Tak jsem si přečetl, že ARN664 má lepší zvukový projev, než nové basáky TVM. Pochopil jsem správně, že hlavní důvod jest jejich malý výkon, neboli lehčí pohon? Platí snad tedy, že pro tichý poslech na málo W jsou lepší nízkovýkonové repráky při srovnatelných rozměrech?
Druhá otázka: Je ARN-130-60/8 basák nebo širokopásmový, podle charakteristiky?
Mohl bych snad teoreticky z něho výhybkou udělat střeďák.?

Když to jsou příliš obecné otázky na které nelze dát obecnou odpověď. ARN664 je lepší než ARN6604 (zejména novějších verzí) a tím spíše vůči ARN6614 ne kvůli příkonu, ale kvůli mechanické konstrukci a ta teprve má na svědomí dovolený příkon.

ARN664 a 6604 mají z hlediskla příkonu zcela shodnou cívku, jediné v čem se liší je způsob uchycení což její tepelné ani mechanické vlastnosti nijak neovlivňuje. Tepelně tedy vydrží naprosto stejně. Čím se ty reproduktory liší je materiál membrány (to teď ponechánme stranou) a tuhost a linearita uložení. Staré reproduktory spoléhaly na to že konstruktér odvede dobrou práci a ten kdo je bude užívat je bude užívat rozumně. Proto je systém uložený jen tak tuho jak musí - má poddajnější a lineárnější středičku i závěs membrány. Takový systém funguje bezvadně do okamžiku, kdy je jedna z podmínek porušena. Pokud nějakým způsobem (velkým výkonem, nevhodou ozvučnicí, subsonickými kmitočty s velkou intenzitou) docílíš že se kmitací systém dostane za Xmax tak se cívka prostě rozmlátí (nebo spálí protože se tam hůřm chladí). Aby se zvětšila blbuvzdornost zvětšili tuhost uložení systému (jiná tužší středička z jiného materiálu, silnější a tužší guma na závěsu). Spolu se změnou metodiky stanovování nominálního příkonu reproduktoru to vedlo i k tomu že si výrobce do položky příkon mohl napsat větší číslíčko. Protože však pohon zůstal stejný tak se to projevilo stejně jako bys jednou testoval zrychlenáí auta normálně a pak mu do kufru naložil pár pytlů cementu. Něco podobného výrobce zopakoval ještě jednou beze změny značení, což je i jedním z důvodů proč ARN6604 z počátku výroby jsou lepší než ty z konce výroby. Následoval typ ARN6614 což je z hledika pohonu a kmitacího systému opět to samé, jen oproti poslední verzi ARN6604 byl vyměněn nosič cívky (former) z původního lehkého, avšak tepelně málo odolného bakelizovaného papíru za těžší hliníkový. Ten je jednak odolnější, jednak lépe odvádí teplo od cívky takže od doby starého ARN664 je to vlastně jediná úprava které reálně znamená skutečné zvýšení povoleného tepelného zatížení cívky. Jestli je to dobrá úprava nebo ne si každý musí přebrat sám podle svých potřeb. Poslední z této řady jsou lakované ARN6684 které mají nalakovanou membránu. Je to sice coolovaté ale ten lak jaksi něco váží. Protože každý gram se počítá je to jako další pytel cementu v kufru. ARN226 je naprosto samé jen má jinou přírubu. Výsledek je ten že ty reproduktory z mého hlediska hrají na dvě věci. Z mého hlediska je to tedy tak že buď mi stačí příkon původního reproduktoru a podle toho se k němu budu tedy chovat (větší výkon do něj budu cpát jen ve špičkách) a nebo se na to vykašlu a pořídím si lepší reprák.

Shrnuto - nedá se říci že by reproduktory s menším příkonem byly lepší - jsou jen reproduktory které se na konkrétní danou aplikaci hodí více, méně nebo vůbec. Nelze to stanovit bez znalostí konkrétního projektu, jeho cílů a podmínek ve kterých má pracovat.

ARN130 je v podstatě takový nízkorezonanční širokáč - přeber si to jak chceš. Dá se použít tak i tak. Jako nenáročný střeďák použít jde pokud k němu bude adekvátní výškáč, v tomto případě vzhledem k jeho vlastnostem takový který lze dělit dostatečně nízko.

Pokud tvá původní otázka však měla znáít jestli je možné ho použít jako střeďák do nenáročných beden s 8" ARNkem tak ano. Podotýkám nenáročný! (tj. pokud ho máš a nejsi schopen si pořídit jiný lepší). Vhodný výškáč k němu do takového sociálního projektu je třeba Monacor DT-300.

V zásade súhlasím, len by som doplnil, že aj ARN 664 / 8 dostali časom inú stredičku. Materiál bol síce rovnaký, ale geometria zmenená. A potom sú tu ešte ARN 665 / 9 a tie sú hlavne na samom konci 70. rokov na polceste medzi 66x a 660x. Pravdepodobne až tie boli definitívnou predlohou pre 660x.
Staršie reproduktory sú lepšie, len záleží na tom, akú stránku berieme prednostne do úvahy. Po zvukovej stránke sú lepšie určite a podľa mňa práve to je rozhodujúce. Pri reproduktoroch.

Souhlas, starší 664/665 mají zcela identickou středičku s ARZ66x s pěti vlnkami, ty novější mají už jen 4. Obě verze jsou ale dobré.

Tak za takovéhle odpovědi jsem snad ochoten i platit. Mám vás moc rád.
Nějak mne to chytlo, ta akustika a bastlení.

Hmm - platící zákazník. Platíš na účet nebo složenkou? Já jen co ti mám poslat

Jsem zrovna koukal, co za ARN668 to mám doma...jsou s 5-ti vlnkama, vytažené z rozbitý dixiny.

No tak to máš štěstí, to budou ty nejstarší nejlepší.

Ten na výšky doporučovaný Monacor DT 300, proč ten? Tenhle ne, za ty prachy?
http://www.diskoshop.info/product.php?id_product=101150

Šel by, záleží co od toho čekáš. Je to kónický výškáč a ne kalota, tedy se všemi nevýhodami. Nicméně někteří jedinci to mají rádi. Nevím ale proč

To jsem měl doma. Pro mne to byla napoužitelná záležitost, imho horší, než ARV161. Je to taková náhražka za výšky. Vhodné tak do beden k radiomagnetofonům na doplnění nějakýho podřadnýho šíra.
DT-300 v surovým stavu sice taky není nevímjaká hitparáda, ale stejně je to úplně jiný level, než SPP-90. Já bych to do normální slušné bedny nedal.

No a to se ještě DT-300 dá nikoliv nepodstatně potunit.

Jo, stačí vybrat FF, zatlumit tu komoru za filcem a vystředit. Dá to sice něco práce, ale výsledek je slyšitelný a rázem je z toho zase jiný reproduktor.