Pokud nezáleží na historické hodnotě, klidně bych ten konec zahodil a dal tam něco jinýho...i TDA2005, LM1075 atd. Zaobírat se dneska bambusákama je již spíše pro fandy.
Klidně bych ten zesilovač zrepasoval i já, ale výkonový germania už nějakou dobu nevlastním.
Samotný zesilovač se vyplatí zachránit zejména pro ten předzesilovač (jsou tam dosti slušný korekce). Nicméně se i tam dá udělat pár úprav na fyziologii a vstupech, aby to odpovídalo dnešní době (dneska mají kupř. reprodukční zařízení mnohem tvrdší výstupy s vyšším výst. napětím, jako kdysi).

Protože je to zlé zaklínadlo.


------------

Těch AZS100L mezi lidem rychle ubývá a já bych se v tomto případě přimlouval za práci spíše restaurátorskou než převorávací. Je to sice germanium ale spíše - koncáky jsou celkem rychlé GDčka místo pomalých 0C3x a podobných, je to komplementár a ne kvazoš, má to vyřešené snímání kliďáku a vůbec ten konec vypadá i mechanicky a esteticky celkem kulturně - podobně jako konec v AZS220. Mě spíše irituje jak je v tom zesu koncák přidělaný na dně ale předzes je přidělaný na víku a celé je to prokablované. Ještě víc mě točí ty kusy dřeva po stranách jako úchytky. Toho kdo to vymyslel bych zastřelil. Naštěstí se z toho byli schopní použit a už v AZS215 to bylo OK.

No to už je na každým, co s tím chce udělat. Taky záleží na celkovým stavu. Pokud to má dobrý základ, tak to může mít smysl zachránit. Pokud je to nějaká sedřenka, tak je to jedno.
Já jeden AZS100L měl...bylo to funkční, ale u mně bez využití, tak jsem to podaroval Leošovi.

Jo na to si pamatuju. Akorát už nevím co ti za to tehdy dal, tuším nějaká trafa ne?

Mám jeden kousek v celkem solidním stavu ale ještě jsem se k tomu nedostal s ním něco dělat. Není to priorita.

No zatím žádná nemám.

Jestli má někdo potřebu zachraňovat bambusáky, tak mám doma hezký NZC 131 a taktéž hezký NZC 142, kde jsou ta maďarská gédéčka "vybičována" až na 2 x 7 W. Levně k prodeji.

Thales: Mám ale pocit, že AZS 215 jsou Vráble a AZS 100L originální Klitovel.

Tak jindy bych to bral, ale já mám doma germanium už 2x (AZS171/A a AZS100L) a zas tak moc to nesmím s krámy přehánět.
Nezdá se mi že by se to vyrábělo jinde - to by tam přece nebyl skoro ten samý předzes. Ale zajímalo by mě co vedlo k tomu že je AZS220 tak atypicky obrovský.





Jo taky prima kšeft.

No takže pozreli sme sa na to s profákom, nič nové som sa nedozvedel len toľko že tie dve GD-čka som upiekol...takže zháňam druhé, ak by niekto mal, dajde vedieť čím skôr /GD607 a GD617/, určite sa dohodneme. Ešte raz díky všetkým za pomoc!

TheLastUnicorn: omlouvám se, ale ani já už si nepamatuju, co jsem Ti za tu AZS100L slíbil. Kdyžtak napiš do SZ a rozhodně se vyrovnáme, nechci někomu něco zůstat dlužen.
Tu Tvou AZS100L jsem poněkud poupravil výměnou trafa z NZC143 a výměnou GDček za AD161/162, které parametrově vypadají na první pohled stejně, ale co je podstatné je to, že GDčka mají Icmax=2A, kdežto ADčka mají Icmax=4A, což značně snižuje riziko jejich odchodu a dává prostor ke zvýšení výkonu až na 2x10W bez toho, že by byly přetíženy. Jinak i ADčka jsou vcelku svižné bambusáky, mají rovněž Ft=1MHz, což se u bambusů tak často nevídá - v kostce řečeno, takové bambusáky jsou schopny odevzdávat plný výkon i nad 10kHz za předpokladu, že budicí GCčko vyměníte za něco křemíkového a na dvě místa vložíte malé kompenzační kapacity. Korekce to má typu Wiliamson, které byly o mnoho let později použity i v zesilovači TW140 Studio, jinak jsem je nikde neviděl /zesilovače gramofonů NZC142,143 a NZK145 nepočítám/.

Thalete, AZS220 je tak atypicky obrovský zřejmě proto, že celá vana zesilovače /je z hliníku/ je vlastně chladičem celého zesilovače. Proto tam nejsou chadiče pod deklem, jako u AZS215-218.
U AZS220 je to chladič víc než bohatý a dává prostor ke zvýšení výkonu na bezproblémových 2x50W při bezproblémové teplotní stabilitě /vyzkoušeno-BlackRider/.

Nejsou náhodou AD161/162 na konci v dederonské Proximě?

EDIT: Špatně, nebyly. (Podařilo se mi schema vyhrabat.)

sinclair: Zesilovač v NZK 145 je přece taky AZS 100 nebo AZS 101, ne?

http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... CN3064.JPG
po registraci je tady všechno o NZK145
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... id/0003563

Takže se mi potvrzuje to, co jsem tady hádal - že zesíky AZS 100 L, NZC 140/142 a NZC 143 navzdory vnější podobnosti nejsou vrábelské dílo ale klitovelské, na rozdíl od AZS 215, 217, 220, 218 atd.

Já ten zesilovač znám, v tom problém není. Jde mi spíše o to kdo a proč přišel s tím takto dramaticky vybočit ze zaběhnutých rozměrů. Určitě to nebylo kvůli chlazení protože ve standardním rozměru by se to uchladilo také. Jediné co mě napadá je velká prostorová náročnost gramofonu, který se do něj vestavoval (NZC teď nevím jaký model). Ten jsem rozebraný neviděl (pohromadě ano) tak nevím. Který to byl vlastně model?

Gramofon bylo chassis HC 42, samostatně vestavěné ve skříňce NC 420, v kombinaci se zesilovačem AZS 217 označení NZC 420, v kombinaci se zesilovačem AZS 220 označení NZC 421.

NZC420 znám (mám), NZC421 ne, ale AZS220 ano. Každopádně jsem se pěkně nachytal. Celé je to optický klam. Vzal jsem metr a šel jsem si to přeměřit. Já ty stroje nikdy neměl současně vedle sebe, vždy každý zvlášť. Ten tvrdý černobílý design 220 spolu s vnitřním uspořádáním (kdy je tam mnohem více místa) a větší konstrukční výškou ve mě vzbudil dojem že je prostě větší než AZS217/NZC420/NZC431 v pěkné měkké a tlumené barvě dýhy. Rozměry základny jsou tedy stejné, liší se jen výška. Holt oko barvy oklamou (bez přímého srovnání), metr už ale ne.

Bez metru nic nepoměřovat.
Já zase mám auto, které je zevnitř o polovinu větší než zvenčí.

Thales: V tom černobílém dezénu se přece dělala i NZC 420 a NC 420:
http://www.lukasv.wz.cz/9621/image001.jpg
http://www.repromania.net/tesla/tesla-g ... 420-09.jpg
http://audiotechnika.rajce.idnes.cz/NZC ... C00090.jpg

A NZC 420 jsem měl ještě minimálně v jednom dalším dezénu, podobném jako na to rajčeti, ale s tlustými hliníkovými knoflíky přepínače vstupů jako u NZC 421 ale celostříbrnými.