Z tvého pohledu možná ne, z mého ano. jedna věc je co je možné a druhá věc je co je vhodné. Alespoň mi připadá správná úvaha že čím vyšší frekvence tím větší nároky na přenos detailů. Když už ne proto, že je jich v signálu víc tak proto, že je lidské ucho v té části citlivější, respektive má vyšší rozlišovací schopnost. Je tedy vhodné minimalizovat pásmo které hraje reproduktor, který je dle mého subjektivního názoru nepřenáší tak dobře jak bychom si přáli. Samozřejmě za předpokladu že to ostatní okolnosti dovolují.

To ale není věc subjektivního názoru. Vem si ARN-312, ořízni ho na 300-400 Hz a poslechni. Pak si vem silnou PA patnáctku, zekvalizovanou na stejnou cháru (! - potřebuješ mikrofon a měření v blízkém poli, nejlépe v uzavřené bedně), ořízni ho stejně a poslechni. Rozdíly, pokud budou, budou v domácích podmínkách (!) a při hlasitostech, které ještě neničí ARN velmi, velmi malé - rozhodně nebude jeden líný a druhý rychlý.

Nebude to ještě úplně ono, jelikož se tak chování těch basáků na středech, které bude jiné, tak dobře neschová pod masku střeďáku, který by tam jinak byl - musel bys to oříznout co nejstrměji, což ale na PC není dnes problém.

Víc tímhle nechci marnit čas.

To jsem zkoušel

A jakým způsobem si to zekvalizoval, aby byly stejné cháry v bedně?

Sorry, ale to ti nevěřím.
Už jen proto, jakým způsobem se tady všude mluví o měření beden...

To s tím autem bylo celkem dobré přirovnání. Marceli, celé Tvé tvrzení se už ale vztahuje do roviny "je jedno, jaký reproduktor použiju, záleží jen na výhybce".
Proč hraje pásek jinak, než kalota? A nemyslím, že když pomocí výhybky srovnám oba tyhle výškáče na stejno, tak budou hrát oba stejně.

Další...

To přirovnání bylo úplně mimo.
Pásek hraje jinak než kalota z několika jasně dokumentovatelných a měřitelných důvodů, mj. úplně jiného vyzařovacího diagramu. Opravdu to není alchymie, kterou z toho máte pořád snahu dělat.

Ty potřebuješ mít všechno jasné, zdokumentované a změřené...já to pochopitelně uznávám, ale jsou prostě věci, které se změřit nedají, nebo taky dají, ale ne každý to potřebuje mít na papíře a vědecky podloženo. Já problematiku kalot a pásků chápu, možná mě máš za debila, ale zas takovej debil nejsem. To přirovnání jsem tady dal z trochu jiného důvodu. Osobně dělám do magnetofonů a tam je případ stejnej - dva rozdílné magnetofony se stejnými papírovými parametry, stejnou mechanickou a elekrickou koncepcí, se stejnými hlavami a na stejným pásku nebudou hrát stejně. Jeden z nich bude hrát líp, jeden hůř a těžko prokážu nějakým měřením charakteristik, odstupů, zkreslení atd., proč je tomu tak. I když odpověď samozřejmě lze najít a někdy to může zavinit jedna jediná součátka o které by běžně člověk řekl, že asi není podstatná...a že je úplně jedno, jestli sepnu signál relátkem, nebo 4066-kou.

Tak proč dávat přirovnání, která nejsou dobrou analogií a jen dál odvádějí pozornost od jádra věci? To je podobný případ, jako to Thaletovo - jednoduše irelevantní. To samé s těmi magnetofony. A především, tady se nebavíme o žádných papírových parametrech, ale o konkrétních a reálně změřených frekvenčních charakteristikách. Chápu, že moc lidí tu s nimi vlastní zkušenost nemá, a v tom je možná ta potíž. Pak je snadné v tom všem hledat esoterii a věřím tomu, že to někoho může i bavit. Další věc je poslechové ověřování, to je kapitola sama pro sebe - těžko to jde dělat sám na sobě, ale s tím běžný amatér-bastlíř většinou nic moc neudělá.

Mabat:
"Doufám jen, že tu nemusím psát takové elementární věci, jako že impulsní odezva = frekvenční charakteristika, je to jedna a tatáž věc."
Tak tohle doufám nemyslíš vážně??? Protože jestli ano, není o čem diskutovat.

Aha, takže musím. V tom případě už mi ale nezbývá než odkázat na základy teorie signálů a soustav.

Měli byste si vážně občas zkusit něco změřit.

Tak moment. Ještě jednou. Ty tvrdíš, že impulzní odezva rovná se frekvenční charakteristika?

Jedna a tatáž věc to samozřejmě v přísně logickém významu není - přesněji jedno je jednoznačnou transformací druhého a naopak, tj. když mám impulsní, udělám z ní kdykoliv frekvenční a opačně taktéž, aniž bych tu druhou musel měřit zvlášť. Jedna už zcela určuje druhou - a o to tu šlo, takže v tomto smyslu je to opravdu jen jiný pohled na totéž, tj. na jedno a totéž chování reproduktoru.

To ale doufám nebude téma k diskuzi, protože to už by bylo opravdu smutné.
Byl-li účel jen chytit mě za slovo, pak jsem to už doufám popsal dostatečně. Byl-li k tomu jiný důvod, dál to raději nerozvádějte.

Ne, nemáš pravdu. Frekvenční charakteristika je měření vyzářeného výkonu v závislosti na frekvenci při měření SPOJITÝM signálem. Ten může být harmonický, rozmítaný, šumový s přeladitelným filtrem nebo jánevím jaký, ale každopádně trvalý. Impulsní odezva je měření vyzářeného výkonu při buzení velmi krátkými impulzy daného kmitočtu. A ten je vždycky menší než při buzení spojitým signálem. Není to žádná duchařina, ale prachsprostá mechanika. Když připojíš reproduktor na konstantní harmonický signál, bude mu chvíli trvat, než se rozezní naplno. Prostě v prvních periodách od počátku buzení nebude kmitat s plnou výchylkou. Je to naprosto objektivně měřitelné a zcela logické. Jednoduše spotřebuje nejdřív část přivedené energie na překonání vlastní setrvačnosti. Vyzářený výkon je tím menší, čím kratšími impulzy reproduktor budíš. V německé literatuře se to tuším popisovalo trojrozměrným grafem - jmenovalo se to nějak jako Zerfallspektrum. Nepamatuju se to přesně (Spíš hádám, je to už řada let, co jsem si dal pauzu). Je to vlastně frekvenční charakteristika měřená krátkými impulzy o délce jedné vlny při různé amplitudě impulzů. Odezva na takhle krátký impulz je v podstatě daná hlavně vlastní fyzickou hmotností membrány (ne akustickou hmotností). Je samozřejmě spojitost mezi impulsním chováním a TS parametry. Obecně reproduktory s velmi nízkým rezonančním kmitočtem, těžkou membránou a menším magnetem mají impulzní odezvu horší. Celá ta věc s "leností" dává smysl v tom, že velký basák s membránou na gumě potřebuje několik period signálu, než začne kmitat s plnou amplitudou. Jenomže v muzice se vyskytují velice krátké impulzní signály. Když se podíváš na oscilograf bicích nástrojů, uvidíš (zjednodušeně řečeno) na počátku půlvlnu s velkou amplitudou, pak o něco menší půlvlnu opačné polarity a pak rychle klesající doznívání. Reproduktor s malou impulzní odezvou tohle nestíhá sledovat. První (a nejdůležitější) půlvlnu v podstatě ignoruje. Dobře zahraje táhlé tóny varhan, ale s bicími si neporadí. Většina zvuků impulzního charakteru se v hudbě vyskytuje nad 200Hz. Proto ta snaha použít od tohoto kmitočtu nějaký "svižný" reproduktor - tedy takový, který má menší, lehčí membránu a dobrou impulzní odezvu. Reproduktor jako to 30cm ARNko pak k tomu dodá nejnižší spodek, kde se impulzní charakter signálu už prakticky nevyskytuje.
A opakuju: Mezi frekvenčkou a impulzní odezvou NENÍ rovnítko. Dva reproduktory s téměř shodnou frekvenčkou mohou mít impulzní odezvu naprosto rozdílnou.

Sorry, přečetl jsem prvních pár řádků a dál nečetl. Poslední věta je taky nesmysl, takže se dá předpokládat, že mezi tím to lepší nebude. Máš v tom značný hokej, jen nechápu, proč se pouštíš do vysvětlování něčeho, o čem nemáš reálně ani páru. Bohužel je to tak dnes skoro se vším... Cos napsal, jsou hrozný nesmysly. Skoro se bojím, kolik lidí je ti tu teď ochotných přitakat.

Přestaň se dohadovat a dokaž to prakticky, tedy poslechově. Znovu nabízím k zapůjčení ARNka v dobrém technickém stavu. Nevěřím že ty bedny nebudou mít problémy s odezvou v inkriminovaném pásmu v kontextu, ve kterém se tu bavíme.

Po tomhle extempóre mě to tu už opravdu přestalo jakkoli zajímat. Naprosté mrhání úsilím a časem. Neznáte stále základní pojmy a vztahy - po všech těch letech.

Dovolil bych si souhlasit s Mabatem

Zvuky impulzního charakteru se v hojném počtu vyskytují i pod 200Hz, i pod 100Hz. Rychlý reproduktor je třeba i na basech, tedy s dobrou impulzní odezvou a to žádný hifík s měkým zavěšením není.

EDIT: Než jsem příspěvek odeslal, tak se tu objevilo několik dalších, takže nebylo jasné na co reaguji.

Ježišmarjá

To je opravdu konec.

Aha, tak to jo. Každopádně reálně si to stejně zase neposlechneme jak to údajně jde.

Nevím, co se ti Mabate na tom nezdá. Potom by mne zajímalo, z jakých důvodů oroduješ za PAčkové basáky, když podle tvé reakce není na basy třeba svižný reproduktor.