma (na basech odhaduju maximálně plus minus 6dB/100Hz). Takže se s nimi nedá tolik zkazit a je to vyloženě na jemné a funkční doladění. Líbí se mi to, na rozdíl od absence Loudnessu.

Dobré korekcie mával aj Transiwatt 3. Boli tam 5 polohové prepínače, 0 +- 2 stupne po 4 dB (na 80 Hz a 12 kHz).

Thalete, řeknu Ti i proč byl zvuk po zapnutí korekcí, i když byly na nule, zapatlaný a do koule. Protože z valné většiny se v korekcích používaly hnusy typu NJM4558, M5218L, uPC4570HA a podobné sráče. Vypnutím korekcí se obešel i tenhle integrovaný humus a zvuk se vyčistil. Napravit se to dá akorát instalací AD712JN, LM833N a v méně náročných věcech NJM4580DD, které je ale třeba objednat přes AME ze skladů Pioneer.

Jo to je mi jasné, ale zatím to nemělo prioritu abych to moc řešil vzhledem k tomu, že to pro sebe nepotřebuju. Někdy časem sis tím pohraju víc (mám v plánu spáchat DPA550, k tomu haldu operáků a poslouchat). Zatím se prostě jen snažím nedávat do cesty něco, co tam nutně nemusím mít.

A co korekce ve zpětné vazbě koncáku? Nebyly jenom u Transiwatta...

To se mi zdá jako nešťastné řešení a to hned z několika důvodů. Jednak zatím co u normálních korekcí se nemůže při běžném provozu stát, že by se dostaly mimo lineární oblast (limitace), tak u koncáku se to může stát velmi snadno a také se to stává. To pak bude ještě větší průšvih o to, že se to žene těmi korekcemi. Také se domnívám že by v koncáku a v jeho zpětné vazbě neměly být potenciálně mechanicky nestabilní prvky, kterými potenciometry jsou. Také koncák asi nebude tak lineární a s malým zkreslením jako kvalitní operák, zvláště ne pokud to není nějaká špičková konstrukce. Krom toho pak nejsou tak snadno odpojitelné/přemostitelné jako když jsou samostatně před koncákem. raději ybch se tomu vyhnul i když jednu dobu to bylo dost populární. I v AR vycházela řada konstrukcí tohoto typu, nejčastěji s výkonovými IO (MBA810, MDA2020).

Dejme tomu, že si myslím plus minus totéž.
Já jenom, že mě docela překvapilo, když jsem to objevil u docela slovutné značky (Wega/Sony).

Co se týče mechanické stability - jednou jsem měl rozhozeného jakéhosi Scotta nižší řady a tam byly v korekcích lineární potenciometry s odbočkou uprostřed, která byla nějak propojená s běžcem - myslím, že to eliminovalo případný špatný kontakt běžce s dráhou i lépe definovalo střední polohu. Jenom mě tehdy nenapadlo si to rozkreslit.

Klid, korekce v ZV koncáku mívají třeba i Luxmany...a rozhodně nejde o nějaký zvukový průser velkým zkreslením, nebo nestabilitou.

Tak jsem zkusil do toho zmíněného rozhozeného Cambridge dobastlit loudness bez odbočky podle Aury. Mno - průběh korekce asi dobrý, ALE! Na výstupu je dělič zapojený k běžci potenciometru, takže součástí děliče je část jeho dráhy směrem k zemi plus přechodový odpor běžce. Není to dobré. Respektive bude to fungovat jen a pouze pokud bude potenciometr v naprosto dokonalém stavu. Jakmile se objeví nějaký přechoďáček, začne to kolem konce dráhy (při malých hlasitostech) dělat neuvěřitelné věci. Takže bych to rozhodně nikam necpal, protože člověk nikdy neví, co to udělá do budoucnosti. Jsem rád, že jsem si to zkusil na něčem, na co byl čas a svou zkušenost tímto posílám dál. Rozhodně považuju za vhodnější potenciometr vyměnit za odbočkový.
Nedovedu si představit, co to musí po pár letech dělat ve slovutných Aurách, kde je použitý - jestli se nepletu - TP289.

Zatím nejlepší konstrukce z těch jednoduchých a dobře dostupných je ta, o které jsme se bavili. existují i lepší (např. Moskala), ale ty už jsou přeci jen o něco komplikovanější a není to tudíž úplně pro každého. Také ne každý ocení ten přínos.