Zdravím, chtěl bych se zeptat, zdali je v mém návrhu DPS pro TDA7293 nějaká chyba, nebo je v pořádku. Funkce detektoru ořezání není využita. http://2i.dfklub.cz/785c4963b0 Díky

díval jsem se jenom zběžně, a jediná připomínka k zemi - je lepší udělat zem rozlitou, pokud nevíš jak, jsou nějaký tutoriály pro eagle. Čím víc země, tím lepší. vf se dělá tak, že je zem celá jedna strana desky, příp vrstva uprostřed desky....

No právěže rozlité zemi jsem se chtěl vyhnout - prý je lepší to spojit vše až v jednom místě ... tak nevím

Pokud bys dělal JENOM jeden kanál zesilovače se svým vlastním napájením odděleným od napájení případného předzesilovače, bylo by to dobře. Jenom to větvení země ke každé součásti zvlášť je až nadbytečné. Stačí samostatně odbočit jednu společnou zemní cestu pro vstup, konec zpětné vazby a piny 1 a 3.
Jakmile ale takové zesilovače spojíš dva do sterea se společným napájením a společnou vstupní zemí navzájem propojenou zvenčí, je to špatně a získáš menší či větší nežádoucí zvukové efekty.
Taky nevidím proč tam jsou ty dva konektory u vstupu? J1 pro potenciometr?

Celou problematiku zemí jsem nakousl tady. Nemám čas kreslit a sepisovat knihy. Principy jsou tam jen naznačené, ale dá se to s trochou vlastní invence domyslet.

To Ransom - jasný, to je ideální stav, ale někdy se prostě ta signálová zem od výkonové nedá oddělit, nebo aspoň jednoduše, pak je řešením (kompromisním) co největší průřez mědi mezi moduly l a p, a tam vytvořit ten zemnicí bod. Pokud dotyčnej hodlá připojit stínění signálovýho kabelu na desku do konektoru co má navrženej, a udělá to stereo, a propojí země z jednoho zdroje, tak to bude jistě bručet jak medvěd. Ale kdo nepředělával země u prvních výtvorů na desetkrát, tak neví, co je to něco bastlit

Ransom: "Pokud bys dělal JENOM jeden kanál zesilovače se svým vlastním napájením odděleným od napájení případného předzesilovače, bylo by to dobře." To reaguješ na rozlitou zem nebo na návrh té desky? Budou samozřejmě dva tyto moduly - stereo.

Vektor: Reaguju na tvůj návrh.
Podívej se: Jedním drátem připojíš GND k jednomu kanálu zesilovače, druhým drátem ke druhému. každý bude mít jednu vlastní zem. Jenomže na přívodu ke vstupům ty země ještě propojíš mimo desku mezi sebou - vznikne tak uzavřená zemní smyčka a pak je jen věcí náhody, jak moc bude rušivá. Takže je potřeba buď dělat oba kanály na jedné desce a země řešit na ní, nebo signálovou zem přivést k jednomu kanálu od druhého venkem mimo desku.

ransom: Díky za věcnou odpověď. Nedokážu si ale stejně představit, kde by při připojení GND na oba moduly mohla vzniknout zemní smyčka ... leda signálová GND a silová? A ano, konektor J1 - potenciometr, J2 - IN.
Jinak, asi se blbě ptám, ale použití předzesu není přeci nutné ne (pro PC, MP3, popř jiná zařízení)?
Zkusím tedy přepracovat DPS ze dvou na jednu. Aby to ale mělo nějaký efekt, oproti připojení GND drátu ke každému modulu, jak bych to řešil nyní, musely by se GND obou kanálů spojit v jednom místě (zhruba tak, jak je tomu teď u jednoho kanálu- ta "hvězda") čili ne jen propojit ty současné "hvězdy"od každého kanálu ....
Díky

Zemní smyčka vznikne prostě tak, že ti zem z jednoho bodu vyjde a jinou cestou se do něj zase vrátí.
Sestavovat stereo zesilovač ze dvou monofonních bloků se společným napájením právě k tomuhle provokuje. Kdyby ty dva kanály měly každý svůj samostatný zdroj (to jest dva transformátory nebo aspoň pro každý kanál dva samostané sekundáry), nic by se nedělo. Takhle se i zesilovače vyšší třídy dělají. Země pak jsou spojené jenom u vstupu a to ještě pouze tehdy, když do toho připojuješ vstupní signál, který má pro oba kanály zem společnou. V ideálním případě mají oba kanály země oddělené úplně. Typicky řetězec s gramofonem se takhle dělá snadno: Přenoska nemá levý systém s pravým nikde spojený. Highendové předzesilovače se pak dají udělat jako čistě dual mono. Každý kanál má vlastní napájení, potenciometr hlasitosti za ním má zvlášť zem pro levý a pravý kanál, koncové zesilovače za regulátorem jsou taky dual mono. Nikde po cestě se tedy funkčně nespojuje zem pravého a levého kanálu. Ani na deskách, ani na konektorech, ani na zdrojích.

Tady bys udělál dva tišťáky s perfektní hvězdicovou topologií (tu máš správně), jenomže mimo ty tišťáky tu smyčku vyrobíš. A krom toho (jak naznačoval Akusta, že to být nesmí) budeš mít ty uzly dva, na každé desce jeden. Jenomže to jsou dva uzly, kterými tečou proudy několika ampér, zároveň je z každého odpíchnutá signálová zem pro daný kanál - a tyhle dvě země se ti spojí před vstupem. Kdyby ne u potenciometru nebo konektoru, tak každopádně u zdroje signálu. A část těch velkých proudů se bude uzavírat tudy. Kreslit to nebudu, ale představ si to: Od zdroje máš napájecí vodič na GND jednoho kanálu. Z něho je na desce odbočeno na vstupní konektor. Od něj bude zem vodivě spojená se zemí zdroje signálu (někde přes ten regulátor, konektor a kabely). Druhým kanálem se zem od zdroje signálu vrací zase stejnou cestou na desku druhého zesilovače, tam do napájecího GND a přívodním vodičem na střed zdroje. Smyčka je uzavřená.
Akusta má pravdu v tom, že za dodržení VŠECH podmínek je nejlepší paprskovité rozvedení zemí. Jenomže u zařízení na více deskách bys musel mít ten jeden společný uzel ve středu zdroje a z něho jít samostatnými vodiči ke každé uzemněné součásti, pinu, konektoru zvlášť. Je pravda, že jsem to jednou viděl dokonce i takhle dělané, ale vyrábět bych to tedy fakt nechtěl. Takže ryze prakticky je mnohem jednodušší se na dokonalou hvězdu vykašlat a zjednodušit to na zem větvenou. U choulostivých a extrémně citlivých zařízení (jako předzesilovač pro přenosku) by to byl trochu oříšek, ale u koncového zesilovače s citlivostí kolem 0,5V je to naprosto bezproblémové.
Kdybych se nebál, že si to připojíš na šťávu bez kabeláže, poradil bych ti fígl, který používám už roky a často: U jednoho (třeba levého) kanálu prostě nedělej (nebo přeškrábni) na desce propoj od GND vlevo nahoru ke konektorům, k C9 a k R1. Co vede na piny 1 a 3 u integráče, můžeš nechat, to je jen pro ovládání. Ke zmíněným bodům to připoj kusem drátku ze sousední desky, nejlépe od zemního bodu u J1. Když budeš hodně pedantickej, tak vezmi drátky dva a připoj C9 samostatně přímo z napájecího GND toho sousedního kanálu (protože jím může při vybuzení zesilovače téct k zemi -proboha- až miliampér !!!). Zároveň už na vstup levého kanálu nepřipojuj zemní propoj od potenciometru/konektoru, pouze živý vodič. Tím dostaneš pro vstup levého kanálu přesně stejný zemní potenciál jako pro vstup pravého - a bez zemní smyčky. Není to řešení ideální, ale to rušení, které na výstupu takto ošetřeného kanálu zbude, bude neslyšitelné.
Jediný průser je, že dokud nebudeš mít tu vstupní zem přivedenou na desku zvenčí, NESMÍŠ to připojit na napájení. Takže by bylo přeci jen vhodnější to ve vlastním zájmu udělat na jedné desce. Tam takové opomenutí nehrozí. V podstatě bys mohl tenhle tišťák zkopírovat dvakrát vedle sebe, nakreslit mezi oba kanály propoje pro napájení a pak jenom lehce dořešit připojení GND pro vstupy a ty choulostivé věci. (To ve vlastním zájmu píšu ze zkušenosti. Co já už toho odprásknul pouhou nepozorností.)

Ještě se tomu dá šikovně pomoct tak jak psal Kodl. Ale aj to vyžaduje jistou zkušenost. Ta rozlitá zem by třeba dobře pomohla u řešení na jednom tišťáku, zejména pokud by byl zesilovač rovnou v kuse ze zdrojem. I tak je ale více než vhodné na tu rozlitou zem připojovat na jedné straně silové záležitosti a na druhé straně ty signálové.
Zesílení vodičů pomůže taky - třeba propojit GND obou desek jedním co nejkratším a co nejsilnějším drátem, klidně i měděnou sběrnicí. I to je ale spíš další krok po správném ošetření té země signálové.

Jo a ten předzes. Ne, není nutný. Pokud tedy myslíš korekční předzes. Ona většina korekčáků zvuk spíš mrví, blbě se na tom nastavuje rovná charakteristika, potenciometry nemívají dobrý souběh... Spousta lidí už přišla na to, že pouhý zesilovač s potenciometrem hlasitosti hraje tak nějak líp. Dobré bedny a slušný zdroj signálu se bez korekcí obejdou. A kdyby přece, tak slušný softwarový ekvalizér poslouží líp. Náročnější lidi používají lineární buffer s jednotkovým zesílením. To už se ale bavíme o zařízení podstatně vyšší třídy.

ransom: Tak snad už je to lepší ... http://2i.dfklub.cz/5a7e6b4192

Dobrý!
Už jenom jedna věc: R1 a C9 (konec zpětné vazby) přemísti doprava od švába, aby šel konec C9 připojit na zem někde tam, kde je připojený R6. Pak by to mělo být bez problémů.

ransom: OK Díky! Tady výsledek ... http://2i.dfklub.cz/2d091c36e5 Natáhl jsem to rovnou na ten polygon. Ještě jsem se chtěl zeptat ... ta signálová propojka ... nebude to dělat nějaký bordel, nebo neplechu? Jinak díky moc za pomoc
Ještě snad na závěr ... čerpal jsem z danykova schématu (http://danyk.cz/2x100w.png), víceméně to vychází z datasheetu, tak tam by také problém snad býti neměl.

Danyk je tak trochu pako a u jeho konstrukcí je lépe být opatrný. Ale koukal jsem do datasheetu hned na začátku - na pohled mi tam cosi chybělo a TDAčka nepoužívám - a je to v pořádku.

Ta propojka ničemu nevadí.
Ještě bývá zvykem dávat na vstupy jednoduchý VF filtr. Ale pokud to nebudeš používat s telefonem, není to potřeba a pokud ano, tak to stejně nestačí.

Nechci z nikoho dělat blbce, ale pro jistotu:
1) Jak budeš řešit chlazení? Víš, že ten šváb má chladící křídlo spojené se záporným napájením? Izolační podložka pod pouzdrem není úplně ideální řešení.
2) Jakej máš napájecí zdroj a jaký bedny?
3) Nebylo by marné přidat výstupní ochranu. Pro sichr, kdyby šváb shořel.

1. Chlazení - pasivní, chladič (http://www.tme.eu/cz/details/rad-a6023_60/chladice/) ven z kovové škatule žebrováním vertikálně samozřejmě. Brouci půjdou přes izolační podložky .. chladič spojený s kastlí - GND ... Podložky jsou problematické? Tepelný přechod? Není téměř jiná možnost bohužel. Chladiče uvnitř krabice - nemyslitelné.
2. Zdroj - toroidní transformátor (http://www.tme.eu/cz/details/tst200w_2x ... tst200014/) Filtrace 4x 47G + 2x 22G (jestli rozměry DPS dovolí).
3. Ochrana - pojistka na primáru trafa, možná dám dvě na sekundár

Zatím hraju na ARV3604 a ARN5614 (bedny jsou původem ARS 9205.10) koupeny s vyřízenými středobasy 5604 .. nahrazeno 5614 + laděná výhybka. Domácí poslech, žádné vyhulené PA.

Zesák bude bez korekcí.
Chybělo tam něco? Co? Nejsem si jistý, co je v pořádku. Zdali to, že TDA nepoužíváš, nebo ta konstukce . V některých konstrukcích se objevuje kondík 22u mezi pinem 14 a 6. Nějak jsem z datasheetu nepochopil, k čemu tam je... asi pro řezení několika zesů ... Dále danyk vypustil kondíky u funkcí STBY a MUTE, ty by ale neměly být třeba, pokud ty funkce neplánuji využít ...

U toho chlazení je trochu problém. Křídlo má dost malou styčnou plochu, plus je většinou chycené jen jedním šroubkem. Když se pod to dá izolační podložka, tepelný odpor přechodu může být už moc velký. Šváb má samozřejmě tepelnou pojistku, vedlo by to jen k jeho odstavení přehřátím. Zničit ho to nezničí. Co s tím:
1) Použít izolační podložku s co nejmenším tepelným odporem. Třeba silikonovou nebo kaptonovou.
2) Použít co nejkvalitnější, ale nevodivou teplovodivou pastu. Tady je trochu problém, protože ty s nejlepší tepelnou vodivostí obsahují kovové částice a tudíž jsou elektricky vodivé.
3) Nespokojit se s centrálním šroubkem, ale křídlo přitlačit po celé ploše. Třeba pomocí kovového hranolku přes izolační podložku, šrouby po stranách křídla.

Při troše šikovnosti se to dá udělat tak: Šváby přišroubovat neizolovaně na kus hliníkové nebo lépe měděné pasoviny aspoň 5mm silné. Pak se dá pod křídlo použít i elektricky vodivá pasta (třeba ta na procesory), montáž pomocí hranolku je taky jednodušší. Pasovina se pak teprve namontuje izolovaně na chladič. Ta izolovaná montáž má pak mnohem větší styčnou plochu, takže může být třeba podložená slídovou destičkou, tenkým mikanitem a podobně. Já to takhle montoval přes kondenzátorový papír napatlaný namíchaným epoxidem. Při ploše kolem 50cm2 to vede teplo dobře a šroubky tam jsou spíš na zajištění, protože to je tím epoxidem dobře přilepené. Jenom je potřeba pro ten papír mít naprosto hladké styčné plochy, aby ho to neprocvaklo.

Ten chladič je skoro malej, pokud ho plánuješ na oba kanály dohromady. Takovouhle velikost bych dal na zesilovač kolem 2x30W. Údaj tam nevidím, ale podle obrázku se mi zdá moc tenká základna.

Trafo dobrý, jestli ale plánuješ filtrační kapacitu takhle obrovskou, je to několikanásobně nadbytečný. Trafo a usměrňovač si při zapnutí pěkně heknou a zasloužily by softstart.

Ochranou jsem nemyslel pojistky, ale výstupní ochranu repráků. Když nedejbože odejde zesilovač, repráky může během chvíle zničit SS napětí a při vhodné konstelaci dovede i chytnout papírová membrána basového repráku plamenem. Takže nejde vlastně jenom o repráky. Ochrana by tudíž měla být u zesilovače samozřejmostí.

Ten kondík je zmiňovaný v popisu výrobce asi tak v polovině datasheetu. Jedná se o bootstrap obvod. Ten kondík se dá alternativně zapojit mezi piny 12 a 6, nebo mezi výstup (pin 14) a 6. V tom případě nesmí napájecí napětí překročit +/- 50V. Je to kvůli možnosti záměny za TDA7294 na stejné desce.

A ještě na vysvětlenou: Myslel jsem to tak, že tyhle šváby nepoužívám - tedy je neznám úplně pozpaměti - nebyl jsem si jistý, jestli nemají doporučený LR filtr na výstupu - radši jsem se kouknul na datasheet - a je to v pořádku. V téhle posloupnosti.

Nepoužívám je proto, že pro 100W výkonu mi přijde pro vyšší nároky vhodnější diskrétní konstrukce a pro nižší nároky jsou zas šikovnější zesilovače třídy D. Ale jako prvostavba na procvičení je takové TDA úplně akorát a sloužit bude taky dobře.

Tak ten chladič ... no právě ty rozměry té základny mě docela zklamaly (tloušťka), jinak má ale přesně takové rozměry co potřebuji. Pokud i tak bude hrubě nevyhovující, asi budu muset objednat něco z alunetu ... jako tohle: http://www.alunet.cz/hlinikove-chladice?product_id=1104 Raději bych ale bral ten z TME, ať je to pouze 1 objednávka.
Vím, že by se měli zařízení, co se týče chlazení, konstruovat tak, aby mohla být provozována na plný výkon ... zatím hraji na zesilovači 2x 30W (TPA3116 - není mé konstrukce) takže na plný výkon stejně se současnou aparaturou téměř nedosáhnu.

Ta filtrace .. pokud bude 4x 47G (2x +U - GND a 2x -U - GND) stačit, nebudu 22G dávat. Jinak diodový můstek přijde na samostatný chladič.

Dále ta ochrana proti DC na výstupu ... mohlo by se vzít odsud .... http://www.hobbyelektro.eu/audio_techni ... schema.png ... ta vypadá docela funkčně


Jinak softstart ... toroid 200VA by, co se vyrážení jističů týče, vystačil i s termisotrem (s negativní charakteristikou) ale není problém udělat softstart + na stejnou DPS přidat i jednoduchý síťový filtr (např. jako je v PC zdrojích na vstupu)

Jinak máš pravdu, raději jsem zvolil AB třídu, nemám se zesilovači nijak bohaté zkušenosti a nabírat je při hledání chyb v náročnějších konstrukcích Dčkových TPA mi nepřijde moc moudré. Navíc TDA nemá špatné parametry, pouze je třeba obětovat nějaké zlaté za to trafo. A LM3886 jsem se radši vyhl, kvůli o něco složitější konstrukci (buscherot atd) .. ale zase je na internetu více dostupných schémat např LaMa Mk2 od opampa .. no snad jsme neudělal moc zle.

Ve skutečnosti by měla stačit filtrace 22G na větev až až. 47G na větev už je hodně předimenzováno.

Tahle ochrana by posloužit mohla. Pro ochranu se vlastně kolem dokola opakuje jen několik podobných zapojení. Buď tranzistorových, nebo s uPC1237. Ono je tam stejně nejdůležitější kvalitní relé. Ta elektronika okolo je už na osobním vkusu.
Ten chladič... Záleží na tobě. Základna se dá zesílit hliníkovou deskou. Ono vlastně nezáleží ani moc na využité hlasitosti. Zesilovač 2x 80W (tolik to odhadem dá s tím trafem do 4 Ohmů) ve třídě AB bude pěkně hřát i když nepůjde nadoraz - prostě proto, že má vyšší napájecí napětí. Plusem ale je, že to bude čumět ven.

Ten softstart nemyslím ani tak kvůli pojistkám, jako kvůli usměrňovači. Než se nabijou kondy, poteče jím de facto zkratový proud trafa. A ten bývá u kvalitního toroidu třeba dvacetinásobkem proudu jmenovitého, čili tady nějakých 80A. Kdybych ten usměrňovač stavěl třeba ze starých desetiampérových KY712, tak vím že to přežijou bez úhony. V můstkách ale jeden nikdy neví co je použito za čipy a s jakou rezervou. Pro nabíjení tak velkých kapacit ti zase nepomůže termistor, tam se to musí odčasovat.

Nejjednodušší je trafo si změřit co vlastně dovede - to už ale vyžaduje nějakou výbavu.

Tvůj výběr nijak nekomentuju. Kdybych to považoval za chybu, hned bych ti to rozmlouval.

Aha tak první chyba .. kondíky ne 4x 47G ale 4G7 !! 4700uF Omlouvám se za mystifikaci. Takže na větev cca 10mF ..

Jo, to je tak akurát. Sám bych víc nedával.
Já už jsem se chtěl zeptat, kde jsi k takovým kapacitám přišel a jesli by na mě nezbylo...

Jinak na danykovi jsem ještě řešil PE a GND kastle ... dospěli jsme k názoru hodit na kastli pouze GND a celé zařízení navrhovat jako II. třídy = neuzemňovat a předejít zemní smyčce + se tak prý profi zesy konstruují ... To je tak poslední, co mě napadá, kde by mohl nastat problém.

Jinak ještě (ne)poslední věc: Mám rád pořádek, čili, jakou barvou vodičů se zpravidla označují výstupy na repro mezi DPS a svorkami?

Jo a ještě ... kvalitní relé, co si pod ním představit? Rozpínací časy?