Nazdar,
overoval som si náhradnú záťaž pre nf zosilňovače, ktorú už dlho používam. Mám paralelne zapojených 6 ks odporov 22 Ohm, 10 W, Tesla TR 508. Kombinácia má výsledný odpor 4,0 Ohmy, merané UT60A.
Odmeral som odpor aj po výraznejšom zahriatí a nameral som 1,9 Ohmu. Počas chladnutia odpor rástol a po dosiahnutí izbovej teploty má opäť 4 Ohmy. Podobne sa chovajú aj iné odpory, ktoré sú realizované odporovým drôtom. Pokles hodnoty odporu je možné vysvetliť zväčšením prierezu zahriateho vodiča.
Z vyššie uvedeného vyplýva istá nejasnosť v tom zmysle, že akú reálnu hodnotu má takáto záťaž napr. pri meraní výkonu zosilňovača? Ďakujem.

Tak to tedy určitě ne...
Čímpak jsi to měřil???
A 6x paralelně 22R je 3,6R, nikoli 4.

Dík za odpoveď,
meriam to multimetrom UT60A.
http://www.dtelektronik.sk/kategoria/di ... 60a-uni-t/

Tie 4 Ohmy je odmeraná hodnota, ktorá sa líši od výpočtovej, pretože jednotlivé odpory majú trochu viac ako 22 Ohmov.
Test so zahriatim a vychladnutím som párkrát zopakoval a zistený rozdiel je teraz iba 0,3 Ohmu. Momentálne už neviem posúdiť, akú som tam mal zradu.

Takovýto multimetr se na měření malých odporů nehodí. Přechodový odpor na svorkách a hrotech plus odpor kablíků může dělat i několik Ohmů, typicky bývá kolem 0,5 až 0,8 Ohm. Měřit je potřeba čtyřvodičově, čili speciálním ohmmetrem, který to dovede, nebo zdrojem proudu o známé velikosti a měřením úbytku na odporu milivoltmetrem, který je připojený do jiného bodu než přívod proudového zdroje.

Proč jsi naměřil takový nesmysl, to nevím. Odporový drát má prakticky nulový teplotní součinitel, takže by ani po zahřátí neměl hodnotu měnit. U běžných vodičů odpor s teplotou stoupá, nikdy neklesá (a z tepelnou roztažností to nemá nic do činění). Pouze některé termistory jsou dělané z materiálu, jehož odpor po zahřátí klesá.

Díky T. Ten multimeter fakt meria tieto malé hodnoty s veľkým rozptylom. Momentálne skúšam iné hroty a letované krokosvorky. Myslím, že najvhodnejšie bude zmerať tie 22 Ohmové odpory zvlášť a výslednú hodnotu vypočítať.

Lisované krokosvorky a tenké kablíky nejsou dobrá volba. Na měření musejí být šňůry co nejkratší, co největšího průřezu a letované.
Pro měření malých odporů do nějakých 30R je ale nejvhodnější klasická Ohmova metoda podle obrázku. Zdroj s omezením proudu a dva měřáky. Na odpor je zvlášť připojený proudový obvod a zvlášť voltmetr. Odpor je jednoduše vypočítaný z Ohmova zákona: R=U/I. Při proudu 1A získáš s tím tvým měřákem rozsah měření odporu 40R s vyloučením vlivu přechodových odporů. Přesnost metody je součtem přesností obou přístrojů s tím, že přesnost je dána z rozsahu, nikoli z měřené hodnoty. Je proto vhodné, aby se proud i napětí blížily měřícímu rozsahu obou přístrojů. V praxi tedy s běžnými přístroji budeš schopen určit odpor přesností maximálně nějakých 5%. Nezdá se to mnoho, ale stačí to. Při měření obyčejným multimetrem a měřené hodnotě kolem 5R může být chyba měření klidně i 30% měřené hodnoty nebo i víc.
Popravdě, u umělé zátěže není kdovíjaká přesnost nutná. Úplně stačí si spočítat výsledný odpor z jednotlivých prvků. Jenom je někdy zajímavější zatížit zesilovač komplexní RLC zátěží, protože ani reproduktorové soustavy nejsou jen činný odpor. Zajímavé je třeba chování zesilovače do kapacitní zátěže v řádech uF s malým sériovým odporem.