K tomu brx, udělal jsem laický pokus. Z té staré bedny, té RFT, jsem vymontoval kalotu a přichytil ji mimo, zvuk se změnil, byl , já nevím, basy byly, bylo jich víc, a celkově to hrálo tak nějak komlpetněji, mělo to najednou hloubku. Udělal jsem si pak provizorně rouru z tvrdého kartonu, nacpal to do bedny a postupně vytahoval ven, a měnilo se to, nejvíc se mi to líbilo, když byla trubka asi deset čísel uvnitř. Protože jsem jelito, a nevím která bije, nevím ani, jestli až tomu postavím ty nový bedny, jestli ho dát, nebo to nechat uzavřený, protože uzavřená bedna zní - subjektivně - tak nějak plošeji, jako by tam chyběla nějaká složka, ale basy to nejsou. Průměr tý roury je, přijde mi velkej, asi osm centimetrů.
Nemám jak co změřit. Ani nevím jak to udělat. Já jenom nahradím kondenzátory v origo výhybkách, a budu stražit uši. Takže to nebude odladěný, nevím jak, nebo koho o to požádat. Můžeme diskutovat o neutrálním zvuku, což je cíl, jasně.
Definice neutrálního zvuku je - no jak to čtu, všude, tak jsem z toho všeho nabyl dojem, když čtu věty typu tyhle soustavy podávají tohle tak, a tohle mají nízko, ale nemají takové výšky, tohle se poslouchá příjemně, tohle jinak, ale taky dobře... Tak kde je neutrální zvuk. K tomu jsem viděl nějaké bedny, kde výrobce dodává molitanové špunty k ucpání brx.
Asi jako na fotoaparátu.cz, kde se canoňáci a nikoňáci hádají ve vláknu o padesáti příspěvcích, kdo má lepší čip, a přitom to nikdo nepozná. Ani pokud fotky leží vedle sebe. Čím víc to čtu, tím víc jsem z toho blbej. Já už vás nebudu otravovat, něco zbastlím, z těch kupiček, a dám vědět. Sorry...

Ta „složka“ může bejt klidně zkreslení, nebo zbytky středů prolézajících bassreflexem ven z ozvučnice, což změní barvu zvuku i jinde než jen na basech. Aspektů je hodně, a rád ti doporučím, abys to všecko vyzkoušel na vlastní ušiska. Lidé mají dnes potřebu vykomunikovávat věci, které vživotě neviděli/neslyšeli, a tak se pro to nějaké výrazy musí najít. Takové diskuse bývají docela neplodné.

Budu zkoušet, a hodně. Jinak k ničemu nedojdu, tady mi to změřit, není kdo. Tahat sem někoho, s tím vším - no - ještě pohledám, mám tip - ale nevím... Díky za názor.

Ještě děkuju, že nade mnou nelámete hůl.

Tohle se nedá zkoušet od oka, to k ničemu nevede. Proč si ten reprák nenecháš změřit a odsimulovat k čemu se hodí?

Mimochodem tím zatahováním a vytahováním roury sice cosi ladíš ale rezonanční mitočet BR ne. Jen si maximálně posunuješ vyústění a tím měníš fázi a tím se ti i akusticky rozlaďuje bedna jako celek. ladění repráku to ale opět nemění. Objem vzduchu v té rouře je totiž stále stejný. Uvědom si že ten vzduch v rouře ti funguje jako závaží. velikost a rozměry roury určují objem a tím pádem i hmotnost vzduchu který se aktivity účastní. Ale můžeš zkusit do bedny napumpovat třeba hélium. Tím změníš ladění i bez změny veliosti roury A bacha - při nevhodném ladění může dojít i k pošození reroduktoru.

Thalete, ladění změnit může. Už poloha udělá hodně, a jestli je nějak blízko stěny, proč ne. Vysunutím bassreflexu také vjádru zvětší objem ozvučnice

No to ano ale neřekl bych že nijak podstatně. Mnohem víc bych řekl že udělá ta fáze změnou vzdálenosti vyústění nátrubku od membrány. Ale to jsou jen takové úvahy, kdo ví co všecho se tam děje

Ještě to malinko uvedu do souvislostí. Bedny vysoké 40, široké 30 a hluboké 27cm, kolik vám vychází objem? Mě kolem asi sedmadvaceti litrů, vnitřní objem, tak vězte. Je tam středobasový reproduktor, včetně gumového závěsu má průměr dvacet centimetrů. Nad ním je kalota, díra po kalotě, nebo tedy průměr části kaloty, kde je magnet, je necelých osm. Těch necelých osm jsem udělal tuhle rouru. A udělal jsem si , nazvu to zase laicky - ještě vás to baví číst? - jsem fotograf, akustický zoom.
Zvuk se měnil, a dost, víc než jsem čekal, čím víc byla roura utopená, tím menší - asi logicky - byl její účinek. Dneska jsem to opakoval. Vzal jsem si skladby, o kterých si myslím že je mám naposlouchané, a dospěl jsem k obdobným výsledkům jako poprvé, ale, doplním, basy se mění! Pokud jsem napsal, že mi to jako basová složka nepřipadá, pak se musím opravit, protože když jsem otvor s trubkou překryl kartonem, basů ubylo. Poznala to i má žena, s tetřevím sluchem, neb ona, čas od času jest přítomna pokusům.
Zvuk je plnější. Když zakryji otvor, okamžitě slyším, že tam něco chybí, dost tam toho chybí.

chybí/ přebývá, bůh to suď...

Já si nemohu pomoci ale připadá mi to jako bych četl nějaký pokusnicko-vědecký článek z přelomu 19. a 20. století což mě pobavilo. Navíc tyhle staré články čtu rád.

Mě to připadá že víc než ladění BR to bude cvičit s tou fází. Ten BR nefunguje jen jako laděný rezonátor ale též jako zvukovod. Funkce BR se vysouváním až tak moc nemění pokud se nedostane moc blízko zadní stěny ale v průběhu vysouvání se to chová v podstatě jako druhý zdroj signálu. Poloha vyústění se chová stejně ako bhychom pohybovali druhým reproduktorem až na o že fázové poměry a přenos jednotlivých frekvencí je mnohem složitější a lze to simulačně jen velmi těžko postihnout a ani se to nedá jednoduše odhadnout. Ale není problém experimentálně oměřit to ladění BR. Stačí na to jen zvukovka a odpor Pokud měření ukáže jen minimální posuv ladění pak mám pravdu v tom co jsem psal. To je ta nezávazně experimentální stránka. Ta praktická je poněkud méně veselá. Bez měření reproduktoru a jeho následné simulace to nepůjde.

K těm stiglitzovům experimentům musím přidat svůj vlastní zážitek typu "strýc František" z období, kdy mi bylo tak šestnáct let a moje vědomosti byly velice chabé, ponejvíce empiricky získávané.
Když jsem (už poněkolikáté) zesilovačem TW 120 odpálil basáky ARN 567 v našich ARS 820, tak zrovna (jak už bývalo za bolševika obvyklé) nebyly nikde k sehnání ARN 567. Tak jsem koupil ARN 6604, vecpal jsem je do díry pro ARN 567, pokud se vešla a přišrouboval dlooouhými vruty. Ten zvuk byl subjektivně úžasný - vyčnívající díry v koši vytvořily nějaký náhodný basreflex a na charakteristice úžasný hrb, takže to basovalo jak kráva.
Ale tento experiment mě posunul správným směrem, protže našim se vyčnívající ARN 6604 z rodinných beden vůbec nelíbily, takže jsem při nejbližší příležitosti koupil ARN 567 a přebytečné ARS 664 jsem vestavěl do polystyrénových ozvučnic RS 20, které mi prodal kamarád, jemuž se dlouhá léta válely ve sklepě. Ty pak se mnou přežily mnoho let v různých osazeních, poslední bylo ekvivalentem RS 338 a pak skončily zubožené skelety u Thaleta .

No mě se také tímto způsobem povedla jedna věc. Montoval jsem při nějaké příležitosti ARO711 (verze ze 60 let - bílý koš, kroužek na membráně. Se starší ani novější verzí už to tak hezky nefungovalo). Bednu jsem měl položenou na podlaze čele vzhůru a potřeboval jsem jen rychlotest jestli je vše OK před finálním zašroubváním. Protože bedna je dělané postaru tak šroubky tam jsou hlavou zevnitř skrz čelní stěnu a zepředu jsou zašroubované matky zapuštěné do čelní stěny. Na to se pak navlékne příruba koše a utáhne další matkou přes podložku. Proč to píšu. Tento systém uchycení drží pevně na místě i když není reprák přišroubovaný a já jsem ten reprák položil na to tak že vznikla mezera široká ani ne jako špička malíčku po celém obvodu koše s nepravidelným průřezem. A ono to vytvořilo nějaký zřejmě dosti vysoko naladěný BR ale tak nějak akorát se přesně trefil do optimálního ladění a ten rerák zněl o dost lépe. Předtím v té bedně byl BR od výroby ale ten jsem ucpal protože s ním to bylo na prd. S tímhle akorát. Bohužel šrouby byly moc krátké abych si mohl dovolit reprák vypodložit matkami a tu škvíru tam nechat protože bych ten reprák neměl pak za co uchytit. Srávně naladit BR jsem tehdy také nemohl protože jsem neměl čím změřit kam se to vlastně naladilo. Dneska bych už mohl.

Ještě myslím, že na to co leze z brx, má vliv i tlumení, a myslím si to protože. Nesmějte se, ale představte si, že stojíte v prázdné místnosti. Holé zdi, žádný nábytek, koberce. A promluvte. Když pak promluvíte v místnosti, kde je zabydleno, je to rozdíl. Představil jsem si, že stojím uvnitř reprobedny. Jenom holá DTD, nebo jiný materiál, v dealším případě stěny polepené molitanem, bez příček, a pak s příčkami, co by pak lezlo z bedny?

Máš věru docela dobrou dedukci a představy správným směrem. Co z toho plyne? co budeš dělat dál?

Pochopitelně se mi zdá přirozenější to co slyším v místnosti se záclonami, obrazy na zdech, nábytkem a kobercem. Což ale na druhou stranu ubírá zvuku na intenzitě, ne?

Neubírá to zvuku na intenzitě, ubírá to dozvuku na intenzitě, a to je vjádru dobře. Holt kvalita něco stojí. Někdy i míň zvuku, který slyšíme.

Mě se líbví že si ochotný si s tím hrát a přemýšlíš o tom cos zjistil a nečekáš že ti všichni všechno naservírujou jak na stříbrném podnose. Ta dedukce s vytlumením bedny je správná.

Takže i vzdálenost brx od středobasu bude mít svůj vliv. Teď mám na myslí bedny, kde je roura až ve spodní části. Jestli není účinnější mít vše pár centimetrů od sebe. Kalotu, středobas, a rouru. To se ale asi bude odvíjet právě od množství příček a vrstvy tlumení.
Mám tu kusy molitanu, asi jeden a půl centimetru silného, je toho hafo. Jenom asi tímhle polepím vnitřní stěny, a příčky, protože bedny, které jsou vyplněny zcela se mi moc nezdají, myslím že vše, co potom vyzáří zadní stěna membrány, je pohlceno bez užitku.
Tak, a ještě ta vzdálenost brx...

Já bych pokud možno BR dopředu nedával. Pokud bedna není určená k tomu že bude u zdi (což by správbně ani neměla být) dal bych ho dozadu. To proto aby vepředu byl slyšet pouze a jen zvuk z repráku a ne moc z BR. Je nutno si uvědomit že v bednách neí BR proto aby sám něco vyzařoval ale proto aby správně naladil ten reprák a tak upravil jeho chování. Proto BR může být klidně vzadu a navíc to má tu výhodu že nám to ušetří různé fázové posuny a vyzařování vyšších kmitočtů skrze něj. Také to nemění vyzařovánmí vepředu. Vepředu hraje prostě jen reprák.

Tak s tím rozhodně nesouhlasím, stačí v simulátorech kouknout na Speaker SPL a Vent SPL, a je hned jasno o co jde. Bassreflex je zlo vždycky, a kvůli fázi bych řekl, že vzadu ještě víc. Teď jen se rozhodnout, jestli ten bordel co z něj leze navíc chceme tolerovat, nebo ne. V tom dám Thaletovi 100% zapravdu.