Drat 1,4 mam taky,ale myslim ze se tam nedostanu pod 1 ohm...v bednach na ktery ted hraju mam tlumivky na EI plechach...

Protože Hifista nemá RLC dekádu, jako Ty . Simulace v kompu má tu výhodu že nejsi nijak omezen co se týká počtu součástek. S dekádou můžeš udělat tak složitou výhybku, jak je složitá dekáda. Nicméně dekáda na rozdíl od simulace má tu výhodu, že hned slyšíš výsledek a můžeš to doladit.
Mě by se líbilo kdyby byl nějaký soft, který bude simulovat dekádu, píchnul bych do kompu mikrák a z výstupů zvukovky by lezl výstup té simulované výhybky. Bohužel na nic takového jsem nenarazil, což se docela divím, že nikdo nic takového nevymyslel. Nebo něco takového existuje?

člověče, co to máš za cívku? na 1R by toho drátu bylo 650m

Víš Martine,já si právě toto myslím,že hifista pouze slepě opisuje návod nějakého zahraničního mistra a proto bazíruje na tom nesmyslném odporu cívky.
O simulaci nemluvě.

Já netvrdím, že na tom nezáleží,ale přece jenom by se mělo vycházet z určitých reálných možností.

Pokud si PAčkář vystačí s drátem 1.25mm do řekněme 500W na 8 ohmech,tak mi připadá drát 2mm do 50W domácí bedny opravdu zbytečný.
A co se týče výškové sekce,tam je naopak tenčí drát výhodnější,snižuje Q cívky.

Já neříkám, že jsem vševědoucí ale základní věci by měl při konstrukci vyhybek konstruktér znát.

Ale nakonec proč ne, já klidně cívku drátu 2mm koupím,investice kolem 6.000,- Kč se bohatě vrátí .

Tak hifisti ,objednávejte

Jirka

Zmeril jsem muj drat,prumer 1,2mm.Mam tady hotovy vzduchovy civky 4,7mH,drat prumer 1mm,odpor 1,25 ohm.Asi by se tim dratem 1,4mm dalo dostat nekde na 0,8 ohmu,no to jen tak strilim......
V bednach mam ted civky na EI plechach,maji 4,7mH a odpor 0,4ohmu.Kdyz zmerim odpor kabelů a sekundaru vystupniho trafa je to 1,1 ohmu.Odpor civky basaku je kolo 8 ohmu.Podle te poucky,kterou jsem psal vyse by to melo v idealnim pripade byt 0,8 no ja to mam 1,5.Presto mi to hraje....ta poucka je ze stare knizky o vernem zvuku,z doby kdy byly pouze lampace...
Ty civky s odporem 1,25 ohmu jsem mel v prvnich OB bednach.Ted uz se mi nechce menit to v tech soucasnym kvuli porovnani....
Jinak o me konstrukci beden uz jsem psal,na zaklade doporuceni z for a od Fikuse jsem zvolil velmi kvalitni a citlivy stredak co zahraje 300Hz az 5-6KHz,nebot tam se odehrava v muzice kterou ja posloucham to nejdulezitejsi a kvuli fazovym posuvum by tam nemela byt vyhybka a doplnil to 15´´ basakem a vyskacem za pouziti nejjednodussi vyhybky.Zvuk mi sedi,z pohledu mericu a uzivatelu simulacnich technologii jiste nedokonaly,mym usim vyhovujici....
Jeste k tem tlumivkam,v nekterych hifi obchodech se daji najit ze stribra v cenach dosahujicich ceny auta za jeden kus....asi je obcas i prodaj....

Jirko, ano spousta jich jen slepě kopíruje projekty ze zahraniční, ale i u nás se najde pár hifistů co jsou schopni něco odladit, ale řekl bych že s těmi cívkami mají docela i rozum. I ti zahraniční mistři, jak jsi napsal, navrhují výhybky v simulaci.
Mě simulace taky nevoní, jako Tobě...

Já vcelku souhlasím s nízkým odporem cívky před basákem, ideální když mezi zesilovačem a basákem, krom kabelu, nic není. Nicméně u vyšších hodnot bych to nehrotil přes 2mm drát, ale raději použil "trafo" cívku od Monacoru, ty mají i menší odpor než vzduchový s 2mm drátem...

Aktiv, aktiv!!! Proč to dávno nedělají v aktivu, aby eliminovali své problémy?!

No nevím nevím ,v mém případě je to o praxi, vodič 2,5 v hifi bedně je asi už tak akurát ,spíše moc,každý z nás ho určitě pájel k vývodům ,tak po praktické stránce asi spíše pro vedení k bednám. Já stavím tak do 50-80VA na kanál ,tak to se moc nezabívám teorii ztrát apod.K výškám dělám stejné civky /drát /jen z praktického důvodu .Po zkušenostech pořídím drát 1,2 za hubičku a není to žádná složitost ./koupit ho ve velkoskladu je 5x dražší tak to také neřeším./koskry taktéž vycházejí z jednoduše zvolené taktiky ...jednotná výroba .propojuji 1,5 z uplně stejného důvodu ..je to praktické,jednoduché,. V těchto výkonech jde opravdu o to jak to dostat do bedny s co nejmenší ubytkem.Nejsem zastáncem nákupu/ale pochopím ,že někdo je/ pozlacených krasavců za balík.Po mých zkušenostech je stejně nutné po určitém čase celou sestavu projít a poopravit provozní závady.Musím dodat ,že spíše repasuji,že je mi pade ,že doby kdy jsem slyšel špendik spadnout na zem,jsou již v prrrrr.Mě, to ale nějak nevadí .Ty Pocity dopřeji mladším .nejsem škrob.

JKL není nutné bezpodmínečně podívati se berušce co má pod tečkami.Je lepší jit rovnou na věc. Není hifik jako hifik .Nekdy to nemá cenu rvát do dna ,výsledek stejně zaujme jem uši tvůrce a to ještě jen na omezenou dobu .Po čase se stejně dopracuje k závěru ,co nového se dá ještě udělat.
Tím ovšem nechci říct že ,nové technologie nejsou užasná věc.Jen souhlasím s názorem že to spěje zbytečně k poslechu ve vákuu a k vyhybkám v dusíku .K reproduktorum co jsou měniče /já stavím reprobedny ,nikoli měničobedny,tak se omlouvám ,že jsem trochu vysazen na název měnič,/,
jem pro to ,aby se daly draze prodat.Ať se budou sebelépe snažit, fešáci nám prodat modré z nebe ,Tak až překonají přírodu a nadělí nám dokonalé slechy ,bude mít význam pro domácí poslech překonat Hifi normu.Jinak je to jen o zdokonalování techniky ,kterou vlastě nikdo není schopem pořádně zhodnotit,jen změřit na přístroji.
A to nechci rozpoutat věčnou diskuzi o barvách,tvrdosti a podobně. Na to je odpověď ,alespoň pro mne jasná .

Zdravim,
pokud se nepletu nemel by byt odpor civky do 10% odporu(impedance) reproduktoru??
Repro 8 ohmu....civka do 0,8ohmu. Alespon takto jsem je delal. Proto se pouziva silny medeny lakovany vodic,eventuelne pak feritove jadro namisto vzduchove kostry.
Cim vetsi prurez vodice tim se snizuje odpor,na to jsou prece tabulky.
Jinak merim RLCG měřičem Tesla BM-591,ktery je kalibrovany.
Stejne jako je tolerance -+10% ze jmenovite kapacity a indukcnosti.

Na původní otázku se pokusím odpovědět asi takto: Odpor vinutí cívky (a odpor přívodních kabelů) má vliv na činitel jakosti a na tlumení reproduktoru. Oboje je sice přeslechnutelné, ale tam, kde záleží na detailech, je to důležité. Kvalitní basový reproduktor s kvalitním zesilovačem prostě hraje jinak, když se mu v sérii objeví o půl ohmu víc.
Paralelní cívka ve výškové výhybce, pokud má větší odpor, zas není dokonalým svodem pro nízké kmitočty.
Jinak se tu objevilo slovo skinefekt. Ten nemá nic společného s napětím, ale s kmitočtem a jeho vliv může být tak velký, že se s ním počítá i u energetických rozvodů na 50Hz. V NF technice vliv samozřejmě má a proto se taky laboruje s různými konstrukcemi a materiály na lanka k reproduktorům.
No, ale tohle vše je nutné brát v úvahu opravdu jen při extrémních nárocích na zvuk a u špičkových reproduktorů. U třicetileté ARS 824 sotva kdo pozná, jestli jsou cívky navinuté hliníkem nebo mědí.

aktiv je fajn, ale je o dost dražší ( pokud má být udělán pořádně) než klasické pasivní řešení. V HiFi se až tolik nezakládá na výsledné účinnosti reprosoustavy.

ad cívky: už to tu bylo vysvětleno, nicméně takový malý pokus:
skus tesi mezi PA zesilovač a PA sub zapojit a) cívku 3,3mH motanou slabším hliníkový drátem nebo 0,8mm Cu a b) cívku 3,3mH motanou silným Cu vodičem, třeba 2,2mm nebo kvalitní cívku se železným jádrem opět navinutou silným drátem. Výkon není kritycký, stačí třeba i 50W ( hlavně aby nebyla přesycená ta cívka se železným jádrem, pokud se použije )

pak si to skuste poslechnout či rovnou změřit, uslyšíte ten rozdíl...

jen pro info měření cívek výkon VS. zkreslení: http://vmaudio.cz/clanky_pokracovani/zk ... _civky.htm