Prosím znalé lidi o názor na ozvučnici typu rovinná deska.Rád bych postavil z koaxiálního reproduktoru Beyma 8BX tento typ "reprobedny".Jde mi hlavně o dobré podání prostoru,středu a výšek z jednoho bodového zdroje.Hloubky nemusí být nějak výrazné,proto tento typ ozvučnice.
Rád bych znal názor,jaký zvuk lze očekávat z takovéto konstrukce při tomto osazení,jak hluboké lze očekávat basy,jaká by měla být plocha desky,atd.?.Uvažoval jsem o použití žuly,je to lepší materiál pro tuto konstrukci než MDF? A pokud bych uvažoval o podobné konstrukci jako např.Jamo R909,
,kde by ale byl jeden Beyma 8BX a nějaký velký basák,jaký typ by byl vhodný.Krmil bych to zesilovačem Yamaha DSP AX1.Budu moc vděčný za názory a postřehy.

Parametry Beyma 8BX:

Nominal diameter 200 mm. 8 in.
Rated impedance 8 ohms.
Minimum impedance 6.8 ohms.
Power capacity* 100 w AES
Program Power 200 w
Sensitivity 92 dB 2.83v @ 1m @ 2

Frequency range 25-8000 Hz
Recom. enclosure vol. 20/60 l 0.746/2.24 ft.3
Voice coil diameter 38.5 mm. 1.5 in.
Magnetic assembly weight 2 kg. 4.4 lb.
BL factor 7.3 N/A
Moving mass 0.023 kg.
Voice coil length 14 mm.
Air gap height 6 mm.
X damage 20 mm.
H.F. UNIT
Rated impedance 8 ohms.
Minimum impedance 6 ohms.@ 4kHz
Power capacity 20 w AES
Frequency range 3 - 20 kHz
Sensitivity 1w @ 1m 102 dB
Voice coil diameter 25.8 mm. 1 in.
Flux density 1.4 T
BL factor 4 N/A
Dispersion 90°
Overall diameter 216 mm. 8.5 in.
Bolt circle diameter 200 mm. 7.9 in.
Baffle cutout diameter:
-Front mount 182 mm. 7.16 in.
-Rear mount 185 mm. 7.3 in.
Depth 120 mm. 4.72 in.
Volume displaced by driver 1.5 l 0.056 ft.3
Net weight 2.9 kg. 6.39 lb.
Shipping weight 3.1 kg. 6.83 lb.
L.F. UNIT
● Basket: Cast aluminium
● Cone: Polypropylene
● Surround: Rubber
● Voice coil: Aluminium
● Magnet: Ferrite
H.F. UNIT
● Diaphragm: Aluminium
● Voice coil: Edgewound aluminium ribbon
● Voice coil former: Kapton
Resonant Frequency, fs 52 Hz
D.C. Voice Coil Resistance, Re 5.5 ohms.
Mechanical Quality Factor, Qms 6.1
Electrical Quality Factor, Qes 0.77
Total Quality Factor, Qts 0.68
Equivalent Air Volume to Cms, Vas 23 l
Mechanical Compliance, Cms 400 μm/N
Mechanical Resistance, Rms 1.22 kg/s
Efficiency, ηo (%) 0.53
Effective Surface Area, Sd (m2) 0.022 m2
Maximum Displacement, Xmax 5 mm.
Displacement Volume, Vd 110 cm.3
Voice Coil Inductance, Le@ 1kHz 0.2 mH

Toto je jen můj osobní názor:
Na basy bych to ještě pochopil. Menší akustická zátěž pro reproduktor, pocitově dynamičtější a přesnější basy. Ale jakmile se vlnová délka začne zkracovat (nad 100Hz), leze k uchu po různých odrazech díky vyzařování zadní strany membrány reproduktoru dost velký bordel, a tedy název hifi se mi pro takový počin zdá dost urážlivý. Výkon se s tím také velký netrhne, takže jde o nějaké "extra". Něco to do sebe má, dokonce bych to akceptoval ve svém bytě, ale zkrátka je to jiný souhrn kompromisů, než pro který bych se kdy rozhodl já. Doporučím hledat nějaké šílence kteří s OB(otevřené ozvučnice) pracují více, a jsou zainteresováni.
Mě to nějak nepoblouznilo.

Díky za názor,sice se v tom až tak jako Ty nevyznám,ale čistě logicky máš myslím pravdu.No a nestačilo by tedy takovou "bednu" umístit tak ,aby to co z ní vyzařuje zezadu pohlcoval nějaký tlumící panel a pod.? Jak myslíš,že zadní vyzařování řeší obdobné konstrukce?

Já proti otevřeným ozvučnicím nic nemám, v akusticky dobře řešeném prostředí hrají velmi přirozeně a příjemně. Je zajímavé slyšet ten rozdíl. Slyšel jsem již několik velmi solidních konstrukcí tohoto typu.

Rozebereme si to podle jednotlivých pásem.

Domnívám se že gumáky se do otevřených ozvučnic na reprodukci basů nehodí. Uložení by mělo být tuhé, kmitací systém by měl být lehký. To vše pro minimalizaci překmitů, speciálně na basech. Aby to zahrálo nějaké basy je potřeba velká plocha. Bez té to prostě nejde takže je třeba počítat pro rozumné výsledky se dvěma 12" nebo jedním 15". Dále se to liší podle dvou různých přítupů:

Přístup1:
Použití reproduktorů s velkými Q který zahrají basy v podstatě samy od sebe. Nevýhoda je poněkud měkčí projev. To někdy vadit může a někdy nemusí dle žánru a vkusu posluchače. Příkladem takového reproduktoru je Eminence Alpha 15A se kterým najdeš na netu celou řadu konstrukcí.

Přístup2:
Použít PA reproduktor se silným pohonem. Takové mají malé Q a proto reprodukce basů bez různých speciálních ozvučnic v otevřené ozvučnici klesá velmi rychle. Vlastně při přímém připojení by se zdálo že nebasují skoro vůbec. Proto se používá negativní ekvalizace kdy se vlastně celý zbytek pásma stáhne na úroveň kmitočtů které vyzařovat chceme. V tomto případě se velmi dobře využívá vysoká citlivost takových reproduktorů takže i po tomto kroku stále výsledná citlivost není nijak tragická. Výsledkem je pěkný přesný bas ale taková výhybka vyjde dosti draho. Bedna by byla vhodná i k zesilovačům s malým činitelem tlumení protože její projev je na tomto dost málo závislý (jednočinné lampáče, různá tranzistorová primitivní Ačka a podobně), bohužel tom kazí malý výstupní výkon většiny takovýchto konstrukcí.


Pro střední kmitočty nejsou podmínky tak přísné a možná by se dalo akceptovat i něco na pěně či textilu (pro malou hmotnost oproti gumě a tedy malé hmotnosti a setrvačnosti kmitacího systému). Znovu ale pohon musí být velmi silný pro omezení překmitů. Nebo lze postupovat i opačně - pohon nemusí být tak silný a uložení tuhé. To ale vede k většímu zkreslení (zejména intermodulačnímu) a speciálně pokud to je velké třípásmo. Ve výsledku se opět používají nejčastěji 8" PA reproduktory a nebo kvalitní širokáče. Příkladem takového celkem prima reproduktoru je Visaton B200. (Použit například v projektu Visaton NoBox)

Výšky se řeší buď klasicky nebo často jako supertweetery. Pokud bych to musel řešit jako třípásmo velmi by mě lákalo zneužít nějaký PA kvalitní reproduktor protože při tak malých výkonech jaké lze doma očekávat by ho šlo dokopat k nízkému dělení. Nebo veliký páskový výškáč ale to je dost drahá sranda.

Podtrženo a sečteno - taková reprosoustava lze udělat i velmi kvalitní a tomu budou odpovídat i finance. Nebo to jde udělat poměrně levně, bude to hrát řekněme zajímavě nebo jinak ale na top co jde z téhle možnosti vymačkat si to nesáhne.

O plnorozsahové dvoupásmové konfiguraci tohoto typu nelze rozumně přemýšlet protože se tak nedají rozumně skloubit požadavky zkreslení, plného rozsahu, citlivosti atd. Možná nějak kompromisně pro velmi blízký poslech třeba u stolu.

Pokud tě to neodradilo a dále tě to zajímá doporučuju prolézt googlem co vykopne na dotaz openbaffle (pozor! mnoho konstrukcí je amatérských a technicky nesprávně řešených! Je třeba to "prosát") a následně se zkus obrátit na uživatele "Jarous" na Audiowebu. Nevím jestli tam ještě chodí ale mohl by ti být dosti nápomocen, zejména v úvahách. Nečekej od něj ale že ti všechno naservíruje jak na stříbrném podnose jen to sežrat.

Moc Ti děkuji že jsi si udělal čas na obsáhlý názor.Na reproduktory o kterých jsi se zmiňoval jsem koukal.Ten 15" basák mi přijde takový obyčejný.Psal jsi o tuhém uložení u basáku,nedalo by se to tedy nahradit basákem se silným "motorem",jako se používají v autoozvučení a které jsou velmi tuhé s vyššími Q? Koaxiál Visaton B200 který zmiňuješ by asi bylo vhodné doplnit nějakým supervýškáčem,když nezahraje tak vysoko,že? Nenašel by se vhodnější typ,který mi kvalitně přehraje celé pásmo,tedy středy a výšky?
Našel jsem tuhle konstrukci
Líbí se mi mohutnost té desky,jen si říkám jestli nemůže vadit ten vytvořený jako by tunel za reproduktorem při tak silné desce,nebo je to naopak výhodné?

Typy reproduktorů které jsem uváděl byly pouze příklady.
B200 je širokáč, ne koax.
Problematika vysokého nebo nízkého dělení je stejná jako u libovolných jiných typů reproduktorových soustav. Běžným zvykem je použít nízké dělení pokud to výškový reproduktor umožňuje, použití vysokého dělení je otázkou buď minulosti a nebo v současnosti je to spíše řekněme alternativní cesta těch kteří poslouchají širokáče. Má to totiž řadu nevýhod, mimo jiné zpravidla mizerné směrově-frekvenční vyzařovací charakteristiku, zvlněnou cháru atd. Některým lidem to ale zdá se nevadí.
Ten tunel samozřejmě vadí. Ani ne tak moc u basáků jako spíš na středech jelikož zbytečně zvlní cháru.
Autorepráky bych zásadně nepoužívají jelikož to jsou většinou líné ludry s mizerným pohonem a když už mají trochu rozumnější parametry tak mají velmi těžký kmitací systém. Ani nejsou optimalizované na to aby zahrály nějak jinak než jen jakési hučení. Tudy cesta nevede. Navíc kvalitní autoreprák je dražší než kvalitní PA.

Dal by se tedy co by koaxiál použít nějaký kvalitní auto-koaxiál,nebo i ten by nebyl vhodný do reprobedny? A co se týče toho basu a vynechání tedy autoreproduktoru,na jaké parametry se mám u něj dívat,na dejme tomu Vas,vysoký činitel jakosti,gumový závěs(asi né).....?

Existují i kvalitní koaxiální reproduktory ale ne autoreproduktory. Proč trváš na tom koaxu? Koaxiály mají v současnosti uplatnění hlavně připoslechu v blízkém poli, pokud posloucháš v normální vzdálenosti (třeba 2m a dále) není třeba mít nutně koax. Když nebudeš trvat na koaxu dá se to spáchat v takové základní variantě za celkem rozumný peníz.

O basáku jsem psal dost minule. Jsou dvě varianty, rozhodni se sám kterou cestou se chceš vydat. Koukal ses na ten NoBox?

Ja mam OB uz nekolik let,basak mam 15´´ kinak,stredak Isophon ovalnej 18x26cm,vyskace paskovy Aurum Cantus.V pomerne nedavny dobe jsem udelal zmenu tvaru ozvucnice,trochu jsem ji orezal na zaklade doporuceni Thalese a Jarouse a jsem maximalne spokojenej. Doporucoval bych ti alnico stredobasy z 50.-60.let nejlip z nemecky produkce,byly urceny do radii.Ja je mam v pasmu cca 300Hz - 5000Hz.Na spodek nejaky 15´´,kinaky maji sice nizky Q,ale zase nadherny podani akustickejch nastroju...Bedny hrajou velmi prijemne,s kvalitnim zdrojem signalu a zesilovacem je radost poslouchat.Jinak vse co potrebujes napsal vyse Thales.Ja osobne OB doporucuju.Nejaky SABA Greencone navic jeste mam,vysky a stredaky,pokud bys mel zajem.

Líbí se mi o koaxu že je prostě vše v jednom. Nějak mě lákaji teď bedny,kde je jeden repro co zahraje celé pásmo. Sestavu nemám stejně nějakou hi-end,tak když to nebude vše hrát zcela špičkově určitě nevadí. Navíc bych postavil asi pět beden,zároveň i pro kino,takže čtyři stejné sloupy a centr. Líbil by se mi nejlépe nějaký opravdu velký koax,nebo širokopásmo doplněný o supervýškáč,prostě aby mi jeden repro,navic v "bedně",typu rovinná deska zahrál celé pásmo,hlavně tedy kvalitní středy a výšky. No jak tak ale čtu,je to vcelku nemožné

Jestli k tomu mohu řící svůj názor, tak bych se rád vrátil k problematice basáků. Moje vize spočívá v tom, že bych raději než bafflestepovat basy a na úkor toho shodit citlivost celé bedny radši obětoval na basy větší vyzařovací plochu, byť i s repráky s nižším Q. Samozřejmě za předpokladu, že se na takové soustavy zhusta používá krmení ze slabších SE lampáčů.A koaxy nikdy nebudou tak dobré jako středobas a výškáč - je to to samé jako univerzální věci obecně )pneu na leto i zimu )

Díky za názor. NO,jak jsem psal,nemám žádné přehnané nároky,však ani není ty bedny z čeho pořádně krmit,mám jen klasický av-zesilovač a multimediální centrum,i když oboje nepatří ve své kategorii k podprůměru..Tak jako u přístrojů mě ted oproti dřívějšku láka mít jen minimum komponentů,i když alespoň s nějakou kvalitou,tak i u beden bych rád jednoduchou konstrukci,ale aspoň na nějaké střední úrovni.Proto také bych rád jen kvalitní koax doplněn o basák,takže teď jen čtu co kdo doporučuje a proč......,no,proč tedy je doporučován basák s nižším Q? A pak nechápu krmení slabším zesilovačem

Podstatným cílem tohoto typu konstrukce je samozřejmě, nebo by měla být, snaha o přiblížení se tzv. konstantní směrovosti, což je takové zaklínadlo, zvlášt v posledních letech hodně omílané, vyjadřující potřebu vyrovnaného frekvenčního přenosu do celého poslechového prostoru, který se účastní reprodukce stejně tak důležitou měrou, jako reprobedny samotné. Spolu s poslechovým prostorem a jeho základními akustickými vlastnostmi jsou reprobedny to nejdůležitější, co určuje výsledný vjem z reprodukce a pro kvalitní výsledek je nutné brát to jako celek, jelikož náš sluch integruje a reaguje na odrazy od stěn a blízkých předmětů, difrakce a odrazy na ozvučnici, aj., aniž bychom si toho byli přímo vědomi a významně tím určuje, "jak to hraje". Tyhle všechny věci dohromady -především odrazy, jejich hlasitost, zpoždění a frekvenční spektrum - pak utváří stereo vjem při poslechu, který může být různě degradován, ať už po stránce prezentace prostoru, nebo nepřirozeného zvukového zabarvení. Konstantní směrovost, jak už jsem napsal, pak vyjadřuje potřebu stejného tvaru (pokud možno hladkého, vyrovnaného) frekvenční charakteristiky ve všech směrech, do kterých reprobedna nezanedbatelně vyzařuje, aby se akustika prostoru projevila pouze příznivě, a to v podobě pocitu obklopení zvukem a živostí reprodukce, aniž by měly odrazy výrazněji negativní vliv na barvu a lokalizaci.

Klasická ozvučnice (uzavřená, basreflex, apod.) představuje v tomto ohledu nedostatek v nárůstu směrovosti, daného velikostí samotné ozvučnice - na basech vyzařuje všesměrově, se vzrůstající frekvencí, jak se vlnové délky potkávají s rozměrem ozvučnice, začíná vyzařovat více před sebe. Čím frekvenčně níž tento přechod nastane, tím lépe, a v tomto ohledu mají výhodu velké, resp. široké ozvučnice. Pozvolnost přechodu a přesný tvar je pak daný tvarem ozvučnice a k ideálu mají blíže tvary kulaté, hladce oblé.

Nad frekvencí, kde dojde k tomuto základnímu přechodu ve vyzařování, už je pak směrové chování dané víceměné samotnými měniči a jejich kombinací. Každý přímovyzařující měnič se chová tak, že se vzrůstající frekvencí jeho směrování (tj. vyzařování zvuku stále v užších a užších "kuželech" před sebe) roste. Od frekvence, kde je vlnová délka srovnatelná s průměrem membrány, začíná být nárůst výrazný a od jisté frekvence už takový měnič prakticky nehraje jinam, než úzce před sebe. To se týká i výškových reproduktorů. Navázání několika takových reproduktorů pak představuje zřejmý problém, jak docílit celkově vyrovnaného směroveho vyzařování. Cest je několik - buď použít co nejvíc měničů různých průměrů a nechat je hrát jen v těch pásmech, kde všechny směrují stejně, tedy málo, což je standarní přístup mající své pro i proti, a nebo použít jiný způsob a směrování měničů vhodně upravit tak, aby se mohlo vyjít z nějaké jednotné směrovosti, dané zpravidla tím největším z nich, a tu dál udržet stejnou, pokud možno přes co nejšírší frekvenční pásmo.

Další způsob, jak si "pomoci", je právě použití deskové ozvučnice, která přináší tu výhodu, že je s ní možné poměrně jednoduše "natáhnout" vyrovnanou směrovost i k nižším frekvencím, kde už klasická ozvučnice vyzařuje všesměrově (vynecháme-li basreflex pod rezonancí). Bohužel o co je to jednodušší na nízkých frekvencích, o to větší oříšek je to pak v pásmu středů, a reprosoustav, které by tohle pásmo měly zvládnuté, jsem viděl jen pár. Od jisté frekvence je prakticky nemožné udržet konstantní vyzařovací diagram, aniž by se to udělalo celé symetricky (předo-zadně symetrické měniče, případně mít je zepředu i zezadu) a výrazně se to komplikuje.


Pokud jde o 8BX, shodou okolností mám dva doma. Je to měnič, resp. kombinace měničů, se kterými jde využít ještě další způsob ovlivnění směrového chování, a sice zúžení vyzařování měničů pro vyšší frekvence tak, aby plynule navázaly na přímovyzařující měniče frekvenčně pod nimi. Od toho jsou všechny ty zvukovody a takové řešení pokládám za jednoznačně nejvhodnější. Takovým, byť velmi nedokonalým zvykovodem je i membrána basové části 8BX pro jeho výškovou část.

Šla by s tím asi postavit i desková ozvučnice, spolu s jedním nebo i dvěma 12-15" reproduktory, ale znamenalo by to hodně práce, měření a zkoušení, byť by výsledek nemusel být nejhorší. Být tebou, zvlášť pokud nemáš žádné zkušenosti, volil bych obyčejnou basreflexovou ozvučnici, cca 65 litrů, pokud možno širší a zaoblenou. Citlivost 8BX je slušná, vlastnostmi do takového dvoupásma IMHO vyhovuje a odladit to bude mnohem snazší. Jakási výchozí výhybka i koluje po netu, případně mě kontaktuj, nebráním se vypomoci ti s tím, případně i ohledně té deskové ozvučnice.

To jsem rád že si to tu napsal, jen si nejsem jistý jestli to padne na úrodnou půdu když se tu zatím řeší jen základní otázky a směrovka je bohužel to poslední co někoho napadne. Je ale dobře že to tu je, naděje jen vyzývá a třeba se toho v budoucnu někdo ujme.

2 nandro:pro zacatek zkus tohle:
http://lampizator.eu/SPEAKERS/Practical ... 20DIY.html
http://lampizator.eu/SPEAKERS/PROJECTS/ ... 20P21.html

Jako lehký "náhled" beru ale jinak se domnívám že ty výtvory nejsou zas až tak příkladné.

Děkuji i uživateli "mabat" za názor a případnou pomoc se stavbou.Stále mě láká ta rovinná deska,klasickou ozvučnici bych nerad.Co se týče toho vyzařováni středotónu,nebo koaxu,tak mě napadlo pokud už by byly problémy se zadním vyzařováním,směrovostí,atd.,tak bych nechal za reproduktor vysoustružit nějaký kužel,něco jako u Nautilů od B&W. Mohl by mi někdo prosím ještě nastínit,nebo lépe přesně napsat nějaký typ referenčního basového reproduktoru pro tu rovinnou desku i s parametry,ať vím,na co se dívat u basáku?Nějak ještě přesně nechápu,co vlastně za parametry jsou ideální u basového reproduktoru u rovinné desky,aby to jakž takž basovalo.Mám rád měkké basy,nic mlátivého jako u PA.

Co te týká basáků, záleží, jaké máš možnosti ekvalizace** a amplifikace. Objektivně lepší řešení je použít velmi silný (a patřičně drahý) nejlépe PA subbas a ekvalizovat aktivně. U pasivního řešení je třeba hledat naopak reproduktory slabé (Qes klidně i přes 1) a hodně se používá Eminence ALPHA-15A, nebál bych se ani zakoupení těchto po páru do každé bedny. Počítej i pak ale s výhybkou, která bude stát tolik, co ty reproduktory, jelikož se v ní budou pro kvalitní výsledek nevyhnutelně vyskytovat součástky tohoto typu.


Tím bys z toho udělal klasickou ozvučnici a nijak by sis nepomohl. Dozadu to naopak má vyzařovat, ale definovaně. Bez základního know-how, patřičných zkušeností a měřícího vybavení nemáš žádnou šanci dostat z toho dobře hrající reprobednu.


** Aby bylo jasné, k čemu ekvalizace - vlivem akustického zkratu u deskové ozvučnice, který je daný její velikostí a do jisté míry i tvarem (čím je širší, tím je frekvenčně níž), a který se ve výsledku projevuje jako přídavná horní propust se strmostí 6dB/okt, je třeba toto kompenzovat odpovídající dolní propustí. Proto také ta poměrně velká hodnota indukčnosti u seriové cívky pro pasivní výhybku. Typicky pak stačí basák filtrovat dolní propustí 2. řádu (elektricky). Hodnoty kapacity bývají ve stovkách uF.

Takže to vypadá,že bude dobré vybrat vhodné reproduktory a pak prostě zkoušet ladit pomocí výhybky? U toho koaxu,nebo středopásmového reproduktoru a jeho ozvučnice jsem to myslel tak,že pokud by prostě ten zvuk nešel na té rovinné desce vhodně naladit,tak za něj umístím kuželovou ozvučnici a je to vyřešeno .....a co jsi mi radil co by basových reproduktorů použít pár 15" GDN do každé bedny,tak jak jsem se na ně díval,nejsou až přílis ekonomicky zkonstruované? Nebo jsi myslel spíše dívat se u výběru na hodnoty jako mají tyto repra?

Reproduktorů s těmito parametry zas tolik není, což záhy zjistíš. Kdybych měl volit mezi 15" Eminencí a STX, volím STX. Má podle mě vše, co od reproduktoru pro pasivní deskovou ozvučnici chtít a oproti Eminenci i něco navíc. Konkrétně tenhle jsem v ruce neměl, ale podle zkušeností s jinými této značky bych se nebál a pokud budou reálné parametry ještě o něco horší, než uvádí datasheet, což předpokládám budou, bude to přesně ono.

Samotná deska má nemalý vliv na výsledek, takže "uříznout desku a ladit výhybkou" úplně nejde. Vyšel bych z rovné, po obvodu zaoblené desky, z několika slepených MDF desek pro celkovou tloušťku 8-10cm, střeďák doprostřed hloubky a vyústění hodně zaoblit. O žádná bočnice bych se pro začátek nesnažil, v případě potřeby je pak možné je do dolní části za basáky doplnit.