Ahoj jsem s elektronkovými zesilovači nemám vůbec žádné zkušenosti ale kamarád by mě s tím pomohl. Chtěl bych si postavit vlastní elektronkový zesák, mám tu k dispozici AZ11; AZ4; 2xEBL21; 2xECH21; EM11 +nějaké trafa ale nic o nich nevím akorát označení 1AN661 07; 1AN661 05; 1AN673 11. co myslíte? dalo by se z toho něco vykouzlit?
EDIT:ještě jsem tu našel 6ks E88CC

Nazdar,
pozri sa do časopisu Elektronik č. 11/1950 tam je podrobný návod na výkonovú časť. Je tam podrobný popis zapojenia, schéma, výkres mechanickej časti a názorné zapojenie.

V tom by se ani prase nevyznalo

Promiň, ten článek si hlavně přečti, aby ses seznámil s problematikou. Vhodné je vycházet z toho, jaký máš, nebo můžeš sehnat výstupní transformátor. Z toho ti vyjde typ koncového stupně, výkon, rozměry a rozhodneš se, zda to bude mono nebo stereo, na hudbu, nebo elektrofonické nástroje.

Ajo takhle.... Chtěl bych z toho udělat kombo ke kytaře. Se zapojením atd. by mě pomohl kamarád... Jámám za úkol sehnat schéma aby tam byly použity některý z mých elektronek. Bez výstupního trafa se to neobejde?

Zcela bez nějakého trafa na výstupu to nejde. Existuje jeden konec 30 W, který publikoval v AR 3/61 J. Janda. Má to výstup 100 V/300 Ohmů. Co se ušetří na výstupním trafu je kompenzováno poměrně složitým síťovým transformátorem.

Válí se mě v šuplíku pár elektronek vždy od jednoho typu jeden i tak 20 cm a průměr 6 cm EL34 je proti tomu titěrná jde s teho udělat zesilovač monoblok ty trafa jsou to poslední problém je s životností lamp ale to by mě už tak moc nemrzelo když je mám zadara de o ten poslech

Prosímtě, nejdřív se podívej, co jsou ty elektronky z šuplíku zač a potom se uvidí. Je spousta elektronek, třeba i určených pro hodně velké výkony, které se ale pro NF aplikace dokonale nehodí.
EBL 21 je koncová pentoda která se používala v rádiích z padesátých let. V jednočinném konci dala asi 2W výkonu, pokud by někdo zkusil dvojčinný konec, dostane se tak k 5W.
Jinak, pánové, je vidět že máte sice odvahu a chuť něco dělat, ale minimum zkušeností. Elektronky se napájí napětím řádově ve stovkách voltů. Především vezměte v úvahu, že chyby které u polovodičů končí zaprskáním a kouřovými efekty můžou u elektronek skončit i tragicky. Kdysi v dobách, kdy si ještě radioamatéři stavěli sami lampové VF koncové stupně se občas taky stávalo, že se některý z nich probral z bezvědomí pod stolem a ani si nepamatoval, kam přesně ten prst před pár minutami strčil...

Pokud mohu, tedy dodám, že ss napětí přes 250V je mnohem nebezpečnější než 400V střídavina. Zkroutí a nepustí, rozkládá krev, ničí vegetativní nervy. Střídavina, pokud zrovna nelehneš na šíny, tě většinou odrazí, zabrní, zabliká ti před očima, zazvoní v uších. Když se otřepeš, zjistíš, že to je skoro příjemný. Zažil jsem to mnohokrát. SS napětí dovede zabít i po dvou dnech, nebo trvale poškodit zdraví - jednoho znám osobně, další jsou známí mých známých.
U flašek se musí bezpodmínečně používat transformátory zkoušené přiloženým napětím 2,5kV se správnými proklady mezi vinutími i mezi vrstvami. I když takové trafo máš z nějakého rádia, minimum je kontrola izolace alespoň nějakým PU311 nebo 1000V Megmetem před použitím a vysušení suchým teplem po dobu jednoho týdne. Všechny transformátory, to znamená i výstupní a vazební, pokud například oddělují vstup. Musejí se bezpodmínečně používat kablíky s izolací na 750V, raději ještě v bužírkách. Musejí se dodržovat bezpečné vzdálenosti mezi vodiči a cestičkami na tišťácích. Nejen kondenzátory, ale i odpory musejí být na použité napětí. Všechny kovové mechanické díly musejí být připojené na ochranný vodič sítě, pokud nesplňují přísné požadavky na dvojitou izolaci (což se v domácích podmínkách dá sotva splnit) - to ale zase může kolidovat se správnou funkcí zařízení. Není to sranda, i když se třeba zdá, že to chodí.

Ešte by som dodal, že v prípade gitary má na celkový charakter zvuku výraznejší vplyv reproduktor ako zosilňovač (tranzistorový, či elektrónkový).

čau tak to začínám řešit
v podstatě je to hrstka součástek i ti nejlepší výrobci tam nic necpou navíc
http://www.ebay.com/itm/DIY-Kit-ref-Jad ... 0309605639
tady je od mé elektronky s šuplíku něco málo http://frank.pocnet.net/sheets/190/e/E130L.pdf

regulaci hlasitosti vyřešily takhle

je to alchimie se s tímhle bude muset počítat při návrhu ta ebl21 je za 200kč a už se nevyrábí

když by dal tesla music hi-end kůru dal xlr konektory, generálku a drahé kabely bude konkurovat hi-fi elektronkovým zesilovačům svým zvukem nebo už je to dané návrhem plošnˇáku a tak a nikdy se to k těm levným novějším nepřiblíží?

Nejsem asi tím správným "odborníkem" na HiFi lampové zesilovače, spíš s lampami přijdu do kontaktu když občas dávám dohromady nějaké staré rádio.
Záleží na tom, co kdo chcete stavět a co od toho čekáte. Zmíněná Tesla to byly buď komerční rádia s jednočinným koncem a výstupním výkonem kolem 2W, výjimečně hudební skříně s dvojčinným koncem a výkonem kolem 5W. S nějakým HiFi to nemělo moc co do činění. Stereo bylo jen několik málo typů z druhé půlky šedesátých let (Echo stereo, Stereodirigent, od nich odvozené hudební skříně).Potom existovaly zesilovače pro ozvučování, s výkonem kolem 10 - 50W, ale ty mají vesměs 100V výstup. Ani tam bych HiFi nehledal, ale jako zesilovač pro kytaru by nejspíš dodnes dobře fungovaly. Tunit to XLR konektory je asi jako navěšet na staré fáčko modré parkovačky, fólie na okna, vykuchaný výfuk, mračítka a ohromné křídlo. Bude to vypadat zajímavě, ale lepší auto z toho nevznikne.
Elektronkové zesilovače moc součástek nemají, ale vše stojí na jejich kvalitě. A to potom především na kvalitě výstupního transformátoru. Navinout ho je doslova věda a lidí co to umí bude pár - je to mnohem složitější než běžné napájecí trafo. A vše je dnes až extrémně drahé. Zesilovač na odkazu z e-bay vypadá jednoduše, ale je to vlastně jen polotovar - v podstatě je to jako by jsi vyfotil LM3886 a prohlásil že to je vlastně celý zesík, jak jednoduché. Ale chybí výstupní transformátory a celé napájení. To na plošňák nenamontuješ, čeká tě poctivá klempířina při výrobě šasi. Také součástky - odpory a kondenzátory musí být poněkud festovnější než pro polovodičové konstrukce a vesměs dost drahé. Pokud by to měl být zesilovač na HiFi poslech, asi bych šel cestou nějaké standardní konstrukce s EL84 nebo EL34, pro které jsou k sehnání transformátory jak výstupní tak napájecí, např v GESu. Pro ozvučení by se mohly hodit i zmíněné velké zesilovače Tesla, případně se kdysi stavěly kopie Marshallů. Ale s tím už jsem neměl nikdy co do činění.
Zmíněné lampy jsou ještě výkonnější než EL34, mají i menší výstupní impedanci.

Zdravím
Měl bych pár dotazů ohledně stavby elektr. zesilovače.Nemám s tím prakticky žádnou zkušenost.Kromě opravy několika starých rádií jsem se s lampami prakticky nesetkal,ale zaujal mne jejich příjemný zvuk a taky vzhled.
Na netu jsem našel hned několik projektů a pár mě jich zaujalo.Jelikož mi z občasných oprav zbývají nějaké součástky,tak bych chtěl postavit zes. s lampami ECL86 pokud možno Push Pull s výkonem okolo 2x10W.
Nejvíce se mi zamlouval projekt "http://www.r-type.org/articles/art-003f.htm" Ale nejsem si jistý jestli by trafo z Tesly "9WN66380" stačilo pro všechny elektronky, 4xECL86 a 2xEF86. Za druhé jestli by šlo vynechat usměrňovací elektronku GZ34 a nahradit jí např usm. můstkem(a jakým) nebo diodami.Za třetí ,je ve stavbě použitý 3x50uF triple elektrolytický kondenzátor,který se mi zatím nějak nepodařilo sehnat ,šel by nějak jednoduše nahradit? .A jestli jsou pro tento zes. vhodné výstupní transformátory VT-40 http://www.retroraj.cz/shop/?zbozi=1233.

A co tě vlastně ke flaškám vede? Co do zvuku to není nijaký zázrak, i když mnozí tvrdí opak.
Napájecí trafo neznám, ale radím nešetřit a nechat si udělat nové. Za jedno - aby bylo na správné primární napětí a třeba ještě s odbočkami na doladění podle skutečného napětí sítě (máme v síti 230V jmenovitých a často s odchylkou do plusu). Za druhé - s velkou výkonovou rezervou.
Použité elektronky ze starých rádií jsou drtivou většinou věkem vyšeptalé. Pokud nemáš měřák elektronek, budeš muset třídit improvizovaně.
Usměrňovač můžeš nahradit polovodičovým bez problémů. Trojitý kondenzátor není problém nahradit třemi samostatnými.
Ty výstupáky mi přijdou podezřele malé a levné. Pro 10W vychází jádro velké jako na cca 40-63VA síťové trafo a to asi nebude menší jak tužková baterka. A správně ho vyrobit je taky věda. Pro Push-Pull zapojení navíc musí mít symetrický primár, což tady není zmíněno.

Asi zvuk nebude o nic moc lepší nebo horší než můj stávající zes. Dual CV1260, ale ten lampový zvuk je trochu jiný.Postavit si elektr. zes. mě hlavně napadlo taky kvůli těm součástkam co mám.To napajecí trafo je z Tesly Stereodirigent.Zbude mi z toho repasu co jsem psal minule(kvůli potenciometru) Ty výstupní trafa se mi taky nezdají,protože ty co mám ze starého rádia které měli jen 2,5W jsou o dost větší.

Já se obávám, že věc s napájecím trafem ze Stereodirigenta s ECL 86 a EF 86 nebude tomu Dualu smět ani leštit indikátory. Bych řekl, že nejlepší lampová aplilkace pro současnost je magický oko.

Ok
Ještě si to nechám projít hlavou.Asi s toho nakonec nic nebude a díly hodím zpátky do krabice.

Napájecí trafo by možná pro takový zesilovač použitelné bylo. Ve Stereodirigentu jsou dva koncové stupně v jednočinném provedení, tedy se stálým klidovým proudem. Dvojčinný konec bude mít v klidu nižší odběr než jednočinný. K tomu trafo ještě táhlo i zbytek rádia. Odběr potom stoupá s vybuzením, záleží tedy na špičkovém výkonu.
Náhrada usměrňovací elektronky diodami samozřejmě možná je, jen je nutné dát do napájení ještě ochranný odpor kolem 220Ohmů a dimenzovaný alespoň na 1 - 2W. Elektronka po zapnutí nabíhá plynule, s nažhavením katody. Polovodičové diody to tam po zapnutí "prásknou" natvrdo.
Jen ten výstupní výkon 10W se mi zdá asi stejně optimistický, jako údaje o emisích CO2 u dnešních aut v měřícím cyklu. Reálně bych počítal tak s 5W.

kvalitni lampovy SE zesilovac vyzaduje krome spravneho navrhu-konceptu a zvladnute topologie taky velmi kvalitni soucastky,hlavne pak vystupni transformatory.Cena kvalitnich vystupaku je pomerne vysoka,takze zapomente na vystupaky v cene nekolika set korun...nadruhou stranu i s zelezem ze starych radii se da udelat pomerne slusne hrajici lampac a da se uzit spousta srandy...PCL-ECLxx v pentode a jednocinnem zapojeni daji cca 5W,EL84 v triode 2W,EL34 v triode 5,5W,GU50 v triode 8W...GM70 pri anodovem napeti 900V da 22W...a pekne sviti a hreje...
Ja osobne uprednostnuju jednocinne lampace,ovsem fakt to stoji dost penez a chce to citlivy bedny,pak dle meho vkusu neni nic lepsiho...