Zdravím všetkých.
Laický dotaz:
Viem zmeraním svorkového napätia na reproduktoroch aspoň približne odhadnúť deliacu frekvenciu? Konkrétne som meral reprobedňu amatérskej konštrukcie osadenú ARN5604 a ARV081.
Je tam výhybka 6dB/oktávu a to 1,6mH v sérii s basákom a 4uF v sérii s výškačom.
Ak áno, na aké napätie mi má pri deliacej frekvencii poklesnúť úroveň na svorkách reproduktora? Na polovicu? Na štvrtinu?
Díky.

Ne, to je volovina. Takhle to pracovat nebude, už jenom proto, že reproduktor na stejné napětí při různých frekvencích reaguje rozdílnou citlivostí, a proto to nemusí být očividně zřetelné. Jako daleko zajímavější bych viděl změření impedance jednotlivých reproduktorů a pak celé soustavy i s vyhybkou. To poví mnohem víc, přestože to je možná stejně debilní magie, která tě může přivést akorát do průseru. Snad tu někdo napíše nějaký ještě lepší návod na reverzní inženýrství. Obecně ale vysvětlovat na konkrétním aparátu nikdy nepovede ke konkrétnímu výsledku.

Vychádzal som z tejto publikácie http://www.repromania.net/tesla/amaro-4-xxxiii-1984/amaro-4-xxxiii-1984.php kde na strane 130 je takéto meranie graficky znázornené.

Taky že v dělící frekvenci je 8db díra, a to je špatně. Takhle se to opravdu už roky nedělá. Svět táhne za mnohem lepšími výsledky.

Ta dělící frekvence měřením svorkového napětí samozřejmě určit jde. Ne s dokonalou přesností ale jde. Podmínkou je že známe citlivost obou dělených reproduktorů. Otázka je k čemu chceš tuto informaci použít. Pro návrh nové výhybky a nebo úpravu stávající asi těžko bez dalších informací. Ty informace ve staré literatuře je dobré nastudovat z hlediska principu proč se co jak dělá. jenže problém je to že tam není spousta věcí které se od té doby zavedly do běžné praxe návrhu reproduktorových výhybek které velice značně ovlivňují celkový návrh. A nejsou to drobnosti, jsou to zcela zásadní věci které dramaticky ovlivňují kvalitu reproduktorových soustav a díky kterým by soustava osazená stejnými reproduktory jako tehdy hrály dnes mnohem mnohem lépe. Holt dneska má i běžný člověk pracující na projektu doma se základním vybavením možnosti o kterých se tehdy profesionálním konstruktérům ani nesnilo. Proto by t ty staré články chtělo brát z hlediska "jak funguje výhybka" a ne "jak navrhnout seriozní výhybku".

Chcem upraviť existujúcu výhybku, lebo mám pocit, že cievka s indukčnosťou 1,6mH je v sérii s ARN5604 nejak moc. A predpokladal som, že meraním svorkového napätia na reproduktore zistím útlm v závislosti na frekvencii a z toho na grafe odčítam, na akú deliacu frekvenciu je tá výhybka vlastne nastavená. Myslím si, že citlivosť reproduktorov v tomto prípade nehrá rolu, pretože merám elektricky a nie cez mikrofón. Ale stále mi nie je jasné, že ak by som uvažoval čiste teoreticky a predpokladal ideálny reproduktor, ktorý je impedančne nezávislý na frekvencii, že kde je tá deliaca frekvencia. Je tam, kde napätie poklesne na polovicu, alebo na inú hodnotu? Ak viem, že sa jedná o výhybku I. rádu.
Merací mikrofón zatiaľ nemám

Tak už som to našiel, je to na polovicu pôvodného napätia. Pretože ak U/Uo = 2 tak log2 = 0,3. A z toho 20 x 0,3 = 6dB
http://sk.wikipedia.org/wiki/Decibel

Dobřes vykonal
Máš notnej kus pravdy, podstatné je to, abys nezapoměl, že 6db pokles napětí na svorkách reproduktoru sice znamená 3db pokles na citlivosti, ale pokud je citlivost ve frekvenci reproduktoru dost proměnná, může reproduktor hrát v dělící frekvenci klidně uplně bez poklesu SPL, tímpádem nedojde ke správnému navázání obou reproduktorů a vznikne nějaký problém (hrb/díra v charakteristice, atd)

Takže ano, pro zjištění elektrického dělení ano, pro další práci už je to moc nepřesné. Jentak si hnout s děličkou může přinést i slušné zhoršení.

Já bych se spíš přikláněl k novému celkovému měření bedny a následně k simulaci zcela nové výhybky. Ta kombinace reproduktorů není zrovna ideální ale i tak zvukově to bude úplně jinde a třeba zjistíš že něco z původní výhybky (cívka) půjde nějak zrecyklovat.

A stačí mi (pre začiatok) taký mikrofón?
http://www.image.micros.com.pl/_dane_techniczne_auto/mipkpcm18wb.jpg

Podívej to není jen o tom že si koupíš nějakou mikrofoní vložku (o které nic nevíme) a která musí mít sama o sobě vhodné vlastnosti ale o celém systému uchycení a podobně. takže nejdřív musíš vědět co je to zač a to nezjistíš dokud si to sám nezměříš.

Nestačilo by místo repra zapojit odpor a tím vyloučit vliv impedance reproduktoru? Je to pak školní měření horní/dolní propusti na reálném odporu a zjištění frekvenční charakteristiky LC členu. Je jasné, že skutečnost (dělící kmitočet) bude jiná vlivem parametrů reproduktoru, ale pro hrubou orientaci by to mohlo stačit.

Co když ten reprák v místě dělení nemá rovnou cháru, nemá stejnou citlovost atd. ? Pak se bude akustická a elektrická dělička lišit. Hrubě takto děličku sice zjistí ale co z toho? Výhybku takto seriozně navrhnout nelze. A o to přece šlo ne?

Jo jasné, ale pro hrubou kontrolu shody deklarovaných parametrů podle schématu výhybky a skutečností by to mohlo stačit, pokud bude na ohmické zátěži něco jinak, než by podle schématu mělo být, je to špatné a i v reálu to bude dělat binec.