No, ale později se klidně míchej . Tam kde dělám docela stagnuju, plno věcí už nepotřebuju, tudíž "nemusím" vědět. Nejsem takovej profík jak by to mohlo vypadat, a Tvé slovo "zatím", je dost relevantní také. Jen tak dál. Jen jsem chtěl všechny povzbudit. Neztrácejte nervičky.

Tak jsem zvědavý co z toho vlastně bude. Já samozřejmě mám DPS na takovou konstrukci. Tedy ne přesně na tuhle, je to trochu upravená verze jak by to asi vypadalo kdybych to řešil já, což nebudu protože se to nevyplatí když existuje symetrická verze která vyjde levněji a má lepší vlastnosti že? Proto jsem to nikdy úplně 100% neučesal ale fungovat by to mělo teoreticky bez problému.

Nejde přece o to, aby to vyhrávalo nějaký soutěže, nebo abychom to porovnávali s tvým řešením. Potřebujem ho dokopat k tomu, aby chápal co má dělat, a rozběhnul to aspoň trošku jako člověk.
Když si vzpomenu, co nás nechal dělat mistr, a ani u toho nemuknul, tak se mi chce brečet. Mnoho žákům některá zapojení samozřejmě nefungovala, dostali z toho sardele a ten rádoby učitel je posadil s pětkou za to, že asi použili komponenty se špatnejma hodnotama, nebo jim někde něco nevede. Nazdar. Chudáci....

Je to v pořádku?? Můžeme třeba pokračovat se vstupem?

Já vím, ale když ono to jaksi nemá cenu. Všimni si že veškeré mé příspěvky k tématu se opakují. Já mu to i namaloval, vysvětlil a pořád marný. Není to poprvé co někomu něco takovému vysvětluju, ale nikdy se mi nestalo abych něco řekl x-krát a dotyčný si stále vedl svojí. Když mu třeba červeně škrtnu čáru a namaluju že by měla vést jinudy a ona tam ta čára v dalších třech verzích pořád je tak co mám dělat? A to po něm nechci žádné vychytávky, jen aby to v základu bylo OK.

Třeba to někomu pomůže jako inspirace. Není to dokonalé, má to nějaké mouchy co by se daly ještě doladit. Nikdy jsem to nezkoušel, zajímala mě pouze symetrická verze. Bohužel jsem se nevyhnul dvěma propojkám (JP1, JP2).

Jestli opakuje někde stejnou chybu, tak prostě neví co dělá a nutně je potřeba se k tomu defektu vracet tak dlouho, dokud to nepochopí absolutně. Chceš toho po něm moc naráz. Na škole to taky učej čtyři roky, a ani za ty čtyři roky třičtvrtě žáků netuší... Ten přeškrtanej bordel, pod kterym jsou součástky nebo jiné cesty, v tom aby se prase vyznalo. Jak se v tom může vyznat začátečník, když ho tím hned vystavíš dalšímu mega problému – předělat všechny ostatní cesty, a zase špatně . Je to jenom můj názor, takhle jsem to cítil já, když mě mučili.

Alexandr. Ještě vydrž. Navrhuješ ty cesty úplně ručně? Nerad peskuju za relativní maličkosti, propojení je teď technicky správně, ale opravdu ty cesty nejde udělat úplně ROVNÉ? Když budou ještě o kousek tlustší, určitě ano. Vejdou se tam. Ničemu to přeci nevadí. Jednoduchost obvodu, krátké a rovné dráty. Nemusí to vypadat hezky jen proto aby to tak vypadalo. To jak to vypadá má ale přímý vliv na funkci… Když to klikaté nutně být nemusí, tak prostě nebude. Jestli nevíš jak se to s Eagle dělá, poradíme I s Eagle, abys to zvládnul navrhnout tak jak je potřeba. Jestli máš Skype, tam se dá nasdílet obraz, tak to můžem řešit online na mikrofonu s běžícím programem…. Tadytím tempem to navrhnem asi za měsíc

Jak víc se mám k tomu vracet když jsem to několikrát psal a alespoň 2x přeškrtal? Kdyby jen přeškrtal - nakreslil jsem kudy by spoje měly vést a ten zbytek, kde není možné v současném uspořádání vést spoje rozumně tak jsem ukázal kde by součástky měly být aby tomu tak být mohlo. Tak nepřehledná ta moje čmáranice myslím není. Alespoň soudě dle toho že jsem tak čmáral do desek i jiným a většinou nebyl problém to pochopit v prvním nebo nanejvýše druhém kole. Ten poslední návrh (než začal znova) měl k použitelnému výsledku nejblíže protože už nebylo nutné dělat nějaké harakiri se součástkami, stačilo pořešit jen ty země a napájení. Zbytek je otázka optimalizací, což bylo možno provádět až v dalším levelu. Teď začíná chudák odznova.

To s parazitními vlastnostmi spojů jsem psal hned na začátku. Jenže to je mu v podstatě houby platné když si to nedá do souvislosti se zpětnými vazbami, o jejichž problematice nemá ani potuchy. Proto jsem to pak zjednodušil na potřebu hvězdicové struktury. Ta však byla ignorována.

Nemusíš se k tomu vracet nijak. Stačí nad tím zlomit hůl a je po problému přeci.
Neber to zle, můžem se o tom pobavit někde bokem proč to tak je, nebo proč si to myslím. Hodlám řešit alexe dokud poslouchá, ne naší shodu o výuce elektroniky…

Petr Berka: To je dobrý nápad s tím Skypem... Tak mě pak pošlete SZ a čas kdy vám můžu zavolat...

To máš pravdu - nemusím. Ale snažím se. Proč myslíš že jsem sem dával tu mojí desku? Abych se chlubil? Ne - není čím. Dávám to sem právě proto že tam jsou dobře vidět alespoň některé věci, o kterých tu byla řeč a proto se na tom dá dobře vysvětlovat co, proč a jak.

Středobodem desky je ten blokovací elektrolyt, který má dvě funkce. Jedna funkce je z pohledu IO snižovat ESR (ekvivalentní sériový odpor) relativně vzdáleného zdroje, na cestě k němuž je nejen dlouhé vedení (které má mimo jiné i svou indukčnost) ale i různé přechodové odpory (kontakty atd.). Tím pádem má koncový zesilovač (IO) v podstatě z hlediska napájení ideální pracovní podmínky. Protože má však i nějakou svou indukčnost, která se projevuje rostoucím vnitřním odporem závislým na rostoucím kmitočtu (a z důvodu že ho není možné rozumně umístit co nejtěsněji u napájecích vývodů IO) tak se doplňuje druhým kondenzátorem. Ten může mít mnohem menší kapacitu protože je tam kvůli mnohem vyšším frekvencím, zato však je nezbytně nutné aby měl velmi nízkou impedanci pro vysoké kmitočty a byl co nejblíže vývodům IO. Z tohoto důvodu se volí obvykle kondenzátor keramický s hodnotou okolo 100nF ale přesná hodnota není důležitá.

Druhou ještě důležitější funkci toho elektrolytického kondenzátoru je že je to vlastně místo s nejmenší impedancí v obvodu a díky tomu že se chová i jako vyrovnávací nádrž tak se na něm projevují nejméně změny vlivem různých proudů v obvodu. Zdroj napětí je v onom místě "nejtvrdší". Pokud se v tomto místě vytvoří uzel tak se drasticky minimalizuje riziko, že se jednotlivé větve uzlu budou mezi sebou negativně ovlivňovat skrze proudy jedné větve tekoucí skrze jinou větev. Právě proto je vhodná hvězdicová topologie. V tomto místě se tedy schází proudy příchozí od zdroje (spoj od svorkovnice ke kondenzátoru), proudy z/do IO (spoj mezi kondenzátorem a IO) a zejména proudy různých pomocných obvodů (napojené z boku v místě vývodu kondenzátoru). Výsledek je že nějaká část obvodu nemůže být ovlivněna jinou částí obvodu a nebo naopak sama jiné části obvodu ovlivňovat protože jednotlivé části obcvodu skrze ten kondenzátor na sebe "nevidí" a chovají se jako by tam už nic jiného dalšího nebylo. Snad je to dostatečně jasné. Ideální by bylo svést do toho místa všechny spoje ale na mé desce to nelze. To však nevadí. Spoj vedoucí ke kondenzátoru Boucherotova členu je velmi krátký a silný a nachází se mezi elektrolytem a keramikou takže ovlivňování nehrozí. Spoj k rekuperační diodě D1 je rovněž krátký a silný a navíc v blízkosti keramiky takže tam by nějaké ovlivňování též nemělo nastat. Další spoje které se neschází ve hvězdě je vývod kontrolní LED diody, u které je nám její ovlivnění úplně jedno a sama nic negativně ovlivnit nemůže a spoj od reproduktoru také ne (konstantní odběr před kondenzátorem). Jakékoliv změny které mohou vlivem činnosti v obvodu se na zvuku neprojeví a proud tímto spojem tekoucí rovněž nemůže zbytek obvodu ovlivnit protože je ještě před kondenzátorem. Poslední spoj který tam je (odpor napájející kondenzátor který dává IO předpětí 1/2 Ucc) je pravda napájen ještě před kondenzátorem, tam však spoléhám na to že setrvačnost tohoto RC členu je veliká a tudíž ho drobné výkyvy v místě kontaktu nijak neovlivní.

Netvrdím ti že tvoje deska musí vypadat stejně jako moje, ale měla by respektovat stejné zákonitosti které jsem se teď pokusil vyložit. Samozřejmě je celá řada jiných zákonitostí ale tyto jsou dobrý základ aby to nebrumělo ani jinak v tom zemním ohledu nekravilo. Je dobré se na to dívat i z hleduiska spojování více takových desek takže celá problematika se může zkomplikovat třeba i tím že tam potečou vyrovnávací proudy mezi oběma větvemi. Uvedený úpřístup rovněž tyto problémy eliminuje.

Je to hezký, rozumim tomu, ale myslím že alex nerozuměl ani z půlky. Za každou Tvou druhou větu bych dokázal dát "proč bych to měl dělat, a co se stane když to trošku ošulim", což je přesně ten impuls mladého člověka k tomu, aby s ním něco pohlo. Jsem si taky jistej, že bys to vysvětlil dokonale. A přesně tohle chybí. Došel jsem k tomuhle názoru proto, že alex prostě nereaguje na tvé požadavky adekvátně až nijak. Jsou dvě možnosti. Buď si z tebe utahuje, nebo nerozumí tomu co chceš. Kterou volíš?

Na to se dá odpovědět velmi jednoduše. Nedodržování těchto zažitých zvyklostí může vést buď vůbec k ničemu (v loterii se dá také vyhrát že? ) a nebo k nevhodnému chování. Co si lze představit pod pojmem nevhodné chování - je to přeci jen dosti široký pojem. Asi nejznámější projev nevhodného chování zesilovače je brum. Zrada je že mladý bastlíř často uplácá nějaký ten zesilovač, pokusně ho zapojí jen takzvaně "na prkénku" a ono se zdá že to funguje. pak investuje spoustu úsilí do nějaké bedny aby to nějak vypadalo, nějak to celé pozapojuje a když to zapne a čeká konečně ovoce svého úsilí tak se ozve - brum. Pak se hledá chyba všude možně (a také tam bývá) ale často ze zapomíná že do toho má co říkat i vlastní topologie desky. Není nic otravnějšího než strávit hodiny dalším hraním s kabeláží a nevyřešit vůbec nic.
Dalším příkladem nevhodného chování může být malá odolnost vůči rušení. Dneska je jiný svět než před třeba 60ti lety. Vzduch kolem nás je vyloženě zamořený vším možným rušením - v podstatě se jedná o vysokofrekvenční elektromagnetický smog. Ten se chová úplně stejně jako mravenci a podobná pakáž - vleze všude kam může a tam dělá pak bordel. Typickým příkladem který je dobře slyšitelný jsou třeba mobily. Jistě každý slyšel ten hnusný zvuk co leze z repráků pokud v blízkosti zesilovače takový mobil aktivně pracuje. některé zesilovače takto reagují už z velké dálky, u jiných lze přiložit mobil až téměř k němu a není slyšet nic nebo takřka nic. jenže to není jen mobil, takových zařízení jsou kolem nás mraky. Blbý je že někdy to rušení není ani moc slyšet a přesto dokáže oddělat nebo alespoň poškodit třeba výškáče, které jsou na to citlivé. Může se stát i to že ti zesilovač na jednom místě funguje maximálně kvalitně v rámci svých parametrů, pak ho dáš jinam a ejhle - ve zvuku se něco změnilo. Nevíš co ale víš že je to horší. I to se může stát. Topologický návrh desek dokáže i v případě potenciálního zdroje rušení výrazně omezit jeho vyzařování do okolí (např. různé spínané zdroje).
Další možností nevhodného chování je nestabilita zapojení, jejímž vlivem mohou být zákmity zesilovače a nebo dokonce úplné rozkmitání. To má opět negativní vliv na zvuk, ohřev obvodu, možnost stejnosměrné složky na výstupu a konečně nejhorší možnost odpálení reproduktoru.

Přijde mi mnohem jednodušší a lepší volba zamyslet se předem a snažit se vytvořit takový návrh který takováto rizika velice silně omezí. Je to stejné omezení rizik jako použití správných pneumatik v zimě. Šance že člověk přežije bez újmy na zdraví i majetku je podstatně vyšší.

Tak co, už jste to nějak pořešili? Já jen že to tu chcíplo.

A co tohle pánové?

No vidíš to už vypadá o dost lepší než předtím, nicméně chtělo by to upravit ještě takto:
Také bych ti doporučil používat větší pady ať se ti to dobře vrtá a pájí.

Ve schematu by bylo vhodné přidat rezistor kterým se uzemní vstup aby se měl vstupní kondenzátor vůči čemu polarizovat. Když to neuděláš bude ti to při připojování a odpojování vstupu dávat rány.

Také by bylo vhodné vstupní RC filtr přesunout rovnou na vstup IO a ne mezi vstup a oddělovací kondenzátor. Důvod je prostý - sice to bude fungovat pro VF bordel který přijde ze vstupu, ale pokud se ti něco naindukuje rovnou do desky tak už může být účinek znatelně nižší. Přitom prohodit to nejsou žádné součástky navíc, je to jen změna pozic. Oboje není tvoje chyba ale nedostatek origo schematu.

-

Trochu jsem mu s tím pomohl. Toho s R2 jsem si vůbec nevšiml. Dobrá práce!
Kdyby měl cesty široké "na max" už prve, asi bych i nevěřil, že by pozice signal IN měla v tom řešení nějaký problém. Neveřím, že sedm milimetrů tlustá, a centimetr dlouhá lajna nevyřeší tenhle problém. Když se zemní, tak fest. Až na zem! Nemsím pak jako blbeček tahat takové hřebeny cest, ale je to pak nejlépe jednolitý blok. Jen se to někdy hůř pájí.
Boucherot jde řešit ještě hezčeji, všechno u sebe. Má to ale svou oběť. Na estetiku si ale asi dnes nehrajem. Aplikační poznámky moc chválím. Já jen poradil se spojem, nic víc.

Stále v zapojení nejsou ty rekupračky, stále tam není ten odpor uzemňující vstup oddělovacího kondu. Stále se nic nezměnilo ohledně toho vstupního RC členu.

Když je návrh kvalitní tak to chodí i s tenkými cestami dobře, jsou už pak jen bonusem

Sem říkal že ty diody dám zespoda přímo na vývody IO..

To je ale trochu čuněčina nemyslíš?