Tak jsem vylovil nějaké simulace co jsem dělal před časem a zajímal by mě váš názor na ně. To vypadá v té simulaci tak hezky až tomu nevěřím. Pro porovnání je v simulaci ten samý reprák v takovém stav jak ke mě přišel v ozvučnici do které se běžně dává. Na tak nízkých frekvencích skupinové zpoždění není až tak důležité takže jeho vyšší hodnota by neměla být vyloženě problematická takže jediná moucha která je na grafech vidět je zatížitelnost. Pokud se nepletu program počítá zatížitelnost zejména jako tepelnou zatížitelnost cívky. Vzhledem k tomu že jde o home HiFi (kde má cívka slušné možnosti se chladit) a navíc ne na dělání kraválu nemělo by to také nijak dramaticky vadit pokud se k tomu nedostane idiot. Beztak je až na kratičkou oblast ve stejném rozsahu stejná a nebo vyšší než u klasické uzavřenky. Výchylka papírově také překročená není ale tomu se mi právě nechce moc věřit protože kdyby mi to někdo povídal tak bych se automaticky domníval že ten reprák v takové bedně bude lítat jak kráva a prd z toho. Nechtěl by se někdo mrknut jak bude totéž vypadat v jiném programu?

Pro rejpaly - kdybych chtěl maximální zatížitelnost v celém pásmu tak je jasné že bych to ladil jinak. Vím o tom ale pokud není tato zatížitelnost požadována nebude to snad kritické.

Jo holenku, reproduktory ve velkém objemu se slušně vyššími Qčky jdou hodně dolu. Tam pod 30Hz bych se tak na simulaci moc nespolehej, i když jak jsem odsouhlasil - půjde nízko za cenu výchylky. Až se dostanu z práce dom, zkusim taky nasimulovat, a ty si mezitiím zkus ARN 312 ve 120-200l. Myslím že to bude v grafech simulace "ještě větší mrda".

WinISD počíta max. zaťažiteľnosť z Xmax.

To jsem předtím zkoušel taky. Odchylky jsou nepodstatné a odpovídají jen o fous vyšším Q, zatížitelnost v minimu je prakticky stejná.
Ale o to mi nešlo. Jde mi o to že podle simulace je to až na tu zatížitelnost OK ale já prostě nevěřím že si ten reproduktor v bedně nebude dělat absolutně co chce. Tudíž mám rozpor mezi tím co mi říká intuice a tím co mi tvrdí program a já bych se z toho rád vymotal. Proto jsem sem dával všechny podstatné grafy protože to že je něco nedobře je obvykle dobře vidět hlavně na GD, výchylce, eventuálně pokud jde o zátěžové bedny tak na MaxPower a SPLmax. Ale to tady snad není až tak moc třeba řešit když vím že opravdu nahlas se na to hrát beztak nebude a stejně ve většině pásma není nijak dramaticky horší než u uzavřenky se kterou nikdo problém nemá a hustí do ní ostošest a vydrží to. Tak mě zajímá cizí názor a simulace v jiném programu který třebas něco odhalí.

Pokud počítá WinISD zatížitelnost z Xmax tak to dále poukazuje na nepřesnosti protože když jsem byl kolikrát svědkem toho co jsou lidi do takového repráku schopní naprat, co ten reprák dělal a přesto to přežil ač by měl být už dávno v háji. Ale naštastí je to vcelku odolný reprák. Z klidové polohy membrány ARN8608 než si cívka sedne na dno je to 16mm (měřil jsem to) a tudíž je i dosti mechanicky odolný proti překročení Xmax. Po překročení pak už bude bojovat cívka o život asi jen tepelně (protože mimo Xmax se bude hůř chladit) takže limitem pro destrukci bude teplo a ne mechanická výchylka. Tudíž má původní úvaha o tepelné zatížitelnosti nebyla snad až tak úplně mimo.

A teď mi pověz TSka. To co máš na obrázku je "pokaždé jinak".

U jednoho je napsané ošetřený a u druhého neošetřený Jinak je to fyzicky ten samý reproduktor.

Koukám na to taky s hlavou nakřivo. 312ka dá celkově o 3-4db víc až ke 30Hz, zatímco na 20Hz je to stejně. Ale je to Thalete opravdu jen nedokonalá simulace...
Další věc bude GD a Cone excursion, ta je hodně prutus. Nevím no. Z principu bych to nezkoušel

Mě ta 312 o 3-4dB víc tedy neudělala - rozdíly byly nepodstatné a nechtěl jsem kvůli takové prkotině posílat znovu všechno. GD a CE se mi zdá na gumáky tohoto typu v mé simulaci normální. Mě právě zajímalo co to vyplivne tobě. Při pokusu to naladit výše to papírově vypadá kupodivu hůř. Horší GD a dřív, MaxSPL také vypadá hůř a při přektočení těch 180 litrů se to zas začne zhoršovat. Přitom víme že nikdo normální ten reprák do víc než 90L nedával ale zase fakt je že nikdo ho také nikdy neošetřil takže měl jiná Qčka viz ty vpravo a často ještě o dost horší - už jsem potkal i kusy co měly vlivem stáří a tolerancí Q kolem 0,8. To se pak není co divit že jim to ve velkých objemech nehrálo. Já mít takovou bednu tak to tam jen ze zvědavosti strčím co to udělá. Čistě praktický pokus.

Já to ještě doma pořešim. Mám moc fofr. Asi jsem nechal stejné napětí pro 4 a 8Ohm (2,83V)....

No mne to najlepši graf hodilo pri 360L no pri 150 to uz bolo dost hrbate a z poklesom uz na 50hz no pri 370L to v simulacii klesa od 20hz inac graf rovný . group delay 20hz - 21ms (zatažitelnost mi to nesimuluje /////// Ja mam ten arn8608 ale v 70L bedni no take višie basy mu až tak nejdu no je to asi 5 x lepsie ako pri subu z geniusov hw3600 ale pri basoch cca 30-40 hz to hibe všedkim a to mam len nudzovo cez TDA1562q napajani z PC zdroja ináč simulaciu som robil tiež cez winisd.

Ono už těch 180L je šílených, natož pak dvojnásobek. Tam už se nic navíc získat nedá. Od určité hodnoty už to leze dolů už tak pomalu že nemá smysl se tím zabývat protože nevýhody převažují. Nakonec nezbyde než spáchat poslechový test

Škoda že WinISD neumí pracovat s umístěním zdrojů zvuku. Docekla bych si tam chtěl pár věcí zkusit.

Ondro bednu 97L můžu zapůjčit,dokonce 2ks. Jen nemaji čela a tak by sis je musel pro své potřeby zajistit,nebo bych ti je v rámci kompenzace podpory mohl udělat a dodat kompleto Dokonce by se mi i líbilo kdyby z těch beden mohlo vzniknout zátiší do dílny 500m3