Bolek, napísal si to síce pekne, ale všetko je to v knižke Reproduktory a reproduktorové soustavy ktorú majú Repromaniaci patrične naštudovanú...

Martine, ty jsi hroznej kat. Napiš radši něco o tom čtyřpásmu, o kterém se mimochodem kolega Bolek chtěl asi zmínit v předchozím příspěvku...

No jo, no jo Tak predpokladal som že RaRs má každý odtiaľto prečítanú. V nej je aj to 4 pásmo pekne napísané. ARO835, ARO6604, ART581, ART481. Výhybka bude spočiatku taká aká je v knižke uvedená, po rozohratí reproduktorov (všetky okrem 581tky sú fungel nové) možno budeme ladiť výhybku, ale to len pokiaľ nebude zvuk podľa predstáv.

Až to všicí postavíme, tak si musíme dát sraz

Sraz s 200 litrovýma bednama, no to su zvědaf Jako AKRka se do mojí Fóbie vejdou, ale je to na knap.

No o kus vyse se nekdo ptal, jake bylo puvodni wosazeni. A protoze to bylo dosud bez odpovedi, tak sem otevrel knizku, kt. asi uplne fsici nemjai pri ruce a jen doplnil. Sice je pravda, ze sem nic svetobornyho nenapsal, ale treba se to nekomu muze nekomu hodit, az to bude cist pozdeji.
- Zvuk 4 pasma muze byt taky dost zajimavy.

Nakonec se pánové přikláním k zavřence 200l s kmitacíma panelama. Dneska jsem to poslechově hodnotil v basreflexu a v zavřené a zavřená zatím vítězí Ještě změřim, co jsem to vlastně poslouchal...

Nejhorší je, že si zase začnu protiřečit. Bednu jsem si odnesl přímo do poslechového prostoru a ejhle. Zas mi vyšel lépe bassreflex 230l a laděný na rezonanci reproduktoru - tedy 35Hz. Kontroloval jsem to průběhem impedanční křivky. Zajímavé je i zjištění, že při zavřené ozvučnici se chová basová ozvučnice kinobeden, jako by měla 230l - to je čistý objem ozvučnice bez hranolů v rozích a na stěnách a hobry 15mm. Vyplývá z toho, že tlumení je opravdu obrovská alchymie. Jeden by si klidně řekl, že ta poměrně tuhá hobra objem zmenší, ale není tomu tak. Mám z toho pocit, že je to takový hybrid mezi tlumícím a kmitacím panelem. Ještě složitější je pro mě pochopit princip takovéhoto tlumení v bassreflexu. Zažité je přeci, že bassreflex se tlumí minimálně. Jestli se najde někdo ochotný, kdo se zabýval blíže "kiňákama", rád si nechám tuto problematiku vysvětlit.

To Lukkys: daly by se nekdy poslechnout ty AKR 303, ale do obyvaku to bude asi už opravdu dost veliký.

To kudlibabka: jaky typ ispohon jsi použil ?
Na old-strankach jsem sehnal veskere katalogy od r. 1930 ale moc parametru (predevsim citlivosti) tam neuvadeji, podle ceho tedy vybrat isophon ?

Martinek: Už je máš hotové ? A jak dopadl první poslech ?

To all: jak veliký bedny (l) posloucháte v jak veliký místnosti (m3) a na jakou hlasitost (1/4, 1/3, 1/2) zesilovače (W) ? Tj. kolik "toho" ještě lze nacpat do obýváku ?

Isophon jsem vybral podle doporuceni,ktere jsem dostal od dvou lidi nezavisle na sobe,pred tim jsem tam mel Saba Greencone 8´´ ten u mne jasne vyhral porovnavaci testy s ruznymi Tesla,nemam nic proti Teslam,jen ten greencone je lepsi,no a casem jsem vyzkousel Isophon a ten je jeste o neco lepsi.Mam to vsechno overeny dlouhodobym poslechem,v systemu mam kvalitni vyladeny komponenty...obecne plati,ze citlivy alnico repraky z nemeckych radii z 50.let jsou vynikajici reproduktory,greencone jsou vyhlaseny a vyhledavany,na eBay se objevuji neustale a nejsou uplne za hubicku...vsechny tyhle repraky vyrabela stejna fabrika Magnetfabrik Dortmund pro ruzny firmy....
Podle parametru jsem je nevybiral,bylo to na zaklade informaci z for...
tady naleznes nejaky grafy

http://home.arcor.de/pfaue/klangkue/gru ... alerie.htm

ale repraky je potreba poslechnout,ucho neni merak,ikdyz merak muze hodne pomoct....hodne stesti...pokud mas zajem o nejaky stredobasy mam celkem slusnou zasobu...

poslechovou mistnost mam cca 16m2,svuj 2x2W SE lampac posloucham max tak na 2x1W

jj, o ovalne isophon bych urcite zajem mel pripadne o nejake repro v podobne kvalite, mam tu stary 2AN 632 01 ten hraje vcelku pekne, ale jen 1 ks

Bolek, KE150 hotové ešte niesú, človek ktorý mi ich robí na ne nejak nemá moc času. Okrem toho robím 6 a viac dní v týždni, takže ani ja moc nemám čas, no...
Inak počúvam ARS850 v miestnosti o objeme cca 36 m kubických na 99% času s výkonom rádovo miliwatty, ale keď idem do kuchyne variť obed tak im trochu naložím z DPA380tky nech počujem aj tam

Jsem jeste ve fazi hledani a shaneni repraku, tak bych se chtel zeptat jake jsou Bestof-ky kombinace stredak+vyskac od TESLA ? Okoukani kandidati jsou:

ARV3608 + ARO 6608 (ARS 1058) 8 Ohm
ART 481 + ARO 667 (KE 150) 4 Ohm
ARV 168 + ARO 687 (1PF 067 08) 8 Ohm
dalsi kategorie koaxialu :
ARV 160 + ARO 667 (ARS 844, 944) 4 Ohm koaxialne
ARV 160 + ARO 668 (ARS 948) 8 Ohm koaxialne
ARV 160 + ARO 664 (ARS 840, 850) 15 Ohm koaxialne

a pak je tu jeste rada elipsovych ARE 6xy(z), ale ty se do reprobeden nepouzivaly, az na nekolik malo vyjimek jako jsou:
ARV 081 + ARE 568 1PF 068 71, 4Ohm
ART 481 + ARE 667 kinaky
ART 481 + ARE 6604 kinaky

Tak si tu stale lamu hlavu s tim, co vybrat za nejlepsi kombinaci stredy+vysky od TESLA ? Pokud mozno tak nejlepe 8 Ohm. Mozna hloupa otazka, ma cenu pouzit dva 4 Ohm stredaky do vysledne 8 Ohm bedny ?
Ke koupenemu stredaku jsem jako bonus dostal 200 L bednu, kterou pouziju jako zkusebni, ale je to jen 1ks. Stereo pak vzdy zni jinak, lip.


Vikhore o jaky kus dal jsou tvoje Isophonu ? Tj.esli mam cenu se zabyvat TESLA ?
Pro TESLA je to, ze jiz nektere mam a jsou ihned k pouziti, alespon do zkusebni bedny.

Kdyby jsi sháněl k tlakáčům ART481 převodní trafa, tak jsem právě pár kusů (dle originálního výkresu k výrobě) zadal a už se mi vyrábí. Bude možné koupit trafa s převodem na 4 i 8 ohmů.

Tlakáče ART bych opravdu ale opravdu rval až do čtyřpásma. jinak bude stát směrovka za prd a na tu si poslední dobou potrpím až moc! U mě nakonec žádný střeďák ani výškáč z produkce Tesly nevyhrál, leč nejraději na poslech mám širokáče ARO 667 a eliptické ARE 667. Koaxiál zní pěkně třeba v Teslách ARS 94X, 84X a samo v 850. Čili docela rád mám ARV 160, i když je potřeba ho dělit poměrně vysoko. ARV 161 je takový vděčný univerzál. U mě vyhrála kombinace elipťáku z Magnetfabrik Dortmund a výšky Wavecor TW01. Velice teď řeším, jestli mám výšky vyosit a narvat co nejblíže eliptickému reproduktoru nebo udělat klasicky sněhuláka. Poradí někdo???

Viktore muzes sem hodit fotku toho tvyho stredaku?Ja jsem svuj oblibenej Isophon vymenil taky za nejakej co ma na sobe jen napis Magnetfabrik Dortmund a zda se mi jeste lepsi nez Isophon,kterej je hodne dobrej...akorat bych potreboval trochu zpevnit jeho kos,je to neprofilovanej plech a mozna se nekdy projevi jeho rezonance,mate nekdo vyzkosenej nejakej jednoduchej zpusob?Vim ze se pouziva nejaka socharska hmota......no ten Isophon a vlastne vsechny ostatni repraky vsech nemeckych firem z tyhle doby byly vyrabeny v jedny fabrice Magnetfabrik D.Co se tyce vyskacu tak v dilne uz nejakou dobu hraju na Monacor 25 ten malickej,citlivost 95dB.Ty vysky jsou ostrejsi a ne tak jemny jako z paskace co mam v bednach v poslechovce,ale na poslech pri praci je to ok.Jo jako bas mam spodek z AKR153....

Jo Mirku. Já jako slavná slibotechna Ti mohu slíbit, že to vyfotím. Kdybys měl cestu kolem Hradce, tak se stav a budeš si to moct prohlédnout. já se do Tvých končin teď nechystám. A co když se Ti líbí zrovna to, že ten koš trochu rezonuje Kdybys přesto myslel, že je to špatně, tak bych tam nalepil epoxidem třeba nějakej kovovej profil a pořádně si před tím zakryl membránu. Na další vychytávku jsem přišel náhodou když jsem přinesl v zimě z vychlazené dílny ty elipťáky dovnitř a hned na tom zkondenzovaly páry. Na dvou místech byly membrány u závěsu trochu zkroucené a po této proceduře se samy vyrovnaly, jak když střelí

Poraďte mi, prosím někdo s tím případným vyosením výškáčů.

Vyosení výšek, případně středů je dáno délkou vlny a od toho se odvíjející velikostí čelní stěny ozvučnice, sekundárně tedy i dělící frekvencí (protože délka vlny). V podstatě jde o vzdálenost hran (zdrojů difrakcí) od hlavního zdroje signálu (vlastní výškový reproduktor. Když signál doputuje po povrchu ozvučnice na hranu tak ta se začne chovat jako sekundární zdroj zvukových vln. Ty pak mohou způsobit nepříjemné zvlnění frekvenčně-osové charakteristiky bedny jako celku v pásmu kde výškáč (obecně reproduktor) vyzařuje. Pokud je tedy délka nejdelší vlny vyzařované reproduktorem nezanedbatelná vzhledem ke vzdálenosti od středu reproduktoru k okraji ozvučnice, je vhodné zajistit že difrakce ze všech tří (nebo čtyř) okrajů nevzniknou v jedné části charakteristiky (nesejdou se na jednom místě). Pokud možno ani ne v nějakých podílech či násobcích. To se dělá právě tím vyosením. Délka vlny ke zdrojům difrakcí se pak liší. Výsledek je že negativa se rovnoměrně rozloží, mají mnohem menší vliv a vyzařovací charakteristika se tak mnohem víc přibližuje chování v rovinné desce která je v tomto ohledu ideální. Na simulaci chování v té které ozvučnici slouží program "Edge". Pomocí něj lze nalézt místo kam umístit výškáč nejlépe v dané ozvučnici a nebo naopak jajít tvar ozvučnice která výškáči bude co nejméně vadit.

Dalšího zmenšení zvlnění se dosahuje omezením vznikání těch difrakcí. Z toho tohledu je nejlepší když jsou hrany silně zakulacené - čím větší poloměr zaoblení tím lepší. Ale protože se to pracně realizuje a protože ne každému se to líbí tak se používá alespoň silné sražení hran. není to zdaleka tak ideální ale je to lepší jak drátem do oka.


Mimochodem ty kombinace střeďáků a výškáčů nahoře jsou špatné z hlediska zkreslení, svižnosti odezvy i mimoosových charakteristuik. Pokud by byl zájem mohl bych cosi o kombinaci reproduktorů Tesla sepsat.

Díkes, podívám se po tom programu Edge.

Ještě bych doplnil že program Edge používá k simulaci ideální zdroj zvuku a nepřihlíží k individuálním vyzařovacím charakteristikám jednotlivých reproduktorů. Z toho důvodu co bude rovné v Edge nebusí být rovné na cháře ve skutečnosti. Spíš to znamená že bedna do toho moc "nekecá" a můžete se pak v klidu věnovat kompenzacím negativ reproduktoru a neřešit zbytečné věci navíc (bednu). Je to tedy nástroj na předcházení zbytečných problémů než na jejich řešení.

A teď si po tomto výkladu představte co asi dělá zapuštěná čelní deska u Tesla beden, konkrétny ty vystupující hrany jako zdroj difrakcí Paradoxně přitom v Tesle vyosení používali, ale asi ne kvůli akustice ale kvůli uchycení výhybky. Jsou to zajímavé historické postřehy.