Jediný rozdíl, který jsem mezi ARO711 a ARZ711 zaregistroval byl ten, že ARZ má ČTYŘOHMOVOU kmitačku a M8 díru přesně uprostřed magnetu, kdežto instalační /do RP, hud.skříní apod./ a volně prodejné ARO711 měly šestiohmovou kmitačku a díru se závitem M8 na horním okraji AlNi magnetu.
Při kuchání dalších, ať už laminátových či plastových jsem si všiml, že u většiny ARZ711 -ne u všech- byla membrána vybavena ztužovací vlnkou zhruba uprostřed membrány, samozřejmě měla závit M8 v ose magnetu, čtyři ohmy a celkově tužší systém. Mohu se ale také plést, tuhost mohla být způsobena stářím, i když reproduktor vypadal jako nový. Domnívám se, že ona ztužovací vlnka /dva takové reproduktory jistě na půdě ještě mám a Betaron je má také a určitě zachovalejší/ měla za úkol mechanicky oddělit obě poloviny membrány a tak rozšířit kmitočtový rozsah, který je v porovnání s reproduktorem ARO711 z nějaké skříně LExxx skutečně slyšitelně širší. Dva tyto ARZ711 ve velmi zachovalém stavu /zpod stropu tovární haly/má Betaron, tak jestli je ještě nenechal předělat na ARO790x, zkusím je z něho vylomit. A ještě jedna zajímavost: převodní stovoltové transformátory z tlampačů ARS432, které by teoreticky měly mít ze 100V sítě příkon 12,5W, mají ve skutečnosti /po zatížení sekundáru 3R9 odporem/ skutečný příkon ze 100V sítě téměř 25W, takže do dotyčných čtyřohmových ARZ711 futrují nejméně 22-23W, což těmto reproduktorům čtyřicet let evidentně nevadilo a dobře to snášely. Velmi zachovalé laminátové skelety /ty šedožluté/ mi včetně transformátorů Betaron věnoval - vášnivému sběrateli této techniky jsem ochoten jeden přenechat /stereo to asi ze sloupu těžko kdy budu poslouchat
/.
Na závěr tohoto příspěvku bych měl prosbu:
Dostaly se mi do rukou dva reentrantní tlakové reproduktory ARS453 s poškozenými skelety, které jsem ale ještě v TVM stihl za 150,-Kč/kus zakoupit, zbytek jako driver, vnitřní zvukovod apod. byly ve výborném stavu, ovšem ne už tak převodní transformátorek s kondenzátory.
Na relativně malém převodním transformátorku /proč by ne, reproduktor stejně nesmí jít pod 300Hz/ jsou dva hovňáky různé velikosti, tedy i různých kapacit, které ale byly tak zdevastované vlhkem, že absolutně ani přibližně nešlo určit jejich hodnotu a voltáž. Navíc z transformátorku vedou tři vodiče - černý, bílý a žlutý. Jasně, je to přepínání výkonu z plných 25W na 15W a 10W, potíž je v tom, že dokud nebudu znát kapacity kondenzátorů, neurčím ani, který drát znamená který výkon - vím jen, že černý je jeden konec vinutí, protože je spojen s jedním vývodem osmiohmového fenolového driveru /jde o autotransformátor, proto je tak maličký/.
Prosím tedy touto cestou někoho, kdo má ve vlastnictví stejný tlakáč, tedy ARS453 a vnitřní schéma zapojení, zda by mi sem nenapsal kapacity kondenzátorů a jaký vývod /barva vodiče/ znamená jaký výkon.
Prosím neplést si ARS453 s modelem ARS456, který NENÍ přepínatelný, má pouze 15W a značně nižší citlivost. Má sice uvnitř také transformátorek, ale pouze s jedním kondenzátorem neurčité kapacity a prodejně byl výrazně levnější - zřejmě se do ARS456 používaly méně kvalitní drivery /vypadají na pohled stejně a mají též osm ohmů/, možná odpad z výroby výkonnějšího modelu ARS453.
Sami chlapi z bývalého vývoje TVM mi řekli, že tlakáč ARS453, který se také vyráběl téměř čtyřicet let, neměl v komerční sféře co do výkonu a citlivosti obdobu ani v RVHP, ani nikde jinde, pokud samozřejmě nepočítáme exota ART300 nebo ART900 /ten první pracoval se sedmi tlakovými jednotkami ART981 do sčítacího zvukovodu, ten druhý se používal pouze v armádě a pracoval s šesti upravenými tlakovými jednotkami ART150 rovněž do sčítacího zvukovodu/. U ART900 /Bouře/ byly tlakové jednotky upraveny impedancí tak, aby mohly bez transformátoru pracovat s výstupem 200V na zesilovači TESLA TB500A či TB500B a byly každá jedna vybaveny termistory, které zpětně do zesilovače hlásily přetížení tlakových jednotek. Ve voze Bouře na podvozku UAZ452 byl totiž ještě mixážní zesilovač s výkonem 300W, který mohl pracovat i z 12V palubní sítě, tento koncový stupeň měl výstupní napětí 100V a používal se při běžném ozvučování reprosloupy a malými tlakovými reproduktory na stojanech. Potlučenou, ale kompletní mixážní jednotku s výkonovým zesilovačem 300W, označenou TT300 mám díkybohu a Sendymu ve vlastnictví, stejně jako zesilovače TB500A a TB500B, z nichž druhý běžně používám při venkovních ozvučovacích pracích a který na sebe nechá navěsit 700W příkonu v reproduktorech a naprosto v pohodě to zvládá. Kdyby někdo nevěděl, co to je za zesilovače, tak vězte, že se vyráběly ve Vrábloch pouze pro potřeby armády a jde jen o mírně upravený komerční koncový zesilovač ADJ636A, ovšem zabudovaný do bytelné /byť hliníkové/ kastle, přesto zesilovač váží asi 35kg. Ale je to nezmar k neutahání, konstruovaný ještě na napětí 220V, takže při dnes běžném síťovém napětí 235-240V odevzdává o dost větší výkon. Schéma je k dispozici, sám jsem do něj čuměl jak študent do kundy, co to v těch Vrábloch stvořili. Zlé jazyky říkají, že se ve Vrábloch vyráběly skvělé věci, o kterých tuzemský trh neměl ani ponětí - vše beze zbytku šlo na export do bývalého SSSR.
Na závěr tedy ještě jednou prosba: nemáte prosím někdo vnitřní zapojení tlakáče ARS453 i s hodnotami kondenzátorů a významů barev přívodních vodičů k transformátorku?
Za případné rady budu velmi vděčen.
P.S.: do tlakáčů T5OF, ať už starších hliníkových, nebo novějších plastových, patří do série s
primárem převodního trafa kondenzátor 0,47uF/400V. Dříve tam dávali papíráky -
megahovňáky TC174, které ale brzy na sluníčku či v mrazech popraskaly a bylo po kondíku.
Do trafa pak šly kmitočty i pod 100Hz, který to sice částečně utlumil, ale ten zbytek
schytal driver a přerušila se kmitka velkými výchylkami. Jinak - pokud to kondenzátor
nějakým způsobem přežil, či byl ve stínu, tyto tlakáče byly téměř nesmrtelné. Taková ta
maličká škrundátka, co prodává Drekson a jiní, jim nesahají ani po kotníky. Výborný je i
tlakový reentrantní reproduktor TVM ARS4508.
