|
Ahoj,
magnety AlNiCo se vyrábí metodou slinování nebo litím. Jelikož jsem strojař, tak o jsem vyhrabal sešity z dob minulých a zkusil něco sepsat:
Slínování je proces, kterým se samovolně zpevňují disperzní látky za zvýšené teploty. Obvykle je doprovázeno objemovou kontrakcí a zhutňováním,to je snížením pórovitosti. Vzniká tak polykrystalická hmota, v níž jsou původní částice navzájem pevně spojeny. Průběh slínování se nejčastěji sleduje:
měřením změn pevnosti smrštěním měřením objemové hmotnosti výlisků
Slínování může probíhat v pevném stavu nebo účinkem taveniny. Slínování je v podstatě procesem fyzikálním, který není chemickými ději podmíněn.
Příčinou mechanismu slínování je snaha systému zmenšit měrný povrch systému. Tento proces lze přirovnat ke splývání kapek vody na skleněné podložce účinkem povrchového napětí.Nejdříve se utvoří spojovací krček, který se postupně rozšiřuje, až obě kapky utvoří kapku jedinou, Tento děj proběhne rychle, protože nízká viskozita umožní rychlou deformaci kapek. Pevné částice je nutno nejdříve zahřát na tak vysoké teploty, aby se staly schopnými deformace, a i pak probíhá spojování částic velmi pomalu a neúplně. Slínování čistých látek nastává již dosti hluboko pod teplotou tání- obvykle 0,8-0,9 absolutní teploty tání. Částečné roztavení pevné látky není tedy podmínkou. V tomto případě hovoříme o tzv. „suchém“ slínování, na rozdíl od slínování způsobeného účinkem taveniny tzv. „mokrém“ slínování.
AlNiCo slitiny jsou tedy feromagnetické, před vývojem magnetů ze vzácných zemin v roce 1970 byly AlNiCo magnety nejsilnější.
Složení AlNiCo slitiny je obvykle 8-12% Al, 15-26% Ni, 5-24% CO, až do výše 6% Cu, až do výše 1% Ti.
Dále rozlišujeme tyto magnety na izotropní a anizotropní Alnico 5 a Alnico 8. Anizotropní (=jedna z vlastností krystalu závisející na směru, př. grafit se dobře štípe pouze ve směru vrstev) mají v různých směrech různé vlastnosti opak je izotropní - tedy mající v různých směrech stejné vlastnosti pokud bych chtěl např. odrolit hroudu slídy, tak to půjde lépe ve směru rovnoběžném s vrstvami (pokud stále nechápeš, můžeš si to představit jako listové těsto) a hůř ve směru kolmém na ně. slída je tedy anizotropní. sůl kamenná např. taky. ale třeba vosk je izotropní, protože jeho molekuly jsou rozloženy náhodně a tudíž ve všech směrech přibližně stejně. (hojně se používá ve fyzikální chemii; souvisí až se strukturou krystalů dané hmoty)
|