Lidi bděte a čtěte knihy, než se do něčeho pustíte. Učit se, učit se a učit se

Logicky - mezi zesilovačem a reproduktorem (zejména basovým) se snažíme o co nejmenší možný odpor abychom dosáhli co největšího možného činitele tlumení. Ten je potřeba k tomu aby reproduktor hrál co nejblíže tomu co zesilovač řekne a nedělal si co chce. Drát má nějaký odpor a to přímo úměrný délce a nepřímo úměrný aktivnímu průřezu drátu (prostě jak je ten drát tlustej). Na cívce je toho drátu hodně takže je jasné že ten drát nemůže být nějaká tenká tkanička, chceme-li dosáhnout toho aby její stejnosměrný odpor byl zanedbatelný a nezhoršoval tak reprodukci. Z čím silnějšího drátu tu cívku navineš tím více lze zanedbat její stejnosměrný odpor. protože měď není zadarmo a cívka by pak byla pěkné bago tak se u běžných aplikací došlo k tomu že takovou rozumnou kompromisní hodnotou může být drát o průměru 1,2mm. Samozřejmě je to jen takové vodítko, netřeba to brát jako dogma. Dělají se i cívky ze silnějšího drátu, nebo cívky na jádrech a nebo naopak ve výškových sekcích stačí drát tenčí a nijak to nevadí.

číst bych chtěl ale nemám co a na PC taky nemohu být celej den

no cívku potřebuju motat na tu výhybku pro basák
indukci jsem si vypočítal a má mít 73,4 uH
cívku jsem už takovou zhotovil a naměřil jsem u zapojení celé bedny z 6ohmů - 8 ohmů

no asi budu muset rozmotat ty cívky od toho ,,SUBA"
je to můj první ,,kšeft" takže nic kupovat nechci aby to mělo co nejmenší cenu a co největší kvalitu (co je v mých silách)

kolem té knížky každý den chodím a každý den se na mě stejně směje a furt si ji nemám jak koupit

Jak si došel k těm 73uH ?

takhle

A tobě přijde normální dělit sub na 13KHz se strmostí 6dB/oct? neměl by ten sub být dělený někde mezi 60-100Hz podle toho k jakým bednám se dává, podle toho jaká je jeho konstrukce a konečněs větší strmostí? Optimálně cca 18dB/oct?

Mimochodem ty máš reproduktor s IMPEDANCÍ (to jest NE se stejnosměrným odporem Rdc) 6R ?

Cos to použil za program?

no počkej to je zase něco jiného než ten ,,sub" kamarád chce totiž udělat přerostlé bedýnky k mobilu dalo by se říct stereokombo.

repro s 6R mám

na tom obrázku to je napsané co je to za program

Jenže ty si neměřil u toho reproduktoru impedanci ale stejnosměrný odpor protože si to měřil normálním ohmetrem. U reproduktorů s 8R impedancí je celkem běžné že stejnosměrný odpor jejich cívky je kolem 6R. Takže velice pravděpodobně máš k dispozici 8R reprák.

Stejně pořád nevím co je to za blbost dělička na 13KHz. To chce dělat jako dvoupásmo? Vůbec to celé nějak plácáš páté přes deváté. Proč montuješ dohromady kombo a mobil? U mobilu se též používají jen širokopásmové repro a tam děličku netřeba. Mě z tebe přechází zrak. Zkus to nějak inteligentně převyprávět tak aby to mělo hlavu a patu.

tak dobře no

takže znovu mám čtyři reproduktory s impedancí 6 ohmů (dva pro basy dva pro výšky) (je to na nich tak napsané) potřebuju zhotovit výhybku pro tyto dva reproduktory. Na zesilovač čas ještě příjde ale měl by být napájen nízkým napětím s menší spotřebou pokud nějaký takový existuje a měl by mít zhruba tak 6 wattů. pokud ten dělící kmitočet je špatný tak jaký by konkrétně měl být?

a pokud mě nechápeš ta se vžij do mojí situace hold každý není na takové úrovni jako vy všichni

mimochodem, kde se dají koupit tyto výškáče hledal jsem nic jsem nenašel takže jestli víte tak budu rád jestli dáte někdo vědět.

,,papírový" cca 10w 4R
ten druhý cca 50w 4R

Dělící kmitočet výhybky záleží na velikosti reproduktorů, jejich vlastnostech, plánované strmosti výhybky a dalších faktorech. Protože nevím co máš za reproduktory těžko poradit něco konkrétního. Předpokládám ale že v těch bedýnkách bude nějaký malý, cca 4" chrchlák neznámých parametrů a levná noname výška co bude mít problémy pod 5KHz. pokud ano asi bych ten basáček pustil naplno a výšku k tomu připojil kondem cca 2uF až 3,3uF podle ucha a eventuálně zatlumil jedním seriovým odporem pokud by to bylo třeba. Na dané malé výkony to vyhoví a víc se tím asi nemá cenu zabývat. Ale je to jen předpoklad. Pokud je to jinak sděl to.

Za ten malý kaloťák nevím - neznáme vlastnosti. kdybys alespoň napsal kde to bylo. za papírák též nevíme - něco má v sortimentu Visaton ale třeba by šlo vymyslet i něco jiného. Nedostatek informací. Není to z nějakých šrotoidních věží, PC bedýnek a podobně?

Možná by to chtělo začít od Adama - venouši, kolik ti je let? Do jaké školy chodíš?

venouši ,venouší,,, co tady řešíš ,,, podobné věci jsou dobrý leda na tohle
v příloze.
Napiš mi adresu ,původně byly dvě ta druhá bez ,zesiku, zůstala .Pošlu Ti jí a můžeš si ten sledovač NF postavit taky. Vikhor /laminát/má pravdu kup si /sežeň něco knih o teorii,začni od adama alespoň se naučíš něco víc. Myslím ,že by se ti otevřel prostor pro realitu a hlavně se posuneš dál.

Problém je že knihy v češtině ty co za něco stojí jsou staré a nereflektují jaksi vývoj a navíc jsou příliš polopatické na to aby z toho člověk pochopil nějakou teorii. Prostě je tam většinou napsané "vezmi tohle, připoj tam to a to a něco to bud dělat - víc neřeš". Příkladem takové knihy jsou například "Reproduktory a reproduktorové soustavy". Pak jsou knihy kde je něco málo teorie a kde se dají najít pro začátečníka zajímavé věci když si je z toho umí vyzobat. Příkladem je kniha "Věrný zvuk" od Lukeše. Sice spousta věcí tam je zastaralých ale kdo chce pochopit základy teorie tak to tam je. Pak jsou nové knihy které jsou vesměs na houby protože jsou příliš povšechné a po přečtení z člověka konstruktér nebude (viz to co vylezlo z Dexonu). No a nakonec je tu pro začátečníky a lehce pokročilé výživný seriál od RNDr Sýkory který má stále co říci. Člověku který začíná tomu bude asi zpočátku připadat nudný, ale umožní mu vyhnout se častým chybám. Typickým příkladem kašlání na základy je neřešení směrovosti.
Pokud člověk toto všechno zvládne a disponuje znalostí jazyka anglického může si přečíst něco z literatury zahraniční. Leccos se dá dočíst na forech ale taky si tam nepřečteš všechno. Každopádně čím víc o tom chceš vědět tím víc času nad tím strávíš, ale hlavně to chce používat vlastní mozek.

Pokud to někdo studovat nechce tak je lepší věřit někomu kdo o tom něco ví.

Beru to,ale polovina dotazů je uvedena v sekci Teorii na RM .Kdo chce má k dispozici.
Jinak obsahem je na tom asi /dle mne almanach NF/
Přiručka nizkofrekvenčné techniky /Jurkovič-Zodl/ sice je ve Slovenštině , ale obsahuje celkový základ NF a je jak teorie tak ,lopaticky ale přitom srozumitelná.

Nemáš to náhodou v elektronické podobě? Pokud ano mohu nabídnout jiné materiály výměnou.

Bohužel ,ale mám pocit ,že jsem to viděl v antikvariatu ,zítra se podívám chcešli

no tak říkáš že to nemá cenu jo? No nicméně jsem si to taky myslel jak jsem to navil a zjistil jsem ten odpor tak jsem si říkal ,,vy*er se na to" takže dát tam jen kondík bude lepší já jsem hold chtěl mít pro něho ideální výsledek.

reproduktor je to 3" a jinak chrchlák to není zkoušel jsem ho a je moc v klidu, žádný tenký závěs nebo ještě tak vlnky apod.

ty výškáče: kaloťák je z reproduktorů z renoltu typ v jakém byly taky nevím. Ten papírák je od DYNAMIC 4R 8W tyhlensty dva typy jsou pro mě nejlepší: citlivost, účinnost. a ty byly v bednách od nějaké věži kámoš si vzal basák a já výšky respektive výšku protože měl jen jednu. CHA ten kaloťák hraje ještě níže protože tu membránu má dostatečně velkou, mám jen jeden protože jak jsem začal dělat s audiem s nedostatkem vědomostí tak se mi podařilo jeden spálit. Byl vlepený v takovém vahadélku nad reproduktorem.

je mi 15 chodím do prváku

na ten visaton jsem se teď díval a nic jsem nenašel

beru zpět našel (už) ale nemám si z čeho moc vybírat to jsou tak atypické

U věží nesmíš čekat že tam bude něco slušného natož standardizovaného. Výrobce zajímá jen kdo jim nabídne lepší cenu a víc to neřeší. To není jako odladěné reproduktorové soustavy které nejsou jen příslušenství k čemusi.

Optimální výsledek bez měření nezískáš. A na měření jaksi nemáš výbavu a na "uchometrickou" výhybku (náhražková) zase zkušenosti a ucho.