Jakou bassreflexovou ozvučnici pro reproduktor ARN 130-60/8 byste doporučili, aby to co nejvíce zvýrazňovalo basy a to i za tu cenu, že ten bas bude příliš moc výrazný a už se to nedá považovat za kvalitní poslech. A o kolik decibelů nejvíce by se ten bas dal zvýraznit pomoci bassreflexové ozvučnice oproti te samé zavřené, pokud se navrhne nějaká přehnaná bassreflexová ozvučnice? Proč se na takové věci ptám: Já ty reprobedny nepotřebuji na normální poslech, tam mám kvalitnější bedny. Tady ty bedny použiju pro klávesy, u kterých vyžadují jiný zvuk. Kmitočtový rozsah nevyžaduji dokonalý, stačí, když rozsah beden dobře slyšitelného bude 70 Hz až 6000 Hz a množství hloubek ať převyšuje. Proč používám právě reproduktory ARN 130-60/8 a ne jiné? Protože už tyto reproduktory mám a chtěl bych je využít. Navíc větší hlubokotónový reproduktor by byl už moc velký a bedny by vycházely už moc velké a těžké a navíc by už bez výškového reproduktoru byly horší výšky a já teď řeším jednoduché jednopásmové bedny bez výškového reproduktoru. K reproduktoru ARN 130-60/8 výškový reproduktor dávat nemusím; výšky sice nejsou dokonalé, ale ke klávesám mi to stačí. Takže dělám takové jednoduché jednopásmové bedny.

Ze začátku jsem měl u kláves na reproduktor ARN 130-60/8 zavřenou ozvučnoci, vnitřní čistý objem asi 4 litry. Hloubky nebyly nic moc. Proto jsem ty ozvučnice nahradil jinými, ty samé reproduktory, vnitřní čistý objem 8,5 litrů, bassreflex a kmitočet bassreflexu počítaný na 80 Hz. Hloubky jsou lepší, ale mohly být silnější. Uvažuji nad dvěmi možnostmi a jestli má cenu něco z toho vyrobit, jestli rozdíl bude dost poznat.

1)Ten samý reproduktor, na jednu bednu opět jeden kus, vnitřní čistý objem ozvučnice 36 litrů, bassreflex, kmitočet bassreflexu 80 Hz.

2)Ten samý reproduktor, tentokrát dva kusy na jednu bednu, ale reproduktory umístím v tandemu, tím pádem výsledný ekvivalentní objem bude poloviční, vnitřní čistý objem ozvučnice bude stačit poloviční a ušetřím místo. (Vím o tom, že při výpočtu bassreflexové trubice se i přesto musím řídit skutečném prostorem, který jsem v bedně vyrobil.) Vnitřní čistý objem bude 18 litrů, a bude bassreflex a kmitočet bassreflexu 80 Hz.

Jenom teoreticky by mě zajímalo, vyrábět to nebudu, ale co kdybych měl ten samý reproduktor umístěný třeba ve 100 litrové (vnitřní čistý objem )ozvučnici, to už by vnitřní čistý objem byl desetkrát větší, než ekvivalentní objem tohoto reproduktoru. A k tomu kdybych dal bassreflex? To by už muselo dunět jak blázen. To by mě zajímalo, o kolik decibelů se ten bas zvýrazní oproti přikryté trubici.

Tak na jedný straně chceš malý bedny...pak píšeš o 36L a nakonec 100L??? Ty nedostatečný basy bych spíš řešil nějakým korektorem v zesilovací cestě. Plácáním toho středobasáčku ve velkým objemu s rourou imho nedocílíš to, co potřebuješ.

Regulátorem hloubek na zesilovači bych to množství basů řešit nechtěl, protože když přidám bysy, tak zesilovač nemůžu už pustit tak moc nahlas, protože se to dříve přebudí a začne při větších hlasitostech dříve zkreslovat. Ja vím, že by to asi chtělo výkonnější zesilovač, ale nechci zbytečně vyhazovat zesilovač, když mi jinak stačí; když basy nezvýrazňuji, tak mi jeho maximální hlasitost stačí. Proto bych dosažení silnějších basů chtěl vyřešit pomoci zvýšení citlivosti reprobedny v basech. Rozsah do hloubky taky nevyžaduji nevím jaký, stačilo by, aby to při dobře slyšitelném chodilo od 70 Hz. Já vím, že mi asi řeknete, ať se vykašlu na krámy, které za nic nestojí a pořídím si lepší zesilovač a lepší reproduktory. Ale na druhou stranu proč nezužitkovat hebla, které už mám.

Klidně je zužitkuj ale ne na něco, na něco se absolutně nehodí.

ARN130 je basák klasické konstrukce a ten nemůže mít za sebou libovolný objem, protože ke své činnosti potřebuje určitou poddajnost vzduchu na zadní straně membrány. Pokud objem budeš zvětšovat nad rozumnou mez, začne nebržděně lítat, aniž by odevzdal víc slyšitelných basů, zato se ale může mechanicky poškodit i při malém příkonu. Maximum je tak na deseti, možná dvanácti litrech. Čili třicet litrů je naprostá píčovina, o stu nemluvě.

Ekvivalentní objem je fyzikální parametr potřebný pro výpočty a simulace. Není to doporučený pracovní objem ozvučnice. Je to vlastně pružnost a setrvačnost kmitacího systému vyjádřená jako pružnost vzduchu určitého objemu. Potřebný objem z pouhého ekvivalentního objemu nezjistíš.

Basreflexová ozvučnice zvýší úroveň basů tak o tři - pět decibelů. Prostě tudy cesta nevede. Potřebuješ na to jiný repráky.

Před lety jsem stavěl s ARN130 malá dvoupásma k PC, do objemu 10l. Přesně ti to popsal Ransome, větší objem pro tento reprák je nesmysl.

Čili třicet litrů je naprostá píčovina, Jenomže tuto pičovinu nemám ze své hlavy. Nedávno jsem si pomoci internetové kalkulačky nechal vyjet doporučený objem bassreflexové ozvučnice pro tento reproduktor, při čemž jsem dosadil všechny potřebné parametry reproduktoru (parametry jsem si našel na internetových stránkách výrobce) a vyjelo mi dokonce 36 litrů. Taky jsem byl překvapený. Internetová kalkulačka se ale může mýlit. Proto jsem si půjčil knihu Reproduktory a reproduktorové soustavy, napsal L. Svoboda a M. Štefan a v článku Návrh bassreflexové ozvučnice, přesně na straně 145 jsem se dočetl toto: (zkráceno)

Nemusíme-li při návrhu omezit objem ozvučnice, doporučujeme objem skříně až 3krát větší, než ekvivalentní objem. V těchto případech se u velkých ozvučnic projeví zpravidla výrazněji výsledné vlastnosti bass-reflexu. Musíme-li ovšem omezit objem ozvučnice, volíme zpravidla tento objem rovný ekvivalentnímu objemu. Čím zvolíme skutečný objem ozvučnice menší než ekvivalentní objem, tím méně se projení vlastnosti bass-reflexu. Je-li objem ozvučnice menší, než 0,5 ekvivalentního objemu, neuplatní se vliv bass-reflexu již vůbec v kmitočtové charakteristice, zbude pouze částečné zmenšení výchylky membrány reproduktoru v oblasti rezonance bass-reflexu, a tím menší zkreslení.

Z toho vyplývá, že když budu chtít objem skříně zvolit 3krát větší, než ekvivalentní objem, budu muset pro ARN 130-60/4 použít 36 litrů, protože ekvivalentní objem tohoto reproduktoru je zhruba 12 litrů. Protože bych chtěl dosáhnout maximálního účinku bass-reflexu, tak bych těch 36 litrů musel použít. Protože 36 litrů zabere dost místa, tak uvažuji i o tom, že v bedně místo jednoho reproduktoru dám dva stejné a umístím v tandemu. Tím ekvivalentní objem klesne na polovinu, což je 6 litrů. Trojnásobek šesti litrů pro objem skříně by potom byl 18 litrů.

volil bych maximálně 10 l. optimálí naladění na 60 hz rezonance rep.podle hrbu při více litrech nežádoucí větší objem. zřejně by to hučelo..na tomto kmitočtu se zdvih na basech nedělá 60-80 hz.
při 10 litrech vychází zdvih na 100 hz a to je ono.

štefan placal pičoviny, nebyla simulace.

Já mám zatím ty bedny 8,5 litrů. Při více než 10 litrech by ten bas byl moc zahučený, dunivý? Možná je to to, o co se snažím. U kláves by se mi hodilo, kdyby ty basy byly přehnané.
Co to je za program na simulaci? Mohl bych něco takového použít v počítači, ve kterém mám Linux?

dwd: Ekvivalentní objem nemá s návrhem objemu ozvučnice nic společnýho. Je to údaj o tuhosti kmitacího systému. A pokud potřebuješ zesílit ty hloubky, potřebuješ vyrobit hrb a zároveň potlačit vliv bafflestepu. Takže zkus těch 10L s laděním 60Hz a pak by to chtělo ještě paralelní RL kombinaci do série s reproduktorem.

Ano, ekvivalentní objem souvisí s tuhostí kmitacího systému a s poddajnosti. Ale proč by to s návrhem ozvučnic nemělo mít nic společného. Tyto věci nás při návrhu ozvučnice musí zajímat a to ikdyž navrhujeme zavřené, nebo bassreflexové ozvučnice. Při návrhu ozvučnice, ať už bassreflexové nebo uzavřené, nás ekvivalentní objem reproduktoru musí zajímat. Musí nás zajímat ekvivalentní objem reproduktoru, rezonanční kmitočet reproduktoru, činitel jakosti a některé další věci. Když například reproduktor umístím do zavřené ozvučnice, jeho rezonanční kmitočet se zvýší a o kolik se zvýší, záleží na vnitřním čistém objemu ozvučnice ale taky na ekvivalentnímu objemu reproduktoru. Na to je vzorec: Zvednutý rezonanční kmitočet rovná se původní rezonanční kmitočet krát druhá odmocnina a v tom odmocnítku bude zlomek, nad zlomkovou čárou bude ekvivalentní objem plus objem skříně a pod zlomkovou čárou bude objem skříně. Takže při návrhu zavřené ozvučnice nás ekvivalentní objem reproduktoru zajímá. Podobně i při návrhu bassreflexové ozvučnice nás ekvivalentní objem reproduktoru bude zajímat, protože i tady bude mít vliv na hodně věcí. Už jsem přečetl několik knih a časopisů o reproduktorech a pokaždé, když se navrhovala zavřená nebo bassreflexová ozvučnice, tak se při výpočtech používal i ekvivalentní objem reproduktoru.

To, co jsi našel v té staré knize, platilo pro tehdejší konstrukce reproduktorů s tuhým závěsem. V uvedené souvislosti ale je to opravdu píčovina. Nemůžeš aplikovat stejné poučky na rozdílné konstrukce reproduktorů.
Internetová kalkulačka ti spočítá výsledek podle toho, co zadáš. Neřeší, jestli to je technicky správné nebo ne. Prostě hodí zadané a požadované parametry do vzorce a vyhodí výsledek.
Ptáš se proto, aby ses dozvěděl - nebo abys dokazoval správnost svých vlastních úvah?

Ekvivalentní objem jsi zdá se pochopil správně a opravdu se k těm výpočtům používá. To ale neznamená, že ho můžeš kombinovat s naprosto jakýmkoli skutečným objemem skříně. Pouze ti pomůže zjistit, jak se v určitém objemu posune rezonanční kmitočet a činitel jakosti. Neřekne ti nic o tom, jestli je ten objem správný. Na to se dá usoudit ze simulace, jinak podle doporučení výrobce repráku nebo zkušeností druhých (třeba dotazem na fóru).

Zvětšováním objemu nad rozumnou mez se ti bude bas v tomto případě ztrácet, nikoli přibývat. A můžeš utrhnout membránu - už jsem ti to psal nahoře. Reproduktor s určitými mechanickými vlastnostmi může správně pracovat pouze za určitých okolních podmínek. Některé (pouze některé!!!) mohou být v otevřené ozvučnici nebo jen na desce - širokopásma, autoreproduktory a podobné. Takové potom opravdu fungují i v nadrozměrné bedně s basreflexem. Toto ale není ten případ. ARN130 je klasický moderní basák s velkým zdvihem. Mechanicky je vhodný pouze do malých objemů. Ve velké bedně opticky bude mít velkou výchylku, ale neodvede užitečnou (slyšitelnou) práci.

Moc nechápu jednu věc: Proč jsi ochotný zbůhdarma stavět nesmyslné stolitrové ozvučnice, místo abys použil vhodnější repráky? ARN130 v pohodě prodáš na Aukru a za utržené prachy plus nějaký snesitelný doplatek pořídíš něco nesrovnatelně vhodnějšího (především většího, ale do menších beden než stolitrových). Jestli jsi opravdu muzikant s ušima, doceníš to.

Takhle se ptáš, jak vyrobit rychlé auto s motorem z Babety, protože zrovna doma jeden máš.

Nakonec ale jsou to tvoje repráky a tak si s nimi rob, co libo.

ransom: Naprostý souhlas.

dwd: Ano, VAS se používá při výpočtu objemu ozvučnice, ale přímo s jejím objemem nijak nesouvisí. Tak jsem to myslel a tak jsem to měl napsat...tudíž není možný říct, že reprák s Vas=20L má mít ozvučnici objemu 20L stejně, jako se podle výšky Qts nebo Qes nedá jednoznačně určit, zda reprák je, nebo není vhodný do bassreflexový ozvučnice. Člověk musí znát všechny TS parametry a až simulátor ukáže, co a jak se bude chovat. Říct, že ideální je, když objem BR ozvučnice je třínásobek VAS, je naprostá píčovina. Každý reproduktor to má jinak.
Třeba takový monacor SPH-165 nejlíp chodí ve 12L BR ozvučnici laděný na 60Hz. Přitom jeho Vas=36L a Fs=33Hz.
To, co děláš je naprostá ztráta času a nemá význam. Buď docílíš basy na úkor citlivosti (vykompenzuješ bafflestep), nebo budeš mít citlivou bednu bez basů...ten prvý případ je ale defacto ve výsledku stejný, jako když tam zařadíš korektor...na vyšší akustický tlak budeš potřebovat výkonnější zesilovač, protože plná kompenzace bafflestepu Ti zhodí citlivost o 6dB. Přeber si to jak chceš...klidně nás taky můžeš dál poučovat, ale někteří tady mají tyhle věci a elaboráty dávno za sebou a vědí, že je nesmysl chtít něco od věci, která na to prostě nemá a mít nebude. Já mám doma taky kdejaký repráky...a taky nestavím nesmyslný prasobedny jen proto, že zrovna mám nějaký měniče. A taky vím, že solidní basy z repráku menšího, než 8" nepolezou...a nebo polezou, ale bude to použitelný jen pro malý hlasitosti a v malý místnosti...nemluvě o tom, že takový reprák je díky malý citlivosti pak děsný žrout výkonu.

Ještě abys porozuměl: Basy se zvýrazní spíš zmenšením bedny, nikoli zvětšením. Zároveň se ale ten zvýrazněný kmitočet posune výš. Takže při zvětšování objemu se sice naopak dostaneš k nižším kmitočtům, ale zvýraznění bude malé nebo žádné. Basreflex pak na spodku sice malinko přidá, ale bacha - pod jeho rezonancí bys už neměl reprák výkonově budit, což u kláves hrozí naprosto zásadně!!!
Jestli tedy postavíš bedýnky s ARN130 a s basreflexem, jakmile zahraješ něco v dolních rejstřících varhan nebo cokoli někde v první oktávě klaviatury, to ARN bude extrémně mechanicky namáhané, aniž by to bylo slyšet. Na klávesy potřebuješ, aby reprák dokázal ve zdraví přestát frekvence dolů až někam ke 20Hz. ARN 130 v uzavřené rozumně velké bedýnce je prostě nezahraje, ale nezničí ho to. V basreflexu je nemusí přežít. Samohrajkové bicí, které jsou zdánlivě dominantní basovou složkou, mají maximum někde kolem 100Hz. Basové rejstříky nástrojů se ale dostanou o dvě oktávy níž. A basreflex ti každopádně vyjde kolem 60Hz, ptotože je účinný jen v blízkosti rezonančního kmitočtu repráku v dané ozvučnici.

Tak k těm klávesám použiju bassreflexovou bednu rozumných rozměrů podle návodu, který si někde zjistím přímo pro použitý reproduktor a aby se reproduktor nezničil nižšími kmitočty, než je jeho rezonance, vyřeším to high pass filtrem. Na tom zesilovači mám takový filtr, dělící kmitočet má 68 Hz a 18 dB/oktávu. Ten se dá vypnout i zapnout a většinou ho mám zapnutý.
Basy se zvýrazní spíš zmenšením bedny, nikoli zvětšením. Zároveň se ale ten zvýrazněný kmitočet posune výš. Takže při zvětšování objemu se sice naopak dostaneš k nižším kmitočtům, ale zvýraznění bude malé nebo žádné. Něco podobného jsem četl o uzavřené ozvučnici bez bassreflexu. Ale že by takové pravidlo platilo i pro bassreflexovou bednu, se mi nezdá, protože se jinde tvrdí něco jiného, a to nejen v te zastaralé knize.

Dělej, jak myslíš..ale je to nesmysl.

Jaký nesmysl? Mluvím už o rozumných rozměrech kolem deseti litrů.Ty obrovské bedny už jsem pustil z hlavy a začnu vyhledávat pro ty moje reproduktory návod na rozumnější bassreflexové bedny, abych z těch reproduktorů dostal aspoň to, čeho jsou schopné.

A víš, co znamená dělicí frekvence 68Hz 3.řádu? Že na 68Hz je pokles již o 3dB a pod tím už není skoro nic. Jakýpak smysl bude mít charka nahnaná bassreflexem, kterou potom zabiješ nějakým crossoverem?

A víš, co znamená dělicí frekvence 68Hz 3.řádu? Vím, nejsem debil. To vím taky, že to, co je pod tím kmitočtem, bude velmi tlumeno, ve sluchátkách nebo v bednách s většími basovými reproduktory jsem slyšel rozdíl mezi zapnutým a vypnutým tím filtrem. Ikdyž ten filtr zapnu, bassreflex přesto smysl bude mít, protože já k těm klávesám nesháním bedny, u kterých se pomoci bassreflexu zvýrazní jenom velmi nízké kmitočty od 68 Hz níže, ale hlavně v oblasti kolem 80 Hz, takže ta oblast zvýraznění by měla začít zhruba od 70 Hz a končit někde do 130 Hz. Návrh takových beden si budu muset sehnat. U těch kláves mi bude stačit, když bedny dobře pojedou od 70 Hz, a když basy budou dost silné. Takže ten filtr dunění bych vlastně nepoužíval pro odfiltrování vyzařovaného zvuku, ale spíš jako takovou ochranu před poškozením membrány.
Jinak. Zkoušel jsem ke klávesám připojit místo zesilovače a svých beden bedny, které mám u počítače, Genius, koupené hotové, mají v sobě vlastní zesilovač, a hrály u kláves slušně. Přesto, že mají bassreflex a přesto, že nemají žádný filtr dunění, membrána reproduktoru se neutrhla, ikdyž jsem hrál velmi hluboko a ikdyž jsem na bednách tím knoflíkem zvýraznil basy a ikdyž jsem ty bedny pustil nahlas.

Kup si nějaký autoreprák, ty jsou na takové kraviny stavěné. Mají často velkoun dovolenou výchylku, moc dolů to v mnoha přípqdech nechodí, zato hrb to dělá slušný a většinou jsou poměrně blbuvzdorné. Na kvalitu se zas až tolik nekouká.