No tak ten Leach zaujíma aj mňa, len som to nepostrehol že sa také niečo chystá.. Bude to voľný projekt, alebo stavebnica? A v čom bude iný? A aké projekty by ma mohli ešte zaujímať? Chcel by som to do 250 za komplet..

No tak to ani netvrdím že sa vyrovná L-410 nakoľko sú aj cenovo poriadne odlišné.. Ja som to kúpil za 60€ ale v dosť dobrom stave.. To foto nieje mojej 715, len som chcel aby ste mali predstavu ako to vypadá zvnútra..

Co se Denonů týče, tak s jejich tuningem mám poměrně rozsáhlé zkušenosti, konkrétně právě se sedmičkovou a devítkovou řadou. Na to, že jsou to zesilovače staré okolo dvaceti let, mají poměrně sofistikovaně řešené konce a co se týče starých operáků, dají se bez problémů vyměnit za novější a s lepším zvukem. Zvětšení filtrace samo o sobě nic neřeší a navíc je spojeno s dalšími zásahy - není jednoduše možné zdvojnásobit kapacity a vše ostatní nechat tak.
Není to náhodou PMA-725R? Protože 715 mi nic neříká a ani jsem v knihovně nenašel dokumentaci.

Já taky 715-ku ještě neviděl, ale v nabídce figuruje (nebo spíš figurovala). Když denony znáš, je mezi 725R a 720 (potažmo slabší 520) velký rozdíl? 520-ku jsem totiž doma mněl a nepřišlo mi to průserový. Na místě OZ byly ve zvukový části NJM2043DD a 2068DD, což nejsou zvukově špatný operáky. Taky konec nebyl až tak špatný, filtrace 10mF na větev je podle mne dostačující. Loudness a korekce zabíraly jako obvykle zbytečně brzo, ale to se poladit dá. Jediný, co jsem tam tehdy dělal, byla výměna kondenzátoru v loudness z 82k na M1 a pak výměna několika vazebních elytů. Korekce jsem nehal tak, páč se nepoužívaly.

Je to PMA-715R. A je tam zlatým napísané "SUPER STABLE A" neviete náhodou čo to znamená?
Mohli by ste mi odporučiť vhodné nové operáky na zlepšenie zvuku? Ďakujem.

Modely bez suffixu R mají zpravidla na vstupech konců v diferenčním zesilovači fety /zpravidla 2SK369/, kdežto R-ka tam mají bipoláry. Samozřejmě je to možné po úpravě pracovních bodů a kompenzací vyměnit. 520 je slušný zesilovač pro ty, kteří nepotřebujou zbourat barák.

PMA-535 R, PMA-735 R tam mají FETy (2SK184C), naopak PMA-725 R, PMA-925 R a řada dalších nikoliv. Takže to R bude asi znamenat něco jiného, otázka je co.

To nevím ani já, ale můžu se zeptat kámošů v Eurostaru, což je výhradní dovozce a autorizovaný servis pro Denon v ČR. Mají kluci zajímavé fakturační sazby, skoro jak v autoservisech na Mercedesy Zrovna tak díly sice ochotně objednají a pošlou, ale ty pálky by jednoho přibily k zemi
Myslím tak před dvěma lety jsem do kteréhosi Denonu objednával fetové budiče, žádná sláva, laterální fety asi 30W/2A/200V v pouzdře TO220, jeden pár 440,-Kč...
Proto vždycky zdůrazňuju při vývoji vlastních konců dávat do bází koncáků tzv. base stoppery, což není nic jiného, než 0,4W uhlíkové odpory o velikosti 3,3 - 6,8 ohmu, které prostě při průrazu konců sice shoří na popel, ale zachrání budiče a zbytek konce.
Poptám se i na servisní dokumentaci na onu PMA-715R, jestli se něco takového do ČR dováželo.

Ďakujem za ochotu..

To si ještě nebyl v servisu Bosch - tam jsem jednou kupoval šroubek tuším M6x10 nebo kolik to bylo. Vcelku normální šroubek jen na konci tak trochu rozšlápnutej lisem aby se tam nedal dát normální - 90Kč. Náhradní břit do el. nůžek o dvě stovky levnější než celé nové.

Šéf si jednou kupoval ve značkovém servisu žárovičku do kontrolky dálkových světel u V-40, což je něco jako lepší Fabie. Nechtělo se mu upravovat telefonní žárovičku. Stálo ho to 670Kč bez DPH.

A že prý Mercedes je drahý...

No ono je to asi všude stejný - kupoval jsem kontrolky do palubky Felicie, v podstatě prachobyčejná žárovka 12V/1,2W a na podsvícení otáčkoměru, tachometru, měřiče paliva a měřáku teploty 12V/2W. Co kus, co 35Kč nezávisle na typu...

To sedí. Já kupoval v mercedesu žárovky na podsvícení ovládačů klapek ofuků a taky stály kolem 40Kč/ks (zrovna jsou to myslím 1,2W/12V). I ty ceny za hodinu práce bývají ve značkových servisech +- podobný. Geometrie ve VW na passat B5 byla 30€ (dělá se jen předek), v MB na typ W210 to bylo 50€ (dělá se předek i zadek). Takže fakticky úplně stejný. Dneska je to už jedno. Akorát čím luxusnější auto, tím složitější a tím víc prkotin, co se Ti tam můžou vysypat. A tím pak i náročnější servis.

A proto až mi ta moje doslouží /už má 145tkm/, tak půjdu do bazaru a koupím si nějakou pěknou s 65tkm za třicet litrů, přehodím řídicí jednotku od Jandy /Cimbusport -úprava +15kW/ a zase budu vesele prohánět Fóbie RSka

145 000 km...takový zánovní auto. Moje bývalá MB W124 kombík měla 670 000 km, když jsem jí prodával a až na pár korozivních míst vypadá pořád k světu a agregáty jsou bezproblémový. Akorát s její motorizací (2.5D 69kW) byl člověk rád, když předjel i invalidní vozík.

Tak já jsem někde mezi. Dojíždím třetí Fóbii TDI, vždycky kolem 250.000 km, přičemž každá byla při prodeji ještě v kondici "jako nová" a musela se prodat jen kvůli firemnímu pravidlu auto po pěti letech nebo 250.000 km pryč. Tuhle poslední ale zvažuji, že si ponechám do soukroma, bo nové Fóbyje jsou hnus. Ale zrovna včera se projevila u ní už druhá vážná závada - přestal fungovat tempomat .

Hoši, já mam na feldě (combi 1.3 lxi) 197 000km a nějaký drobný a pořád šlape jako hodinky

Tak to už máš minimálně třikrát vyměněné páté dveře To je největší bolest Felicií, jinak je to bezvadné, jednoduché a spolehlivé autíčko, ve verzi Combi v tom odvezete středně velké PAčko.
Poslední ryze čeké auto-jasně, někdo namítne, že technika jde dál a že Felda je jenom překabátěný Favorit. Což samozřejmě není pravda, Favo je kostitřas a v ročnících 92 a 93, kdy v AZNP makali vězni, se v nich furt něco sralo. Pravda, ani Felicie 95-96 nejsou žádná sláva, s tím jednobodovým vstřikem je to líný jak veš. Já mám ročník 99 a od ing. Jandy /Cimbusport/ řídicí jednotku, což každému doporučuju, ing. Janda je bývalý zaměstnanec Škody Motorsport a ví, co dělá-na rozdíl od všelijakých pokoutních "ladičů", kteří Vám "vyladí" motor tak, že sice má o cosi vyšší výkon, ale žere jako nezavřenej a jeho životnost klesne na polovinu. O tom se přesvědčil můj soused o dva baráky dál, který si takhle nechal upravit 1.8TDI v Oktávii a od té doby se mu v tom furt něco sere-odpaluje mu to vstřikovací trysky, ničí žhavicí svíčky a tak dál. Už je rozhodnutý jet do autorizovaného servisu a nechat si řídicí jednotku buď upravit zpátky /o čemž pochybuju/, nebo koupit novou.

Jinak abych se vrátil k tomu Denonu. Absolutně nemá smysl např. měnit kabeláž od výstuů konců k přepínači reproduktorů, pokud mají aspoň 1mm2. Stačí si uvědomit, jakými fousky jsou např. připojeny reproduktory k výhybce u továrních beden - často je to jen 0,5mm2 a víc, než 20cm. Tímhle absolutně /kromě dobrého pocitu z dobře vykonané práce/ nelze nic získat. S tuningy zesilovačů nejrůznějších značek mám poměrně rozsáhlé zkušenosti, dodělával jsem např. fyziologii do několika zesilovačů SONY, které, ačkoli měly odbočku zhruba v polovině dráhy ALPSů, neměly fyziologii vůbec zapojenou, ačkoliv na destičce potenciometru byly vyhrazeny "fleky" pro součástky. Problém je v tom, že u potenciometrů, které nemají odbočku cca v třetině dráhy, ale až v polovině, musíte fyziologii "dodělat" generátorem a milivoltmetrem, spočítat to nijak nejde a navíc odhadnout její zapojení, pokud je tam místo pro víc součástek, nežli v konvenčním zapojení. Někdy to jde "vycucnout" z vyššího modelu, pokud jeho schéma samozřejmě seženete, v tomhle internet není všemocný.
Úpravy zesilovačů se dělají jiným způsobem, často nemusí ani jít o vyšší výkon /což kolikrát kvůli mizernému chlazení ani nejde/, ale o ostatní záležitosti, jako je odstup, činitel tlumení, úpravy přenoskových předzesilovačů, popřípadě snížení vstupní citlivosti lineárních vstupů tak, aby např. fyziologie fungovala tak, jak má. Totiž zesilovače starších ročníků /a přitom vůbec nemusí být špatné, jako např. Pioneer SA608 a podobné/ mají díky tehdejším signálovým zdrojům /magnetofony, tunery/ dosti vysokou vstupní citlivost na lineárních vstupech, často i méně, než 150mV na poměrně vysoké impedanci, mnohdy vyšší, než 100kOhm/ což je na dnešní poměry, kdy z DVDčka sviští dva volty na sto ohmech, obojí příliš mnoho a je potřeba obě hodnoty snížit na lineárních vstupech obecně /snížením vstupní citlivosti bude fyziologie fungovat tak, jak má a snížením vstupních impedancí zase značně zlepšíte odstup celého přístroje/ a přitom je třeba +/- zachovat citlivost gramofonového předzesilovače na úrovni 3-5mV.
Velmi často se mění budicí a koncové tranzistory, ty první z důvodu "tvrdšího" buzení, ty druhé zpravidla kvůli vysokému saturačnímu napětí, které u starých tranzistorů bývá dosti vysoké. Mění se i elektrolyty, ovšem nikoli bezhlavě a všecky, ale na základě předchozího měření kapacit a hlavně ESR. Je známo, že do přístrojů střední třídy se v prvovýrobě nemontovaly kondenzátory zvláštních kvalit a tolerancí, u polovodičů podle hesla "dostaneš, co si zaplatíš". Často se upravují i celé koncové stupně, např. příčný proud rozkmitovým stupněm apod.
Takže jen tak od oka vyměnit a třeba i zdvojnásobit hlavní filtrační kapacity bez dalších zásahů je kolikrát i nebezpečné.