|
To tak neprožívej. Kde jsi k tomu přišel a kolik za to dal?
Celá ta věc má pár zásadních mušek. V satelitech je to nejhorší, co kdy Tesla vyprodukovala: Šustící ARV360x a zkreslující ARZ460x. Ten je dokonce zbavený kyblíčku a přinucený hrát už od 300Hz. K tomu vzorečková výhybka. Ono prostě tehdy nic lepšího nebylo k mání, no. Zdá se, že to je vestavěné do plastových bedýnek od RK6 a má to moc pěknou kovovou mřížku. Tady bych čekal dost agresivní zvuk, při větších hlasitostech až nepříjemný. Přesto si myslím, že kdo je zvyklý na teslácká trojpásma, uražený nebude, protože je na ten zvuk navyklý. Jestli se ti to bude nebo nebude líbit, to je jen na Tobě.
Subwoofer je taková technická hříčka. Příliš malé repráčky v příliš velké bedně, s basreflexem, který mají ty ARN560x problém utáhnout. Do takhle velké škatule by dnes patřil nějaký slušný 10" nebo 12" a bylo by to o něčem úplně jiném. Největší malér je ale v tom, že jsou ty basáky nejspíš buzené každý z jiného kanálu a přitom jsou v jedné ozvučnici ve společné komoře. Tohle zapojení je v tom AR z roku 86 poměrně podrobně rozpracované, ale vychází z mylného předpokladu, že ve stereosignálu je basová složka v obou kanálech stejná. Není tomu tak, zejména když ten sub musí táhnout až do 300Hz. Takže se signály obou kanálů sčítají nekorektně a repráky nemohou v basech správně spolupracovat. K tomu se přidává nemožnost u pasivní výhybky vzájemně dorovnat citlivosti satelitů (kolem 90dB) a subu (kolem 86dB s dalším poklesem směrem k nižším frekvencím), čili na to jak to je velké, to nikdy moc nezabasuje.
Já tu dobu pamatuju, stavěl jsem tenkrát taky některé konstukce z tohohle čísla a byl jsem z výsledku těžce zklamaný. Dnes vím, že to celé bylo v některých ohledech dost mimo. Celkově je škoda, že konstrukce z AR v 80. letech byly po všech stránkách mizernější než ty starší, přestože používaly (aspoň teoreticky) modernější repráky. Když si vezmu zrovna tohle číslo, tak na straně 221 je třípásmo s uvedenými ARV360x a ARZ460x a pod tím ARN560x v basreflexu 37 litrů, což je zhovadilost prvního stupně. Tohle s přehledem přehrály i primitivní KE20 z roku 69. Žádné tlumení citlivosti výšek a středů, repráky se prostě nechaly dělat, co jim bylo libo. O dva roky dřív v jiném specializovaném čísle byla podobně velká soustava (34l) se stejným basákem a výškou - jako dvojpásmo. Těžko říct, která byla horší. Největší průser na tom je, že ty články byly poměrně odborné, začínaly zvevrubnou teorií, takže je neměli na svědomí žádní analfabeti. Přitom ve stejnou dobu Elektronika Svazarmu pod vedením svatého Jandy produkovala bedny poskládané v podstatě ze stejných repráků - pouze byly správně použité a podle ucha a srdce doladěné výhybky z nich vymámily o třídu či dvě lepší zvuk.
Já bych přesto měl na tvém místě z téhle sestavy radost - právě jako z krásné památky na tu pitomou dobu. Bral bych to stejně jako Škodovky s motorem vzadu.
|
