Takže začátečník se ptá:
1. Je přisunutí stojanové bedny ke zdi špatně?
2. Bedna přímo na zemi bez reprohrotů je špatně?
3. Považujete bassreflex za hudebně opodstatněný nebo je to trik výrobců?
Dík.

Dobrý den kolego

Na všechny té otázky zní odpověď současně ano a ne. Současně proto že pokud se to udělá správně pak je to dobře (rozuměj nic z toho samo o sobě není blbost), pokud se to udělá špatně tak je to prostě špatně. A že těch špatných realizací je vidět dost.



Začněme třeba tím bassreflexem. Abys bylo možno použít reproduktor v bassreflexové ozvučnici musí na to mít určité parametry, tj. hlavně dostatečně silný pohon (nechytat za slovíčka). Pokud se pak ozvučnice jako celek naladí správně a je správně umístěna ve vhodném poslechovém prostoru tak podává i správné a poslechově příjemné výsledky. To je informace tak jak jí vidí technik z oboru. Laická veřejnost to ale vidí jen jako "díru která zvětšuje basy a je to hrozně hustý vole to chci taky". Toho se samozřejmě neseriozní výrobci, kteří jsou ochotní rejžovat na čemkoliv (včetně lidské blbosti), hlavně že se to prodává. Cpou to všude bez ohledu na smysl, hlavně že to tam je bez ohledu na to jestli na to reproduktor parametry má nebo ne a jestli naladění bedny má smysl nebo ne. Výsledkem jsou pak bedny které opravdové basy nehrají, jen hučí nebo duní a nemají vyrovnanou charakteristiku. Tomu se nedá pomoci žádným ekvalizérem ani ničím. Prostě návrh je špatný. Je to záležitost zejména masové spotřebky, autovotunerů a stavěčů bez vědomostí. (To však neznamená že by doma dělané bedny musely být automaticky špatné, je řada lidí kteří tomu rozumí a jejich výrobky předčí běžně zakoupitelné řešení. Je jich však menšina.) Výsledkem je že jak tyto nesmysly pronikly mezi běžnou veřejnost a zabydleli se tak spousta lidí tomu přivyklo a při náhodném setkání s dobře řešenými bednami pak první reakcí bývá "že to nehraje". Někteří trpělivější jedinci teprve až později zjistí že je to trochu jinak a otevře se jim nový svět, řada lidí tomu ale nedá šanci a dál to nezkoumají. Buď kvůli svým zlozvykům (zvyk je železná košile), hluchotě (někteří lidé, zejména ženy skutečně nejsou schopni rozeznat kvalitativní rozdíl), pochybné společenské prestiži (votuneři) a nebo vyhraněným hudebním preferencím (například hopeři a technaři).


Bedna přímo na zemi bez hrotů není špatně, ale s hroty je to lepší Také není bedna jako bedna.


Přisunutí stojanové bedny ke zdi není špatně za předpokladu že je na to její výhybka navržena. To bývají povětšinou staré konstrukce. Novější konstrukce jsou navrženy většinou (ne však vždy!) tak že stojí nějakou vzdálenost ode zdi protože takovéto umístění je z akustického hlediska obvykle výhodnější. To však způsobí přirozený úbytek basů jelikož bedna pak spodní kmitočtové pásmo nevyzařuje do poloprostoru ale do celého prostoru. Výhybka je pak navržena tak aby toto kompenzovala a přenos byl vyrovnaný. Pokud se takováto bedna umístí ke zdi vznikne na basech nárůst a poslech je pak nepříjemně přebasovaný. Proto je třeba si dopředu zjistit jak je bedna navržena aby člověk mohl počítat s umístěním. A nebo obráceně hledat vhodnou bednu pro umístění se kterým nemůžeme nijak podstatně hýbat, případně je možné i nechat si navrhnout bedny na míru s takovýmto požadavkem.
To je však jen jeden aspekt umístění beden u zdi. Je jich více ale tento je nejdůležitější. Dalším důležitým aspektem je že ode zdi dochází k různým nechtěným odrazům a tak je vhodné stěnu za bednami nějak vhodně zatlumit. Buď nějakými materiály které jsou na to přímo určené a nebo alternativně něčím více domácím - například (a nejlépe) knihovnou přes celou stěnu, silným a těžkým závěsem a jinými akusticky pohltivými materiály.

Já bych ještě doplnil, že určitou vzdálenost ode zdi je třeba vždy dodržet u bassreflexových soustav, které mají bassreflex vyvedený na zadní stěně.

Dobrý den , rádci. Moc díky za objasnění. Sakra, to je ale věda.
Mne se výhybka netýká, žádnou nemám. Postavil jsem širokopásmo a když to bylo u zdi, zvuk byl takový hodně probasovaný.(ale né BUM BUM). Až mi to začalo připadat nenormální, napadlo mne bednu odsunout a bylo to ono. Objevily se i jiné kmitočty, než to původní HŮ HŮ.

No vidíš tak sis tu vzdálenost vylaboroval sám Pokud ti to takto vyhovuje není co řešit. Mimochodem co si spáchal za bedny a šíra?

U bassreflexu možná záleží nejen na kvalitě odladění, ale možná i osobních preferencích. Bassreflex zdůrazní kmitočet, na který je naladěný, ale zlikviduje kmitočty pod ním. Ty už pak prostě bedna nezahraje. Pro příklad - mám jedny ARS 9207 a bassreflexy mám u nich ucpané. Celkově je potom sice basů méně, ale až k nižším kmitočtům. Původně s bassreflexy to sice basuje víc, ale tím popsaným stylem hů-hů-hů. A protože teslácké basáky mají postupně klesající kmitočtovou charakteristiku od středů k basům, nejjednodušší pomoc je otočit knoflíkem hloubek trochu víc doprava. Prostě ten náklon na reproduktorech vyrovnat korekcemi a hotovo.
Umístěním beden ke zdi, nebo dokonce do rohu se zvýší účinnost pro nejnižší kmitočty.
P.S. No a sám budu mít taky jeden skoro začátečnický dotaz, na dvoupásmo s ARN5618, ale to už nechám na zítra.

Tesla bedny jsou právě ty bedny starého typu - byly stavěné na umístění u zdi a s takovýmto umístěním také platí naměřené charakteristiky. Právě proto tam jsou dvě - jedna volné umístění (čárkovaně) a druhá (plná) u zdi.

Hlavně bassreflex by měl být naladěný tak aby jen dorovnával charakteristiku a ne aby něco vyloženě zdůrazňoval. Vím jak si to myslel ale raději jsem to napsal takto aby to nebylo matoucí. Další problém je v tom že to bylo období kdy se do BR strkalo všechno. ARN5604 se do BR nehodí. Tím spíše ne v tak malé bedně a s takovýmto laděním.

Abych to seřadil.
1. Mne překvapuje, že se ten bassreflex tak hojně používá. U těch laciných beden jasné-bouchat a dunět. Ale ty dražší, to je jako kdyby mi řekl výrobce že neumí udělat normální bedny a musí si vypomáhat dírkou.
2. Ta širokopásma jsem udělal z Monacor SP 200X, hranatá bedna, vevnitř šikmá stěna. Přidán výškový reproduktor. Podle nějakého českého kutila, který to zas okopíroval v cizině.
Hučení jsem odstranil a dál to neřeším. Použit starý nábytek,výrobní cena 1000Kč/1bedna.
3. Rád bych trochu odbočil: Dostaly se mi do rukou plastové bedýnky 18cmx28x16.Vevnitř ARN 5604 a ARV 081. Tlumení- zmačkaný igelit. Tak tohle by snad nepustili do výroby ani soudruzi v Číně. Hraje to teda příšerně. Jak tohle mohl někdo vyprojektovat?

To by mohly být ARS814 nebo ARS8104. Je to ono? Kuk dolu:


Elektronika Praha měla takové ne moc chytré nápady zkoušet používat místo normálního tlumení zmuchlaný igelit a ještě to v propagačních materiálech vychvalovat. No moc to nefungovalo ale i kdyby to fungovalo tak při tak malém množství co tam dávali by to fungovat nemohlo. Je možné že Tesla to v nouzi zkusila u některých nižších modelů také.

Ještě se vrátím k tomu bassreflexu. Ono je to tak že v minulosti (20 a více let zpátky) se většina reproduktorů pro domácí použití vyráběla tak že měly parametry vhodné do uzavřených ozvučnic. Platilo to celosvětově ale pro tu "východní" část světa to platilo ještě více. Jednak tehdy to byl trand protože bassreflexové bedny doma teprve začínaly, jednak to byla zvyková záležitost. Je to takový zacyklený nordický uzel. Výrobce reproduktorů nebude vyrábět moc repráků vhodných do BR protože největší odbyt je na repráky do uzavřených ozvučnic a výrobci reprobeden zas nebudou nějak moc experimentovat když repráků vhodných na experimenty je málo že? Nicméně po letech se to pak překlopilo do přesně opačné konstelace. Dneska drtivá většina reproduktorů od seriozních výrobců má parametry do bassreflexových ozvučnic (a tak je tedy většina reprobeden koncipována takto) a člověk aby prstíčkem hledal kvalitní reproduktor vhodný do uzavřené ozvučnice. Jako ne že by repráků do uzavřenek bylo málo, ale většinou se jedná o nějaké nic moc lowendové repráky nebo často i šmejdy, moderní produkce s nimi u kvalitnějších řad moc nepočítá. Neznamená to ale že nejsou. Na vhodně použité BR ozvučnici není nic špatného.

Také záleží co s tím reprákem chceš dělat. Pokud je chceš použít třeba jako satelity k 5.1 systému, počítáš s tím že ty repráky nechceš tahat moc hluboko a většinu práce na basech bude mít na svědomí sub tak klidně můžeš dát reproduktor s parametry vhodnými do BR i do uzavřené, jen z něj pak dostaneš méně basů než u repráku který se do uzavřené ozvučnice hodí. zas na druhou stranu ty basy budou o cosi přesnější protože přesnost basů závisí dosti i na síle pohonu reproduktoru (samozřejmě i na jiných věcech) a ty do BR jsou prostě silnější.

Tesla to nezkusila v nouzi, Tesla Litovel to do svých beden dávala běžně. Ty ARS 825, co jsem teď likvidoval, měly také tlumení igelitem, navíc ne zmuchlaným ale jen poskládaným.

No jo, ale v Litovli byli schopní vyrobit ladaccos. To že se jim také občas něco povedlo (z hlediska beden) byl víc omyl než úmysl. Alespoň tak mi to připadá. Prostě se snažili vyrobit levné příslušenství podobně jako v Bratislavě. Netvrdím že všechno z Valmezu bylo super, ale průměrně si drželi vyšší úroveň. Shodou okolností ten blbej nápad s igelitem nikdy nezkusili pokud vím. Vždy byla uvnitř vata, molitan a nebo hobra. Je ale pravda že se někdy také nepředali.

Ano, Thalesi, to jsou ony, to jsem nevěděl.
Vyjádření jednoho sběratele k nim: "Vzhledem ke kvalitě použitých reproduktorů jsou zvukově příjemné a rozhodně hrají lépe, než by se na první pohled vzhledem k plastové ozvučnici dalo očekávat."Velmi si dovolím nesouhlasit. Koupil jsem dvě za 300 Kč a počítal jsem s nimi na relaxační poslech ze vzdálenosti 1m. Dal jsem jim o trochu větší objem, do dřeva, trošku lépe vytlumil.Nevím, jaký je správný postoj k hodnocení reprobeden, moje uši to hodnotí podle podání (středo) basů.Tedy v tomto případě se mi zvuk ARN zdá málo důrazný, slitý, bez detailů.
Ciplox píše toto:
Basy už nie sú natoľko hlboké a svižné ako u predchodcov. Aj prejav na stredných tónoch je iný, hlavne u novších modelov s veľkým vrchlíkom je okolo 4 000 – 7 000 Hz na kmitočtovej charakteristike prítomný hrb a skreslenie, kvôli ktorému je prakticky vylúčené zapojiť ich bez výhybky. Iba v ojedinelých prípadoch boli staršie modely ARN 560x, ktoré ešte týmto skreslením natoľko netrpeli, zapojené v malých lacnejších dvojpásmových sústavách na celé kmitočtové pásmo bez výhybky /ARS 814, ARS 8104/

Nějak se mi nedaří vybrat ten správný Tesla basák pro mé ucho. 15 000 Kč za nové bedny nedám. Až už budu v koncích, viděl bych to na tohle:??????????????????
http://www.dexon.cz/clanky/konstrukce-p ... -01-8.html

PS:
Radši už nic nebudu vymejšlet a hodnotit. Připojil jsem zmíněné bedýnky na jiný zesilovač a najednou to hraje docela OK. To je fakt moře zkoušení,bádání a tápání, než se to dá dohromady. KONEC, přenechávám diskuzi audioodborníkům. Hezký víkend.

No občas stačí zesilovač s dobrou fyziologickou regulací hlasitosti...hlavně když je nevypínatelná, tak to vzbuzuje pocit, že to hraje líp. Zmíněné ARS814 jsem měl tu čest mít doma a jsou to prostě bedny pro nenáročné. Tak nějak jako bedny k levnějším gramorádiím, magnetofonům atd. K něčemu lepšímu už to nemá cenu. ARN560x zapojený bez výhybky na celopásmo, k tomu plastová bedna malého objemu - to fakt nedává předpoklad rozumně hrající soustavy.

Ja mám síce ARS9207 osadené ARNkom a na málo basov sa nemôžem stažovať. Mám ich vedľa monitora takže posluch je do 1m. Hlavne je treba vyčistiť záves a hneď to začne mať aj basy. BR mám upchaní takže je to uzavrenka. Síce mám eq nastavene jemne viac na basy ( cca na 50HZ) ale keďže to je len na tichý posluch je to v pohode a hraje to pre moje ucho príjemne.

V ARS814 byl ARN567 což je lepší reproduktor než pozdější ARN5604. Když je v dobrém technickém stavu a má zregenerovaný závěs, pak i když to není nic hyper-super, tak udělá ještě dobrou službu. Pokud si tam měl ARN5604 pak je to velmi podobný model (vlastně nástupce) ARS8104. Kdybys vyměnil původní ARV081 za ARV161 a použil výhybku od Godze jistě by to tvoje pocity z poslechu podstatně vylepšilo. Ne že by ARV161 byl lepší reproduktor než ARV081, jen v tomto případě se do té koncepce hodí více a poskytne lepší výsledky. A hlavně je na na tuto kombinaci odladěná výhybka. To celé se podtrhne zejména pokud jsou umístěné v lepší ozvučnici než je ta původní. Mimochodem nezbyly ti ty plastové skelety?

http://thales.analog.cz/Bedny/ARN5604_& ... y_godz.jpg

Už se tady ARNka nakously, tak přidám avizované dotazy sem. Právě si hraju s ARN5618, které už mám pár let a teď jsem pro ně sehnal bedny.
Prohlížel jsem různé plánky (modrá amára 6/86, 4/84, pár starších knížek, atd). Nejčastěji se používají výhybky 12 dB/okt, s dělením na zhruba 2kHz, nejčastěji poskládané z tlumivek cca 1mH a kondenzátorů 3-4 uF, plus většinou kompenzace nárůstu impedance u basáku. Někdy dokonce i s dělením 6db, se stejnými součástkami. Ty jsem zatím improvizovaně zapojil s výškáčem řady ARV104 08.
1)Staré výhybky v těch pláncích byly odladěné na repra ARN5608 / ARV3608, případně ARV168. U nich pravděpodobně sedí vzájemná citlivost, Ale novější ARV 104 budou možná cilivější (nebo 5618 tupější), výškáč je v této kombinaci moc citlivý a musel jsem ho přitlumit kombinací 4R7 / 33R, okopírovanou z Monologů. Myslíte si, že je to skutečně tak obecně, a hlavně jak by to vypadalo s náhradou RV104 z e- shopu?
2)U všech výhybek pro ARN 56XX je dělení výhybek na 2 - 2.5 kHz. To se mi osobně moc nelíbí, potom jsou ty vyšší středy uchometricky "takové divné". Jaký máte názor na ARN 5618 a výhybku s dělením na cca 3.5 kHz, tak aby právě ořízla ten hrb nad 4 kHz? Pokusně se mi takové ladění výhybky zdá daleko příjemnější.
3)ARN 5618 je spíš do uzavřené bedny, ale dával se i do bassreflexů. Zajímavé je, že plánky z modrých Amatérských rádií používají skoro bez rozdílu objemu nátrubky o délce 100 - 155 mm, zatímco tovární 9l bedny nátrubek podstatně kratší, kolem 50 mm. To je docela rozptyl ? Předpokládám že ty tovární jsou laděné na maximální množství basů a zdůraznění kmitočtů kolem 70 - 80 Hz, ale ty z Amára na zvýraznění basů pod 50 Hz, kde už tyhle ARNka přestávají fungovat. Ale když tak mi to vyvraťtě.

Tak v 9 l bedně musíš samozřejmě ladit BR jinam, než v 15 l bedně. A další věc - pruměry nátrubku jsou stejné?

To je právě to co mě zaujalo.
Příklad 1: Objem 3l, osazení širokopásmo ARX389. Nátrubek délka 100mm, vnitřní průměr 36mm, udávaný rezonanční kmitočet 90 Hz.
Příklad 2: Objem 24l, ARN560X. Nátrubek délky 155mm, vnitřní průměr 45mm, udávaný rezonanční kmitočet 35 Hz.
Příklad 3: Objem 34l, opět ARN560X (!). Nátrubek 140mm délka, vnitřní průměr 56mm. Udávaný rezonanční kmitočet 37Hz.
Především mezi první a ostatnímu dvěma bednami mi přijde rozdíl mezi nátrubky dost malý na to, jak velký je rozdíl mezi těmito bednami. Přitom ale určitě autor věděl co dělá, bedny byly měřené a v grafu impedance v závislosti na kmitočtu je vidět jak nárůst v oblasti rezonance reproduktoru v bedně, tak i druhý hrb odpovídající rezonanci bassreflexu.