Presne tak. Naháňame sa za zosilňovačmi, ktoré majú skreslenie tisícinu percenta a pritom koncový článok - reproduktor má sám o sebe skreslenie rádove percentá celé.
Reproduktory pripájame káblami o minimálnom odpore rádove miliohmy, ale cievky vo výhybke a samotná kmitačka reproduktora má tých ohmov až až. Včera som opravoval kmitačku reproduktora a pri pohľade na ten tenučký drátik som sa znova nad reprokáblom o priereze 4mm2 zamyslel

To je něco jiného, tam to smysl má a lze to dobře technicky odůvodnit.

Na otazky jake jsou basy z tehle ozvucnice odpovidam,ze rozhodne nejsou slabe.Jsou jine nez z beden s uzavrenou ozvucnici,neni tam takovy ten "dunivy" zvuk nebo zdurazneni nektere oblasti na ukor jine.Zkousel jsem v te ozvucnici nekolik Tesla 15´´/ARO9408,ARO942,ARO931 a pak vsechny uvedeny v opravenych verzich od Husake a Kříže.Repraku od Cimbaly jsem se nedockal a po 1,5 roce mi dosla trpelivost a repraky od nej odvezl.../I u predelanych ARO942 s textilnim zavesem tam tech basu bylo dost.Uplne primy porovnani AB mezi jednotlivymi typy jsem ale nedelal.Mam tam ted 9408 v originalnim stavu,jako novy.
Co se tyce tech stredu a stredobasu,nevim presne co je papirovy zvuk.Z ISOPHON ovalu z roku 1952 leze zvuk podle mych predstav.Jsou to citlivy AlNiCo s lehkou papirovou membranou a velmi tuhym,ikdyz plechovym kosem.
Thalesi ty vysky AC ti nekdy na vyzkouseni rad zapujcim,i mne by zajimalo srovnani s tvymi FOUNTEC.
K soucastkam v zesilovaci:
I pasivni soucastky v lampaci ovlivnuji charakter zvuku,nelze ale jednoznacne napsat co hraje na ucho lip a co hur,je to hodne subjektivni,kazdymu sedi neco jinyho,nezbyva nez s tim trochu zalaborovat.Odporu tam zase neni tolik,aby to cloveka/ktery to chce vyzkouset i s drazsimi/ zruinovalo.To samy s kondikama.Neni nutna zadna velka exotika za velky peniz,rusky teflonovy svitky stoji na eBay okolo 20USD par,V-cap z USA 190USD kus/to je rozpocet na cely muj lampac/.Dobre to pise Thales o tech kombinacich pro lepsi vlastnosti.
Typ na vystupni trafa z ruske televize jsem nasel na jednom foru ruskych hifi freaku,pravidelne navstevujicich rusky divoky recyklaky...asi by mne to taky nenapadlo.Maji hodne kvalitni zelezo a zvuk z nich je prekvapive dobry.Navic jsem 2ks nasel u znamych na pude pri predelavkach jejich domu...
Jeste jsem nepsal nic o lampach.Pri mych toulkach internetem me v dobach konstrukci lampace v hlave hodne zaujaly EL84,klasika,ktera se da poridit za levny peniz.Vyzkousel jsem konstrukci na prkynku s lampami RFT a Tesla.Vysledek mne naprosto nadchl.Pak jsem se dozvedel o 6P15P ruske lampe pro videotechniku i udajne nejlinearnejsim zvukem ze vsech koncovek vubec.Tak jsem si jich pro zacatek 100ks koupil,nechtel jsem cekat az se to rozkrikne a ty lampy podrazi na uroven vintage 300B.Jejich zvuk mi opravdu sedi a ten jiz zminovany blesi vykon mi k ohluchnuti uplne staci.Prikladam schema zen ampu,pro pripadne nasledovniky.
V jednom prispevku padla zminka o reprokabelech.Ty moje delany jsou z bezkyslikaty medi, biwiringu,kazdej "drat"spletenej ze tri vodicu o prurezu 1mm2.Po spleteni maji delku 2 x 1,5 m.Tohle levny a pritom kvalitni reseni vsem zajemcum o dobry kabely doporucuju.
O biwiringu toho bylo napsany hodne,ale jen v jednom prispevku/od cloveka,ktery se leta zabyval sitovymi motory a hodne poznatku pak aplikoval v hifi/ jsem se dozvedel,proc je skutecne dulezity.Mechanickym pohybem basaku se vytvari proud,ktery nasledne ovlivnuje jiny repraky.To se da eliminovat tim,ze se stred a vyskac/u 3 pasem/ nezapoji primo k tomu basaku,jako je to u soustav bez BW.Vyskac a stredak maji svuj kabel zapojeny do svorek na zesilovaci,tim se tem nezadouci vliv do znacne miry eliminuje.Jeste lepsi je podle nej biamping.

Zajemcum o kvalitni basovy system bych doporucil tohle reseni:

…elektrotechniku o zesilovačích a jejich zapojeních bychom měli dát do jiného, samostatného linku…

Pentody 6P15P, 6P14P, 6P18P aj. pak triody 6N1P, 6N2P aj. jsem nevědomky do vzdálené budoucnosti získal už v roce 1969/1970 , kdy ve školním radiokroužku jsme rozebírali cca 70 starých ruských televizorů na součástky, abychom měli z čeho bastlit krystalky a první jednoduché přijímače. Tři plné pytlíky jsem tehdy odnesl domů a po dlouhých letech jsem našel tento poklad u sebe v baráku na půdě
S pentodami 6P15P mám udělaný skvělý sluchátkový zesilovač – samozřejmě ZÁSADNĚ bez výstupního transformátoru kvůli eliminaci zkreslení. Buzení koncovek je triodou 6N2P. Zvuk na HD-595 je opravdu excelentní a výkon stačí na utržení palice
http://img33.picoodle.com/img/img33/4/7 ... 9fc672.jpg
http://img26.picoodle.com/img/img26/4/7 ... 4daa2b.jpg
http://img32.picoodle.com/img/img32/4/7 ... 85c2a5.jpg
http://img27.picoodle.com/img/img27/4/7 ... 7b59eb.jpg

O nějaký čas dříve jsem postavil prototyp sluchátkového zesilovače s triodami 6N1P s paralelně propojenými systémy a opět buzení 6N2P, která má lepší zesílení než oblíbená ECC83. Pro maximální odstup signálu - brum, šum a odstup přeslechů mezi kanály jsem nechal v Tronic namotat několik toroidů s oddělenými vinutími pro samostatné napájení každého kanálu a je to sakramentsky poznat na zvuku. Zkušební vzorky jsem měl zprvu s použitím EI traf z rádiií.
http://img33.picoodle.com/img/img33/4/7 ... 8b4701.jpg
Žhavení elektronek pro oba kanály je společné a je stejnosměrné s filtraci až 10G.
http://img02.picoodle.com/img/img02/3/1 ... 7fa391.jpg
http://img37.picoodle.com/img/img37/3/1 ... c30fa6.jpg
http://img28.picoodle.com/img/img28/3/1 ... 0a4ddb.jpg

O biwiringu a biampingu víme ale s dostatečně silnou kabeláží, krátých vzdálenostech (a jejímu kvalitnímu kontaktování a malých výkonech si myslím že biwiring nemá moc přínos. Zajímavější je pro mě spíše ten biamping a to hned z několika různých hledisek, speciálně u elektronkáčů.

Vrátil bych se ale zpět k těm reproduktorům. Je možné že si třeba na basy méně náročný nebo máš v místnosti takové poslechové podmínky které ten problém nějak zmenšují (např. hrb v místě kde má reproduktor pokles). Nic to ale nemění na tom že reproduktor s tak nízkými kvéčky (Q), jako jsou všechny tyto staré reroduktory ARO, nemohou samy o sobě jet dostatečně nízko v otevřené ozvučnici. Musí se k tomu nějak donutit třeba obrovskou cívkou na úkor citlivosti. Mrkni se třeba na projekt "NoBox" od Visatonu (Jarouš tady stavěl). Aby to jelo od spoda (nebo alespoň od těch 50Hz) musí se tam nemálo pasivně ekvalizovat směrem dolů (mrkni na hodnoty součástek basové sekce výhybky a na citlivost na výsledné cháře) a to ten basák co tam je má o dost větší Qčka než ty Tesly. Paradoxně ač mají ty Tesly lepší pohon tak v této aplikaci jsou na tom hůře. Vím jen o jednom jediném repráku od Tesly který by se na tohle dobře hodil. respektive možná ne úplně 100%ně dobře ale řekněme o dost méně problematicky než všechny tebou jmenované typy ať už v originální či předělané verzi.

Ty předělané ARO co tam máš to už nejsou originály. Je v tom jiný kmitací systém s dosti odlišnými vlastnostmi takže si vlastně originály neslyšel a neporovnával. Věř mi vím co říkám, ty reproduktory mi prošly rukama jak origo tak předělané. Jestli chceš zastav se, něco bych tu měl pro tebe na vyzkoušení.

Projekt
http://www.visaton.com/en/bauvorschlaeg ... index.html

Chára (koukej na citlivost)
http://www.visaton.com/bilder/frequenz/ ... xbb_fs.gif

Výhybka (koukej na hodnoty basové sekce)
http://www.visaton.com/bilder/weichen/g ... oxbb_w.gif

Víc ti řekne Jarouš, ten to stavěl ve své vlastní potuněné verzi ale co se týče toho principu o kterém jsem tu psal ten zůstává zachován.


Ta basová horna z fotek (ty fotky oblétly svět) je sice pěkné řešení ale jednak ne každý má k dispozici nějakou stodolu či halu nebo jde to stavěli a jednak bych se bál zda zvukovod nebude přeci jen už poněkud dlouhý vzhledem k délce vlny a tak bych se bál zpoždění na basech. A vát do cesty signálový procesor na zpoždění předků to se mi moc nechce, nepřijde mi to jako čisté řešení. Na PA možná ano, ale na čistokrevné hifi bych se bál.

Jak si prisel na to,ze v my bedne jsou predelany ARO?Pokud ja vim tohle jsou originaly,mam jeste tech originalu nekolik paru/ARO931,ARO942,ARO9408/,mam i nejaky predelavky.
Chtelo by to nekdy poslechnout...

To, co jsem použil u NoBoxu, nebude fungovat v případě OB, které jsem zde viděl na fotkách. Předně, ten tunel (relativně hluboká bedna bez zadního deklu) za basákem způsobí, že se obecně charakteristika reproduktoru nad 100Hz (možná i níž) řádně vyhrbí a na spodku spadne jeho citlivost, jde o problém 1/4-vlnový rezonance, zvlněný díky tomu bude pásmo min. do 1kHz a slyšet to rozhodně je a bude (možná je to pro někoho OK). Nechtěl jsem to psát, nemám chuť zde být za prudiče, ale dle mého názoru je to dost zásadní. Vrátím-li se k návrhům p. Fikuse, jsou v nich elementární chyby, jak u výhybek, tak konstrukční u boxů pramenící z neznalosti, nebo špatné znalosti problematiky akustiky. To že je potřeba poslouchat nezpochybňuji, ale mělo by to jít ruku v ruce se správným přístupem k návrhu, jinak je to škoda materiálu a mrhání potenciálem. Zde je vše potřebné pro samostudium a základní pochopení problematiky http://www.quarter-wave.com/OBs/OB_Theory.html ! Skutečně dobře navrhnout OB, není až taková banalita, jak se může na první pohled zdát (mlasknout profi a hifi repráky do desky a pospojovat to výhybkama prvního řádu, bez kompenzace nejen bafflestepu a citlivosti), pokud má výsledek stát za to, je to daleko těžší a náročnější na pečlivost a přesnost návrhu, než dobře udělané a odměřené/odladěné lepší klasické 3pásmo.

Tak nějak jsem to myslel s tou 1/4vlnnou rezonancí, jen Jarouš se umí lépe vyžvejknout v tuto pozdní hodinu.

Jarouši klidně pruď, myslím že to bude jen přínosem i když to možná občas způsobí vrásky na čele. Poplácávání po rameni je sice hezká věc ale bohužel to neumožňuje posun vpřed.

Babko,

Asi jsem si nějak špatně vyložil tu větu "Zkousel jsem v te ozvucnici nekolik Tesla 15´´/ARO9408,ARO942,ARO931 a pak vsechny uvedeny v opravenych verzich od Husake a Kříže"

Pochopil jsem to původně tak, že teď tam máš sice origo ARO9408 ale ostatní máš jen překopané. Z toho jsem vyvodil závěr že máš zkreslené dojmy protože ty neorigo verze se chovají jinak. No tak je to jinak no. Každopádně to nemění nic na věci že všechny tyhle reproduktory se na to moc nehodí a Jarouš v podstatě jen potvrdil proč si myslíš že ano. Na tom není nic špatného. Buď ti to tak prostě vyhovuje a nebo si ty muchy ještě nepostřehnul. Chtělo by to porovnat s podobným řešením ale udělaným technicky optimálně. Každopádně neber to tak že do tebe ryjeme, bavíme se tu o technickém problému ne? Mě to teprve čeká. Rád bych pak s Jaroušem probral moje bedny a určitě mě za to taky pěkně zjebe

jj mne ty pripominky taky neprudi, naopak jsem rad ze se k tomu nekdo vyjadri.Jinak diky za ty odkazy,musim se tim trochu prokousat...

Moc pekny..i ja si myslim ze je dobry presunout se se zesilovaci do patricne sekce.Rad bych tam taky pridal par zminek o lampovym vystupnim clenu pro D/A prevodniky Lampizatoru,opet podle Fikuse.

No přidej ale hádám že to bude prostý katodový sledovač ne?

Hadas v zasade spravne ,zkousel jsem katodovy sledovac ,pouzivam anodovy sledovac/pro Buffalo DAC s 6N7SGTE,pro Behringer Ultramatch Pro 2496 s 6N6P-EV/ a pro TDA1541 SRPP se dvema 6N2P-EV.

Já bych řekl že nejslabší část řetězce bude ten Behringer. Bufferem se toho už pak asi zas tak moc nedožene ne? Leda že by měl fakt měkký výstup a aztěžoval si to větší zátěží.

Ten Behringer je vytunenej a rozhodne neni nejslabsim clankem retezce,pri porovnani s vyladenym SONY337ESD u kteryho mam vyhozenej oversampling nepokulhava,ba naopak v nekterych ohledech jej prehraje.Jinak samozrejme plati,ze co neleze z D/A chipu to uz nic nezachrani.Vic o tom na jinym miste priste.

O ty AD/DA převodníky bych se bál a ještě víc bych se bál jak jsou provedené vstupy a výstupy ale jestli říkáš žes s tím něco prováděl...

Jak jsem zjistil pri "studiuu" odkazu je pro mne nemozny prokousat se tou teorii...ja jsem pri konstrukci beden vychazel z nasledujicich radku.To je duvod proc jsem do toho sel.Tech par vet je nakopirovanych z Fikusovych stranek.

I am going to make a lot of enemies here, because crossover design is supposed to be SCIENCE and contain a lot of theories, phisics and math. I have been there and done that, and - I did read books, I did use softwares, I followed Thiele-Small parameters and Linkwitz, Bessel, Chebychev formulas. I wasted 10 years for all that stuff fanatically. You can see the proof in P0 to P10 designs.

In short (maybe I am simply too stupid, who knows?) all the science has brought me to a corner, where I have done everything I could but achieved nothing. No music. Just well measuring speakers.
The most deceiving part is chasing those measurement anomalities like bumps, dips and peaks. Like cutting table's legs. You cut and equalize and cut and you are left with a table without legs. With speakers - you equalize and flatten the wrinkles and at the end everything just does not sound like music at all.
Commercial makers MUST make flat speakers because A) they are afraid of magazines catching them with abnormal responses and B) because they use shitty plastic drivers for 1 euro from China.

There is only one way out of this corner. You throw away all these theories and start building music making machines. LIVE sounding speakers. I do NOT mean abnormal measuring distortion generators but on contrary - speakers made with XO being in tune with the driver own characted and intelligenly addressing the issues to acheve speaker that both measures well and sounds great. The theorical model, XO calculations and and computer modelling are the WORST starting point. Listening to naked drivers in their real room position is the BEST STARTING POINT.

Mě to přijde poněkud sporné. Na jednu stranu má ravdu v tom že každý si musí vybrat svou vlastní cestu a on si prostě vybral tuhle. Na druhou stranu je to u něj silně subjektivní dojem a já s ním ne ve všem souhlasím. Přikláním se spíše k tomu "vědecému" přístupu protože si myslím že skrze řešení detailů (které se bez toho řeší dosti blbě) je možné se dostat dál. Je to jako oužívat moderní mikroskopy a kamery při peracích v medicíně. V konečném výsledku však rozhodne opět ucho.

To je přesně to, co Fikusovi zazlívám, nemyslím si, že je příliš mnoho lidí, kteří by uměli dělat výhybku a sladit reproduktory jen tak na ucho. Jeho postoj spíše pramení z toho, že to neumí, nebo neumí dobře, nebo umět nechce - vývoj je časově extrémě náročný, má-li to být dobře. Druhá věc je, že většinou nemáme možnost to vedle sebe porovnat s něčím jiným a ucho si velice dobře zvykne na každodenní reprodukci stejného aparátu. Netvrdím, že to musí být nutně radikálně špatné, ale na první pohled jsou "zde" (Fikusovo konstrukce) zřejmé a nepřehlédnutelné elementární chyby. Kvalitní reprodukce bohužel je i o fyzice a tu obejít nalháváním si něčeho (říct, že se tím nebudu zabývat, protože jsem se tím zabýval 10let a takhle to vyšlo nejlíp) nelze. Nemohu souhlasit s tím, že výrobci se snaží o vyrovnanou výkonovou charakteristiku (rozuměj rovnou frekvenční odezvu) "jen" kvůli měřením v odborných časopisech. "Rovná bedna" bude zvukově neutrální, okraje pásma nejsou zvýrazněné a na středech nejsou Himaláje a bude nejblíže "věrné reprodukci", pro někoho to bude nemastné a neslané. Kromě rovného "osového měření" se dneska přistupuje i k "rovnému mimoosovému měření" a to jak reproduktory ve svých pásměch směrují a jak směruje celá bedna, jde o skloubení několika veličin a požadavků dohromady. Naopak bedna p. Fikuse a jim podobné, pravděpodobně zaujmou na první poslech, ohromí bohatým spodkem - rezonance a vyhrbení v určitých místech, cinkáním nahoře a výrazným silným vokálem, což se projeví například na zlepšení vnímání některých nástrojů apod., často je pak preferován pro reprodukci na takových bednách, jeden či dva hudební žánry, nejlépe to zpravidla maskuje JAZZ, nebo ženské vokály - Tori Amos většinou hraje tak nějak pořád stejně a dobře i na těch největších hrůzách. Co se týká simulací, pokud se udělají dobře a základem jsou správná data (správně odměřené měniče se zohledněním prostředí, správně sestavená a navržená výhybka), tak v drtivé většině korespondují s naměřeným finálním výsledkem, odchylky simulace a měření jsou pak opravdu minimální. To jsem se zase vyblil !

zrovna jsem dodelal na zakazku dalsi bedny,prikladam foto.Hrajou opet moc pekne.