|
Nebudu brát konkrétně měniče. Teslu neznám, ale dodám potřebnou teorii, abys věděl proč.
1) Reproduktory k sobě musí sedět některýmy parametry.
Ty nejdůležitější papírové jsou frekvenční charakteristíky - aby na sebe uměly reproduktory dobře napojit, a stejné, nebo alespoň velmi podobné SPLmax, aby oba dokázaly hrát stejně nahlas - jeden se neflákal a druhej už nehořel... V ideálním případě i Impedance reproduktoru jak jsi psal, není to ale nutné, protože se to dá poladit vyhybkou, a použít pouze zesilovač stavěný na tu nižší impedanci. Do toho se pak motají relativní věci, jako vkus, vzhled, nemožnost dosáhnout potřebného sladění, protože takové kombinace reproduktorů prostě velmi často nejsou, takže se od něčeho začne ustupovat, dělat kompromisy.
2) Maximální trvalý příkon je právě ten naprosto relativní pojem. Je ovlivněn jednotlivými komponenty. Každým z reproduktorů, vyhybkou, leckdy i ozvučnicí ve které je to umístěné, a signálem co do toho pouštíme. - tedy použitím. Tuto hodnotu je potřeba brát jako orientační "kolik asi" +100%-50%. Reproduktory mimojiné zvládnou přenášet i špičkový příkon (typické násobení dvěma a čtyřmi). V hudbě se objevují dynamické špičky, které relativně nezatěžují soustavu svým výkonem, ale tu a tam se holt objeví náhlý silný výkyv, který je také třeba přenést. Proto se k soustavám dávají mnohem silnější zesilovače, které tento špičkový výkon dodají, ačkoli je ale NELZE použít k trvalému buzení soustavy na maximum, protože jejich trvalý výkon je vyšší než trvalý příkpon soustavy, a proto by se mohla poškodit. Se slabším zesilovačem by se prozměnu nevyužila.
Další otázky rád zodpovím.
_________________ We are not here because we're free, we are here because we're not free.
Líbí se Vám Web a fórum? Podpořte nás!
|