Už jsem se na to zkoušel ptát neúspěšně několikrát,ale zkusím to znovu.

Proč hifisti potřebují znát ss odpor cívek .
Proč jsou pro ně cívky s neznámým odporem nepoužitelné.
Proč se tvrdošíjně drží nesmyslně velkých průměrů drátů i třeba ve výškové sekci.
Proč si nenechají poradit od praktiků.
Proč nejsou ochotni o problému diskutovat ( věcně samozřejmě)

Myslel jsem si , že odpovědi na tyto otázky trápí pouze mě.Naštěstí to tak není a proto zkouším téma otevřít znovu.

S pozdravem

motač cívek ,výrobce a laditel PA vyhybek

Jirka

Možná jsem malinko mimo, ale není to stejně důležitý, jako odpor vodičů od koncového stupně k reproduktoru? To víš, ideální cívka je ideální cívka. Nevím proč už dávno hifi vyhybky neleží v dusíkové lázni.

Odpor vodičů k reproduktru má být minimální.
Ale nikde se neuvádí jak minimální.
A v praxi je to ještě horší.
Proč tedy má být znám odpor cívky?

Jirka

Já si osobně myslím,že ss odpor cívek chtějí co nejmenší,aby byly co nejmenší stráty ve výkonu.
A v hifi aplikací jsou malé výkony zesilovačů oproti PA,tak se s toho každej asi snaží vymáčknout co nejvíce příkonu do beden.Kabely od zesilovače do beden záleží na délce kabelu,čím delší,tím větší průřez.Na basáky se vyplatí dát silnější kabely,aby byly co nejmenší úbytky napětí v kabelech,ale proč dávat na výškové repra třeba 2,5mm mi příde jako nesmysl,když HiFi výšky jsou výkonově cca do 30w.To je jen můj názor.

Teď jsem zrovna motal cívku 2,3 mH na basy k ARO 835. Protože jsem neměl pořádnou kostřičku, natáhl jsem drát z motoru pračky 1mm na špulku od prádelní šňůry. Poměr l cívky ku výšce vinutí nebyl ideální, takže jsem toho namotal moc - odpor jsem změřil 1,2 ohm. Pak jsem namotal 1,4mm na normální kostru a změřil 0,6 ohm. Bylo to sakra znát na výkonu basáku, takže to musí mít opodstatnění! Zvlášť pokud maj reproduktory nízkou impedanci. U výšek takový problém asi nebude

Obecne se uvadi,ze pro basaky je dobre dodrzet odpor civky do 1ohmu,hlavne u vyhybek bez odporů,coz je pripad mych vyhybek v OB systemu.Mam na basech 4,7mH,tzn. pri tlousce dratu 2mm asi 1kg medi....
Co se kabelu tyce tak ja ted zrovna hraju na stribrny od Clear Audio,mam to zapojeny v biwiringu.Prestoze maji pomerne maly prurez je to prinos oproti jinym kaabelum,ktery jsem mel.Hlavne se jeste trochu zvyraznily detaily a taky trochu zlepsil prostor.Ty zmeny nejsou nijak velky oproti kabelum o kterych jsem tady uz psal,ale jsou na prvni poslech identifikovatelny.
Vykon,ktery jde do vyskacu v hifi jsou podle citlivosti jednotky nebo zlomky watu,nemusi tam skutecne byt nijak silny kabel,spis zalezi na materialu,tady se to stribro urcite vyplati,tyk je dulezita geometrie kabelu...
Kdyz uz jsme u toho stribra,zapojil jsem vysky pres kondy Mundorf Premium Silver in Oil 4uF/1200V,rozdil na prvni poslech taky snadno ohalitelny,cistsi vysky,jakoby pruzracnejsi,jemnejsi.Ale opet plati,ne ze by mi to s temi puvodnimi kondy hralo blebe,to ne,ale ty stribrny Mundorfy jsou zkratka lepsi.Otazka je ta cena,nebot cena je 38GBP za kus.Taky jsem dal na stredovou sekci bypass timhle kondikem,teda mensi hodnotou,tam jsem zatim nebyl schopen nic poznat...

Důležitá je geometrie kabelu.....Není to už spíš psychická sugesce, nebo skvrny na mozku ? Vždyť geometrie vedení se řeší až u VF kde to opodstatnění má, ale na 20kHz je to putna.

Mozna jsem se nepresne vyjadril,ale je rozdil jestli vezmes dvojlinku treba 2 x 2,5 anebo lisku 4 x 2,5 a vodice zapojis do krize.Taky je dobry kdyz jsou vodice zkrouceny dohromady nebo spleteny jako vanocka,rozdily v tom jsou,mam vyzkouseno.Zrejme se zmeni indukcnost nebo kapacita nebo ma clovek mozna jen lepsi pocit,ze to nenechal jen tak...

Jo tak to myslíš. No zaprvé se zvětší fyzickej průřez a možná může nastat lehkej skin-efekt. Ikdyž ten se při tak malejch napětích asi neprojevuje.

Když jsme u toho dojal mě výrok ve stylu: "Kabel se sestává ze silného středového vodiče pro přenos basů, který je opleten tenkými vodiči pro přenos vysokých frekvencí" To se mnou málem selko (podotýkám že to byla obyčejná lycna akorát uprostřed tlustej vodič a kolem opleteny tenkejma drátkama, vše vodivě spojeno)

Jo tenhle hlod jsem taky zaznamenal...nekdy se uvadi ze dobry vlastnosti ma postribreny vodic.Mam vyzkouseny,ze stribrny vodic ma skutecnej a slysitelnej prinos v oblasti stredu a vysek,taky prostor se jakoby zpruzracni,to uz jsem psal,ale nejsem schopnej si predstavit jestli to muze fungovat dohromady v jednom vodici...pokud se ale zapoji tlustsi medenej kabel na basy a tenci stribrnej na vysky + stredy,tedy biwiring,tam je rozdil poznat...znovu podotykam,ze rozdily nejsou noc a den,ale jsou slysitelne,postupnym upgradem pouzitych soucastek a komponentu se da zvuk zlepsovat(samozrejme i zhorsovat)...pokud ma clovek cas a chut experimentovat,da se dobrat slusnych vysledku za prijatelny peniz...

Tak klucí

jsem rád že reagujete,nedoufal jsem ,že do téhle konfrontace na ostří nože někdo půjde.
Ale narovinu.Zatím jsou to pouhé postřehy,byť praktické,tak třeba i o té "kabelové kabale"

Na moje otázky ale zatím nikdo ani náznakem nereagoval.

Nechci zdejší osazenstvo naštvat ani poštvat (proti sobě) ,opravdu bych se rád konečně dozvěděl pravdu.

Jára Cimrman ležící-spící.......

Do problematiky hifi zas tolik nevidím, ale podle mě to bude zakotvený v tom, že každej odpor ve vedení od zesu k bednám zhoršuje kvalitu zvuku. Takže se každej, kdo chce poslouchat hifi, snaží ten odpor minimalizovat. Proto ty šílený průřezy 10mm2 při 4m délky... A pak jednou někoho napadlo, že má sice přívod k bedně jak z trafa na vesnici, ale vevnitř je skovaná cívka, na který je 20m drátu a jenom z 0,75mm2. Takže vyměníme 0,75ku za 4ku a zvuk bude hned lepší. To sice pravdou je, ale jsem zvědav, kdy někdo určí nějaký meze, kdy už to nemá význam, že tu miliontinu procenta zlepšení kvality už nepozná.

zapatral jsem v pameti(jednoho kamarada) a vysvetleni je nasledujici:
vnitrni odpor zesilovace+odpor tlumivky + odpor vodicu(privodnich i propojovacich) by mel v idealnim pripade byt 0,1 odporu civky reproduktoru.Pokud je nizsi dochazi k pretlumeni,to znamena k poklesu okrajovych frekvenci,pokud je vyssi dochazi k rezonancnim vrcholum okrajovych frekvenci...

Nehľadal by som v tom žiadnu vedu, ide o to zahrnúť odpor cievky v simulácií výhybky. Ak by bol odpor neznámy, tak výsledná charakteristika v simulácií a v realite sa môže odlišovať, práve kvôli odporu cievky ktorý môže dosahovať aj jednotky ohmov. V PA sa väčšinou nerieši nejaký ten 1-2dB hrbík, vždy sa dá stiahnuť napr. ekvalizérom. V hifi sa moc často použitie EQ nevidí a hifi ladiči výhybiek si na detaily (rovná charka, sediaca fáza, rovná impedančka atď.) potrpia viac ako "praktický PA ladič" . Určite sa nájdu výnimky v oboch skupinách, dnes je dosť viditeľný trend zlepšovania kvality aj v PA. S modernou technikou (procesory) nieje problém dosiahnuť charku rovnú ako keď strelí, ale pravdou ostáva že rovná charka nie vždy znamená dobrý zvuk, či už v PA alebo v hifi. Toť môj názor.

takže supravodič by byl pro hifi taky špatně?

Ne,pouze by se to pro idealni pripad vykompenzovalo prave odporem civky...

No čekal jsem , že někdo vyleze se simulací.
Já bych tu nasimulovanou bednu pak docela rád zkouknul Cliem.
A potom se budeme bavit o smyslnosti odporu cívky.
Mimochodem, umíte to někdo změřit? Pěkně na setinku.
Taky už jsem se na to ptal.

Jirka

ze simulaci jsem vylezl okamzite po obdrzeni modre knizky a to je uz 25 let....
Mam dotaz na JKL:mohl bys mi vyrobit vzduchove tlumivky 4,7mH navinute dratem 2mm?

Po simulácií nasleduje stavba prototypu výhybky, zapojenie, a následné kontrolné meranie a posluch. Potom úprava výhybky a opäť overenie výsledku aj meraním aj posluchom Takto sa to opakuje pokiaľ je "merač" spokojný...
Nechcem sa hádať na tému simulácia vs. nesimulácia, ale IMHO je simulačný software a merací mikrofón jednou z najdostupnejších metód.

Tak postupně.

Proč bych simuloval a potom následně kontrolně měřil ?
To snad mohu udělat rovnou hned,ne?
A nepotřebuju k tomu znát odpor cívky.

Cívku 4.7mH navinout mohu,ale nejtlustší drát mám 1.4mm.
Až Ti řeknu cenu,koupíš si u Monacoru feritovou.

Jirka