Unicorn, nevedel som že vlastníš lietadlo

Kúpil som na bazosi...

Co máš pořád s těmi elektrolyty? Jiné kondenzátory než bipolární elektrolytické a ty tvoje papírové svitky neexistují? Co třeba novější foliové kondenzátory MKT a MKP nebo naopak starší zahraniční MKL které se vyráběly ve stejné době jako ty 1PFka a kupříkladu němci je zcela běžně používali i v bednách spotřebního charakteru (některé bedny k věžím a podobně)? Ty neodchází prakticky vůbec. Jediné které jsem kdy vyměňoval pro poruchu byly rozstřelené od brutálně kmitajícího zesilovače. Krom vyšší spolehlivosti mají též výrazně nižší indukčnost.

Mám tady momentálně 2xAZS 218, 3xAZS 220, 1x AZS 217 1xAZS 215. V nejmladších z nich (218) je více než 1/3 elytů na výměnu, v těch AZS 220 je to zajímavé, neboť v jednom z nich jsou na výměnu téměř všechny malé hodnoty, ale ve dvou dalších jen minimum. Kupodivu je na tom nejlépe nejstarší z nich (215).
Větší kapacity s bužírkami růžovými, nebo modrými, bývají vesměs v pořádku, jen v Transiwattu jsou téměř vždy na výměnu růžové 200M, ale to jen proto, že jsou poblíž topících odporů. Nejhorší elyty jsou skutečně ty zelené (později žluté modré a j.) menších kapacit.
Jelikož se nacházím poblíž polské hranice, tak mi rukama prošlo dost výrobků Unitra, které se sem kdysi hojně pašovaly. U nich je po těch letech kvalita elytů o něco lepší, jelikož tam se objevjí vadné jen jendnotlivé kusy.

Ještě pro Thalese: mám za to, že jestli je to MKT nebo něco obdobného, tak je to v jádru stále svitkový kondenzátor. Jestli má dielektrikum z papíru, anebo něčeho jiného, není to rozhodující.

proč sem pleteš zesilovače když se bavíme o bednách? Mimochodem tam ty kondenzátory nejsou zdaleka tolik namáhané například teplem.

MKT samozřejmě svitek je, ale dielektrikum a celkové fyzické provedení je dosti podstatné. Za prvé MKx kondenzátory provází určité fyzické provedení. Jednak rozměrově, jednak zapouzdřením. Zapouzdření v mnoha případech přímo určuje životnost kondenzátoru a platí to zvláště u papírových (u některých foliových taktéž). Typickým příkladem takového určení životnosti jsou svitky TC180 a TC181 alias hovňák. Z 90% u nich dochází k závadám kvůli nekvalitnímu pouzdření, které následně dovolí projevit se nevýhody papíru jako dielektrika - velkou hydroskopičnost. Krabicové kondenzátory jsou ta samá technologie jen v kvalitnějším pouzdře. Další vada nebo spíše vlastnost této technologie je nemožnost dosáhnout v tenkých vrstvách dostatečně rovnoměrné a garantované napěťové odolnosti proti průrazu. To se dohání relativně silnou vrstvou dielektrika. Přesto občasně dochází ke vzniku svodů a průrazu i když je vnější pouzdro neporušeno. Foliové kondenzátory (MKx) jednak nejsou zdaleka citlivé na vlhkost, jednak mají obvykle nesrovnatelně lepší zapouzdření. To jejich poruchovost u kvalitně zapouzdřených typů sráží prakticky na nulu. Další šikovnou vlastností, která vyplývá z použitého tenkého dielektrika je menší fyzická velikost svitku a tedy i parazitních vlastností, zejména indukčnosti.

Trvám tedy na tom že krabicáky sice byly po dlouhou dobu to nejlepší co u nás Tesla nabízela (konkrétně až do začátku výroby TC20x v 80. letech), ale to neznamená že to bylo to nejlepší i za hranicemi a už vůbec ne že je to to nejlepší i dnes. Ty fóliáky jsou objektivně po všech stránkách lepší. Prostě nejsou nejlepší, jsou jen za určitých okolností (na méně náročných pozicích) použitelné. Hádej se jak chceš. Hlavně sem zas nepleť nějaké elektrolyty. Ty používala ve výhybkách leda tak Elektronika Praha a taky to celkově s jejich přístupem podle toho vypadalo.

Mám za to, že se reprosoustavám věnuješ více než já (pro mě je to jen okrajová záležitost), tak naprosto nechápu tvé tvrzení, že elyty byly jen ve výhybkách vyrobených pro reprosoustavy Elektronika Praha. Byly rovněž i ve výhybkách soustav ARS, vyráběných zhruba v téže době. Pokud se podívám na kteroukoliv současnou nabídku prodejců výhybek, tak u všech silně převažují výhybky osazené právě elyty. Trend doby je, za malé výrobní náklady získat velký zisk a právě na těch současných výhybkách je to vidět. Minulé časy, kdy se výrobce neodvážil z titulu kvality své prudukce ve výhybce elyt použít, jsou už dávno pryč. Je to jako se vším v nynější době-jen aby to jakžtakž přežilo 2 roky záruky.

To máš pravdu, nějaké elyty nacházím i v ARS-kách. Ale obvykle ne prasárny typu "elyt v sérii s výškou".
Dnešní doba a "katování kchostů" je taky jasná...
Shrňme to asi takhle:
Krabicový kondenzátor (v případě, že je v pořádku) je úplně jiný level, než elektrolyt. Na druhý straně lze ale v dnešní době koupit podstatně lepší svitkový kondy, než starý krabicový MP-čka.

Není mi znám jediný případ kdy by Tesla ValMez ve výhybce použila standardní elektrolytický kondenzátor. Pokud si myslíš něco jiného dokaž to. Používali výhradně svitkové a nebo později v 80. letech speciální bipolární kondenzátory typu TF202 vyvinuté za tímto účelem, které jsou na tom kvalitativně velmi slušně a většina z nich žije dodnes. Běžné elektrolytické kondenzátory použili jen v Litovli u typu Supraphon RK60, kde jsou dva zapojené antisériově/bipolárně, což uznávám že je vzhledem k jejich cílovému segmentu a ceně ojeb. Nicméně bylo to jen na středech, výšky byly připojené svitkem. Jen jednou Tesla Bratislava použila standardní elektrolytický kondenzátor takto nepěkným způsobem a to u typu 1PF 068 19, což byla dosti lowendová soustava míněná jako levné příslušenství k jejich rádiím, navíc s předpokladem velmi malého zatížení (cca 2W). Kondenzátor je zařazený před malým širokopásmovým reproduktorem který tam slouží jako středovýšková sekce. Je to fuj ale s přihlédnutím k okolnostem nad tím lze z historických důvodů přimhouřit oko. Jak vidíš těch případů není moc a nebyly to bedny zas tak masové. Nemohu ale přimhouřit oko nad Elektronikou Praha, která to používala zcela běžně a to i u soustav které byly určené na HiFi a s plnou zatížitelností. Proto si dovolím tvrdit že Tesla takovéto řešení běžně nepoužívala.

Samozřejmě když byla řeč o elytech ve výhybce, tak jsem měl na mysli bipoláry. Neznám sice přesně technologii jejich výroby, ale mám za to, že uvnitř jsou dva spolu navinuté a spojené proti sobě klasické elyty.
Souhlasím, že kvalita modrých TF je i po letech dobrá. Mou důvěru ale nebudily třeba malé růžové bipoláry 50M, použité v soustavách ARS 1034,1054. Ty jsem si ihned v nových ARS1054 (stály tehdy z výprodeje rušených obchodů Tesla asi 900Kč) měnil za krabicáky.

Žádné růžové bipoláry se pokud vím nevyráběly. TF202 byly jen modré a ty také byly v origo ARS103x a 105x. Pokud si tam našel růžové kondy 50uF tak tam někdo dal běžné elektrolyty které tam nepatří.

ARS844. Mám pocit, že tam bylo TE-čko.

No vida k čemu je dohnala nouze. ARS844 jsem nekuchal, v ARS840 jsou jen svitky. Každopádně je to jen na basech, tam to na kvalitu nemá vliv, maximáklně bude kratší životnost těch kondů. Holt tehdy ještě nebyly TF202 a ve svitcích by to vyšlo pěkně drahé a rozměrné.

Nooo...bohužel ten 20uF byl v sérii i se středem a výškama...

Ale používaly se běžně. Mám tady foto dvou verzí výhybek pro ARS 1054 a je tam jak růžový bipolár 50M, tak v novější verzi výhybky totéž bez bužírky. Právě ten růžový mi tehdy po koupi vadil, takže byl nahrazen.

Možná nouzové řešení nějakého krátkodobého výpadku dostupnosti TF202, zcel jistě to s nimi takto projektováno nebylo a nemají tam co dělat. Podívej se kdy ta bedna byla vyrobena.

Ty vyfotografované výhybky mi tady už hezkou řádku let čekají na svou příležitost, ale výhybky v bednách ARS 1054, které jsem koupil při likvidaci prodejen Tesla asi v r. 91, byly stejné jako to starší provedení (plechová základna).