Mabat:
Vyvrať konkrétně nějaké tvrzení. Nebo dokaž nějaké svoje.
Jinými slovy: Buďto ho ukaž, nebo přestaň tvrdit, že ho máš většího.

Pánové, když máte tak rádi přirovnání - vžijte se do role někoho, kdo přijde mezi "elektrikáře" a poví jim o Ohmově zákonu, což mu ani jeden neuvěří a budou chtít důkaz, když ani jeden z nich nikdy neměl v ruce multimetr. No neutekli byste? A to já teď právě dělám.

BTW, o měření beden a zmiňovaných souvislostech pojednal B. Sýkora v AR (modré č. 5/2007). Měřit vás to nenaučí, ale tyhle základy tam určitě jsou. Já opravdu nemám sebemenší potřebu se v tom dál angažovat, ani nevedu kurzy pro začínající reprobastlíře.

No tak jim to ukážu na žárovce když ne na měřáku. Každopádně změnu zaznamenají očima, ušima nebo jinými smysly.

To by ale chtělo, aby aspoň tušili, co je napětí, odpor a proud, což se tady očividně očekávat nedá, bohužel.

Pak chápu, že z těch příspěvků, co jsem tady v poslední době sepsal, si těžko mohl někdo cokoliv vzít. Všechno už jsem to tu aspoň jednou popsal, bez výsledku. Už chápu proč. Je mi líto, víc energie a času na to nemám.

Tak se dívám že se to tady pěkně rozjelo ohledně měření. Pro mě je jedno měření-moje uši. Ted bych měl otázku k mému tématu ohledně rady reproduktorů. Zbyly mě doma ještě tyto reproduktory VIFA C20WG-09,39-5000Hz,90Db,chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších,mohl bych tento reproduktor použít jako středové repro do třípásmové reprosoustavy spolu s basovým ARN8608? V případě že ano(upozornuji,že soustava bude jen na doma a ne na žádné discotéky,akce apd.) jaké by jste mi doporučily jako repro na výšky,nebo aspon po jakých parametrech na výšku bych se měl zaměřit? Díky.

K ARN860x ho v zásadě použít můžeš, otázkou ale bude, co nad to. Z běžných kalotových výšek za normální cenu skoro nic. Tam je výběr hodně malý. Nemůžu vyvodit žádný definitivní závěr, jelikož jsem tu vifu nikdy v ruce neměl, ale jako každý 8" brzy směruje. Když k tomu dáš i výšku, co můžeš dělit někde kolem 1,8kHz, už to bude dosti kompromisní. V podstateě se tady v jednom threadu probírá už dlouho, co napasovat na 8" středobas...a zatím se nic definitivního nevymyslelo, co by nebyl značnej kompromis a kde by neutrpěli buď středy, nebo výšky. Ty vify bych prodal a koupil místo toho nějaké ty 6,5". Thales Ti radil SPH-165KEP, což je výborný reprák se kterým se snadno pracuje a lze na něj navázat podstatně větší množství výšek, než na ten 8" a tu soustavu by vykopl kvalitativně úplně jinde.

Bohužel jsem toho o něm moc nenašel. V podstatě jediné co vím je že je to nějaký 8" s pěnovým závěsem, který se pravděpodobně rád sám rozpadá. Když pominu jiné věci tak ten 8" sám o sobě ne že by použít nešel, ale přijde mi že už je to víc problémů než přínosu.

Tak mě jedorožec předběhl.

Fakticky kuriózní, a moc by mě zajímalo, proč si hifisti kupují basáky za šílené tisíce :-/
Proč jde B&C a RCF cestou stále silnějších a tvrdších modelů reproduktorů na basech... Citlivostí to není, ta je pod průměrem, a přitom je to to úplně poslední, co by kdo u PA chtěl.
Jak slabý může pohon ještě může reproduktor mít, aby byl silný reproduktor s tužším zavěšením zvukově stejný jako ten slabý? Podle Tvého popisu Mabate to jde přesně do nuly při odečtení akustické impedance a návratové síly zavěšení. A to je hodně špatná teorie i praxe.
Možná jsme nevzdělaný, ale dělat z nás uplný debily rozhodně fér není.
Ale zase OT....

Náš oblíbený pomalý Hifík by měl mít vjádru s volnějším kmitacím systémem výhodu - nic moc ho v pohybu nebrzdí, a to dost kompenzuje slabší motor. Pokud navíc v nějaké půlperiodě bude nějaký krátký dynamický signál, přispělo by to k linearitě chování reproduktoru, možná i rychlosti a velikosti reakce membrány. Závěs a spider u PA, který neustále silně tahá membránu do střední polohy by pak při tomto návratovém směru membrány měl podstatnější problémy v takovém stavu kopírovat nějaký šílený peak. Ty poměry jsem nepočítal, ale problém bude ještě jinde. Na víc místech. Počínaje neměřenýma nelinearitama v reálném výsledku, změnou TS parametrů ve výchylce, kterou prostě neprezentuje NIKDO, nandal bych tam i větší šamanství jako tuhost a "flexing" membrány, je toho hodně. Někde třeba není nic, ale od každého trochu na poslouchatelný rozdíl někde prostě musí dát.

Tak jsem si přečetl všechno co tu Mabat v tomto vláknu. Vždy si mi líbilo co dělá, nicméně názory zde popsané jsou mimo mísu.
Průběh impulzní odezvy je velmi dobře poznat i na frekvencích pod 100Hz. U reproduktorů s měkkým závěsem membrána dokmitává místo toho aby kopírovala signál, výsledek je rozmazaný, nejasný zvuk. Reproduktor s měkkým závěsem a slabým pohonem je hrozná kombinace, klasický příklad ARN312, takový reproduktor není schopen hrát, tak jak by měl ani pod 100Hz.
Rozdíl ARN312 vs PA bude velmi dobře znatelný i při srovnané charce a to jak ubrání spodků na ARN, tak při přidání spodků na PA...
"Lenost" reproduktoru se přisoudit špatné impulzní odezvě, posouvání děličky tomu nepomůže, dobrá impulzní odezva je třeba i basech.

To samozřejmě je, tady se jedná jen o "minimalizaci zla". Takže když už se ten reproduktor musí použít tak ať to kazí co nejméně.

Po srovnání frekvenčních charakteristik budou impulzní odezvy stejné, včetně "dokmitávání", ať je to reproduktor jakýkoliv! Píšu to už asi po stopadesátý. To jsou naprostý základy, o kterých jste tu pořád ochotní neustále spekulovat a do toho míchat tisíc dalších nesouvisejících věcí. Proč prostě nejdete a nezměříte si to, když tomu nevěříte?

Konkrétní nelineární zkreslení je tu až na jedné ze spodních příček důležitosti - jediné, co musí platit, je nepřekročení "lineární" výchylky a jistého ztrátového tepla, což se jaksi předpokádá, že tak bude reproduktor používán - pokud ne, jde o jeho nevhodnou aplikaci.

Opravdu v tom plavete neskutečným způsobem. Vůbec se divím, že vás to tímhle způsobem baví dělat.

S Tou impulzkou na teoretický rovině bych to ještě sežral.

V praxi si dovolím tvrdit, že to za zaplatitelný peníze upravit nepude. Filtry s tak ohromnou selektivitou, množstvím "kanálů" a možná takovým potřebným zesílením budou za nejméně pěti-šesticifernou sumu, zesilovače také nebudou stačit nějaké 100W šunky, a až to uděláš, zjistíš, žes narazil velmi rychle na tepelné a mechanické možnosti reproduktoru. Jenže hudba se sama podle reproduktoru nezařídí, a když je posraný, tak je prostě posraný. Možná jsme lempli, neumíme to, tak si pomůžeme lepším železem. Co je na tom divného. Podstatný je to, že u silného reproduktoru obvykle k tomu údajnému hifi výsledku stačí ubrat plyn tam nahoře, a něco přidat dole pod 50Hz, kde už tolik detailu sledovat nelze. Jenže obráceně to s příliš slabým pohonem za domácích podmínek víceméně NEJDE, a to se rovná nepoužitelný reproduktor.

Nic z toho, co popisuješ, potřeba není. Zas jen VYMÝŠLÍŠ důvody, proč by to nemělo jít. Jde to nejspíš i zadarmo na PC s příslušným softem. Ale to znamená o tom něco vědět a hlavně vědět, co s tím dělat. Jo, a mít k tomu měření.

Takový ARN-312 a 12TBX100 jsou jiné reproduktory s úplně jinými možnostmi a určením, ale v tom, o čem se bavíme, není nic k debatě, to jsou opravdu elementární principy.

Však říkám, vezměte 50 litrovou uzavřenou a vytlumenou bednu (objem není důležitý), pro oba připravte ekvalizaci dávající stejnou výslednou cháru, současně strmě oříznutou na 300 Hz, a udělejte poslechové srovnání. Na tom není nic výrazně "selektivního", bude stačit pár obyčejných IIR biquadů, pokud tušíte, co to je. Budete výkonem omezeni ARN (a bude stačit zesilovač, který stačí na něj), ale v rámci jeho lineární oblasti to bude nemlich to samý, měřením i poslechově. Když mi dodáte NF měření obou, filtry k tomu klidně připravím, na tom nic není, ale software si musíte zajistit sami, nejspíš půjde stáhnout i něco free v podobě plug-inů někam. Já mám tohle všechno za sebou, ale že bych tím měl trávit čas znovu, to opravdu ne, navíc pro někoho, kdo ani není ochoten nastudovat si základní věci.

Nechcem sa zbytočne montovať do tejto diskusie, ale už mi to nedá, MaBat má pravdu. Chlapci, je treba si preštudovať teóriu a potom si to aj prakticky overiť. Mám konkrétne na mysli impulznú odozvu a jej prepočet na frekvenčnú, fázovú charakteristiku a tiež skupinové oneskorenie. Tieto parametre sú takpovediac tromi dimenziami impulzky. Pokiaľ tomu niekto neverí, nech si stiahne nejaký merací soft a laboruje. Napr. Holmimpulse. DO Holmu sa dajú natransportovať frd súbory a jednoduchým editovaním týchto súborov a následnou transformáciou na impulz je možné sledovať ako sa čo mení. Jednu poznámku však k porovnaniu rozličných meničov predsa len mám. MaBat tvrdí, že pokiaľ majú rovnakú impulzku budú mať aj rovnakú frekv. charku. No nebudú. Budú kvázi rovnaké, no budú sa líšiť vo výstupnom akustickom výkone v prospech citlivejšieho meniča. To samozrejme ide upraviť znížením príkonu na jeho strane. Pokiaľ však bude menič z nižšou citlivosťou pracovať v lineárnej oblasti a citlivejší s rovnakým výstupným akustickým výkonom ako menej citlivý, potom v meranej impulzke a ani vo zvuku nebude žiaden poznateľný rozdiel. Howgh

godzi, vím sice přesně, jak to myslíš, a už jsem tu také psal, že srovnání je třeba dělat při stejných hlasitostech, ale přísně vzato to neříkáš dobře. Pokud mají stejnou impulsku, budou mít nutně stejnou fr. cháru. Posun frekvenční cháry "nahoru a dolů" (v dB) odpovídá změně amplitudy impulsky. A stejnou impulskou se myslí prostě stejná, včetně amplitudy, takže jak jsem to napsal, to platí beze zbytku. "Tvar" impulsky určuje tvar frekvenční cháry včetně fáze a její amplituda je svázaná s úrovní SPL.

Sorry už som to medzitým zeditoval. Si nejaký rýchly

Tak sorry.

V zásade s tým čo si napísal vyššie súhlasím. Teraz ide o to, aby to pochopili aj tí ostatní...

Nemá smysl strkat repráky do beden pro ně nevhodných a snažit se něco porovnávat.
Vím moc dobře jak hraje PA 12", mám ji doma už dost dlouho, je srovnaná zhruba od 30Hz. To co tohle umí, žádnej hifík neumí. Dynamika, přesnost, razance bicích nástrojů je prostě někde jinde. Není to žádný šamanství, je to jasně slyšitelný rozdíl. Tuhé zavěšení a silný motor přináší svoje ovoce, takový reprák má úplně jinou kontrolu nad membránou.
Nebudu se o tom dále bavit, mám na práci jiný věci.

Chápu postoj, nicméně dokud budete přemýšlet v pojmech jako líný basák, kontrola nad membránou, atd., nedozvíte se o těch věcech reálně nic. Nic takového totiž neexistuje, jsou to jen typické floskule, zakrývající pravou podstatu věci a odvádějící pozornost k něčemu neurčitému, čemu si ale každý v duchu myslí, že rozumí...