Ahoj všem, po několika repsích výhybek jsem zjistil, že se původní zvuk moc nezměnil, jak kdy no, ale není to zrovna levná záležitost. Mluvím o výměně krabicáků. Hovňáky bych samozřejmě vyměnil vždykcy, ale u krabicáků si nejsem jistý. Jaký je Váš názor? Případně jak změřit svodový proud? Hezký den.

Ahoj,jak uz jsem ti nabizel,v praci ti zmerit kapacitu i svod kondiku.
Tak napis a domluvime se.Jinak v tento patek mam nocni,tam kde jsem pribiral by ozvucnice RS 238.
LS-90

Povím svůj názor a čekám, že mě za něj ortodoxní hifisti utlučou.
Ty krabicové kondy nejsou zdaleka tak špatné, jak se tvrdí. Nemají samozřejmě místo v high-end soustavách, kde je slyšet všecko, ale pokud repasuješ staré bedny se starými reproduktory (typicky Tesla), prakticky nic nepoznáš, když je vyměníš. Podmínka je, aby byly nepoškozené.
Mají samozřejmě jisté nectnosti - velkou sériovou indukčnost a odpor, mizerné dielektrikum a malý izolační odpor, na druhou stranu jsou totálně odolné proti průrazu a proto bezpečné pro reproduktory i pro zesilovač. (Kovová vrstva, která tvoří elektrodu, se v místě průrazu odpaří a tak proražené místo vyřadí z provozu). Na rozdíl od bipolárních kondenzátorů si nevzpomínám na jedinou havárii způsobenou proraženým krabičákem, a to se kdysi používaly i v PA systémech. Ale možná mě jiný pamětník opraví.
Pokud jsou v pořádku, není problém ponechat je tam, kde jsou zapojené paralelně k reproduktoru (basovému a středovému). Protože právě tam mají největší kapacitu, repase výhybky se při jejich výměně zbytečně prodražuje.
Tam, kde jsou v sérii s reproduktorem, je větší potenciál nějakých problémů vlivem sériových impedancí - hlavně u výškového reproduktoru, kde bývá jen jeden (při paralelním spojení kondenzátorů na větší kapacitu se sériové impedance zmenšují). Takže tohle je první místo, kde snad má smysl kondy zaměnit. Přesto se ale budu hádat, že efekt, který bude jasný u highendových páskových výškáčů za tisíce korun, se u papíráků typu ARV161 zpravidla nedostaví, nebo je minimální.
Nenáviděné "hovňáky" jsou ve své podstatě konstruované podobně, jako krabicové (oboje mají dielektrikum MP, čili metalizovaný papír) a jejich hlavní nectností je, že časem všecky do jednoho popraskají, čímž své útroby vystaví oxidaci a vlhkosti, a tím, jak se uvolní svitek, zmenšuje se i jejich kapacita. Přesto je nezahazuju, ale dávám je kolegovi na oddělování piezo reproduktorů v superlaciných skuhrátkách. Ty hrají samy o sobě tak bídně, že tomu už ani ty hovňáky neublíží víc.
Takže pokud u třicetiletého krabicového kondenzátoru 4 mikrofarady shledám sériový odpor pod 1 ohm, svodový odpor větší než 100 kiloohm při 100 voltech a kapacitu v toleranci, považuju ho za dobrý.
Do nových beden je ale samozřejmě nepoužívám.

No svodový odpor 100k, je na muj vkus setsakra málo. Při jakým napětí jej měříš?
A tu seriovou indukčnost na jakých kmitočtech?

Psal jsem to tam - při 100 voltech. Měřeno starým metráckým měřákem izolace PU311 na nejnižším rozsahu (mám ho stále ještě v práci). Jen musí mít člověk trpělivost, než se kondenzátor měřícím napětím nabije.
Měl jsem kdysi od bývalého spolužáka bednu krabicáků vypájených z nějakých vojenských radiostanic, či co to bylo, kde byly trápené napětím 120V. Právě zřejmě vlivem popisovaného odpařování hliníku při drobných průrazech měly některé po letech i jen 60 kOhm. Většinu jsem vyházel, lepší kusy použil. Vím ale ještě o jednom páru beden, kde hrají dodnes.
Sériovou indukčnost jsem neměřil nikdy - ani jsem o tom nepsal. Vycházím z toho, že je daná konstrukcí a neměla by se časem měnit.
Sériový odpor jsem kdysi dávno měřil automatickým digitálním RLCmetrem taky z Metry, typ už si nepamatuju. Uměl přesně změřit kapacitu/ztrátový činitel/sériový odpor a indukčnost/sériový odpor. Dnes když je to nutné, dám to změřit jednomu kutilovi, co má za rohem od naší firmy krámek a opravuje televize. Čím měří, to jsem nezkoumal...
A prosím tě, tu předposlední větu ber tak trochu jako humornou nadsázku.

No nevim,ale mi merime u kondiku svodovy proud pri jmenovitem napeti.
Elektrolyticke kondiky pred pouzitim-nasazenim jeste formujeme.
Jinak svitkove kondiky maji opravdu velmi maly svodovy proud.

Snad nebude vadit, že se sem nacpu ale vytáhl jsem z beden 1M hovňáky ale naprosto neporušené(nepopraskané)... můžu je zase někde použít k výškám? Nebo radši ne?

Nepoužívaj ich, vyhoď do popelnice a použi MKT.

MKP !!!

U tesly ten rozdiel nespozná, tam je to fuk. Ale inak MKP sa hovorí, osobne som rozdiel nepočul.

Neznam vsechno a nejsem ani ortodoxni hifista,ale merit svodovy odpor jak to popisujes je podle mne total blbost. U kondiku meris svodovy proud!!!! Takze pises kraviny....